Kouzla s novou občankou
Tak mám nový občanský průkaz. Hned jsem s ním oběhla, co šlo.
Řidičák – 2 minuty
Občanka – 5 minut
OSSZ – 50 minut :/
Vzhledem k tomu, že jsem měla na všechno jen hodinu, na finančák, katastr a dopravní jsem se už nedostala, to mě čeká v pondělí.
Mimochodem – fotka na OP, focená spontánně bez příprav během žádosti o občanku, se narozdíl od řidičáku povedla a mám z ní vážně radost. Myslím, že kdyby tam nebylo to pitomé písmenko „M“ (místo „Ž“) a mužské rodné číslo, tak jsem identifikována správně 🙂 (Až tak se mi ta fotka líbí – ale nedám jí sem, protože se o víkendu chystám konečně udělat nějakou hezkou, kde budu vidět úplně celá).
Na řidičákách jsem podepsala převzetí nového řidičáku a přitom jsem si všimla, že na žádosti bylo stále mé zaškrtnuté „žena“, takže mi tenhle pokus o ženský řidičák asi vyšel, ale nemůžu si to ověřit, protože na řidičáku pohlaví uváděno není a do jejich registru přístup nemám. Třeba se to dozvím, až mě někdy zastaví policie a budou mě prověřovat v databázi.
Zítra nesu konečně novou občanku na personální, kde už na ní čekají (však já taky 🙂 a kde mi na jejím základě změní jméno úplně všude, kde to jde (kromě té visačky, kterou už mám na Terezu a taky jí všude pyšně nosím :).
To znamená, že na zítřek jsem „přitvrdila“, protože chci a můžu. Zítra už přeci přestanu být i v práci pro ostatní Tom, tak existuje snad lepší příležitost? Je konec podepisování se v e-mailech starým mužským jménem, hurá!
Mám připravené mé druhé úzké kalhoty, co moc ráda nosím a delší černobílou kostkovanou košili ve vyloženě romanticko-dívčím stylu se zúženým pasem s výstřihem, se kterým jsem ještě nikdy nikam mezi lidi nešla – bude v něm provokativně úplně nepatrně vykukovat kousíček tílečka, které má strašně krásný lem z bílých drobných kytiček…
Samozřejmě jsem přemýšlela o ještě vyšším levelu (nalakované nehty na červeno, výrazné náušnice, prstýnek s perličkami a push-up podprsenka, ve které mám úžasná prsa :), ale na to taky dojde. Jen ne zítra.
Zítra je čtvrtý den v „girl-mode“ v práci, tak co chci? 🙂
Taky mě napadá, jak pořád čekám na to mé oslovení „paní“ místo „pane“, ale pořád nepřichází… jak by asi mohlo, když jsem mezi lidi takhle volně v dámském chodila jen zřídka a vůbec ne do obchodu nebo do práce? Uvidíme, kdy se první oslovení „paní“ někým cizím dostaví 🙂 Má to pro nás tak obrovskou hodnotu! Určitě se tu o ten zážitek ale podělím, protože to bude velký den… Můžu na něj klidně čekat měsíce, ale vím, že jednou přijde. Prostě tomu věřím.
Nemůžu se té ženskosti pořád nabažit.
A nikdy se jí nenabažím.
Měla jsem po ní takový hlad! A těším se na dny, které mě čekají. Na ještě více ženskosti mezi lidmi, až to najednou úplně přirozeně přejde všechno komplet na tu správnou stranu a se mnou dojde k přeměně celého světa 🙂
Už se nesnažím utéct před sousedy, když vidím, že bych je mohla potkat. Naopak – hrnu se k nim, aby mě takhle viděli, ať už mě takhle vidí všichni a zvyknou si, že Tom neexistuje. Už to neřeším. Chci takhle chodit všude už napořád. Není co skrývat. Baví mě to i v obchodě, ve frontě, na poště… Líbí se mi, když mě lidé pozorují :))) Ne, fakt nejsem exhibicionistka. Jsem strašný introvert 🙂 (to nemyslím ironicky).
Jsem zvědavá na ty reakce, až přijde dodavatelům e-mail místo od Toma od nějaké Terry 🙂 Denně jich pošlu asi 60. 🙂
Mám (můžu) psát všem automaticky v ženském rodě? Chtěla bych…
Mám (můžu) se představovat do telefonu v ženském rodě a ženským jménem? Chtěla bych… Ale bude v tom zmatek. Musela bych se rovnou podepisovat „Nováková“ a ne „Nováků“. Navíc v pracovní e-mailové adrese bude „novaku@xxx.cz“ 🙂
Myslím, že na tohle taky přijde čas…
To jen já se všeho nemůžu pořád dočkat.
Jakmile uděláte první krok, už jde všechno rychle.
A jsem moc ráda, že mám teď příležitost být u prvních krůčků některých z vás. Vidím na vás ten strach, obavy, zděšení, ale taky zoufalství a smutek… Jenže ten cíl, který vidíte, je tak úžasný, že tohle všechno hážete za hlavu, z hluboka se nadechujete a vyrážíte za svým snem – na vrchol blaha 🙂 (Tuhle větu Toma (FtM) ze společného sezení používám teď dost často, protože lépe můj stav žádná jiná charakterizovat nemůže).
Držím vám všem moc palce a těším se na vaše nadšené zážitky ze všech těch krůčků, které určitě všechny zvládnete jako nic. A to platí nejen pro holky, ale i pro kluky. I na tebe, Dany, myslím.
A tebe taky zdravím, Lucko! 😉
4 Comments
Majti
Ahoj Terezko, ještě jednou gratuluji.Vidíš a ty jsi mi římkala že jsem statečná,ale já jsem ochutnala jen o trochu dřív. Tobě to trvalo trošku déle protože jsi více sebekritická ale teď, a navíc s novou občankou,už bude jen dobře. A baví tě to, a toje správně, mě taky a moc, i v těch blbejch montérkách to nakonec jde. Musí to prostě člověk poznat a pak to jde samo. Už se těším na setkání u Hanky,přišli mi včera krásné hadříky tak snad vydrží počásko.
Lucka
přemýšlím nad tím Terezko, a nevím jak si mám brát to že mě zdravíš zvlášt, jestli tím něco myslíš. ale já to beru pozitivně a zdravím nejen tebe, ale uplně všechny. jsme na jedné lodi, a je uplně jedno jestli nám říkají holky, kluci, nebo si ještě nejsou jisti. na tuhle palubu se vejdeme všichni.
Tereza
[2]: ahojky Lucí 🙂 To jsem si přesně myslela, že nad tím budeš přemýšlet, proč Tě zdravím zvlášť a já Tě přitom chtěla prostě jenom pozdravit! 😉 Jsem si myslela, že Tě to třeba potěší :))
Lucka
[3]: ahojík Terko. mě to právě moc potěšilo, ale potom ve mě začalo hlodat jestli tím třeba nemáš něco na mysli.