Haló slečno
Většina překážek by zmizela, pokud bychom se místo krčení se před nimi napřímili a odvážně přes ně prošli.
Orison Swett Marden
Je 1.7., venku voní rozkvetlé lípy – stála bych pod tím stromem klidně hodinu a hltala bych tu vůni po douškách, abych si jí mohla potom vzít domů. Ta vůně mi připomíná dětství, dědu, který sbíral květy lípy babičce na čaj, má studia na střední škole, kde jsem létala za Lindou a sedávala pod Lípou na náměstí, mé procházky po Ostravě, kam jsem v devatenácti odjela za svojí první láskou a potom procházky s mojí ex. Stejně jako zpěv kosů mě doprovází tahle vůně celým mým životem, je mojí součástí a já zase její. Patříme k sobě a nedokázala bych bez ní žít. Třeba v zemi, kde lípy nerostou…
Lípa je moje pouto. A těch pout tady mám víc.
Šla jsem doprovodit Nikču, která u mě byla na návštěvě. Potřebovaly jsme si zase popovídat 🙂 Uvítala jsem, že jí můžu doprovodit zpátky domů takhle navečer přes celé město, protože se ráda procházím. Ráda se procházím ve dvou, ale když jsem sama, vezmu za vděk i to.
Procházky ve dvou jsou ale jiné, než o samotě. Dvě ženy vypadají jinak než jedna. Dvě ženy nepoutají tolik pozornost. Jsou silnější vůči vlivům okolí. A navíc Nikča je blondýnka, takže já vedle ní můžu být v klidu, protože všichni si všímají jen jí 🙂 (Alespoň v to věřím.)
Zpátky jsem šla ale sama.
Zapadající sluníčko zrovna vykouklo z mraků, takže všechno bylo krásně oranžové a já šla pomalu, protože jsem si chtěla tu procházku vychutnat. Měla jsem zase tu svou radost ze života. Občas jsem se zkontrolovala ve výlohách a usoudila, že je to OK. Šla jsem přes náměstí, kde na zahrádkách seděli hosté restaurací. Lehce jsem se pousmála a sledovala je. Neřešila jsem, jak se na mě dívají. Líbilo se mi procházet kolem jako žena. Představovala jsem si, jak mě jeden z těch dvou mužů osloví a řekne: Slečno, pojďte si přisednout. Dáte si kávu? 🙂
Hm, to by se mi líbilo.
Vzpomněla jsem si na jednu svojí krásnou kámošku po operaci, která mi vždycky vypráví, jak jí kluci sami na ulici oslovují. (Jojo, oslovují! A neříkej, že ne! 🙂
Nikdo mě na kávu nepozval (což jsem předpokládala – a stejně bych na tu situaci nebyla připravená, ale s mojí momentální pubertální náladou bych zřejmě neodmítla).
Šla jsem dál, vychutnávala si chůzi v balerínkách na klínku, cítila jsem se zase tak žensky a šťastně. Pak jsem prošla místem, kde jsem čekávala na svojí ex a kde chodila do školy…
Nějak to vždycky nedokážu ovlivnit. Z euforie skok do vzpomínek. Do snů o tom, jak moc bych chtěla řešit normální věci, jako co k večeři, na jaký film se spolu podíváme, jestli na mě dnes počká před prací nebo jestli pro mě přijede, kde strávíme dovolenou, kdo vytře schody, kdy spolu půjdeme koupit nový gauč, jaký koláč mu v sobotu upeču… chtěla bych se těšit, že půjdeme dřív spát, ale místo spaní si budeme dvě hodiny povídat. Nasmějeme se tak, že nebudeme moct usnout. A ráno mi pošle do práce lechtivou sms. Zavolám mu, jestli už ho nebolí ten zub. Po příchodu z práce najdu doma puget s lístkem „miluji tě“. Půjdu s ním k holiči jako doprovod, protože tam nerad chodí sám a řeknu mu, jak mu to sluší. Zeptá se mě, jestli si nekoupíme nové auto. Budu ho večer u televize hladit ve vlasech. Přinese čipsy a bude říkat, jak má na něco chuť, přičemž to začnu říkat taky. Položím mu své nohy na klín a začne mi je hladit. Odveze mě na pohotovost, když nebudu moct otočit hlavou kvůli zablokované krční páteři (z