otєrєzє.cz

Časová osa efektů HRT

11. 9. 2015 / 17:32 / 26 Comments
I já bych chtěla jednou mamince mojí dcery říct: „Hm, to je mi líto, že tě skolila chřipka. Je dobře, že nechceš nakazit Kačenku, takže si jí tento víkend nevezmeš, i když vím, jak moc ti bude chybět, ale nepočítej s tím, že bychom si s ní vyměnily víkend, takže jí měsíc neuvidíš.“
Proč bych měla někomu vycházet vstříc? A proč rodičovi mé dcery?
 
S těžkým srdcem a plným nosem vstala jsem dnes ráno z postele a bylo mi do breku, protože jsem stála před rozhodnutím, zda si vzít Kačenku na víkend s tím, že jí zcela jistě nakazím (což jsem prostě nechtěla), ale užiju si jí nebo zda se tohoto víkendu vzdám ve prospěch zdraví Kačenky s tím, že jí uvidím až za dalších 14 dní, protože mi její maminka nevyšla vstříc s výměnou víkendu. Snažila jsem se vymyslet něco, abych si s ní aspoň mohla popovídat. Aby mi o prvním září ve škole nevyprávěla až v říjnu 🙁 Nedovedla jsem si představit nevidět jí měsíc. A tak jsem (nehledíc na mojí horečku) vymyslela, že se spolu půjdeme aspoň projít. Venku tak nehrozí, že bych jí nakazila a budu se snažit na ní neprskat.
 
Napsala jsem svůj plán ex, která mi odepsala, že zrovna odpoledne pojedou ke mně do města na nákup a tak se můžu s Kačenou projít, zatímco oni budou nakupovat. To byl bezva plán. Doma jsem s ní být nemohla, protože tam jsou všude bacily. Ale taky spousta jídla, mlsot a plánů na víkend, které musím přesunout.
 
Bylo mi do breku a měla jsem vztek. Minutu před odchodem z domu začal slejvák. Byla mi zima. Vzala jsem sobě i Kačence deštník s tím, že budeme chodit v dešti. Mojí hodinu s Kačenkou mi nevezme nikdo. Ani déšť, sníh či mráz. Kačence déšť nevadí. Když má deštníček, je stejně šťastná a procházky miluje.
 
Vyběhla z auta celá veselá a já byla šťastná, že jí zase vidím. Jakoby mě nebesa vyslyšela, za chvilku pršet přestalo. Jen jako naschvál stihl pokropit celé hřiště, na které Kačenka s radostí běžela. Už i to počasí se spiklo proti mně, říkala jsem si. Ale to už jsem byla v kouzelném dětském světě a přála si, aby tahle hodina, do které jsem chtěla smrsknout celý víkend, nikdy neskončila.
 
Já, rodič svého dítěte, miluji své dítě úplně stejně jako druhý rodič. Chybí mi úplně stejně, záleží mi na jeho zdraví, udělala bych pro něj cokoliv. A kdyby má ex požádala někdy o něco mě v souvislosti s Kačenkou, pochopila bych jí. Snažila bych se jí vyhovět, protože vím, jak těžko se zvládá několik dní nevidět své dítě.
 
Jsem šťastná, že mám Kačenku. Vesele pobíhala vedle mě, vymýšlela různé vylomeniny, probíraly jsme spolu, jak se jí líbí ve druhé třídě a když mi potom mávala z auta stůj co stůj v zatáčkách, jen aby mě ještě zahlédla, v hlavě mi pořád dokola znělo, jak se na víkend těšila.
 
Jak jsem kdysi měsíc, rok, dva roky i tři roky po rozvodu řekla: chybí mi pořád stejně hrozně moc.
Celý můj život je teď tak úžasný a skvělý a má jen tuhle jednu jedinou trhlinu.
 
Teď jsem si lehla s horkým čajem pod deku a potřebovala jsem se z toho vypsat, protože jediné na co myslím, je moje dcera. Musím přijít na jiné myšlenky a tak si jdu zaměstnat hlavu.
 
 
Dnes ráno jsem narazila na pěkný graf účinků hormonální terapie u MtF, kde je krásně na časové ose zobrazeno, kdy který efekt může nastat.
 
Jde zřejmě o graf, který je všeobecně známý, ale na tomhle blogu prostě nesmí chybět.
 
(Kliknutím se graf otevře větší v novém okně.)
 
Jelikož jsem 19 měsíců na HRT, lze z grafu vyčíst, že se mi má již blížit konec redukce svalů a snížení libida.
Jde o graf orientační, kdy některý z efektů u některých dívek nemusí vůbec nastat nebo nastane v poněkud jinou dobu.
 
Díky mým 19 měsícům na HRT mohu porovnat moji skutečnost s tímto grafem.
 
