otєrєzє.cz

Téměř on-line reportáž z místa činu (2.pokus)

14. 5. 2014 / 11:01 / 84 Comments
A je tu pokus č. 2.
Super, Darinka dorazila do Prahy 🙂
Jsem vážně napnutá, jak dopadne. I když všechny vlastně víme, jak to skončí, stejně je to napínavé.
 
Darinka mi tentokrát kladla na srdce, abych vám to překládala ze slovenštiny… mě se tedy líbila ta autentičnost, ale jelikož jsem v tuto chvíli její sekretářka a ona má šéfová, tak jí musím poslouchat 🙂 Jinak žádná reportáž nebude 🙂
 
Postupně sem budu psát všechny její zážitky a postřehy. Stejně se nudí, tak má aspoň o zábavu postaráno.
A já taky.
Včetně mých kolegů v kanceláři, kteří si dnes sami vzpomněli, že by Darinka měla být v Praze a zeptali se mě na ní přesně ve chvíli, kdy Darinka napsala první zprávu.
Čtvrt hodiny jsme to pak v kanceláři probírali. Zajímalo je všechno! Překvapilo mě, že i detaily. Fakt se kolegyňka ptala otevřeně na všechno možné a nemohli chvíli pochopit, proč se takové operace nebojíme, nejsme nervózní, ale těšíme se na ní, máme z ní radost.
 
(Aktualizováno – pátek 23.5.14 7:47)

Den 1.

středa 14.5.2014
9:57
Tak se hlásím znovu z Prahy, sedím tu na chodbě jako minule a čekám, až mi přidělí pokoj. Bude to určitě trvat dlouho – takové dvě tři hodinky minimálně :O
Jinak mám žízeň, ale nepiju svojí vodu, protože je to moje strategie, jak potom bez problémů vypít fortrans 😀 Možná, že když budu mít velkou žízeň, že mi to potom bude i chutnat, ne?
 
10:24
Právě jsem dostala pokoj a shodou náhodou je to zase jako předtím č. 3. Leží tu vedle mě nějaká slečna a myslím, že je jedna z nás, ale nejsem si jistá
 
10:40
Fujky, máme tu na pokoji i nějakou starou paní, která stále prdí a odbíhá na záchod s tím nechutným pytlíkem moči a smrdí to tu celé močí, když projde okolo…
 
12:51
Ta, o které jsem si myslela, že je „one of us“, tak teď nevím, jestli je nebo ne, jsem z ní zmatená. A dnes už šla akorát domů, ale přihlásila jsem se k ní, protože jsem slyšela, jak telefonuje a mluvila slovensky, tak jsem toho hned využila.
Zeptala jsem se, kdo jí operoval, tak ani prý nevěděla jméno, že přišla v pondělí (před dvěma dny) a dnes už šla domů, takže teď netuším
A ta baba by mohla jít raději domů :D. Zrovna mi donesli fortrans, tak jsem si to smíchala se svojí z domu přiveženou šťávou – malinová – a je to o moc lepší než minule s tou jejich pomerančovou, takže radím malinu, kdyby něco. Celkem přebije tu chuť odpornou a během pití zacpat nos prsty a přes brčko pít, pak se to dá. To jsou takové moje návrhy, kdyby to náhodou též někomu tak nechutnalo jako mě.
 
13:17
(Darinka se nudí, tak jsem jí poprosila, aby mi změřila rychlost připojení wi-fi v nemocnici 🙂
Vysledky wifi:
Download: 992,38 kbit/s (124,05 kB/s) (3 – dobré)
Upload: 251,18 kbit/s (31,40 kB/s) (3 – dobré)
Web odezva: 26ms 73.6ms 138ms (1 – výborné)
Stabilita: 79.3 % (2 – velmi dobré)
 
(Takže nic moc bych řekla, ale lepší, než nic 🙂 Já se budu připojovat přes datový tarif v mobilu, to už mám všechno vymyšlené. Je třeba si to naplánovat do posledního detailu raději s předstihem (třeba i ročním, jako u mě 🙂
Přístup k wifi se tu platí 100 Kč na 25 hodin)
 