toho včerejšího večerního „povídání“ :). Vezme mě do kina. Budu fascinována, když soustředěně opravuje dveře. Vyberu mu vodu po holení. Zahraje mi na kytaru, kterou už přes rok nevytáhl. Obejmu ho. Pojedeme spolu na velký nákup. Přivezeme si domů polovinu dobrot, které nepotřebujeme. V neděli jdeme k jeho mamince na oběd. Na zahradě pobíhají psi. Všechny maliny, co otrhal, mi nese v dlani. Ležím na lehátku. Voní. Mám suché rty. Líbá mě. Objímám ho. Peču rybízový koláč z rybízu od jeho maminky. Brečím u filmu. Podává mi kapesník a přitiskne mě. Uklidňuje mě po telefonu, když do mě na parkovišti nabourá auto a hned za mnou přijede. Jede se mnou na hřbitov. Kupuji mu novou košili. Volá mi z práce, že mu chybím. Nezapomněl na naše výročí. Ptá se mě na svatbu. Nemohu usnout, jak se na něj pořád musím dívat. V noci se probouzím a kontroluji, jestli dýchá, ale hned zase usínám. Lezu k němu pod peřinu, protože je mi zima. Tiskne mě k sobě. V práci mám průšvih. Uklidňuje mě. Natírá u jeho maminky plot. Mám na sobě šátek, montérky a natírám s ním. Smějeme se u toho. Zase jako vždy vtipkuje. Je jak malý. V sobotu jedeme na výlet. Vlakem. Cestou na nádraží mě drží za ruku. Společné foto na rozhledně. Vyhazuji jeho děravé ponožky. Ráda ho poslouchám, když vypráví. Tančíme. Smějeme se. Pláčeme. Žijeme.
Cítím, že mě čekají ještě hodně těžké dny…
Na přechodu pro chodce u bývalé školy mojí ex mě pustilo auto. Mávla jsem na něj, jakože děkuju a šla jsem svým nadnášejícím krokem nejženštěji, jak jsem jen dovedla 🙂 Věděla jsem, že se dívá.
Pak slyším: „Haló slečno!“
🙂
Zatlačila jsem slzu zpátky do oka, otočila se a nahodila úsměv.
„Pojďte sem. Nastupte si.“
„Néé, promiňte, já pospíchám.“
„A kam jdete? Pojďte na kafe ne?“
🙂
„A kam jdete? Pojďte na kafe ne?“
🙂
„Já opravdu už musím…“ 🙂
Proč mě vždycky musí zastavit typ člověka, který se mi nelíbí? 🙂 Byl to asi 45letý muž jižanského typu, ale v ruce měl cigaretu a mě se vůbec nelíbil.
Copak vypadám jako nějaká štětka, že mě takhle zastavují auta?
Vzpomněla jsem si na ten zážitek s řidičem, co jel krokem vedle mě u ordinace Hanky v Praze a chtěl mě taky vlákat do auta. Ten ale chtěl vyloženě TS holky.
Přeci nemůžu vlézt jen tak někomu do auta? Nejsem blbá!
Ale lichotilo mi to. V momentě, kdy mi ukápla slza se objevil muž, který mě zval na kafe.
Je úplně fuk, jak moc ženský nebo mužský hlas mám. Důležitý je výsledek 🙂
Tak jsem šla dál domů a kochala se rozkvetlými květinami v zahradách a měla zase radost z procházky i z toho „drzého“ pána.
Za chvilku koukám, že si mě našel a zaparkoval asi o 5 ulic dál. Zase kouřil (fuj). Mával na mě. Chtěl, abych šla k němu. S úsměvem jsem ho odmítla a už jsem se neotáčela.
Mám z takových lidí strach a mám strach i ze sebe, abych neudělala nějakou blbost jen proto, jak jsem po určitých věcech hladová.
Asi za minutu na mě začalo troubit auto. Zamávala jsem na něj v domnění, že je to ten pán. Ale nebyl! 🙂
To bylo černé BMW, ve kterém seděli dva mladí kluci. Přibrzdili a mávali na mě 😀
No to je legrace dneska.
Tohle je normální, že takhle na holky kluci mávají z auta, troubí na ně a zastavují u nich?
Buď vypadám jako štětka nebo nechápu. Tohle je oblast, na kterou si teprve zvykám (a moc ráda). Jsem vlastně tak v první třídě základní školy a všechno je tu pro mě nové. Učím se reagovat, flirtovat (to mi ani tak problém nedělá) a odmítat 🙂
Ti kluci pak zmizeli a mě zůstal úsměv na tváři.
Asi začnu chodit víc po městě.
