otєrєzє.cz

Jedna z nás

27. 5. 2014 / 15:26 / 22 Comments
„Ahoj Terezko…“, takhle mě oslovuje naše paní účetní. Nejsem Tom. Nejsem Terry… Jsem Tereza. Ale nejsem jí jen pro sebe, jako v minulosti. Je to teď mnohem mnohem hezčí, protože jí jsem pro své okolí. To je nesrovnatelný rozdíl. Vždycky mě zahřeje u srdce, když mi takhle hezky někdo řekne. Což se stává často a má to v sobě takové kouzlo, že mě to dokáže vždycky pohladit..
Trošku mi tu v práci padá hlava do klávesnice a občas kliknu někam, kam jsem vůbec nechtěla z toho ponocování s povídáním do noci s Darinkou, ale vůbec mi to nevadí, protože si s ní tak ráda povídám. Nějak mi těch 24 hodin nestačí. Tak moc ráda se teď vracím z práce domů, kde mě někdo čeká. Není to partner, není to rodina, není to zvířátko 🙂 Je to někdo, kdo je u mě jen na chvíli, ale těším se na ní, na tu slečnu, co mě umí tak hezky přivítat, je nadšená ze všeho jako já a má radost, že přicházím – a hned zase odcházíme – spolu ven.
Darinka pro mě není a ani nikdy nebyla muž. Neměla ani mužské tělo. Nebyla ani nikdy MtF (myšleno pro mě v mé hlavě). Nedokážu to v ní vidět. Vidím v ní ženu, je žena a pro mě vždycky ženou byla (přestože si prošla tím samým, co my všechny – tedy navíc něčím, po čem některé z nás teprve toužíme.) Pro mě nemá žádné mužské znaky, vnímám ji celkově i v detailech jako ženu, její způsob mluvení, chůze, pohybů. A tak působí na všechny, koho potká. Můj mozek není schopen jiné identifikace ani představy. Ani si to představovat nechci.

 

Moje mamča prohlásila, že by Darinku chtěla adoptovat 🙂 Jéé nová sestřička! 🙂
O víkendu jsme potkaly na parkovišti u obchodu jednoho mého kolegu. Nebyla příležitost se vzájemně představit, byl tam s rodinou a spěchal, ale dnes u mě instaloval skener a tak jsem se ho zeptala, jestli si všiml té blondýnky se mnou…
„No jasně, ta krásná blondýnka se nedala přehlédnout. To byla tvoje dcera, ne?“ 🙂
Tak tím mě rozesmál. Mé dceři je sedm. Ale za určitých okolností bych Darinku jako dceru mít mohla 🙂 A moc ráda 🙂 Nebo jako sestru.
Nemůžu se chvílemi ani soustředit na práci, jak mě to těší, že v mém bytě je. Proto o ní musím zase psát, protože ovlivňuje můj současný život dost výrazným způsobem.
Tolik bych si přála, aby bydlela blízko. Budu podporovat veškeré její plány, které teď má.
Má celý život před sebou. Může se rozhodnout, kde bude žít, pracovat, kde bude se svým klukem… (To vlastně můžu i já, ale mám dobrou práci a nikam se stěhovat nechci, mám to tu ráda.)
Proto mě těší, když Darinka řekne, že se jí odsud nechce domů. Snažím se, aby tu byla ráda. Každý den, který tu bude, je pro mě vytržením z šedivé rutiny. Shodly jsme se, že pro obě. Po dvou letech si mám s kým povídat, s kým vařit večeři, smát se, probírat kluky, pro koho péct rebarborový koláč (už zase, protože ho Darinka ještě nikdy neměla a já ho miluju :). Mám komu říct, co bylo v práci a vyprávět o nepodstatných věcech. Můžu to někomu říkat (ne psát do mailů nebo sms) a ráda si povídám o jejích zážitcích.
Když jsem Darinku viděla poprvé před několika týdny na Florenci, nemohla jsem uvěřit svým očím a zůstala okouzlená tou její ženskostí. Když jsem za ní přijela poprvé do Motola, měla jsem takovou radost, že jí zase vidím a teď mám pocit, že se známe roky.