13:38
A ještě k té potencionální one of us, když se zaklonila do zadu, tak jsem viděla ten ohryzek, takový slabší, ale byl vidět. Tak fakt nevím.
A chtěla jsem ti hned odepsat, ale najednou jsem potřebovala strašně na záchod. Ten fortrans má pořádnou sílu tedy. Během chvilky mám už dva litry vypité.
Jen co jsem vyšla ze záchodu, sestřička už na mě čekala, že mám jít k panu doktorovi podepsat nějaké papíry, ale ne k Jarolímovi, k nějakému, co nevím, jak se jmenuje. A zítra jdu ráno v 10 na řadu, takže to už zní nadějně a ne někdy až po obědě, kdy mi řeknou, že nestíhají.
 
21:20
Nic nového. Celý den ležím, dopíjela jsem ten fortrans, odbíhala na záchod, přišla sestřička, vzala krev a pořád dokola to samé – fortrans, internet, záchod, trochu poležet. Pěkná nuda. V deset injekce do ramene na ředění krve nebo jak se tomu říká a potom prášky na spaní a chrrrrrrrrrrr 😀
 
 
 
Tím bych Den č. 1 asi ukončila a šla dělat taky chrrrrr 🙂
Darinko – Tobě přeji dobrou noc a příjemné probuzení do dne, kdy už bude navždycky všechno tak, jak má být.
 
A zítra budu pokračovat zase tady – nové články o Darince začínat nebudu, aby to bylo přehledné a budu pokračovat tady… až se tedy hned tu hodinu po operaci probudíš a začneš zase vyprávět (pod vlivem uspávacích prostředků 🙂 nějaké zajímavé zážitky.
 

 

Den 2.

čtvrtek 15.5.2014
 
Tak Darinka šla dnes nakonec jako první už v osm a už to má za sebou holka naše!
Čekala jsem na její zprávu velmi netrpělivě celý den a vlastně jsem jí nečekala už dnes, takže jsem moc mile potěšená, soucítím s ní a těším se, až uplynou tyhle dva nejkritičtější dny. Už jsem jí odepsala, jak jste tu na ní všechny myslely (ale nechci jí moc zatěžovat dlouhým psaním) a tady je ten její dnešní zápisek – i když kraťoučký – ale aspoň, že nějaký. Nejsem si jistá, jestli může číst v mobilu komentáře, ale určitě si je přečte, jak bude na normálním pokoji.
 
20:54
Jsem na mobilu na jipce, takže jen ve zkratce. Bolí to, nemám rekto – nechápu proč, když mu ještě těsně před operací dávali můj vzkaz. Mám v sobě jen asi 7 cm a šla jsem jako první už v osm.
 
 
 
Tak myslím, že to bude hlubší než 7 cm, to se tou dilatací určitě zlepší a vžycky je možnost to rekto (rektosigmoidální vaginoplastiku) udělat…
 
 
Schválně sem nevkládám nové články, protože chci tuhle „reportáž“ nechat jako první na řadě. Ačkoli už mám tři nové rozepsané… Za poslední dva dny se stalo tolik věcí…
 

Den 3.

 
pátek 16.5.2014
14:53
Už nejsem na JIPce, ale na normálním pokoji. Dostávám injekce proti bolesti, ale ty účinkují jen chvíli. Pan Jarolím už u mě byl třikrát a říkal, že dilatátor je zasunutý jen ve 2/3.
 
 
Víc toho sem napsat nestihnu, protože teď končím v práci a musím utíkat s mamčou na nákup do Žitavy, ale už se moc těším, až se za Darinkou vydám o víkendu na návštěvu, uvidím jí a vysvobodím aspoň na chvíli z té nudy. Samozřejmě zjistím co nejvíc (publikovatelných) informací 🙂
 
On tenhle víkend bude vůbec celý velmi nestandardní a průlomový… ale o tom se rozepíšu někdy příště…
 
 
 

Den 4.

 
sobota 17.5.2014
 
12:06
Dnes mi Darinka volala, že jí vytahovali dren a moc to bolelo. Nesmí chodit.
Chci, aby si sama řekla, až za ní budu smět přijet.
Taky bych nebyla nadšená z návštěvy v momentě, kdy mi není dobře…
Takže v tuto chvíli jsem připravená, ale nemůžu říct kdy. Záleží na tom, až bude Darince dobře.
Moc jí přeji, aby to bylo brzy.
 
