otєrєzє.cz

Seminář o transsexualitě ve Vondráčkově posluchárně

9. 6. 2014 / 23:58 / 32 Comments
Fajn. Teď ve 22:18 je na balkóně 25,4 stupňů, přes den vedro, že lidi skákali do přehrad a koupališť, jenom já jsem se musela před chvílí vyhřát v horké sprše, protože mi byla zima. Zima je mi stále a jediné místo, kde jsem se konečně ohřála, bylo dnes rozpálené auto, ve kterém mi teploměr ukazoval + 47 stupňů (aha, tak to je ta moje optimální teplota :). Když jsem do něj vlezla, cítila jsem, jak se krásně prohřívám :).
Kdy už se najde konečně někdo, kdo mě zahřeje? 🙂
 
Jsem teď úplně hlaďoučká a heboučká a ten tělový krém tak krááásně voní, že musím mít pořád nos na svém koleni, které mám skrčené na kancelářském křesle. 🙂
 
Chtěla bych konečně napsat o pátečním semináři, který pořádala Hanka Fifková v posluchárně Psychiatrické kliniky VFN v Praze. Tento seminář se koná jednou ročně.
Ta posluchárna se jmenovala Vondráčkova posluchárna. Byli jsme v Psychiatrické klinice, takže jsem se nedivila ani tomu, že i pultík pro přednášející měl své věnování některému ze zřejmě velmi vážených a chytrých pánů působících kdysi na této klinice.
 
Na seminář jsem se moc těšila.
Plán byl takový, že nás zase vyzvedne Adélka svým fárem, která bydlí 60 km ode mě na východ a musela to ještě vzít obloukem na sever pro Lindu a pak teprve pro mě.
Adélka je ve fázi po první schůzce s Hankou před Weissem, Linda je ve fázi pořád měsíc za mnou 🙂 (Teď už tak trochu dva, protože ne a ne skočit do RLT, přitom nejsem jediná, kdo jí říká, že už klidně může… a hlas bych řešila v průběhu…) Já jí totiž pořád utíkám 🙂 A to jsem si myslela, jak spolu budeme za rok ležet v Motole :/ No budete tam místo ní muset zaujmout místo některá z vás 🙂 A budeme se všechny společně šourat chodbou do dilatační místnosti :))
 
Lindě to moc slušelo, i když si pořád myslí, že ne a Adélka byla zase moc milá – moc se těším, až se do toho všeho ponoří jako my.
 
Praha kolem 9 h. je ovšem hrůza. V zácpě jsme vydedukovaly, že ti, co jedou (tedy stojí) vedle nás jsou lidé, kteří vstali v 6, aby dojeli na 10 h. do práce. Zatímco ti, co jeli do práce na 9 h., tak ti vyjeli o hodinu dříve a už jsou na místě. My jsme na místě nebyly.
 
Když jsme zaparkovaly v ulici Ke Karlovu, musely si holky dát ještě čmoudíka. No jo, kuřáci (a já abych si do nich nešťouchla :). Přitom jsem se tolik těšila na první přednášku prof. Weisse, která bývá vždy zajímavá.
To byl taky nápad dávat nejzajímavější přednášku hned jako první (taky jsem to pak Hance napsala jako zpětnou vazbu, kterou po mě chtěla + pár dalších postřehů, které bych změnila). Když můžu, tak do toho někomu ráda povídám 🙂
 
Do posluchárny pana Vondráčka jsme dorazily asi v 9:22 a zdaleka jsme nebyly poslední.
 
Prof. Weiss už nadšeně přednášel… na těch lavičkách se sedělo strašně, tak jsme se pak asi v polovině semináře přesunuly na přední měkoučká křesílka a tam už se sedělo hezky, navíc jsme dobře slyšely i viděly na přednášející a připadaly jsme si důležitě 🙂
 
Nebudu komentovat úplně všechno. Ale dělala jsem si poznámky, takže sem to (podle mě) nejzajímavější napíšu. Ono co zajímá mě, nemusí zajímat vás, ale mě vlastně zajímá všechno, takže si z toho budete muset vytahat jen to, co zajímá vás, aby vás ty moje poznámky nenudily 🙂
 