Snížení libida a erekce (i té otravné nechtěné) nastalo opravdu velmi brzy tak, jak ukazuje graf. U mě došlo k absolutnímu utlumení (až na jednu výjimku a tou bylo fyzické přitisknutí k muži, který mě přitahoval, což už teď po operaci opravdu problém není).
 
U biologických žen snížení libida souvisí s úbytkem testosteronu v jejich těle. (I biologické ženy mají určitou malou hodnotu tohoto mužského hormonu).
Léčba (pokud se chtějí léčit) takových žen spočívá vždy v nasazení určitého množství testoteronu, který ženské libido zvedne.
Je docela zajímavé, že s ženským libidem souvisí zrovna mužský hormon. Znamená to tedy, že čím víc to žena chce, tím víc má v sobě testosteronu?
 
Asi bych jen spekulovala, ale nemusím, protože jsem kdysi po rozvodu měla možnost poznat krásnou dívku (vysloveně ženského vzhledu), která byla ovšem extrémně náruživá. Opravdu extrémně. Říkala mi, že o tom ví a také ví o tom, proč to tak je. Má ve svém těle vyšší obsah testosteronu. Ten způsoboval mnohdy vysloveně mužskou neodbytnou chuť na sex.
Pak si ale říkám, jak to, že se její testosteron nepodepsal na jejím vzhledu? Byla to hotová princezna ze mlejna! 🙂
Tak v tomhle jasno nemám. Nebo jsou hladiny testosteronu přesto tak nízké, že nehrozí, aby pustošily ženskou krásu?
 
Jelikož vím, jak s mužským tělem dovede cloumat testosteron, je to teď proti tomu procházka růžovým sadem. Pohoda, klid, rozjímání. Přesto ale musím říct, že se občas (zatím v menší míře) projevuje určitá chuť na milování se. A na sex. Není ale tak neovladatelná, jako v mužském těle a velmi souvisí s chutí na mazlení.
 
Tolik k libidu.
 
Na loňském semináři pořádaném Hankou z úst endokrinoložky zaznělo, že účinky hormonů trvají maximálně do tří let od začátku HRT. Změny, které nenastanou do tří let, už později nenastanou.
 
Graf ale počítá s délkou pěti let.
 
Takže zprůměrujeme-li závěry těchto dvou studií, můžeme počítat s účinky od tří do pěti let, v průměru kolem čtyř 🙂
 
Což je poměrně dlouhá doba.
 
Na vánočním večírku jsem zaslechla jednu slečnu dlouho po operaci, jak někomu říká, že ještě rok a půl jí rostly hustě chlupy třeba na hrudi, ale v ten moment se to celé obrátilo a razantně jich začalo ubývat.
 
Všímám si, že někteří kluci jsou úplně hladcí, jiní chlupatí jak opice. Jde tedy opět o dispozice, které k takovým věcem máme. Každopádně (i podle grafu) je zrovna tělesné ochlupení nejdéle odolávajícím problémem ze všech.
 
Dokonce tento graf uvádí, že fáze dokončení redukce růstu tělesného ochlupení začíná až po třech letech.
 
Pozitivní na tom ale je, že jednou to zřídnutí a zjemnění (do ženské podoby chlupů) stejně přijde, ne-li dokonce úplné zastavení.
 
Zajímavé jsou v tomhle vousy.
 
Slečně po operaci, které se v těle již nevytváří přirozená hladina mužského testosteronu a dále má tuto tvorbu redukovánu androcurem může přesto (když nechodí na laser) na tváři rašit ta odporná pichlavá zkáza.
Jak to?
 
K redukci svalů bohužel nemohu moc říci, protože jsem nikdy žádné svaly (naštěstí) neměla a ani si je na mých rukách (ani nikde jinde) nedovedu představit. Ale splasknou! Viz mé oblíbené video Jesslyn, zveřejněné na blogu jako druhé, které stále dávám ráda za příklad právě kvůli efektu úbitku svalové hmoty:
 
 
Efekt zjemnění pokožky u mě nastal zhruba za tři týdny a trvá dodnes. Jsem fascinována jemností mého těla na dotek! Tak ráda ho hýčkám sprchovými gely a krémy. Miluju, když mi nějaký dojde a já si jdu koupit nový. Jsem si jistá, že tu jemnost vnímá i kdokoliv jiný, kdo se mého těla dotkne. Ačkoli jde o efekt, který je u biologických žen naprosto běžný a očekávatelný 🙂
 
Růst poprsí je dost diskutovaný efekt. Na semináři zaznělo, že prsa rostou v průměru o 1 cm za rok. Jejich výsledná velikost je závislá geneticky a tak platí, že jaká prsa má naše matka, případně babička nebo sestra, takových, ale o jedno až dvě čísla menší, můžeme dosáhnout i my.
 