My MtF milujeme, když nás někdo bere automaticky jako ženu.
Proto vyhledáváme osoby v podobné situaci, jako jsme my. Chceme se s nimi stýkat, mluvit, odhodit masku, ať vypadáme jak vypadáme. Někdo více, někdo méně žensky. Ale vždycky je to stejně příjemné – jsme mezi svými, kde nikdo neřeší naši ženskost nebo neženskost.
Ale tohle je jiné. Ona je pro mě kamarádkou, neřadím jí mezi „one of us“, ačkoli mezi nás patří, ale jak říká, že chceme zapomenout na minulost, nepřipomínat si jí a začít žít na té správné straně. Nevracet se. Ve spoustě věcí je mi Darinka inspirací. Je o tolik kroků vepředu přede mnou…
Nesmírně si chrání své soukromí, až je pro mě někdy těžké to respektovat, ale snažím se jak můžu. Taky mi nebude za dva roky příjemné, až k někomu přijedu a on mě bude představovat jako „někoho z nás“. Nebudu chtít být „jedna z nás“. Takže odteď už jí budu představovat jen jako Darinku. Žádná MtF.
Je na každé z vás, jak se k tomu všemu postavíte v budoucnu. Některé v tom máme prostě jasno a chceme, aby to bylo respektováno.

Včera jsme šly koupit něco k jídlu a narazily na kolegyňku z mé kanceláře. Chtěla nás potkat a povedlo se! To je ta kolegyňka, které jsem to tu všechno řekla jako první a která si všimla, že mám namalované oči v den, kdy jsem si je prostě odmítla z neděle odlíčit a ráno je ještě přikrášlila. To byl den mého vzdoru. Začátek toho všeho tady v práci. A tenkrát mi poslala takový moc hezký krátký dopis plný podpory a nadšení.

Tak jsem jí představila Darinku, prohodily jsme pár slov a šly dál.

Ráno v práci mi hned kolegyňka říká: „Já jsem Ti chtěla napsat sms už večer… Jsem úplně v šoku. Tohle je vážně zázrak. Nechápu, jak může být tak krásná! To je úplně normální holka! Co normální – krásná žena! Ty vlasy! A ta jemná tvář. Je tak štíhlá!“ A začala mluvit na zbylé dvě kolegyně a kolegu v kanceláři, že by rozhodně v žádném případě nepoznali, že nikdy ženou nebyla. Nadšeně vyprávěla o včerejším setkání jako o setkání s nějakou celebritou 🙂 Však tou také je 🙂 Začala své vyprávění slovy: „Že neuhodnete, koho jsem včera viděla? – Darinku!“ 🙂
Měla z toho setkání takovou radost.

Moc se omlouvám, že o Darince píšu už třetí článek po sobě, ale tohle je výjimečná situace s výjimečným člověkem a jelikož z toho mám taky radost, tak si tuhle milou část tohoto hezkého období zapíšu sem. Navíc nestíhám trávit čas u PC a ani nechci. Mnohem radši lítám s Darinkou venku nebo sedím vedle ní na matraci a povídáme si. Tyhle chvíle miluju.

Za čtvrt hodiny opouštím kancelář a mířím domů. Mám v plánu jí ukázat Žitavu a zajít do DMka, kde koupíme nějaký hezký dáreček pro jejího milého. Budeme tam jen chvilku, abych jí moc nevyčerpala, ale současně vytáhla ven na vzduch. Vidím na ní, jak z toho má vždycky radost. A já tím pádem hned taky. Ovšem pokud se nespustí ten liják, co se teď nad celou ČR snáší… :/ Tak nic. Fajn počasí, fajn deštíček čtyřihodinový…

 
Doufám, že aspoň Darince už bude zase o maličko lépe…

22 Comments

  • Lucka

    27. 5. 2014 / 17:58 at 17:58 Odpovědět

    ahojík. mrzí mě Terezko že jsi nehodila na  forum ten recept, já ho chtěla vyzkoušet. ale jasně samým klábosením nestíháš chi chi já to beru. ale čekala jsem že nám nějaké postřehy a zkušenosti, alespon z té operace a pooperačního, napíše Danielka a zasa nič. ty si ji Terko normálně schováváš pro sebe, no to se mezi děvčaty nedělá.

