Výstřih pro Jakuba

Už jsem šla do postele, ale nechce se mi spát, tak sem dám jednu novou fotku v sukýnce 🙂 Nebo rovnou dvě 🙂

 

Dnes jsem se ohlédla zpátky a zjistila jsem, že bych nejradši vymazala ten předchozí rok patologické lásky k mé manželce, kde jsem tu jen pořád úpěnlivě prosila, sténala a čekala na nesplnitelné místo toho, abych už ten rok věnovala Tereze a teď tu ten proplácaný rok je celý zaznamenaný a já bych ho nejradši s chutí vymazala, ale je to taky moje minulost, která ke mě patří, tak ho tu nechám. Číst si v něm ale nebudu. A nečtěte si v něm ani vy. Je to hrůůůza! 🙂

Počítám, že tak někdy od srpna 2012 do září 2013.

 

Teď už by to mělo být dobré, protože už jsem se s tím srovnala.

Proč to vždycky člověku trvá tak dlouho? A s mojí tvrdohlavostí ještě ke všemu! Bylo by fajn, kdyby Tereza tak tvrdohlavá nebyla a neměla pořád jen svojí hlavu a nechala si poradit…

 

Tak fajn. Moje žena neexistuje. 🙂

 

Poslouchám Vocal Chillout. Kolegyně by řekla: „Ježiši to je tak sladký na chlapa!“ 🙂 (To řekla, když jsme jednou byli na poradě u ředitele a ten tam měl puštěnou relaxační hudbu.) To je ta, co striktně rozlišuje, co je mužské a co ženské. Přesně ta, co jí mám tak ráda 😉 (jako doopravdy 🙂

U mě si to klidně říct může 🙂 Pro mě by to byla lichotka 🙂 A pro ženu to sladké není? 🙂 Už mě nebaví tohle řešit 🙂

 

 

 

 

Řekla jsem sice dvě fotky, ale tu třetí sem prostě musím dát 🙂

 

Tu jsem poslala Jakubovi, co se teď o mě snaží na facebooku 😉 Je totiž tak milý! S Anetkou jsme se shodly, že není na škodu si občas zaflirtovat, že je to dokonce zdravé! 😀 Moc mě to baví. Být přitahována muži. Samozřejmě zatím jen ve virtuální rovině takto, ale s vlastními fotkami – to je na tom to hezké. Pořád se mi líbí ženy…

 

Ta prsa jsou moje, ale chtěla bych aspoň o číslo větší (což se prý většinou po HRT splní). Tady je mám stisknutá k sobě, aby vypadaly větší. Hrozně se mi ten pohled líbí 🙂 Ta fotka není úplně ideální, ale kvůli tomu výstřihu jí sem dám, než najdu jinou s výstřihem a čárkou uprostřed 🙂