Podrobnější informace teď ani není možné dát dohromady, ale zpětně se o to pokusím, až bude po všem.
 
 

 

Den 5.

neděle 18.5.2014
 
9:22
Tak a řekla bych, že na Darinku přišla pořádná prvotřídní nemocniční blbá nálada a krize.
Nechci tu rozepisovat všechny detaily, protože to fakt nestojí za popis, ale protože vím, jak na ní myslíte, tak aspoň to nejdůležitější info:
 
Jsem už naštvaná a nervózní, nesnáším to tu. Ne že by by personál zlý, sestřičky jsou zlaté, milé, ochotné, vždy pomohou, ale jde o to, že je neděle a stále musím mít na sobě ty obvazy a všechno celé převázané, už mi to jde na nervy.
Včera (v sobotu) mi řekli, že dnes mi to dají dolů a budu poprvé dilatovat, pokud přes noc ta rána nebude krvácet. Na té dečce nebyla žádná krev, už jsem se těšila, že mi to dají pryč a doktor mi řekl, že zítra vám to dáme pryč, ty kokso.
Takže už mi to jde vážně na nervy, jsem zvědavá, jestli by se i on cítil pohodlně ležet 4 dny s vibrátorem v zadku a ten pocit, kdy tě tam něco šimrá a chceš si to poškrábat, ale nemůžeš…
Od čtvrtka mám pořád ty samé obvazy.
A ještě k tomu ta spolubydlící si tu pořád jen na něco stěžuje a pořád dokola to samé. Ty její zvědavé otázky – tak jsem jim řekla, že jsem přišla na plastickou operaci velkých pysků a hloubky, takže jsem je zmátla, protože přede mnou tu prý ležela nějaká trans, která šla na operaci, když jsem akorát přicházela z JIPky na její místo.
Právě jsem si hnusně odkašlala a zabolelo mě to tam dole strašně – měla jsem pocit, že mi to i začalo krvácet. Ten vibrátor už chce ven, tlačí to tam a bolí to.
Na té vizitě říkal doktor, že do zítra to budu mít. Jarolím tu nebyl. Docela se tu ti doktoři střídají.
 
Ráda bych už s někým pokecala, ale dnes nemám ani náladu. Potím se, ležím pořád v té samé poloze a mám pocit, jakoby mi tekla krev po zadku… Chci to prostě už sundat! A taky kdyby jsi tu byla, tak bych si chtěla jít popovídat do společenské místnosti, protože ty spolubydlící tady jsou vážně otravně zvědavé, hned ztišují televizi, přestanou spát a všechno poslouchají. To bysme si u nich ani otevřeně nepokecaly.
Těšila jsem se, že bysme dnes šly do té společenské místnosti a tam teda pokecaly, aspoň bych se trochu prošla, protože ležet v kuse 4 dny v té samé poloze je prostě nezdravé na nervy, ale panu doktorovi je to jedno. Mám dát ještě další den, proč ne.
Tentokrát asi nepůsobím moc optimisticky, co?
Dám Ti vědět, kdy budu moct aspoň přejít po chodbě a budu mít konečně sundanou tu pampersku vyrobenou z obvazů…
 
Takže jsem za Darinkou tedy zatím nebyla a čekám, až mi řekne, že můžu přijet a vysvobodit jí. Zatím aspoň psychicky pořádným popovídáním s kámoškou, ale snad už brzo i fyzicky únikem z tohoto ústavu…
 
 
17:38
Jsem stále naštvaná na celý svět a vyplakala jsem ze zlosti litr slz. To kvůli té hloubce. Nakonec jsem je přesvědčila, aby mi ty obvazy dali dolů, hloubka 8 cm – jak jsem předpokládala. Teda já jsem předpokládala aspoň 10, takže je to pěkně na prd.
Jsem zklamaná z Jarolíma. Nejdřív jsem mu věřila, že je fakt uvnitř jen 2/3. Nějak jsem tomu naivně věřila. Takže už jen přežít zbytek hospitalizace a můžu jít domů a kašlu na všechno. Jsem v úplné depce.
Jinak to první vstávání z postele jsem nezvládla, kdybych stála ještě pár sekund, tak se rozplácnu na zem.
Takže další vstávání za dvě hodiny. Jsem zvědavá.
 