  • Lucka

    27. 5. 2014 / 19:47 at 19:47 Odpovědět

    já mám překlepy taky pořád, a často si toho nevšimnu ani když to po sobě čtu.  no já ten recept po tobě chtěla už předevčírem, když jsem přemýšlela co budu vařit, ale hodí se i napak chi chi. no ta činnost s tím vibrátorem musí být orgazmě vysilující že. doufám že to bere jako rehabilitační povinnost, a nemyslí u toho na přítele chi chi….

  • Lucka

    27. 5. 2014 / 20:10 at 20:10 Odpovědět

    tak otázočky na Danielku. ahojík Danielka, ako to vyzerá na pohlad,tá pišulka chi chi. čo dilatácia bolí to vela, či je to už dobré. a hlbka lepší sa.  a otázky nejen pro Danielku, když jsem sledovala hned první operaci, tak mě napadlo, že kuže na penisu není sliznice, nedochází k problémum při vniknutí moči ´´čemuž se určitě zabránit nedá´´ nemužou vznikat opruzeniny a podobně, třeba v létě.  určitě mě ještě napadnou další otázky.

  • Daniela

    27. 5. 2014 / 21:34 at 21:34 Odpovědět

    Lucka: Na pohlad to vyzera uz lepsie sice ako to vyzeralo pred tyzdnom, pretoze to bolo neskutocne opuchnute, nesymetricke, a krvacalo to tam z jednej dírky =D. Ale kazdym dnom sa to o trosicku zlepsuje ale tie dilatacie su niekedy fajn ale niekedy to tam tak moc zatlacim ze ma to neprijemne pichne a uz to prijemne moc nie je, a ta hlbka sa nezvacsuje vobec, v tomto som realista a viem ze sa to ani zvacsit nemoze bohuzial. Budem musiet presvedit doktora aby mi spravil reoperaciu ze střeva. Pretoze s takouto hloubkou sa neuspokojim =D

  • Lucka

    27. 5. 2014 / 21:45 at 21:45 Odpovědět

    [11]: i když o tom Terezka už trochu psala, stejně mě překvapuje že už je to i příjemně citlivé, já bych tipovala na mnoooohem delší dobu. a intimní otázečka, je to podobné nebo jiné než předtím, ptám se na to Fajn.   že se ta hloubka nelepší mě mrzí, prožít si to zase znovu no ufffff.

  • Lucka

    29. 5. 2014 / 22:01 at 22:01 Odpovědět

    ahojík. tak jsem na svoje otázky našla odpověd v odkaze od Berušky. kuže se po čase adaptuje na prostředí, a vlastně se přetvoří ve sliznici. zřejmě to bude jen částečné, ale i tak duležitá informace.

  • Lucka

    30. 5. 2014 / 16:59 at 16:59 Odpovědět

    [16]: no ono to tak jednoznačně napsané nebylo. ale PH se upraví na stejné jako je v pochvě, kuže se částečně přemění a adaptuje na vlhčí a ´´a jak to napsat´´ prostě nevětrané prostředí, snad se částečně tvoří i hlen. no google překladač toho příliš neumí a já ještě méně.

  • Lucka

    30. 5. 2014 / 20:43 at 20:43 Odpovědět

    [19]:ahojík Dito. pokud jsem to pochopila tak někdy ano, dle mého názoru čím později tím to bude horší. a pokud se to jakkoli dozví sám tak asi tuším jeho reakci. ale je to na Danielce.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.