Začínám mít ráda lidi 🙂
A pomalu si zvykám na to, že jsem na druhé straně. Na té, která je oslovována sebevědomými muži.
Ale co ti, kteří to sebevědomí takové nemají? Neměli by dostat taky šanci?
Vždycky mi jich bylo líto.
Vždycky mi jich bylo líto.
Že ten, kdo tu kuráž měl, dostal všechno.
A na toho hodného ťunťu se už nedostalo.
Tom by nikdy žádnou slečnu na ulici neoslovil, nezatroubil by na ní a týden by si vyčítal, že to neudělal.
Tereza tohle řešit nemusí. Tereza je na druhé straně. A v tom to má jednodušší. Teď už si stačí jen vybrat 😀
Blíží se okamžik, kdy se na tom kafi s mužem opravdu ocitnu a ani nebudu vědět jak, přestože to cíleně nevyhledávám.
Jdu si naplácat na hlavu barvu, ať jsem zítra v práci krásná 🙂
(Nějak tomu přeci musím pomoct 🙂
——— po 30 minutách ———
Tak ne. Žádné barvení vlasů. Přehodnotím své plány. Zítra prostě do práce ještě krásná nepůjdu. Posunu to barvení o den. A to doteď byla priorita č. 1. Nejvyšší stupeň potřebnosti. Jak rychle a snadno měníme své priority…
Zamrzla jsem na jednom blogu, na jehož odkaz jsem neuváženě ze zvědavosti klikla po dopsání tohoto článku a který jsem až dosud neznala. Mám takový pocit, že do sprchy půjdu kolem půnoci. Možná k ránu. Brečím u něj. Moji tvář osvětluje jen bílé světlo monitoru, které mi dělá neuvěřitelně hladkou pleť. Líbí se mi to. Ty slzy a rozmazané oči mi nevadí. Nikdo mě nevidí. Jen mé srdce mi asi pukne…
Co mám dělat?
No není to krásné?
Zkuste…
…se postavit v supermarketu vedle regálu s olivami.
…se postavit v supermarketu vedle regálu s olivami.
Uslyšíte, jak na Vás mluví a cinkají…
Máte taky někdy pocit, že nedokážete jít spát?
48 Comments
Dita
Začínám být poměrně zvědavá, co za blog tě tak chytl.
Lucka
chichi, že kluci troubí na holky a přibrždují je normální. seš holka tak si zvykej chichi.
Tereza
[1]: Sama nevím, co si o tom blogu mám myslet. A právě ta "nedostatečná pochopitelnost" člověka nutí jít hlouběji a hlouběji. Jakobych pronikla do úplně nového světa, který ještě neznám.
Tereza
[2]: nikdy jsem si toho v minulosti nevšimla, Lucko 🙂
Lucka
[4]:kamarád to dělá celkem běžně, a to nemusí být v autě sám chichi.
Tereza
[5]: Ahá, tak to byl tvůj kamarád
Markétka
Ach jo, to jsem netušila, že ti překazím všechny plány… Ale vykládej si ho jak chceš, autorkoj „je to mňouk” 🙂
kim kardashian
spravne bys mela byt pani
Lucka
[6]:on stíhá celou republiku. zrovna onehdá povídal o nějaké pěkné sexy černovlásce chichi.
Péťa
Tery ty si myslíš že nepozanly že jsi transka na mě v ty naši blbý chocni mávali taky kluci okolo 20let z auta a pak slyším vždyť je to transka promiň ale na každé z nás ta minulost něčím je vidět a lidi nejsou slepí a blbý to je skutečnost bolí to ale je to tak opět pravidlo chodit nohama po zemi zde platí pa
Tereza
[10]: Zrovna tahle varianta to nebyla.
Tereza
A už tu nikdy neříkejte, že na každé z nás je minulost něčím vidět! 🙂
péťa
nejsi normální jsi normálně tím vším posedlá sbohem[12]:
Péťa
[12]:od toho tady ten blog máš aby jsi sem psala Ty a ostatní lidé a už v 1obecné děti vědí že samec oproti samici je ve všem větší tzn.ruce nohy hlava na tobě je to taky vidět na mě taky a přitom jsem hezká nemáš soudnost a jsi už opravdu tím moc posedlá přestanu to raději číst sbohem Péťa
Tereza
[14]: Každý známe rozdíly mezi mužem a ženou a ty rozdíly nezpochybňuji. Přesto jsem si jistá, že ani Ty bys nepoznala (nikdy), jakou mají některé slečny za sebou minulost.