 

 

Den 6.

pondělí 19.5.2014
 
22:12
Stále to mám hrozně napuchlé a při chůzi je to neskutečně nepříjemný pocit odporný a z toho zápachu tam dole už je mi normálně zle. Vstávání je stále tak 50 na 50, podaří se mi vstát a když to jde, dojdu do té lázně, kde si tvář osvěžím co nejstudenější vodou. Potom pomaličku se sestřičkou vykročím do té lázně, ale zpět už je to problém, dojdu jen do půlky a už mi musí přivézt vozík nebo stoličku, abych si sedla. Hrůza. A to už je čtvrtý den po operaci (podle mě pátý 🙂 a mě se stále motá hlava. Ale právě teď se mi podařilo konečně jít do lázně a vrátit se po svých. Dokonce se i osprchovat, tak jsem zvědavá na zítřek.
Jen nevím, jestli mám ještě nějaké volné hodiny na wi-fi, protože už jsem jich hodně vyčerpala, čekám každou chvilku, že mi to vypnou a nahoru na cizinecké nedojdu, abych si to koupila znovu :/ A kredit v telefonu už mám jen necelá tři eura. (Když jsem jí volala, neuvědomila jsem si, že se vlastně platí i za příchozí hovor v zahraničí, takže teď hledám možnost, jak jí dobýt aspoň kredit (z Čech na slovenského operátora), protože bez internetu a bez kreditu bych jí tam opravdu nerada nechávala).
 
Jinak ta strašná spolubydlící odešla, ale přišla ještě horší – asi 80letá babča, která úplně nahlas chrápe, ale úúúúúúplně ach…
 
Ti spolubydlící tak ovlivňují celý ten pobyt… Bohužel si je nevybereme. A tak přeji Darince dobrou noc. Vypadá to, že už má i přes tu chrápající paní lepší náladu, než včera, což zlepšilo náladu i mě. Už jsem byla připravená jí tam z té depky nějak vytáhnout a nenechat jí v tom…
Teď čekám, jestli mi potvrdí, že se za ní budu moct ve čtvrtek za tři dny podívat. Jedu totiž zrovna i k Hance, tak bych to spojila a moc mě zajímá, jestli jí v pátek pustí domů nebo ne.
A taky doufám, že jí ještě od té wi-fi neodstřihnou…
 

 

Den 7.

úterý 20.5.2014
 
 
19:52
Tak to vstávání už je v pohodě, hlava se mi už konečně nemotá, chodím normálně do té lázně každé čtyři hodiny dilatovat a dokonce se i v pohodě vrátím, jen chodím ohnutá jako stará babka a rozkročené nohy mám jako kačer, protože to tam mám dole napuchlé a nemůžu mít blízko nohy u sebe.
Stále mám horečky, stoupne mi to na 38, píchnou mi antibiotika, dají tabletky, tak mi to klesne na 37, potom zase stoupne a tak je to už vlastně od neděle.
Ve čtvrtek tě čekáááám 🙂
(To už je vzkaz pro mě 🙂 Ale mám radost, že jsem dostala povolení k návštěvě 🙂 Mám tolik otázek!
 
Jinak je tu nějaká Nikola, potkaly jsme se před lázní, když vycházela a já jsem čekala, až vyjde ven, takže tu mám kámošku 🙂
Chutná mi už skoro všechno, hlavně večeře jsou fajn, i když mám ještě předepsanou dietu, ale u tebe mi chutnalo nejvíc a u tvé mamky, mňam, tomu se nic nevyrovná, jedině PIZZA! 😀
 
Tak na tu už se taky těším, Darinko 🙂
 
Vypadá to, že začíná vyhrávat dobrá nálada a ve čtvrtek bude přede mnou určitě jako největší frajerka skákat po chodbě, jak kdyby jí tu nic neprovedli.
 
