Oblékni se už konečně jako žena
🙂
Dostala jsem před chvílí mailem od Jíti zpětnou reakci od mých kolegů. Dost podstatnou informaci!
Musela jsem totiž odběhnout do skladu a tak tu zatím beze mě rychle probrali tu dnešní změnu…
Jíťa mi napsala:
„Ahoj Terezko, budeš muset v příštím týdnu trochu přitvrdit v oblečení jako žena, protože když jsi tu nebyla, tak podle našich kolegů to oslovování bude pro ně trošku ještě problém, když se tak neoblíkáš prý jako žena (i když já vidím dámskou halenku, kalhoty, boty, líčení, česání, malování, lakování….). Takže do budoucna dobrá zpráva je, že můžeš využít více barev oblečení do práce, abys jim to ulehčila a o to jim půjde dříve ti říkat a oslovovat a skloňovat na správné – ženské Teri, Tereza. Pa J.“
Tak vy chcete, abych přitvrdila!? 🙂
To ale není problém. Já na to totiž čekám a tolik si to přeju. A to jsem si myslela, jak už jsem ženská – namalované oči (opravdu výrazně), make-up, učesaná, s dámskou halenkou s výstřihem, dámské kalhoty, dámské tenisky, nalakované nehty… ale… nalakované nehty nenápadnou růžovou, bez náušniček, bez podprsenky…
Mám obrovskou radost! Oni mi vlastně sami řekli:
Terezo, už se konečně začni oblékat jako žena! 🙂
To znamená, že si mě tak umí představit? Že to očekávají?
Mám tu tak úžasnou spojenkyni (Jíťu).
Přesně tohle jsem potřebovala vědět.
Co mi teď brání přitvrdit? 🙂
Každý den jsem se v tomhle mém prvním týdnu po „narození“ snažila krotit, abych na ně šla pozvolna. Teď vidím, že zbytečně.
To znamená, že můžu i plynule přejít na ženský rod.
To znamená, že mi začíná REAL LIFE TEST!!!
Tak to jsem opravdu moc zvědavá na pondělí 🙂 Snad to nepřeženu… Tolik se těším a tolik jsem nervózní už teď 🙂
Otázkou je, zda i jakýkoliv můj pokus o maximální zženštění nevyjde na prázdno právě proto, jak stále nedokonale vypadám a nebudu vypadat směšně…
Dnes ráno jsem si na sebe do práce připravila triko, které jsem měla druhý den jako Tereza. Černé s dlouhými rukávy a výstřihem. Jinak úplně obyčejné.
Ráno jsem ho ale zavrhla, protože není tolik ženské. A vzala jsem si černobílou kostičkovanou halenku s výstřihem, ve kterém mi zase vykukují ty romantické kytičky mého tílka. Najednou se mi nechtělo v té ženskosti „couvat“.
A teď už nemusím vůbec…
Strašně se těším na to, až budu o víkendu přemýšlet, v čem přijdu 🙂 A taky na to, jak budou vypadat moje prsa v těch nových tričkách 🙂
Asi se zblázním radostí.
Tohle je zase sen, který se stává realitou a já jsem tak šťastná!
Třeba se teď už zlepší i má identifikace okolím…
Nejsem schopná se soustředit vůbec na nic! 🙂
————————
No tak aby to nebylo tak jednoduché, tak zatímco Jíťa mě podporuje a pohání kupředu, druhá kolegyňka, které věřím a které jsem to tu kdysi řekla jako první, mě zase brzdí. Na mojí otázku, jestli si taky myslí, že bych už mohla přitvrdit mi napsala:
„Ahojky 🙂
nech tomu volný průběh, každopádně nedoporučuji přijít v halence a sukni 🙂
Věřím, že zveřejnění je pro tebe tady velmi těžké a proto bych to neuspěchala… nech lidi, ať si zvyknou a postupně se budeš měnit víc a víc, tak pak budeš moci změnit i oblečení, ale teď by to na ně bylo moc.
Věř mi, neřeknou ti to, ale vyptávají se…
Dej tomu čas.. :)“
Tak po tomhle bych se nejradši vrátila do klučičích kalhot, protože mi vlastně řekla: Nenos to, co nosíš a neděs kolegy a až se teprve trochu změníš, začni nosit holčičí.
Viděla jsem to jinak. Myslela jsem si, že ta změna už nastala, abych mohla klidně přijít v sukni a v halence (tak tohle přímo jsem neplánovala, ale jaký je vlastně rozdíl mezi dámskými kalhotami a sukní? Jaký je rozdíl mezi tím, jak jsem oblečená teď a jak jsem chtěla přijít v pondělí? Chtěla jsem přitvrdit. Jíťa říká: klidně přitvrď. A z druhé strany zase: Teď ještě není čas na změnu oblečení.
Asi si to doporučení obou budu muset nějak zprůměrovat :/
Každopádně žádné couvání neplánuju. Zpátky už mě nikdo nikdy nedostane.
Chtěla bych říct: zvykejte si!
Jenže na to já nemám, tak se zaseknu tam, kde teď jsem (i to mi vyhovuje, protože jsem v tom, v čem se cítím dobře), ale těšila jsem se, že už to bude komplet ženský život se vším všudy. Ne pozvolné přecházení…
Měla bych být vděčná za to, že mohu být vůbec v téhle fázi.
A asi bych měla opravdu kolegy nechat pár dní rozdýchat tu změnu, když se mé kolegyně ptají, ale mě se nezeptají…
I pro ně je to nové.
