Ráno za mnou přišel obchoďák jedné firmy, která se k nám chce dostat. Normálně se pozval a to hned na 7:30, z čehož jsem nebyla nadšená, protože s ním je to vždycky na dlouho (ale byl výjimečně stručný :). Všichni v tuhle předvánoční dobu řeší jen přání a dárečky, nálada je uvolněnější, ale on měl pro mě „řešení problému ve výrobě“… :/ No tak jooo. Já už stejně měla sváteční náladu a jednoho horlivce zvládnu 🙂 Ale proč o tom mluvím – on si poručil kávu.

Tak jsem běžela za naší personalistkou a její pomocnicí (ženy ve věku 40 a 55), co obvykle kávu pro návštěvy připravují a poprosila je, jestli by jí nemohly připravit.

Jenže jak jsem tam vkročila, hned se na mě sesypaly: „Vy máte nějaké jiné vlasy, žejo? My už jsme si tuhle u oběda říkaly, že jste nějaký jiný…“

Tak jsem se usmála, pohladila jsem si vlásky a říkám: „Vy ženy jste ale všímavé 🙂 Ano, mám nějaké jiné vlasy. A to není jediná změna, která přijde!“ :)) (Zase ta moje provokace.) (Moje vlasy jsou teď totiž lesklé, bez šedin a krásně tmavě hnědé – skoro černé – ale bohužel ještě krátké 🙁 ).

Paní personalistka se usmála a hned se toho chytla: „Cooo? Jaká změna ještě? Vy si snad necháte zvětšit prsa nebo co?“ 🙂

Tak na tohle už jsem nereagovala, jen jsem se usmívala a zmizela 🙂

 

Ano, to jsou všímavé ženy. Tyhle detaily muži nevidí. Ale ony se nezeptají hned. Baví se o tom mezi sebou, řeší to a teprve při nějaké vhodné příležitosti se narovinu zeptají 🙂

 

Líbí se mi, že má milá kolegyňka už všechno ví. Před týdnem přišla do práce a vlasy měla moc hezky nabarvené kaštanově hnědou a krásně se leskly. Tak jsem jí hned po ránu vpálila: „Ty máš nějaké pěkné vlasy, to je nová barva ne?“ 🙂 Měla jí fakt úžasnou a dva dny potom jí obdivovaly ještě kolegyně. Tak jsme si popovídaly o barvě 🙂 Už neřeší, proč jí nechávám na stole vzkazy, že někdo volal, psané holčičím písmem nebo proč si všímám jejích vlasů, nehtů, kozaček, triček – mimochodem velmi vkusných 🙂 Už nemusím nic skrývat a to, že si toho všímají i ostatní kolegyně v kanceláři je mi jedno. Pak za mnou přijdou a řeší se mnou zase jejich vlasy 🙂 Dneska mi druhá kolegyně vyprávěla o tom, co by potřebovala sehnat na dobarvení odrostů – taková jako „řasenka“ na vlasy, co kdysi prodával Avon. A třetí kolegyně mi ukazovala, jaký olej používá po umytí vlasů – arganový a že je fakt perfektní, protože ty vlasy jsou po něm hladké a lesklé. Ona má taky moc hezké vlasy 🙂 Připadám si ohromně důležitě. Jako nějaká odbornice přes vlasovou kosmetiku 🙂 Poslední dobou mi přes e-shop píší slečny a paní o rady, který přípravek by byl zrovna na jejich vlasy nejlepší. Jedna je má moc lehké, druhá zase tvrdé, třetí moc zkroucené a ta co je má od přírody rovné, je zase chce zvlnit a naopak 🙂 Takže už přestávám být jen prodejkyně a začínám být taky expertka, protože mě to nutí hledat, pátrát, vzdělávat se a je to docela věda 🙂 Jenže mě to moc baví!

 

Bude to legrace, až jednou v práci všem docvakne, proč jsem právě taková… že všechno mělo svůj význam. Jejich přijetí se vůbec nebojím. Byly by schopné to akceptovat klidně teď hned. Ale viděla jsem obrázky spousty holek v den, kdy si vzaly svou první pilulku – vypadaly tak mužně (některé si nechávaly ještě i vousy!) a pak během roku tak rozkvetly! Takže si myslím, že nemusím spěchat… že to tak jako tak přijde. I když bych samozřejmě chtěla všechno hned.

 

Je pátek, přede mnou dva týdny volna. Od října jsem si udělala po tak dlouhé době konečně svůj oblíbený čaj s medem a citrónem. Ten, co jsem si dělávala denně. Sedím u pohádky o hloupém Honzovi a těším se, až se k ní zachumlám na matračku, co tu mám na zemi místo gauče. Co mi chybí? 🙂

 

Včera mi kolega (co má ženu a dvě malé děti) řekl, jak mi závidí. Že mám dva týdny volna, kdy si můžu dělat, co chci a nemusím nic, co nechci 🙂 Že když chci někam odjet, tak odjedu. Když si chci zahrát hru na počítači, tak si jí zahraju. Nikdo mi nic neříká, sama si rozhoduji o tom, co sním, co udělám, kam půjdu.

Je potřeba na všem špatném najít to dobré a vzít si to.

Nebyla jsem zvyklá myslet na sebe…

 

Musím se ještě pochlubit.

Dostala jsem od Anetky dárek. Teda ty dárečky nakonec byly čtyři 🙂 Ale mám tu sto chutí udělat normální recenzi, jakou dělají holky na svém blogu, když si koupí třeba novou rtěnku. (Pardon, to se ale fakt nedalo vydržet nechat si je až pod stromeček – který navíc ještě nemám 🙂

Mám naprosto úžasný lesk na rty z Oriflame, který tak krásně voní a drží na rtech! Musím se pořád koukat do zrcadla 🙂 A vůni Playboy Play It Sexy… tak teď mám přilepné navoněné zápěstí u nosu a nemůžu ho odlepit :)) Takhle chci vonět v lednu u Hanky, takhle chci vonět v Laser klinik a takhle už chci vonět do konce svého života… Už žádné klučičí dárečky prosím! 🙂 A Tobě Anetko děkuju! Vy mě holky tak rozmazlujete!!! :*