 

Den 9.

čtvrtek 22.5.2014
 
23:25
Vrátila jsem se z Prahy od Darinky, tak jen ve zkratce, protože se už nemůžu dočkat postýlky.
Darinka je vpořádku, chodí sama – i když s rozkročenýma nožkama – ale co, je náhodou šikovná. Došla se mnou až ven, ale trošku krvácí z jednoho méně utáhnutého stehu, který jí asi budou zítra sešívat znovu, takže jsme ani tak daleko chodit nemusely, ale když Darinka chtěla 🙂 A já vlastně taky.
Na pokoji jsou další dvě spolubydlící (odděleny plentou). Uprostřed leží slečna po operaci, která měla být na JIPce, ale tam už nebylo místo, chudák.
 
Zítra (v pátek) je velká vizita a měl by přijít i MUDr. Jarolím – který od operace ve čtvrtek 15.5. za Darinkou ještě nebyl. Asi se čeká ten týden a až pak se jde podívat. Na velké vizitě se většinou rozhodně, zda pacient půjde domů nebo ne.
V protějším pokoji leží Nikola, se kterou jsem si krátce popovídala taky a ta říkala, že jí pustí domů nejspíš i s cévkou a pak sem bude muset přijít na vytáhnutí.
Sestřičky a personál jsou tam úplně úžasní, na každého se usmívají (i na mě 🙂 a jsou tam hezcí doktoři – což potěšilo i Darinku 🙂
Dilatace trvá přibližně 15 minut a Darinka je tak poctivá, že opravdu dilatuje asi 5x denně. Je na to tam speciální místnost s názvem „lázně“, kde si pacient lehne na lůžko a prostě dilatuje 🙂 Tzn. zasouvá dilatátor natřený gelem dovnitř stanoveným způsobem (tzn. ne pořád rovně, ale nejprve rovně, potom mírně dolů a zase nahoru, jakobychom chtěly dilatátor ohnout).
Setkání s Darinkou bylo úžasné. Měla jsem takovou radost, že jí zase vidím a byla jsem ráda, že jsem jí tam aspoň chvíli mohla dělat společnost. Vypadala dobře a byla i veselá (jen kdyby ta krev z toho stehu už netekla).
 
Měla jsem možnost TO VIDĚT!
Už aby mi utekl ten rok… 🙂
Tohle nebudu komentovat, protože to už je příliš soukromé, ale jsem moc ráda, že jsem to viděla. Není to tak hrozné, jak jsem to čekala, ale muselo to bolet 🙂 A rozhodně pořád lepší než to, co tam bylo předtím!
 
Čas tam utíká docela rychle. Darinka říkala, že každou chvíli stejně musí dilatovat a než tam dojde, provede to, někdy se tam i opláchne a zase dojde zpátky, je hodina pryč.
 
Sestřička říkala, že MUDr. Jarolím dělal vše pro to, aby byla Darinka spokojená a měla co největší hloubku… Ale nejspíš už nebyl prostor uvnitř kvůli úzkým bokům. Teď to vypadá na hloubku zhruba 8-10 cm. Takže pořád lepší, než 7 cm, jak byl původní odhad.
 
Jsem zvědavá, jak dopadne na zítřejší velké vizitě… A těším se na zprávy z Prahy 🙂
 
 
 
 

Den 10.

pátek 23.5.2014
7:47
Právě tu byl doktor, že můžu jít dnes domů, juchůůů 🙂

A tu ranku, co tam stále krvácí, doktor nechce zašít, protože je prý lepší, když se odtamtud vyplavují ty krevní sraženiny a nevím co všechno, takže je dobré, když to sprchuji a bla bla bla… tak doufám, že to už časem přestane krvácet a nezůstane mi tam nějaká díra nebo jizva 🙁

84 Comments

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.