Z vlastní zkušenosti musím ovšem říct, že jsem viděla vážně pěkná velká prsa narostlá vlivem HRT, ale také téměř vůbec žádná i po třech letech na HRT a po operaci. Tam nastoupila na pomoc plastická chirurgie.
 
Já měla opět štěstí. Menší prsa mi narostla už v klučičí pubertě, moc jsem se za ně styděla, ale současně je milovala a vlivem HRT začala růst. Bylo na čem stavět.
 
Zmenšení (atrofie) varlat nastalo pozvolna do velmi nenápadné, až neviditelné formy zhruba podle časové osy v grafu.
 
A tím bych měla okomentovaný tento krásný graf. Doufám, že nejsem sama, komu se líbí 🙂
 
 
No a k tomuto tématu se docela hodí vložit mojí fotku na 19 měsících HRT. (Nejlepší by bylo vložit fotku ve spodním prádle, ale to opravdu neudělám – až tak vědecky založená nejsem, abych v zájmu vědy odhalovala své intimní partie. To bych tu mohla rovnou nafotit ten svůj zázrak z Motola a ačkoli věřím, že to spoustu lidí zajímá (i mě zajímalo, jak vypadá takový výsledek a měla jsem možnost dva vidět na vlastní oči), ponechám tuto dokumentaci na jiné blogerce :).
 
(Zveřejnění mého fota je časově omezeno do doby, než dostanu chuť ho stáhnout. 🙂
Místo toho, abych se potila v posteli, skáču zase před zrcadlem.
A místo toho, abych se fotila opřená o strom ve zlatém spadaném listí, dělám tahle příšerná selfíčka.
(Já vím. Listí ještě nepadá :).
 
 
Já to tady na tom světě prostě miluju a miluju a miluju a malujuuuuuuuuu!!!
 
 

26 Comments

  • bluemoon

    12. 9. 2015 / 10:32 at 10:32 Odpovědět

    U biologických žen se moc efekt testosteronu neprojeví, protože zpravidla mají v pleti a kůži méně katalytické 5-alpha reduktázy. Větší hodnota testosteronu u žen je pořád třikrát menší než u mužů.

  • Tereza

    12. 9. 2015 / 13:34 at 13:34 Odpovědět

    [1]: Sofinko děkuji ti, to je od tebe hezké 🙂 Z vlásků jsem šťastná a dělají mi radost. Snažím se jim to taky oplácet tou nejlepší vlasovou kosmetikou, kterou se mi podaří najít. 🙂

  • bluemoon

    14. 9. 2015 / 9:56 at 9:56 Odpovědět

    5aR je látka – enzym, který v těle(pleti a kůži) katalyzuje testosteron na jeho pětkrát silnější formu 5alpha dihydrosteron. Tj. než se rozpadne, zapříčiní vyšší aktivitu testosteronu v kůži, zvýší ochlupení, sílu váčků a tmavost chloupků a jiné androgenní znaky, např. jiné projevy hirstuismu. Na účinek postačuje pak i malé množství testosteronu nebo aldosteronu a není přímá úměra mezi mírou androgenních znaků a hladinou testosteronu v těle. Už jsem o tom napsala docela hodně v sekci TS-geny hormony…

  • Markéta

    15. 9. 2015 / 20:43 at 20:43 Odpovědět

    Čauki Terko, máš super selfíčka. Nevím proč je chceš mazat. Moc ti to sekne. Jsi kočka. Jen ukaž všem problémům a anonymům kteří píši na jiných blocích nesmysly, že nikdy nebude ženami, když ženy jsme!

  • Tereza

    16. 9. 2015 / 15:00 at 15:00 Odpovědět

    [8]: Ahoj Markétko, děkuji Ti moc. Ten důvod, proč tu nechci mít žádné své fotky ani videa je ten, že nemusí každý šmejdílek vědět, že já jsem ta, co píše tenhle blog 🙂

  • Jenda

    17. 9. 2015 / 0:25 at 0:25 Odpovědět

    Tak jsem konečně po dlouhé době chytil článek, kde je Vaše fotka, Terezko. Jak tak čtu, je mi jasné, že to víte sama, ale napsat to stejně musím: Moc Vám to sluší 😉

  • Tereza

    18. 9. 2015 / 15:55 at 15:55 Odpovědět

    [14]: Ano, mám radost a velkou. Kolikrát třeba jen jedu autem a najednou mě úplně zamrazí, že já jsem já, prostě sama sebou, že vystoupím a nikdo na mě nebude civět tak, že bych se tím pak trápila. Všechno je tak, jak má být. A z té radosti tady tu fotku ještě nějakou dobu nechám 🙂

