Dlouhé stíny
Na mostě přes Vltavu vznáším se na podvozku autobusu, za okny střídají se domy, stromy, hrady, zelená tráva… Všechno to v tom letošním teplém lednovém slunci vrhá tak dlouhé stíny. Nemůžu spát, ani se jen tak dívat z okna, jen poslouchám hudbu a píšu si tu do větru, maluji si ze slov obrázky a hladím displej mého mobilu svými prsty…
Prodej brambor. Ucpaná strouha. Dej přednost v jízdě. Děti jdou ze školy. Holky jdou ze školy. Soutok. Hvězda v okně. Měsíc na nebi. Kamión. Dříví na zahradě. Blondýnka z Ukrajiny s tabletem vedle mě přes uličku. Blondýnka na přechodu pro chodce. Chlapeček v nákupním vozíku. Stromy. Kachny. Plné autobusové nádraží. Otevřené dveře. Cigaretový kouř. Úsměv. Zelená. Zase ty dlouhé stíny. Slečna v růžové bundě a v kozačkách. Slečna v úzkých kalhotách a bílých teniskách. Kruháč. Dvě blondýnky. Louže jako moře. Křoví. Zakulacený Peugeot. Paní v kočárku. (Nemám halucinace.) Komíny prohřáté od slunce. To je muž, nebo žena? Eva.cz. Labe. Můj stín v okně na cizí zahradě. Spící černoch. Hezky hrajou. Rozestavěný domek. Rodina. Děti…
Už zase jsem dál. Hezky jsme si s novým přítelem mé bývalé ženy popovídali, když už ho vzala s sebou. Držela ho za ruce, objímala, hladila, usmívala se na něj (a on na mě). Šťastná rodinka.
Kačenka se na mě vrhla hned, jak vešli. Nabilo mě to. Stáli jsme tam celkem čtyři. A Kačenka chytla jednou rukou nohu mé ženy, druhou rukou nohu mojí a snažila se je dát k sobě. Se slovy, ať jdeme blíž. Byla dnes v Motole na kontrole statečná. A krásná. Dcera dvou žen…
Oni tam jeli poprvé jeho autem, já autobusem. Miluju tramvaje 🙂 A protože bylo dnes 8. ledna 12°C, tak si určitě umíte představit, jak všechny ty slečny a ženy byly krásně oblečené. To byla samá sukýnka, kozačky, lehká bundička… Krása všude kolem. Všude! Proč nemůžu být už jedna z nich? A budu takhle jednou vůbec vypadat? Napadala mě spousta otázek, ale to bylo dobře, protože to odhánělo myšlenky na tu mojí povedenou „rodinku“, co mi přivezla Kačenku.
Ale teď aspoň vím, že mě minulost už nebolí, jsem osvobozená, moje žena neexistuje. Je tu jen moje dcera, její maminka a nějaký hodný pán. A Tereza, o kterou už se nebojím. Stála jsem tam, kde se to stane. Kde se jednou probudím už jako žena.
Ještě v říjnu jsem se tohoto dnešního dne bála. Toho setkání. Setkání s manželkou, ale i s jejím přítelem.
Úplně zbytečně.
Pořád se bojíme něčeho zbytečně. Teď už mám cestu volnou. Skončily zoufalé články o mé ženě.
Za kopce slunce zapadá a mě tu vprostřed kokořínských lesů napadá, jak tu sedím s dlouhými vlasy, se sponkou, s leskem na rtech, pramínky vlásků za ouškem, v kozačkách, s oranžovými nehty… se jménem Tereza v občance… a nikdo mě neřeší… ne proto, že se snaží mě neřešit, protože by bylo proč, ale proto, že proč není…
7 Comments
Péťa
Ahoj Terezko čtu a stále čtu a každý den se těším co nového napíšeš chudáci děti které mají náhradní tatínky já být mámou tak když se s otcem svého dítěte rozejdu tak nehledám nového a maximálně si najdu někoho na ukojení toho co člověk potřebuje a čemu se nevyhne ale rozhodně bych nemotala mému dítěti hlavu s nějakým strejdou toto jsem zažívala i jako chlap a bylo mi z toho na nic když jsem se seznámila s novou přítelkyní a chtěla jsem aby se seznámila i s mojí dcerou člověk na dceři poznal jak jí to trápí zkusila jsem to jen jednou a pak už jsem jí do toho netahala muselo jí být hrozně nevím ale myslím si že by se mělo hlavně koukat na dítě holt když už člověk se rozvede nebo rozejde a má děti měl by mít rozum nakonec přítel nebude na věky a zase chudák dítě ach jo nechápu to v moderním světě kdy je plno pomůcek některé ženy s dětmi nemyslí hlavou
Tereza
Péťo, já jsem to zkoušela v létě taky (mít přítelkyni) – ten můj poslední zoufalý pokus o to stát se mužem 🙂 (což nejde). Zavrhla jsem nějaký takový můj vztah, kdy budu muset představovat někoho nového své dceři. A chci se soustředit na přeměnu a na svojí dceru. Nic víc teď nepotřebuju (i když objetí mi chybí).
Péťa
já mám ještě a vždy jsem měla takové nemoderní názory a zase pro sebe chci být ženou vím je to moc složité vždycky pro ty naše děti budeme rodiči mi a né ti strejdové ale já bych být tvojí ženou s Tebou holt zústala jestliže jste si rozuměli a každý ať mi políbí a myslela bych hlavně na dceru aby žila s vámi oběema i za cenu toho že budu žít s ženou jako kdyby moje přítelkyně řekla tak a teď budu chlapem tak bych s ní byla dál neměla bych s ní intimnosti jen tulení a pusu protože bych ji znala že byla ženou tak bych jí tak brala i nadále jen by ji zhrubl hlas a narostly vousy ale pořád by to byla ona ten člověk [1]:
žába
Pro děti je v tomto věku důležité:
Péťa
Dnes jsem byla za mýma holkama a přítelkyně opět mě dala brouka do hlavy připoměla mě že měla být taky Kubizňáková že jsem si ji měla vzít tedy jako chlap ach jo je vidět že mě má ráda a já ji a tak to zůstane asi napořád mám obavy že když půjdu na tu operaci tak že jí to dodělá jestli není lepší zůstat tak jak to je teď a třeba časem se mnou bude miluju ji moc moc zpět do chlapa nepůjdu to už ne kvůli ní bych šla ale zlikvidovalo by mě to to vím je vidět že ji moc chybím a že jsme ten správný pár jako na titanicu když skočíš já taky mě taky moc chybí nikdy ji nepřestanu milovat a jsem přesvědčena že ani ona mě nepřestane ach jo toje trápení
Tereza
Péťo, to je jednoduché.
Tereza
[4]: žábo… to jste mi tu napsala, mi neuvěřitelně pomohlo!!! Děkuju Vám!