Ty jsi fakt ženská!
Když jsem před dvěma lety sledovala jedny z prvních videí přeměn na youtube, byla jsem v šoku. Z toho, že to jde. Nevěřila jsem svým očím, jak se ti vousatí, urostlí, mnohdy nehezcí muži proměnily v krásné princezny. Jak rozkvetly.
Chtěla jsem taky rozkvétat a nechápala jsem, jak se mohly dostat tak daleko, že už mohly žít v ženské roli naplno 24 hodin denně. Fascinoval mě hlavně ten den vždycky označovaný jako „full time“. Den, kdy vstupujeme do tohoto světa už jen jako ženy. To byla pro mě ta největší motivace, protože jsem viděla, že to jde.
Obdivovala jsem, jak jim to sluší, ale můj den, kdy bych měla žít 24 hodin v ženské roli už napořád byl tak vzdálený, jako nejvzdálenější hvězda v galaxii.
Jenže najednou jsem už na té hvězdě taky. Nebyla to vůbec taková nekonečná dálka, jak to původně vypadalo. Bála jsem se tolika věcí, ale nástrahy se nekonaly. Jen malé překážky, které snadno překročíte jedním krokem.
Už nejsem na začátku.
Už vidím na konec, který bude znamenat začátek.
Ale ve skutečnosti už ten začátek začal, protože to největší, po čem jsem tak toužila (abych mohla vystupovat úplně všude jako žena a aby mě tak identifikovalo i okolí), se už 7.4. splnilo.
Jsem tedy na místě, o kterém jsem ještě před dvěma lety jen snila a nemohla se ho dočkat.
Jak jsem se tu ocitla? 🙂
Byla bych tu dřív, ale musela jsem jít oklikou, protože kdybych šla rychle a přímo, nebylo by to ono 🙂 Všechny kroky, které na naší cestě podnikáme, jsou důležité, ačkoli se nám může zdát, že ne.
A tak jsem 15 měsíců bojovala sama se sebou a snažila se odpoutat od své ex, o které se mi zdá doteď. Ale dá se to přežít 🙂
Tady už mě nic netrápí. Minulost je za mnou a život jde dál.
Chybí mi už jen krůček k tomu, abych vstoupila do tohoto světa jako žena i úředně a tělesně (ty obvyklé poznámky typu „ty nikdy nebudeš 100% žena“ nepřijímám 🙂 Já už jsem žena, stejně jako jste ženami i vy ostatní, kteří na svůj den „D“ ještě teprve čekáte. Ale dočáte se! Pochybnosti hoďte za hlavu. Beztak jinou možnost nemáte.)
Celý ten proces, který ještě nemám úplně za sebou, mi nedělá až takové problémy, které někteří z nás popisují.
Chystám se to celé, až budu na konci, shrnout a posoudit, jak moc to bylo těžké, diskriminující, ponižující nebo snadné, příjemné a veselé.
Chtěla jsem ale říct, že pokud máte teď stejné pocity jako já před dvěma lety, že všechno je v nedohlednu a chcete všechno hned, tak ono to uteče. I těch mých posledních 10-12 měsíců, než si půjdu lehnout do Motola, bude pryč za chvilku. Ještě jedny Vánoce, jeden Nový rok, jaro a je to tu. Ale to už je pro mě jen třešíňka na dortu.
Nejdůležitější je, že už jsem ženou.
A den, kdy to pochopili i všichni lidé kolem mě, považuji za ten největší den v celé přeměně.
Po práci se mě kolegyně z vedlejší kanceláře zeptala, jestli bych jí nevzala autem do města.
Hned jak nasedla do auta, začala se smát, protože jsem pět minut před odjezdem řešila, jestli pojedu taky do města nebo ne. Nemohla jsem se rozhodnout! (No teda! Kde je moje chlapská rozhodnost? 🙂 Samozřejmě jsem to nevyřešila, ale kolegyňku to děsně bavilo a ujišťovala mě slovy: „Ty jsi fakt ženská!“ 🙂 Hned jak jsem o tom prý začala mluvit a začala jsem být nerozhodná, tak ve mě poznala sebe a ostatní své kamarádky, kolegyně, sousedky… a taky si vybavila svého manžela, který jí nervózně říká: „Tak už se konečně rozhodni!“
Koupit? Nekoupit? Přijdu domů a mrzí mě, že jsem si to nekoupila. Vrátím se tam a už to tam nemají. 🙂
Proto s sebou ráda vždycky někoho tahám, protože já jemu (nebo on mě) může pomoct v tom rozhodování. I když mnohdy ani nej-kamarádka při nakupování nepomůže 🙂
Také na semináři bylo zmíněno, že hormony mají vliv také na mozek. (Takže vyvolávají u FtM mužskou vlastnost rozhodnost a u MtF tím pádem rozhodnost vyprchává. Zato získáváme jiné ženské vlastnosti 🙂 Myslím, že nejsem sama (a rozhodně mi to ani trošku nevadí 🙂
Věřím tomu, že hormony mají vliv na absolutně každičký kousíček našeho těla. Ovlivňují především mozek, který potom řídí svými signály celé tělo. Neexistuje jediné místo na mém těle, které by hormony nebylo ovlivněno. A je ovlivněno úplně stejně, jako u všech biologických žen. (Což mě tak těší! Protože to je přesně to, co jsem potřebovala – dát do souladu s duší mé tělo).