  • Thurisaz

    18. 9. 2015 / 16:08 at 16:08 Odpovědět

    Ty jsi Ty a navždycky jí zůstaneš, to Ti nikdo nemůže vzít:) A to je přesně to co se mi na Tobě líbí.. Tvoje nadšení a radost.. V dnešní době kdy se lidi jen šklebí jeden na druhýho a vstřícnost/radost apod.jsou braný za sprostý slovo je to jako něco z fantasy příběhů(ano jsem knihomolka:D). Díky za to, že píšeš tenhle blog, jsem na neschopence tak se skrz něj zase prokousávám a prožívám Tvoje příběhy ( teď už pročítám články z tohohle roku) a nemůžu se ubránit tomu abych seděla u notebooku a připitoměle se usmívala… Vážně.. Děkuju, že existuješ 🙂

  • Thurisaz

    18. 9. 2015 / 18:42 at 18:42 Odpovědět

    Jen piš, aspoň budu mít co číst až dolouskám, co jsem zatím nestihla..:) Příšerný nebo ne, zformovaly Tě v člověka jakým jsi teď a i přes to všechno jsi se dostala tam kams chtěla, takže bych řekla, (což si myslím celkově, že člověk by měl umět přijmout to špatný jako součást svojí minulosti a snažit se podle toho žít do budoucna) že i to špatný bylo k něčemu dobrý..Plus na sebe můžeš být hrdá, žes to i přes to všechno zvládla.Sice Tě neznám ale když to tak čtu tak jsem na Tebe neskutečně pyšná:) (pokud to působí zmateně, tak se omlouvám ale prášky co zobu na bolest mi jaksi rozpíjejí myšlenky :D

  • Tereza

    18. 9. 2015 / 18:54 at 18:54 Odpovědět

    [18]: Taky si myslím, že to, že přeměna trvá přes rok (i více) má svůj důvod, že si zkrátka musíme projít každým tím schůdkem, protože díky tomu člověk leccos pochopí, naučí se, vstřebá, vykvete 🙂 Kdyby to byla otázka spolknuté pilulky, asi by to bylo fajn, ale neužila bych si to tak a tenhle blog by měl tři články: před, během a po 🙂

  • Thurisaz

    18. 9. 2015 / 19:14 at 19:14 Odpovědět

    Přesně tak to vidím i já.. A nemůžeš zabít někoho kdo víceméně neexistoval..Popírat sami sebe můžeme ale ne dlouho a za jakou cenu? Ne díky, radši být jiná, divná, zvláštní a nevim jak jinak mi ještě říkali, než nebýt sama sebou:)Děkuji,prášky utlumí bolest ale nevyřeší to co jí způsobuje, už z toho lezu po zdi:D Éterická.. Tak mi nikdo snad ještě neřekl, většinou že jsem z jiný planety(což asi i odpovídá, žiju tak trošku ve svym světě).A kdo jsem. Bytost, trošku psycho, trošku víc snílek, najednu stranu ukecaná,na druhou stranu neskutečně tichá (musim přiznat, že líp komunikuju přes písmenka). Jsem ráda, že cítíš aspoň zlomek toho co se tou změtí slov snažím vyjádřit a kdyby se přece jenom někdo snažil Tě naštvat/ublížit Ti nebo Tě rozesmutnit, tak si vzpomeň na všechny lidi co Ti celou dobu drželi a drží palce..Na to co si dokázala a cos všechno zvládla..Protože Ty víš jak to bylo, je a bude a žádnej internetovej hrdina Ti do toho nemůže kafrat 🙂

  • Tereza

    18. 9. 2015 / 19:53 at 19:53 Odpovědět

    [20]: Nikdy nezapomenu na ty, kteří byli se mnou a podpořili mě. A spolehni se, že ti hňupi, co se jim pořád něco nelíbí, tvrdí, že lžu, protože když se nemají dobře oni, tak se přeci nemohu mít ani já si můžou říkat, co chtějí. Já mám svojí hlavu a tohle všechno tady je kousek z té mé hlavy 🙂 A ze života.

  • Thurisaz

    19. 9. 2015 / 1:09 at 1:09 Odpovědět

    Smutný je, že většinou se nejvíc snaží shazovat Ti co jsou sami se sebou nespokojený nebo nešťastný ve svym životě nebo je to prostě baví, netuším..Tak jako tak, je to jejich boj…

  • Pai Mu Tan

    29. 9. 2015 / 15:03 at 15:03 Odpovědět

    Všimla jsem si na sebe jedné zajímavé věci, kterou si můžeš zapsat do svého výzkumu. :-) Mám pod nosem takové jemné chmýří, prostě takové to celotělní jemné ochlupení a jeho barva závisí na dni v měsíci. Někdy není vidět naprosto nic a jindy lehce ztmavne.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.