  • Prof. Weiss mluvil o zajímavém jevu, který nastal v zemích východního bloku (Československo, Polsko, Maďarsko) před pádem komunismu.
Zatímco v západních zemích v 80. letech byl počet FtM a MtF vyrovnaný, u nás nikoliv. Extrémně převažoval počet FtM. Zdůvodňoval to tím, že v tehdejší době bylo u nás pro MtF nesmírně těžké ze společenského hlediska přijmout ženskou roli, zatímco na západě byla společnost otevřenější.
  • přeměna pohlaví byla u nás uzákoněna v r. 1974, ale např. estrogenová léčba existuje už od r. 1942
  • od 70. let se stal právě hned v 70. letech pouze jeden omyl. Prof. Weiss zdůraznil, že žádný jiný lékařský obor nemá tak vysoké procento úspěšné diagnózy – 99,9 % 🙂
Ten jeden omyl byla MtF, která si nakonec řekla, že vlastně ženou být nechtěla a podala si žalobu. Soud prohrála, ale teď po 40 letech si podala žalobu znovu! Takže bych řekla, že to možná proběhne i v médiích, jelikož je to jediný případ u nás. Fakt by mě zajímalo, kdo to je! 🙂
Já osobně nechápu, jak někdo může dojít tak daleko a pak zjistit, že se zmýlil. Ale líbí se mi, že těch ostatních přes 1000 přeoperovaných transsexuálů u nás problém se svým novým fyzickým pohlavím nemá.
To číslo přes 1000 operací za celou historii mi nepřijde až tak vysoké.
 
  • Do konečné fáze přeměny pohlaví nesmí nikdy přijít pacienti se schizofrenií. Jde o to, aby se to nezaměňovalo, protože schizofrenik není transsexuál. Ale Weiss uvedl, že v historii se už dvakrát stalo, že byla diagnostikována schizofrenie současně s transsexualismem, takže tyto dvě pacientky zdárně dokončily změnu pohlaví a došlo i ke zmírnění projevů schizofrenie.
  • Pak mě zaujala statistika, že jen polovina pacientů léčbu změny pohlaví dokončí (budu nám říkat pacienti, když je to léčba, i když mi to jako nemoc nepřijde, ale zaplať pánbůh, že to je definováno jako nemoc, protože jen díky tomu můžeme mít hrazenou operaci, která jinak vyjde na 116.000 Kč (beru to podle sjetiny veškerých úkonů spojených s operací, kterou dali Darince v Motole pro její pojišťovnu na Slovensku).
Jen polovina… co teď asi dělá takhle polovina, co to vzdá?
Nechci to raději domýšlet. Pamatuji si ty stavy až moc dobře.
Takže holky! Ne že budete patřit do té špatné poloviny! Bez tak vás to jednou zase dožene vrátit se a dokončit započaté dílo 😉
  • Weiss uvedl, že každý pacient si určuje rychlost a postup sám. Pokud chce někdo zůstat celý život někým mezi, tak s tím většinou nebývá problém. Jsou zase lidé (jako já), kteří chtějí všechno hned a jsou pevně rozhodnuti, co chtějí. Myslela jsem si, že si nemůžeme říct: „Tak a teď chci s přeměnou počkat, ale vracet se nechci.“ Že je potřeba léčbu změny pohlaví (jak se tomu teď říká) dokončit.
    Jsou totiž lidé, kteří nejsou nespokojení s vlastním anatomickým pohlavím, ačkoli to patří mezi základní znaky při diagnóze transsexuality. Vlastně to nechápeme. Mluvily jsme o tom v autě cestou zpátky i dávno předtím s Darinkou – jak může někdo chtít stát se ženou, ale nechat si mužské pohlaví? Ale stejně, jako jsme nepochopitelné my samy, jsou nepochopitelní i tito lidé.
 
