Výhody coming-outu

Sice se mi ten název článku nelíbí, nerada skloňuji česky anglická slova, ale než tam psát „Jaké má výhody coming-out“ nebo „Výhody přiznání se…“ tak to radši tohle.

 

Přišla jsem na to, že coming-out má jednu výhodu i pro mě.

Neplatí, jak jsem v jednom z minulých článků psala, že coming-out je jen kvůli ostatním, že mě samotné k ničemu nepomůže. Ale pomůže.

Před lidmi, kterým to řeknete, se už totiž nemusíte stydět a skrývat. Tedy ono to stydění tam ještě dlouho bude, ale už nemusíte skrývat své nalakované nehty, nemusíte vysvětlovat, proč máte prsa, proč máte hladké nohy, proč máte propíchnuté uši, nabarvené vlasy, proč už si je 3 měsíce nestříháte, že vypadáte neupraveně jako ze 70. let (musím najít nějakou fajn kadeřnici nebo vizážistku, která mi poradí, jestli mám ty vlasy někde zkracovat už teď, aby to nějak vypadalo, než to začne mít délku, která se dá dávat do sponek, čelenek nebo culíčků 🙂 Bože jak já se na tohle těším! 🙂 … takže všem, komu to řeknete, se uleví stejně jako vám – to mi věřte. Oni totiž stále přemýšlí, co to s vámi je.

 

Když jsem v neděli odcházela od mamky, které jsem to všechno řekla a ona mi řekla, že se bála, že jsem třeba nevyléčitelně nemocná, že mám AIDS nebo podobné hrůzy (jo, i tohle fantazie vymyslí, pokud nemá dostatek informací), tak to, že jsem zdravá (myslím fyzicky :)) a nikdo neumírá je vlastně dobrá zpráva! 🙂

 

Svým způsobem jsem zdravá i psychicky. Tedy, když nepočítám to trápení s rozvodem. Já vidím svět pořád stejnýma očima. Všichni lidé budou pořád ti samí lidé, které mám ráda. Takže já s tím mít problém nebudu, pořád je vidím jako Tereza. Ale problém s tím mohou mít oni…