Návraty
Už se nechci nikdy vracet! (Né, to nejsou ty navracecí záchvaty, to jsou jiné návraty…)
Nepomáhá ani pláč, ani křik, ani bušení do hlavy.
Pomáhá jen sednout si a lakovat si na zítra nehty.
Nechat si aspoň do rána stříbrný prstýnek s dvěmi perličkami.
Mít na sobě růžové pyžámko.
Dívat se na fotky z dnešního večera.
Vzpomínat na všechny ty krásné pocity, které jsem u toho měla.
A psát tenhle blog…
Ve dvě jsem dopekla buchty, zanesla jich pár ještě mamce a kolem čtvrté už jsem byla namalovaná a oblečená, že si nafotím kozačky. Bylo mi jedno, že už se stmívá a na focení nebude světlo. A začala jsem si zkoušet i ostatní nové věci, nová trička, kalhoty a taky jsem na konci dala vlasy do culíčku a tolik se mi to líbilo, že jsem se nemohla vrátit…
Ale bylo už osm a já potřebovala ještě zabalit pár balíčků a odepsat na pár vzkazů, tak jsem zatla zuby a s nechutí celá naštvaná začala s odličováním a odstrojováním. Každá ta krásná část ženského oblečení nešla vůbec dolů. Nechtěla jsem to svléknout. Je to tak těžké!
Ale opakovala jsem si pořád dokola, že jednou už si to svlékat muset nebudu.
Samozřejmě jsem šla do sprchy, tak jsem se stejně odlíčit a svléknout musela, jenže mě bolelo to, že se zítra ráno zase nemůžu namalovat, nemůžu si vzít ty své milované kozačky, nemůžu mít prstýnek s perličkama, červeně nalakované nehty… náušničky! To je pořád dokola. Co nejdéle prodlužujeme tenhle okamžik, který trvá hodiny…někdy i celé dny… a pořád jednou musí přijít chvilka, kdy se musíme vrátit… 🙁
Naštěstí jsem si nalakovala nehtíky (i když ne výraznou červenou) a už je mi zase líp… a jdu vybrat fotku, kterou sem dám 🙂 (Až zabalím balíčky tedy :))
Tak trošku ponocuju. A to ráno vstávám v půl šesté 🙁 Ale nemůžu si pomoct 🙂 Vybrala jsem tři fotky, kde jsou vidět kozačky + jednu v culíčku 🙂 (ten culíček mě nakonec tak nadchl, že takhle „učesaná“ asi pojedu k Hance 🙂
moje nové kozačky z Humanicu
culíček 🙂
(Žádná z fotek není retušována…)
Strašně se těším na vlastní vlásky!!! (žábo 😉
Anebo – já sem dám ještě nějaké fotky z dneška.
Když mě to tak bavilo! 🙂
tak na jednu fotku jsem si obula tyhle mé oblíbené lodičky + ještě culíček a nové tričko
ještě jednou culíček 🙂
a tady už mám vlásky rozpuštěné – barva trička je světle zelená, ale ty žárovky ho zežlutily
tak aby bylo poznat, že je zelené… 🙂
má oblíbená riflová sukně
jako jedna z mála věcí přežila i díky mé sestřičce mé navracecí (několikanásobné) záchvaty…
…nejstarší věc, jakou mám…
…už jsem si nedávno myslela, že neexistuje, protože jsem jí vyhodila…
v koupelně je hezké světlo 🙂
tak tam uděláme fotku 🙂
(Tome z Prahy, tys chtěl nějakou fotku v minisukni 😉
Tak tahle je pro Tebe 🙂
já chci ven… do práce… pro chleba… pro nový svetřík… pro nové boty… k mamce na návštěvu…
…na výlet… za Anetkou… Monikou… Nikčou… Adélkou… Leničkou… Káťou… Ditou… Bibinou… 🙂
…za vámi všemi, kdo stojíte při mě a jednou vám to všem vrátím!
Je jedna hodina v noci a už je vlastně pondělí. Jdu spát.
Šťastná a smutná zároveň.
Šťastná z neděle a smutná z pondělí.
Ale i tak je mi hezky.
Protože vím, že jednou se už nebudu muset fotit,
abych si všechny ty krásné pocity navždy uschovala.
Jednou je budu mít už napořád…
9 Comments
žába
Už se na fotky těším, a nejvíc až sem jednou dáte ty, kde budete s vlastními vlasy 🙂 Nebo s clipy:)
Tom z Prahy
Díky =o)
Péťa
Ahoj Terezko teda já se Ti divím s tímto vzhledem poprsím a elegancí už bych nečekala na nic a od hned bych už byla tou Terčou a neřešila bych až budou hormony hormony sice budou ale změny jdou stejně pomalu je to Tvoje věc ale já být na Tvém místě tak už bych na nic nečekala Péťa
Dita
Teda Terko, spadla mi brada. Máš úžasnou postavu! Když jsem fotky nejdřív ve škole rychle projela, říkala jsem si, že tam musí být nějaká retuš. Ale doma po nasazení brýlí a přečtení článku… páni.
bibina
sexepil sexepil tu krici vela vela ho ma ta nasa Terezka
Moní
Nádhera. Až bude všechno "hotovo" vemu foťák,stativ a uděláme někde nějaké kráááááááásné fotky. Ne, že by to teď nešlo.Ale ty pořád říkáš,až bude po:) Sluší Ti to,moc:)
žába
Terezko,jste krásná,byla byste nádherná i s krátkými vlasy 🙂 Já vím,je to těžké, překročit tento stín, ale stejně si myslím, že kdybych tu krátkovlasou Terezku (teď už skoro s mikádem,ne?) potkala na ulici,tak bych si řekla – hezká ŽENA, bezpochyby :)Paruku pryč, přirozenou Terezku sem :)… já vím, jsem hubatá…:)
Bibina
súhlasím so žábou, pridávam sa k jej požiadavke
Tereza
Teda holky!!!!!!!!! 🙂 Nevím, jak jste to dokázaly, ale mě se teď tak zvedlo sebevědomí! 🙂 Děkuju moc!!!!!!!!