Hezký holky jsou zadaný

Z blondýny z bowlingu nic nebylo.

Z blonďaté prodavačky z Kauflandu taky ne.

Z okouzlující Míši 10 min. chůze odsud taky nic.

 

I když dobrý – tři pokusy za týden 🙂

 

Je jaro. A je to znát. Nebo spíš – dýchlo na mě léto! Dnes obzvlášť, protože bylo +26 stupňů. Všechno se probouzí. I lidé. Láska. Listy na stromech ještě nepučí, ale chuť do života má každý větší. S kým se mám o všecku tu krásu dělit? Tak aspoň tady… s vámi – všemi těmi známými i neznámými, co tohle vůbec čtou… aspoň si člověk nepřipadá tak sám, když ví, že jsou s ním lidé, kteří jsou taky sami.

 

Říkala to hezky slečna z Kauflandu, když tvrdila, že je připravená dát své číslo skoro každému! To je nabídka, která by se měla využít, ale koho z nás to napadne? Navíc každá to má jinak…

 

Blondýnu z bowlingu neseženu. To by musela být náhoda, abych na ní zase někde narazil a ještě větší náhoda, že dostanu odvahu jí oslovit.

A Míša před týdnem oslavila tříleté výročí se svým klukem. Taky jsem na ní narazil náhodou na netu… teda trošku jsem té náhodě pomohl.

 

Ale jinak je to jasný.

 

Hezký holky jsou zadaný.

 

Mám otevřený balkón. Miluju ten výhled. Na chodníku jde pán se psem, kterého mu prodávala Tvoje mamka. Ani se mi nechce rozestavět židle, na kterých jsme si tu vždycky dávali nanuk nebo se v bazénku koupala Káťa. A neumím si ani představit, jak tu vedle mě někdo stojí, někdo kdo mě miluje a potřebuje a chce mě obejmout. Asi se toho bojím, proto i přes všechny ty příležitosti, které mi teď samy padají do klína, nemůžu jít dál. Nevěřím si. Cítím, že nedělám správně, když mě někdo okouzlí a já mu podléhám.

 

A k čemu mi je auto, byt, dobrá práce… když nejhezčí na tom všem je, když právě tohle budujeme společně s někým, koho máme rádi, hezky od začátku… z ničeho…?