Na semináři byla ale zmíněna i poznámka, že hormony mohou mít vliv na hlas i u MtF.
Každý den nad tím přemýšlím a když jsem si pustila staré nahrávky, nemluvím už tak. Mizí basy.
Není v tom tedy až takový rozdíl, aby můj hlas automaticky každý označil hned za ženský, ale i já mám pocit, že mluvím jinak. Myslela jsem si, že je to proto, že chci. Že se snažím.
Jenže jsou momenty, kdy na svůj hlas zapomínám nebo musím zakašlat… A ani tam se žádné extra basy nekonají.
Tak nevím, jestli to může být těmi hormony. Asi tomu chci zase věřit 🙂 Ale to by jinak přeci paní endokrinoložka nezmiňovala? 🙂
(Tím jsem chtěla povzbudit i ostatní, i když samozřejmě záleží na tělesných dispozicích v hlasivkách a taky na tom, jak hluboký původní hlas máme.)
Kolegyňka mi v autě řekla ještě jednu hezkou věc.
Zamyslela se nad tím, jak rychle si na mě všichni v práci zvykli. Jak už nemá nikdo problém oslovovat mě Terezo a mluvit v ženském rodě. (Myslím si totéž – mých minimálně 50 kolegů je úžasných :).
Dokonce mi říkala, že ani doma před mamkou o mně nemluví jinak, než jako o Tereze.
Protože Tereza se stala součástí i jejich životů. Už to není ten někdo mezi. Je to někdo, kdo Terezou je a bude už do konce svého života. Není důvod to tak nepřijmout.
To je přesně to, o co tak stojím (nebo vlastně všechny stojíme).
Abychom byly ženami pro úplně celý svět.
A to taky budeme, holky! 😉
(Vy, co už jste – pro vás to neplatí – ale víte, o čem mluvím).
Vždycky říkám, že důležitý je výsledek.
Ať se nám to líbí nebo ne.
Proto je mi jedno, jakým způsobem k tomu výsledku dojdu – jestli bude ten proces krásný, ponižující nebo diskriminující.
Důležitý je výsledek.
Kolegyňku jsem zavezla do města a jela jsem do obchodu, ve kterém jsem dříve pracovala, protože jsem tam potřebovala něco koupit.
Už asi dva měsíce si říkám, jak jim jen říct, aby mi neříkali v mužském rodě a neoslovovali po staru. Navíc, když už vypadám takhle, což je nutí neříkat mi nijak a mluvit o mně neutrálně.
Oni sami nevědí, jak na to a měla bych jim to usnadnit.
Jenže jak jsem vešla, byl tam kolega, který měl se mnou ze všech kolegů vždycky největší problém a kolegyně – starší paní, která jediná tam zbyla úplně od začátku (kam by taky jinam v tom věku chodila? :).
A u pokladny fronta, která tam až tak často nebývá.
Zákazníci byli v pohodě – komunikovala jsem s paní přede mnou a s paní za mnou – tu jsem nakonec pustila, protože na mě byla za prvé moc milá a za druhé se mnou očividně komunikovala jako se ženou (proč já se tomu pořád divím? 🙂
Když jsem tahala z regálu krabici, kterou jsem si chtěla koupit, galantně mi uhýbl pán, usmál se na mě, já na něj, až jsem se začervenala a rozverně až dětsky poděkovala 🙂
Já se tam totiž cítím vždycky jako doma a když někdo potřebuje od prodavače radu, tak se aktivně zapojuju 🙂
Jenže v té frontě jsem začala mít strach.
Že jeden z těch mých dvou bývalých kolegů mě osloví v mužském rodě nebo starým jménem. Vůbec bych se tomu nedivila, ale byla jsem tam oblečená tak žensky, že se zřejmě snažili tu chybu neudělat.
Nakoupila jsem a šla. Jako vždycky to nešlo se tam postavit k pokladně a říct všem: „Chtěla bych vás poprosit, abyste mi už neříkali starým jménem a mužským rodem. Teď se jmenuju Tereza.“
Všude byli zákazníci. Ti jsou tam ale vždycky.
Takže stále čekám na vhodný okamžik, jak jim to usnadnit a hlavně sobě, protože pro ně jsem oficiálně stále ten starý člověk, který si tu tak akorát hraje na holčičku a nemají ani tušení, že to myslím vážně, že beru hormony a že už za rok budu mít splněný svůj sen úplně do posledního puntíku. (Joo, kdyby to byl jen puntík! To bych si pískala a šla ještě tohle léto na koupák 🙂 Ale copak můžu s tím punťou, co tam je teď, když už mi vyrostla prsa? 🙂 No tak to jedno léto to přežiju, abych tu ze sebe nedělala chudinku 🙂
A když bude v létě chtít Kačenka do aquaparku, budu se péct na dece a tiše závidět.
4 Comments
anita angelb
aj miven ilts
anita angelb
ilstej ot eratken op
anita angelb
cauko terezko
Majti
Terezko existujou krásný šatoví plavky, nebo spodní díl je jako sukýnka, nebo trenýrky. Jedny mám objednaný jestli budou jako na obrázku tak se zblázním.