Tereza

Divný název článku 🙂 Jenže já ho ani jinak nazvat nemohla.

Co já se v té naší kantýně nedovím 🙂

 

Přisedla jsem si ke dvěma kolegům a dvěma kolegyním, kteří řešili jméno svého budoucího (hypotetického) potomka.

A pak Denisa řekla: „Já vždycky chtěla být Terezka! Ale to nikdy nebudu :(„

 

Chtěla jsem jí říct, že já jo! 🙂 Potěšilo mě to 🙂

A rozvinula se dlouhá diskuse o tomto jméně, na jejímž konci se všichni shodli, že je to jejich nejoblíbenější ženské jméno. Fakt jsem měla radost! 🙂 A to ani netuší, že už tohle jméno používám několik let.

 

Tak snad tahle skutečnost, že mají to jméno tak rádi, jednou přispěje k tomu, že mi to tu v jeden hezký (ještě nevím který a ani ho neplánuju) den roku 2014 všechno projde v pohodě 🙂

 

Říkám to pořád – tohle prokletí je darem 🙂 Vezmeme-li to z těch lepších stránek.

Na druhou stranu je mi trochu líto, že tím zničím rozhodnutí mých rodičů o tom, jak se budu jmenovat a které bych ráda respektovala, neboť je to takový jejich odkaz do mého života. Ale tohle jméno si opravdu nechat nemůžu…

 

Spíš nemám ještě dořešené neutrální jméno po tu přechodnou dobu (na 1-2 roky do operace). Protože Terezu si hned zvolit nesmím, naše úřady nám ho nepovolují (a řekla bych, že ani nikde jinde). Je to totiž vyloženě ženské jméno, které nemá mužskou podobu a já mohu mít jen neutrální. (A to celkem brzy, když budu chtít 🙂 Andrejky nebo Nikoly to mají snažší. Ty mění jméno jen jednou a hned jsou ženami (pokud nechtějí vyloženě to krásné ženské -ová v příjmení a nechávají si „Nováků“, „Svobodů“, „Hrubých“… ta čeština je stejně v tomhle úžasná, že i ve jménech a při skloňování rozlišuje ženy a muže – ne jako Američani třeba). Ale já chci ženské jméno! 🙂

To znamená všechno měnit 2x v poměrně krátké době. Na druhou stranu je jedno, jestli mi ČEZ bude rok posílat složenky na Toma nebo na nějaké neutrální jméno, hlavně když je zaplatím a až budu Tereza, tak si změním konečně úplně všechno.

To jsou starosti 🙂

 

 

Dneska jsem se do toho trochu zapletla při vysvětlování své zvědavé kolegyni (která nic neví), zda se chci ještě někdy ženit a mít děti… Ptala se mě znovu, jenže ono se na tohle těžko odpovídá otevřeně zrovna teď 🙂 Tak jsem jí zase ujistila, že ženit se už nemůžu a že ani nechci a děti že už taky nebudu moct mít vlastní. Prý o mě přemýšlela při žehlení a snažila se rozlousknout záhadu, proč se občan ČR nemůže oženit a dokonce to nemá povolené se ženit :))

Přitom je to tak jednoduché.

 

Tak jsem jí řekla, že se to včas dozví příští rok, možná v létě.

Řešila totiž to, jak jsem štíhlá. Na to jsem jí řekla, že chci zhubnout ještě 10 kg na 62 kg aspoň a že mi to pomalu i jde. Ona se zhrozila, že budu jak kostlivec 🙂 Tak já to chci aspoň zkusit a zpevnit bříško a myslím, že bych mohla být ještě štíhlejší… „Copak jsi nějaká modelka?“ říkala :)) Mám 177 cm, takže modelkou nikdy nebudu. S touhle postavou už vůbec ne :/

Jestli chci v létě vyrazit s Anetkou (to je moje dlouholetá kamarádka – biologická žena z Moravy) ukazovat nohy v sukýnce, jak mi včera nabídla, že se takhle projdeme spolu, ať s tím počítám 🙂 a já tou krásnou představou ani nemohla usnout, tak se musím snažit 🙂

 

Chtěla bych všechno hned.

I vousy zničit.

Včera to byl týden po první proceduře v Laser klinik.

První a druhá procedura podle sestřičky je prý téměř stejná, co se počtu impulsů, ceny i výsledku týče. Ale třetí a další už by měly být znát viditelněji… Tak honem! 🙂 Není to tak, že hned po první proceduře máte úplně hladké tvářičky… pořád to tam je a pořád mám před sebou 7-8 dalších procedur, než budu úplně hotová 🙂

Druhá procedura mě čeká odhadem nějak kolem 16.1.

 

Musíme projít hezky každý schůdek po schůdku. Nemůžeme žádný přeskočit…