  • Na přednášce MUDr. Heresové o hormonální terapii jsem se taky dozvěděla zajímavé věci. Věděla jsem, že estrogeny se dříve vyráběly z moči březích klisen, ale tento preparát byl u nás v 90. letech zakázán, zatímco v USA je stále dostupný. Američané jsou prostě koňští barbaři. I když mě by bylo asi jedno, že estrogen je z koně (teda z klisny), která se jen vyčůrala.
  • Mluvila o fytoestrogenech (přirozeně se vyskytujících rostlinných estrogenech), které mají ale 1000x menší reakci, než syntetické estrogeny, které teď baštíme.
  • K poruše identity dochází u plodu mezi 4. – 7. měsícem těhotenství matky. To jsme věděly, ale nevěděla jsem, že k té hormonální nerovnováze, která poruchu identity způsobí, dochází následkem stresu matky. Proto za války, kdy byly matky velmi stresovány, docházelo potom k vyššímu výskytu transsexuálů.
    Nevím, jestli se někdy zeptám mé mamky, jaký stres to způsobil můj současný stav… ale vím, že se se mnou se mělo narodit ještě dvojče – dívka – která se ale živá nenarodila. Ačkoli… kdo ví… ona se právě možná narodila… Mám ten pocit. To už ale teď nikdo nikdy nezjistí.
  • Zajímavé je, že při vývoji plodu je vždy dominantní ženský směr (kvůli zajištění rodu). Pouze za působení androgenů dojde k tomu, že se z plodu stane muž. Tento dominantní ženský směr mají všichni savci, ale pouze u ptáků je to naopak. Tam se dere kupředu pták-chlap 🙂 Těžko říct, proč příroda chce, aby savci byly ženy a ptáci muži. Hrozná představa téhle genetické kombinace 🙂
  • Počet neuronů v mozku MtF je stejný, jako u biologických žen, zatímco u FtM jako u biologických mužů. Počet neuronů se totiž u obou pohlaví liší až dvojnásobně. Muži jich mají více, ale ženy mají zase početněji větvené dendrity a tedy větší množství propojení mezi neurony.
  • kompletní přeměna pohlaví by z hlediska hormonální terapie měla proběhnout v průměru za 3 roky. Během té doby by se měly stát ty nejdůležitější tělesné i psychické změny.
  • Prsa rostou v průměru do 2 cm za 2 roky. S Lindou jsme ale konstatovaly, že to bude individuální, protože nám rostou nepatrně rychleji 🙂
  • U FtM má testosteron (stejně jako u MtF estrogen) vliv i na mozek, který se u MtF přepne na ženskou a u FtM na mužskou polaritu. Tohle je fakt, který na sobě miluju, protože nejen že pozoruji tělesné změny, ale uvědomuji si, že teď mám i ženský mozek – tedy ne že bych ho předtím neměla, ale teď to mám lékařsky potvrzené :)Testosteron u FtM způsobuje nárůst svalů, ale cévy se nezvětšují. U některých FtM, kteří touží po svalnatém těle dochází k praskání cév, protože ty nerostou.
    (Ještě k těm cévám – byla jsem nadšená, že jsem konečně poznala Danyho (FtM). Takže jsem samozřejmě vyzvídala a ptala jsem se i na to, z čeho jde udělat močová trubice. Nám jí ustřihnou a vyhodí do koše, ale klukům jí potřebují z něčeho vytvořit. Dany říkal, že se to dělá z pokožky na předloktí… Ale je to asi dost komplikované. Tyjo. Močová trubice z kusu ruky! 🙂
  • Zatímco my MtF si vesele užíváme játra nezatěžující estrogel, kluci svůj androgel nemají – není momentálně na trhu.
  • Androcur patří mezi nejúčinnější blokátory androgenů (testosteronu).
  • To, jak nás (MtF) bolí při růstu mléčných žláz prsa, se nazývá mastodynie
Moment.
Vybila se mi baterie v telefonu, ve kterém mám poznámky. Ty androidy dneska nic nevydrží :/ Takže si jdu nalít pití a odskočit, než se mi to zase nahodí.
 
  • Dalším výborným poznatkem, kterému jsem až dosud nevěřila a logicky ho nechápu je to, že estrogeny mají vliv na zvýšení hlasu! (Proto se také čeká s operací hlasivek na to, jak zaberou hormony.) Prý záleží na tělesných dispozicích hlasivek a taky na tom, kolik je tam místa (?). Nicméně já to nenechávám na estrogenech, za 14 dní jdu k Hance a potom večer na první schůzku ohledně hlasové terapie. Jupí 🙂 Když jsem slyšela na semináři některé ukázky před a po, narozdíl od Lindy mě přesvědčily 🙂
  • kuřáci mají problém – jejich hlas zůstává hluboký (nebo tedy hlubší)…
  • injekce s estrogeny se u nás moc nepoužívají (u některých sexuologů ano), existuje ale implantát, který se na 6 měsíců vloží pod kůži (Riselle)
  • Průměrná a obvyklá dávka androcuru je 50 – 100 mg denně, přičemž je vhodné začít vyšší (100 mg) a poté ji snížit na dlouhodobých 50 mg. Delší podávání vyšších dávek (i 100 mg) prý vede k opačnému efektu, že se v těle tvoří více androgenů, než by bylo žádoucí.
  • Padla otázka, proč se nepodává další ženský hormon progesteron. (Protože vím, že v Rakousku se podává). Bylo nám vysvětleno, že tam, kde není biologická děloha, není progesteronu potřeba (neboť nemá na nic jiného vliv). Nikita psala, že to má vliv na růst prsou. Ok, tak bez progesteronu teda ještě chvíli vydržím 🙂
  • Průměrná a obvyklá dávka estrogenu je 2 mg denně
 
 
Program semináře byl následující:
 
9.00 Pohlavní identita (Prof. Weiss)

 

10.00 Smutek a nepohoda – kdy vyhledat psychiatra? (MUDr. Lukáčová)

11.00 Hlasová problematika (MUDr. Čechová)

12.00 Estetické zákroky (MUDr. Němec)

13.00 Hormonální terapie (MUDr. Heresová)

14.00 Chirurgické zákroky u FtM (MUDr. Marešová, MUDr. Frajer)

15.00 Chirurgické zákroky u MtF (Doc. L. Jarolím)

 
 
 
Trochu se to ale upravilo, protože bohužel jeden z nejdůležitějších a nejočekávanějších Doc. L. Jarolím nedorazil. Nestíhal dojet ze Slovenska (no jo, zase si ho tam Darinka nechala jenom pro sebe :).
 