Péťa
Ale já jsem plná optimismu ale nemůžu přeci klukovi neříct co jsem byla stejně to vyjde na jevo a to mi doporučil můj sexuolog držet se trochu při zemi s tím že někoho budu mít myslím na vztah na flirt není problém a tak si myslím že můj doktor má pravdu alespoň nebudu pak zklamaná a opravdu to Tvé řešení banálních věcí a focení se promiň si myslím o tom své nemysli si já si vše užívám jako žena a na vše co mě čeká se moc těším akorát že mé soukromí si nechávám pro sebe nepotřebuji být středem pozornosti to pak i potom přivádí ty situace co máš Ty jsi oproti mě mladší lidé o mě říkají že jsem hezká holka a hádají mi 30let což se velmi dobře poslouchá ale naivní hloupá holčička již nejsem chlapům půjde jen o jedno a romantika v dnešní době již skoro není a aby někdo dnes posílal růže s přáním miluji Tě to by bylo hezké ale myslím si že zase takové kočky nebudeme žádná a nějakého chudáka který si nemůže normální babu nalézt nechci[15]:
Šárka
A CO TEDY VLASTNĚ TRANSSEXUÁLNÍ ŽENY CHTĚJÍ ??
Péťa
[17]:A to je to o čem tu pořád píšu naše minulost je v nás a nikdo ji nevymaže vždy tedy aspoň já budu závidět opravdovím ženám že jsou od narození ženami ten problém s čím se člověk narodil se dá dosti dobře hormony a operací napravit ale duše je stějně bolavá a nechci jí ještě víc ranit zlamáníma byly jsme okradeni o to nejcenější a to je mít své dítě nosit ho pod svým srdíčkem kojit ho a s láskou se o něj po celý život starat to je poslání ženy a to je to co mi moc chybí a chybět bude ráda ráno přemýšlím co na sebe každý den mám něco jiného občas si udělám radost a jsem štastná jak se mění mé tělo ale rozhodně nepřemýšlím jestli budu mít nějakého chlapa nebo ne to je až to poslední a věřte holky že mám pravdu důležité je aby se povedla operace a byl člověk zdráv a aspoň trochu štastný bolesti už bylo dost a vysloveně mě nebortí to že mám bradu takovou nebo makovou prostě jsem jaká jsem a 100procentní žena z nás nikdy nebude a kdo si myslí že jo tak to nemá v hlavě v pořádku protože takovéto ženy jsou a taky to neřeší tak aspoň v tom je něco v pořádku a barbinou vyumělkovanou být fakt nechci takové ani chlapi nepřitahují pa
anita angelb
mne by zajimalo ..
Matys
Milá Terezo. Žádna žena , neřeší, takové blbosti jak Ty! Vzdy budeš trans! V zivoté to nezméníš.Ani hormonama, ani operaci. Kazdý normálni muž, zjistí, že nejsi opravdová žena! Znám , MtF už 10 let, po operaci, a je videt, ze není žena , od narození! Jen nám , všem transexuálum , takoví jako si ty, a ješte pár, MtF délate ostudu!!!!Drž se pri zemi!!! A bud , trochu soudna. A obcas , se zamysli nad sebou.!!!!Z muže, dokonalou ženu neudéláš! Také ze ženy, muž! Vim, své!!!
Tereza
[20]: Ach, další.
Matys
Terezo! Jsi muž, a mužem zústaneš!! I když, podstoupiš operaci, a budeš brát hormony!Občas se podívej , do zrcadla!!Jsi jenom transka, ktera se převlíka za ženu!!!
Tereza
[17]: Šárko u některých MtF se ale minulost z hlavy po letech (např. 6-10) úplně vypustí a už to tam prostě není.
Tereza
[22]: Já jsem tedy u váhy v oddělení zeleniny v Intersparu nikdy muži neřekla: "prosím slečno"… 🙂 To mi ke spokojenosti stačí.
Matys
Zména jména, s tebe ženu neudéla, snad jen v občance!!!Také jsou takové MtF, které jsou po operaci, a neumnéj se chovat jak ženy!!A od pohledu videt, že jsou muzi! FtM kluci, neřeši, jaké ponožky si obuje!Neřeži, jake spodni pradlo, je štastnej, že je po operaci, a zdráv!Chova se jak muž, a neprobira to na blogu! Tak jak Ty!!!
Matys
Jsi obycejnej uchilnej muž!!Tak nedél nám ostudu, který jsme po operacich!! A nebo pred operaci!!Takovím, jako jsi ty, a ješte par MtF, nepovolil operaci!V Praze to délaji, jak na bezicim pase!
