Julia s růžovým kamiónem a překrásná Rowan
Dnes ráno mě kousek svezla ta moje milá kolegyňka autem, tak jsme si povídaly. (Budu jí tu muset dát nějaké jméno, protože mě nebaví říkat pořád „moje milá kolegyňka“ 🙂 Ale v těch jménech se tu zase stejně nikdo neorientuje… 🙂
Říkala, že přemýšlela o tom, co jsem jí včera ráno řekla (že to ze mě paní personalistka dostala…) (Až do včerejška to totiž bylo jen naše tajemství 🙂
Prý je to proto, že ženy jsou všímavé a prostě to vidí… 🙂 Muži ne. To je stejně zvláštní.
To proto ženy mezi sebou tolik řeší veškeré detaily svého těla, oblečení, účesů, líčení… A proto muži mluví o fotbale, hospodě nebo autech, protože tyhle ženské věci nevnímají 🙂 (tedy většina mužů… abych tu zase některým nekřivdila 🙂
Přesně, jak mi tu v jednom komentáři psala „žába“. Že mé kolegyně už to podvědomě určitě vědí. A popsala mi vlastní zkušenost s kolegou přítele, který prošel přeměnou v ženu. Zatímco ženy už to dávno věděly, muži byli překvapeni 🙂
Přemýšlím spíš o tom, proč to muži nevidí.
Že ty detaily nevnímají na ostatních mužích bych pochopila – nemají důvod se jim dívat do očí, neláká je to (žena je krásná, muž úspěšný), ale že je nevidí ani na ženách? Ani na krásných ženách!? Když jsem nastoupila a řekla té mé kolegyňce, že má hezké nehty, kolega prohlásil, že jsem si všimla něčeho, co on za celých 7 let, co tu spolu pracují, neviděl 🙂 Vždyť je to tak krásné! Ty řasy třeba! Nebo stíny. Náušnice, náramky, prstýnky, trička, boty, barvy vlasů, účesy, sponky… nosíme je proto, abychom se líbily. Ostatním i samy sobě. A nakonec si toho stejně všímáme jen my – ženy navzájem 🙂
To nevadí. Detaily totiž tvoří celek, který už ale muž nějakým způsobem vnímá 🙂 Bez těch drobných detailů by tomu celku něco chybělo…
Včera jsem šla pěšky domů, krásně jsem se prošla a cestou jsem si představovala, jak tudy jdu tak za rok za dva. Jak už nebudu muset myslet každý den na to, jaké by to bylo jít tudy jako Tereza, protože už Terezou budu.
Co budu dělat, až přijdu domů, co budu podnikat o víkendech, budu pořád sama? Řešila jsem toho hodně (i daleko do budoucnosti – dokonce jsem se dostala až do stáří, ale hned jsem se z něj zase vrátila :). A zjistila jsem, jak moc se těším, až přeměnu nebudu muset řešit, protože už to bude vyřešené a já budu normální holka… Až budu žít takový život, ve kterém se už budu starat zase o to, co si uvařím k večeři, s kým půjdu do kina, kam pojedu na dovolenou, na výlet, kam vezmu Kačenku na výlet, na koho budu čekat před jeho prací v pátek odpoledne nebo kdo bude čekat na mě, kde opravit auto, kdy si zajdu ke kadeřnici, na nákupy, za kým zajdu (zajdeme) na návštěvu, kdy půjdeme k mamce na oběd 🙂
Kdybych mohla tohle období přeměny přeskočit, nevadilo by mi to až tak moc. Ale pak mi došlo, že tohle je jedinečná příležitost být u toho na vlastní kůži! Vychutnat si každý den té změny k lepšímu a užít si výsledek, ke kterému jsem se dostala 🙂
Mám před sebou pěkný kus cesty.
Ale já mám dlouhé, klikaté a kamenité cesty ráda.
Jak jsem přišla domů a koukla jsem na youtube na mé nové odběratele, vždycky mě přivedou na nová zajímavá videa.
Tentokrát jsem po hodně dlouhé době viděla jedno, které mi trochu vzalo nadšení, energii a naději… až jsem měla slzy v očích. Ale později jsem zjistila, že tu vůbec není důvod k pláči…
Julia, Kiel – Německo, 17 měsíců HRT
Původně jsem ho sem ani nechtěla dát, jenže jsem zásadně proti cenzuře! To sem mám jako dávat jen to krásné a povedené? To nebudu zobrazovat realitu, ale utopii a budu vám všem jenom lhát. A to nechci. Chci o všem mluvit naprosto otevřeně.
Nechtěla jsem tohle video ani komentovat, stejně jako ho ještě na youtube nekomentoval vůbec nikdo a to už je tam skoro měsíc, protože nevyvolává to závratné „ááách“, které vás nutí tam něco hezkého napsat. Nebo jí aspoň podpořit!