Tahle informace nepadla na semináři, ale připíšu jí sem.
Na středečním sezení se řešily komise, že jsou jen třikrát v roce a že ta poslední měla 30 žádostí, což bylo až až, aby se to dalo za den vůbec zvládnout. Někdo vyslovil obavu, aby to komise tedy stíhala všechno vyřizovat a Hanka nás ujistila, že to funguje tak, že frekvence zasedání komise na Ministerstvu zdravotnictví se zvyšuje podle počtu podaných žádostí. Pokud je prostě potřeba rozhodnout, tak komise zasedne třeba i pětkrát v roce.
 
 
  • Zajímavá byla ještě přednáška MUDr. Němce – plastického chirurga, který ukazoval i fotky některých plastických operací (zmenšení nadočnicových oblouků, zmenšení brady, nosu, zvětšení rtů, zvětšení lícních kostí… prostě o feminizaci obličeje). Nejprve jsem měla pocit, že ty změny jsou téměř nepostřehnutelné, že jde o posunutí třeba jen o milimetry a nemůže to být ve výsledku poznat, ale pak mě Linda uvedla příklad, jak se změní naše oči, když si na ně namalujeme linku a řasenku? Taková drobnost a jak to vypadá hned jinak… To se mi moc líbilo 🙂 Takže si připravím nějakých 80-120 tisíc a šupky do toho. Všechno se upravuje (posouvá a modeluje) skrz dutinu ústní.
Bude půlnoc, takže tenhle článek uložím, ať ještě patří do dnešního dne, ve kterém jsem ho původně chtěla mít, ale ještě připíšu o přednášce Hanky o transsexualitě u dětí. To mi totiž přišlo taky moc zajímavé…
 
Anebo ne. Tuhle přednášku si nechám zvlášť do dalšího článku. Potřebuji si tam totiž urovnat pár věcí v hlavě a některé byly pro mě nové – třeba že existuje tzv. pohlavní nekomformita, kdy se děti hlásí k opačnému pohlaví, ale většina z nich nakonec nikdy o přeměnu pohlaví nestojí. Dětství je tím nejdůležitějším obdobím během transsexuality.
 
A líbilo se mi, jak Hanka říká rodičům: „Můžete mít doma buď chlapce nebo dívku. Nic jiného!“ 🙂
Je to tak jednoduché…
 
Jdu spinkat, abych byla ráno aspoň trochu použitelná a hlavně krásná, když mám ten svůj první den v nejvyšším ženském levelu! 🙂 Nadšením zase ani neusnu 🙂
A děkuju Darince, že mě tak úžasně nakopla vyjít konečně v sukni mezi lidi, takže mi to teď nepřijde vůbec divné. Těším se moc. Chtěla bych už nosit pořád jen sukně a šaty a rozkvést jak nejvíce dovedu…
 
A ano – Darinka ovlivnila můj život – má na mě velký vliv stejně, jako by ho měla na každou z vás, kdybyste s ní strávily 14 dní. Tohle je ale můj život a tak si do něj pustím jen toho, koho chci. Bez ohledu na to, že je heterosexuální, že má chlapce, který o ničem neví, což někdo může považovat za lež (zatímco já ne), bez ohledu na to, že je tak krásná, že jí tu krásu může někdo závidět. Já mám svojí hlavu, své názory a jsem dost tvrdohlavá. Takže je jen a jen na mě, kým se nechám ovlivnit, jak a jak moc. A všem ostatním může být přeci úplně jedno, že chci chlapa. Za to Darinka nemůže. Nepřišla, aby mi řekla: „Hele, buď na kluky. Koukej, jak je to příjemné, když si povídám s tím svým.“ To už bylo rozhodnuto chvíli před tím.
Nemyslím si, že se řítím do záhuby jen proto, že chci muže. To by se potom řítily do záhuby všechny ženy a všechny MtF, které chtějí muže. Tak si myslete, že se do té záhuby řítím, zatímco já si budu říkat opak. Má vůbec někdo právo říkat mi, že muži jsou špatní?
Polovina žen této planety je zbožňuje. To je snad málo? Lepší důkaz nemám. Amen.

32 Comments

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.