Tereza
[26]: Zjistila jsem hroznou věc: lidi jako ty a výměna názorů s nimi mě baví.
anita angelb
ted reknu neco ja.
Tereza
[28]: Anito, na svůj velký zadek bohužel stále ještě čekám 🙂 Zato ty nahoře rostou dobře
kiwi
Znám ženy, které jsou ženy od narození, ale na první pohled si člověk není jistý jestli jsou to opravdu ženy (někdy ani na druhý či třetí pohled). A někdy se koukám, jak dnes chodí mladé slečny a určitě je to chůze pramálo ženská (a nejenom chůze). Naopak jsem se setkala s (tělesně) mužem, který působil dojmem, že je žena – a že je opravdu v těle muže jsem uvěřila, až když jsem se přesvědčila na vlastní oči. Každý člověk je originál. Podle fotek si myslím, že Tereza je prostě moc hezká ženská.
Tereza
[30]: Kiwi, vy umíte ale zalichotit 🙂 Děkuju!
Péťa
[30]:jo Kiwi to máš pravdu že Terka je hezká ženská já taky spousty lidí to o mě říkají ale co naplat narodily jsme se jako muži a ten cejch půjde s námi po celý život že Ty jsi tolerantní vůči nám to je hezké ale minulost nám to nesmaže a raději bych nebyla tak hezká ale byla bych bio holka od narození věř tomu Kiwi aspoň já jo todle není žádná výhra narodit se jako muž a cítit že jsi žena je to nálož pro všechny a Terka je podle mě vyjímka protože málokterá z nás se takto zviditelňuje já třeba jsem ráda že jsem ve změně hezky se strojím každý den mám něco jiného na sobě a mám ze všeho radost ze sukně z bot z makeupu prostě jako každá jiná žena až na to že už jsem trošku alergická na psaní Terky kde neustále čtu o balerínkách jak se cítí žensky a o sukni jak se zase cítí žensky promiňte holky ale ženy takto nepíší jak se cítí žensky je vidět že Terka je ještě na začátku všeho a chová se tímto jako muž který si může brát tyto věci na sebe já mám taky ze všeho radost ale rozhodně nepíšu do světa jak jsem v tom či onom ženštější jsem žena tak pro ženy je toto přeci normální
Tereza
[32]: Jako promiň, ale nemůžeš srovnávat mě na 4 měsících HRT a sebe na 11 (?). Mám právo na euforii i nadšení 🙂
Péťa
[33]:ale takto se ženy nechovají už ten Tvůj blog opravdu je jen o tom že jsi si vzala něco na sebe a cítíš se žensky vždať žena jsi tak proč o všem takto psát mění se hlavně tělo a cítíme se být ženami ale když pořád píšeš o tom jak jsi žena v tom a v tom oblečení ženu přeci nedělá oblečení tak by myslel chlap který nemohl to oblečení nosít a teď může četla jsem blog Marie a tam je to ok ale u Tebe nediv se co napsal ten Matys vím že namá pravdu ale psát o botech že se cítíš žensky tak jsi potom chlap budu se p´řeci cítit žensky i v pánském tričku když už mám prsa nemusím to dokazovat já být tebou už trošku brzdím citlivé soukromé informace
péťa
a já jsem nadšená pořád stejně jen to nikde nehlásám do světa vím co lidé dokáží tak si své soukromí tímto chráním
Tereza
[34]: Moc to s tím mužem nechápu, jak to myslíš. Nenosím pánská trička 🙂 Ani proto, abych si dokázala, zda jsem dostatečně ženská, že se cítím žensky i v nich, ani proto, že mi voní, protože je měl na sobě někdo, do koho jsem se zamilovala.