Jenže Julia to video vytvořila celým svým srdcem, vybrala hudbu, otitulkovala a měla z toho videa radost…
Při hledání fotky před přeměnou (protože v tomto videu má pouze jednu a ostatní už jsou s parukou), jsem se koukla na její další nahraná videa a fakt mě to ale pobavilo! Drtivá většina z nich jsou nahrané návody kamiónového simulátoru, kde je Julia řidičkou svého růžového kamiónu.
Julia sedí uvnitř 🙂
Vlevo nahoře vyskočilo okénko, ve kterém je Julia vidět a říká do mikrofonu, co zrovna v tom simulátoru dělá 🙂 (Mluví o tom třeba půl hodiny. Tak na tohle bych já čas nikdy neměla 🙂 Zrovna jede do Afriky 🙂 A ono jí to v tom malém okénku náhodou docela sluší! 🙂 Víc než na některých fotkách. Dokonce se tam pak ukáže celá 🙂
Tady je Julia docela pěkná ženská 🙂 (Rozhodně je ženská! O to tady jde 🙂
I když holky přiznejte se, která z vás hraje kamiónový simulátor, má doma tři monitory s volantem a na sobě u toho kozačky? 😉
Neposmívám se jí, pobavilo mě to! 🙂 To je prostě Julia!
Na některých fotkách v jediném videu prokázala víc odvahy, než já za celý život…
Líbí se mi ta odvaha. Ta síla a nadšení. Jak si to všechno užívá!!! A naprostá odhodlanost jít si za svým snem bez ohledu na reakce okolí (spousta fotek je focených venku, ve společnosti, ve společnosti ženy vycházejících z obchodu… na pláži, v restauraci…) V tomhle má můj obdiv. (V tomhle prostě tu odvahu nemám. Dokud nebudu mít jistotu, že vypadám jako žena, tak nikam nejdu). (Mé výlety za Andrejkou do východních Čech na celý den jako Tereza, vánoční návštěva u mojí mamky nebo teď plánovaná návštěva Hanky v Praze na celý den jako Tereza nepočítám 🙂 I když jsem vlastně taky byla s Andrejkou v kavárně mezi lidmi… bylo to moc příjemné, ale chtěla bych vypadat více žensky. Nechci vypadat jako převlečený muž! Potřebuji být 100% správně identifikovatelná (jako Rowan – druhé video po Julii… 🙂
I když jednu poznámku bych přeci jen měla. Nelíbí se mi, jak se ve svém videu na fotkách obléká… na svůj věk. Není jí dvacet. Jen na pár fotkách je oblečená přiměřeně, ale někde se mi to nelíbí. Některé (polonahé) fotky bych tam třeba vůbec nedávala!!! Až si budu fotit své rostoucí poprsí, tak v podprsence nebo ve výstřihu. (Julia je asi vyloženě taky proti cenzuře 🙂 Ale takhle se holky nikdy nefotí… A co, jsem ženská, tak jí to můžu okomentovat ne? :)) Volila bych úplně jiné věci, jiné barvy, jiné kombinace. Udělala bych jí úplně jiný make-up! Jinak namalovala oči a zvýraznila víc rty… a jaká by to byla kočka! 🙂 Na druhou stranu jí chápu, dělala jsem to taky, protože posedlost po všem ženském nás nutí mít radost z čehokoliv, co ženské je, i když se to k nám nehodí (to je nám v tu chvíli jedno)… Ono se to všechno časem srovná… ten styl i vzhled.
Až moje milá Dita mi tu vlastně poradila, že existují taky jednobarevná basic trika bez potisku a bez obrázků, která neurazí a hodí se skoro ke všemu 🙂 (A já už taky nějaká mám, jsou úplně fantastická! 🙂
Potřebuji tyhle informace! 🙂 Vy je získáváte celý život průběžně. Ale já na to mám jen chvíli 🙂 (Tedy od teď zbytek života, ale v tom případě jsem teprve v plenkách, než se všechno naučím :)) Ovšem zrovna tohle se učím ráda a tedy i rychle 🙂 Pokud se ta rada ke mě dostane…
Řekla jsem si zase to své: „No co, než abych byla chlap, co chce vypadat jako žena, radši budu žena, co vypadá jako chlap.“ 🙂 Tím prostě nemám co ztratit. A dokud budu vypadat jako chlap, tak se můžu vždycky jako chlap oblékat – tím nic nezkazím. Důležitý je tu ten fakt, že budu žena. S tím už se dá něco dělat. S mužským tělem ne.
Tady je Julia a její video
(fotka před přeměnou je použita z prvního videa nahraného na youtube před rokem)
Ale ty slzy mi vlastně v očích zůstaly, protože mi na monitor vlétlo druhé video, které mám teď pořád před očima (a ty slzy taky – z toho, jak se to povedlo).