Uvidíme, jak dlouho vydržím chovat se pozvolně 🙂
Proč vlastně přikládám pořád větší váhu těm pesimističtějším názorům? Třeba je mylný? Je to o pohledu toho člověka. Nechci být hrrr, když vidím, jak mi kolegyňka píše, abych nešla v sukni. Kdy tedy nastane den, kdy v sukni budu moct přijít? Za půl roku za rok?
To pak ale budu celou tu dobu čekat na svůj první den RLT a tím se všechno protáhne.
Asi bych nad tím měla přestat přemýšlet. Vypustím to z hlavy. Jednou ten den přijde tak jako tak, tak nevím, co řeším. To je zase tím, že chci všechno hned. Naštěstí jsou lidé, kteří mě umí přibrzdit. (Nejradši bych, abych takové vůbec ve svém okolí neměla… i když jim to samozřejmě nedávám za zlé). Je potřeba přijmout realitu takovou, jaká je. Ze všech možných úhlů a pohledů. A neupínat se jen jedním směrem, přestože tak moc chceme… Tak moc, že to MOC je víc než MŮŽEME.
————-
No a do toho mého přemýšlení mi ještě moje milá Jíťa jako reakci na mé váhání napíše:
„Tak to mě mrzí, protože já jsem si přála, abys právě vypadala v nejkratší době moc hezky a i se cítila dokonale žensky. Nevím, jestli si Š. uvědomuje, že si i ona tím prodlužuje zvykání, protože čím dříve bys vypadala a oblékala jako žena, tím by bylo snadnější na tebe reagovat jako na ženu. Je to těžké rozhodování, takže stejně je to jen na tobě a nikdo s tím nic nemůže dělat a něco ti určovat. Je to pouze názor lidí. Určitě bych zase na okolí tak moc nedala. Protože oni tě mají zafixovanou jako muže a jsou tak zvyklí. Tak proto jakoby chtějí čas, ale nikdo neví kolik!!!!! Já mám změny ráda, patří to k životu. A když jsou to změny k lepšímu, tak na co dál čekat a oddalovat to.“
Proč já jsem taková bačkora?
Strašně by mě zajímalo, co by se stalo, kdybych v pondělí v té halence a v sukni fakt přišla! 🙂 Léčba šokem.
Na to bohužel nemám.
Stejně přitvrdím. Nedokážu se brzdit…
15 Comments
Lucka
Terko v pondělí si vzpomen na Simpsonovi a na toho šášu Krustyho, OPATRNĚ hi hi. tak blahopřeju babo jedna.
Bibina
neboj sa, toto je skutocnost a po nej si tuzila, priala si si ju a dostala si ju. Mas ju, chyt ju poriadne. A v pondelok zhlboka dychat
Lucka
a ještě aby si náhodou nezapomněla, o víkendu máš domácí ukol FOTEČKUUUUUU.
Tereza
🙂 holky… já nechci šášu Krustyho! 🙂 Jenže doma není nikdo, kdo by mi řekl: "Takhle nechoď." nebo "Teď jsi to přehnala", "Takhle je to dobré."… a jak to mám já sama jako zhodnotit, když jsem ze všeho tak nadšená? 🙂
Lucka
Terezko to vyřešíme, udělej víc foteček i s nalíčením a my tě když tak usměrníme nebo povzbudíme. je moderní doba, to už zvládneme i dálkově hi hi.
Bibina
Terezko, robis to kvoli sebe, nie kvoli okoliu… to co citis ako prve je to spravne. Urob to ako ty chces a citis to, nie ako to "chce" tvoje okolie.
Tereza
Bibino, tak ráda bych to tak udělala! :/
erika
Ty nemusis mat odvahu. Ta je v Tebe. A tu silu dobijes cez vikend.
Lenka
Terezko, určitě dobře víš, ze kolik lidí, tolik názorů. To, co ti jeden doporučí klidně někdo jiný zavrhne, proto se spolehni na Tvou ženskou intuici, VKUS a zdravý rozum a oblékni se jak chceš TY !
Lucka
Terezko co by jsme některé daly za to být tam kde ty. zatím to neřeš. oblečení už nosíš komplet dámské tak co, i v kalhotách je žena ženou. nech i sebe si chvilku zvykat. jsi v práci žena jen pár dní. nemusíš mít vánoce každý den, nech si něco na později. jak to ti tvoji spolupracovníci mají všechno stíhat, ber ohled i na ně, při obědě ani nestíhají řešit co je zase na té Terezce nového, hi hi. musíš taky nechat nějakou práci na hormonech. myslím že až se na to sama budeš cítit tak to uděláš, a okolí už ani vnímat nebudeš. a odvahy máš dost, mě by stačila té tvé jen pulka.
péťa
Ahoj Terri nenech se ničím zvyklávat stroj se podle sebe na kolegy z práce v tomto případě nekoukej je to Tvůj život Ty jsi ta Tereza né oni jsi originál já mám na to takovýto názor měj se hezky já jsem šťastně zamilovaná sehnaly jsme s Hankou společné bydlení nemá to chybu pa Péťa
Míša N.
Čauky Teri.Já bych se rozhodla podle sebe,podle toho jak se cítím.Já bych si nachystala víc variant a podle toho jak se vyspím to si vezmu.Jinak jestli si vezmeš dámské rifle nebo sukni,obojí je ženské.
Majti
Ahoj Terezko, Jsem nadšená s tvých pokroků a gratuluji, víš že tě ve všem podpořím, Já jdu do všeho po hlavě a vím že to vůbec nic není, jen mít tu odvahu a pustit se do toho. Co se týče oblečení jsem spíše konzervativní ale taky jsem o dost starší takže těžko radit, ale myslím si že ty něco vymyslíš a bude to stát za to.
Tereza
[11]:
Jakub
Tolik ti fandím a závidím prosím porať mi jak začít s proměnou