Péťa
to máš pravdu že tento blog nenutíš nikoho číst a když Ti nevadí že tu píšeš o velkých detailech svého soukromí já jsem taky v přeměně ale nemusím být středem pozornosti a stím mužem jsem to myslela tak jestli jsi žena tak nemusíš psát že se v něčěm cítíš žensky vyznívá to jako kdyby jsi byla muž a něco si vzala ženského na sebe a rozplýváš se nad tím jak jsi teď ženská ženská musí být i kdyby na sobě měla pytel od brambor oblečení ženu nedělá takže když jsem ženská tak se nerozplývám nad balerýnkami na klínku beru to jako samozřejmost že to ke mě patří protože jsem žena mám z nich radost a velkou ale nepíšu přeci o tom blog to je pak trošku takové na pováženou že jsi pořád mužem a toto je pro Tebe jako něco z pohádky tak to myslím samozřejmě v dobrém ale na mě je už toho moc protože pro mě jsou to už běžné věci které potřebuji k životu a samozřejmě už mám všeho výběr vím je to euforie ale nechala bych si ji pro sebe být Tebou je to Tvé soukromí a do toho nikomu nic není a nebo chceš být středem pozornosti protože ta přeměna je velká psichycká zátěž jinak vesele piš dřív jsem četla vše ale teď jak už je v článku napsáno že je něco tak ženské a cítíš se tak žensky já se budu citit žensky i s pytlem od brambor jelikož jsem ŽENA
Péťa
jsem tak trochu konzerva proto Ti to píšu takto je to jako má nevlastní dcera když to po druhé dostala šuškala si s mámou co má teď dělat jako velké tajemství a pak příjde z koupelny a všem hlásá já se nemůžu koupat dneska jsem to dostala pak to psala na facebook no ale jí je 13let Tobě o dost víc mám taky pubertu a je mi ještě víc jako Tobě ale své soukromí sděluji jen minimálně a nejblžším nevím myslím si že takovéto detaily sem nepatří jestli se cítíš žensky že máš na sobě sukni jsi přeci žena nebo né
Tereza
[38]: Ale já tu přeci nefotím svojí pipinu, neporovnávám bradavky před a po (i to jsem viděla!), nepopisuji své první milování s mužem ani že mi praskl nehet, ačkoli i to by bylo zajímavé 🙂
Janis
Nevim, co stale řešite, že jste ženy!Normalni žena, to bere automaticky, co si oblece, nebo jak se namaluje, a nebézi na internet, a nepíse, ze ma tohle, nebo tamto!Tereza se chová jak chlap, který se prevlika-TV! S ni zena nNIKDY nebude.A vúbec, kazdý to na ni uvidi, že je to babochlap!!Kdyz , tvrdí že je zena, tak at se tak chová!
Tereza
[40]: Asi proto, že jsem muž, mě neznámí lidé v obchodě oslovují slečno 🙂
péťa
taky ráda vidím detaily ale nepíšu o sobě že jsem v něčem ženštější když si na sebe vezmu baleriny je to automaticky strojení které ke mě patří protože jsem žena piš dál nemám s tím problém jenom bych psala jako žena né jako mtf
Tereza
[42]: Já tušila, že to vnímáš takhle.
Tereza
pardon, dneska mám trochu rýpavou a mám chuť provokovat, tak si jdu udělat melouna s broskví a odeberu se raději od PC.
péta
já myslela že jsi už teď žena
Tereza
[45]: Svým způsobem ano. My jsme ženy už od narození všechny. (jak říkám, jsou jen muži a ženy).
Péťa
Ale Tery ženy nepíši že se cítí v něčem žensky ony jsou ženami i v montérkách víš mě se jenom nelíbí a už o tom psát nebudu že z běžných věcí které jsou pro žebńy opravdu běžné Ty děláš vědu já vím tu radost ze všeho že už můžem co jsme nemohly mám taky a určitě stejnou jak Ty ale nechávám si to pro sebe možná dělám špatně možná n= ale čím míň tím pro mě lepší protože nevíme co bude a nemusí o mě dost lidí vědět ale Tobě to dělá dobře když to sem všechno píšeš ale počítej s tím že se to někdy může obrátit proti Tobě i v tom najít si partnera dost lidí bude vědět no jo to je ta Terka ten předtím muž co psala o silonkách o balerinkach o minisukni já prostě todle nesdílím s cizími lidmi a pořád jenom dokola kdyby jsi to napsala jednou ale v každém Tvém článku něco je o Tvé ženskosti přeci si to nemusíš furt psát už tomu věř že jsi žena proč furt psát citím se tak žensky tak jsi přeci žena tak proč furt dokola to v těch článkách je na mě už opravdu je toho moc pokaždé to číst a fandit si tak že budeme dokonalé jsi jak malá holka lepší počítat s tou horší verzí než myslet a pak padnout na hubu ale je to Tvá věc já žiju v reálu tak mi to život ukázal a i se mnou souhlasí můj sexuolog když příjde to dobré tak je to fajn ale když budu jen optimista tak pak můžu taky prožít velké zklamání a ty bolí a bylo jich dost
Tereza
[47]: ženy během přeměny o tom píší, po přeměně už ne 🙂