Během pouhé 12timěsíční HRT rozkvetla tak nádherná žena, že jsem z toho byla zase v tom svém šoku a pouštěla si to pořád dokola. Vlastně jsem začala být v šoku už po prvních 30 vteřinách!
Zase jedno video, u kterého jsem si řekla to své „ááách“ 🙂 Je strašně krásná! A je hlavně strašně ženská! Tu bych identifikovala absolutně správně a myslím, že 100% populace taky.
Byla jsem zvědavá, jestli tam nemá ještě další videa a jedno tam bylo – její proslov k novému roku, tak jsem si ho pustila, protože jsem chtěla slyšet její hlas a musím říct, že tohle je další z těch úplně nejpovedenějších přeměn, jaké jsem kdy viděla… včetně toho ženského hlasu… Až se mi nechtělo věřit, že tomu tak kdysi nebylo, než do té přeměny šla…
V 0:53 minutě je tam dokonce na fotce na mžik s miminkem…
2:13 – fotka po seříznutí ohryzku… (jednoduchý zákrok hotový v lokální anestezii za 20 min., v ČR proplácený pojišťovnou, ale v Motole je nutné být po operaci. Jediná dvě zařízení, která to dělají ještě před operací (je nutné ale už trochu vypadat jinak) je FN Hradec Králové (MUDr. Chrobok – dříve působil na ORL v Pardubicích) a přímo ORL v Pardubicích (MUDr. Mejzlík).
Na konci videa je vzkaz, který do takovýchto svých videí píše každý:
JE TO TO NEJLEPŠÍ ROZHODNUTÍ, JAKÉ JSEM V ŽIVOTĚ MOHLA UDĚLAT.
A to bych chtěla vzkázat i všem ostatním (ačkoli ne zatím skrze mě, protože jsem teprve na začátku, ale prostřednictvím všech těch dívek a žen, které ví, o čem mluví…)
Ještě pořád jste na pochybách, zda ten krok udělat či ne? 😉
Rowan (USA) – 33 let – 12 měsíců hormonální terapie
Myslela jsem si, že Rowan je chlapecké jméno, ale našla jsem si, že jako dívčí je mnohem populárnější a v Británii a USA velmi oblíbené. Znamená „red-berry tree“ (jeřabina).
Pokud nemáte čas na video nebo ho nemáte možnost přehrát, tak sem pro potěšení oka dávám pár foteček (protože prostě musím! 🙂
A já se jdu podívat na recepty. V neděli budu totiž péct kynuté buchty 🙂 Slíbila jsem je na pondělí kolegovi (a kolegyni taky :).
Navíc mě dnes už začaly chytat mé letní cestovatelské choutky a už mám i svůj další sen (jeden z mnoha :). A jak na něco myslím dlouho a často, musím to nakonec udělat 🙂
Předloni to byly písečné duny u Baltu, jemný písek v zubech (a objektivu), lodě plné ryb, červené majáky z cihel a obrovská temně purpurová pole s právě vyzrálou pohankou v Kašubsku, u kterých jsem musela zastavit a pokochat se tím pohledem, který jsem ještě nikdy neviděla… Všechny sny (i toho letošního léta) už bude ale uskutečňovat jen Tereza… (Tom už by v létě neměl vůbec existovat…) 🙂
6 Comments
žába
Tentokrát jen poznámka mimo téma – Rowan je "jeřabina". A když už jsme u toho jména, dovoluji si doporučit úžasné čtení od Ann Rice- Hodina čarodějnic – jedna z postav se jmenuje Rowan :)A to ta nejmocnější 🙂http://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/anne-rice-688
Tereza
[1]:
žába
Já mám naopak to jméno díky této knize zafixováno jako ženské:) A líbí se mi 🙂
Péťa
Ahoj Terezko pěkná videa četla jsem Tvůj komentář je to jistě Tvoje věc ale já bych na nic nečekala až budu náko vypadat stejně ty mužské rysy v obličeji budeme mít každý já jsem to oznámila doma druhý den letěl šatník pak nákup líčidel atd a od tédoby ať vypadám jak vypadám se strojím a vystupuju jakožena a at mi každý políbí samozrejmě upravená hezky namalovaná ale každý den si užívám už od teďno a výš kolik žen má problém s vousy těch je mraky a když vidím některé paničky vypadají hrůza děs tak i já jsem proti nim modelka ale vím že žádná z nás tou modelkou stejně nebude a ani normální ženské jimi nejsou
Tereza
Ahoj Péťo, můj den D, kdy všechno takhle poletí pryč bude den, kdy spolknu první pilulku 🙂 Bude to hotový obřad! Strašně se na to těším 🙂
Tereza
Jde totiž o pocit, který vnímáme každá jinak – je to hodně individuální. Ty jsi šťastná už teď, já budu později. Hanka mi na první návštěvě tenkrát řekla, ať nechodím hned teď v lodičkách a krátké sukni… že je dobré odhadnout ten správný moment.