otєrєzє.cz

Duše a tělo

17. 11. 2014 / 8:24 / 33 Comments
Minimálně jednou týdně se mi zdá sen o ex. Jsou to jedny z mála snů, ve kterých vystupuji ještě ve starém těle. Ty sny jsou stále stejné. Snažím se o pozornost ex, snažím se, aby mě poslouchala, rozplývám se nad jediným jejím pousmáním a pak se probudím strachy, aby mi zase neodešla.
Tenhle dnešní byl ale vrcholem, protože jsem vycítila, že na mě taky myslí (v tom snu) a tak jsem jí začala vyprávět všechny sny o ní, které se mi už zdály (jelikož tohle přeci není sen, když jí v něm vyprávím jiné sny) a ona mě poslouchala, jako vždy utíkala, ale… začala projevovat náklonnost.
Bylo to velmi osvobozující. Říkala jsem jí, ať prostě utečeme. A ona mi na to řekla, že můžeme, ale jedině v době do půl čtvrté, kdy její současný partner ví, že nebývá doma. A pak jsem jí taky řekla, že se chci vrátit, že žádná přeměna nebude.
Rozlila se mi z její projevované náklonnosti po těle vlna štěstí. Byla usměvavá, milá a příjemná, jako kdysi dávno. Ne jako teď. A tak to byl sen, ve kterém jsem si myslela, že to konečně není sen.
Naštěstí byl.
 
Já se samozřejmě neupínám na ní a na minulost. Vystupuje jen v mých snech, které neovlivním.
A musela bych se úplně pomátnout, abych něco takového udělala! 🙂
 
Ve skutečnosti tu nejde o mojí ex jako takovou. Ona je symbolem mé spokojené rodiny. Člověka, který mě řadu let miloval a se kterým to fungovalo. Je symbolem lásky a objetí, které mi občas tak chybí (ale na hlavu se z toho nestavím). Takže pokaždé, když mi láska chybí, jdu si pro ní k ní. I když jen ve snu. A to i přesto, že mě ženy přestaly přitahovat, jenže tady musím být mužem a ona ženou, protože to je jediný způsob, jakým té lásky dosáhnout. Nejde o fyzickou přitažlivost.
 
Probuzení z takových snů bývají strašná, ale stačí jen chvilička a vracím se zpátky ke svému nadšení z přeměny. Nevrátila bych se nikdy. Ani do starého těla, ani k ní.
 
Shodou okolností dnes peru všechny mikiny a bez dlouhého rukávu bych tu v bytě zmrzla, takže jsem si vzala jednu červenou, kterou jsem do ostatních barev prádla v pračce zamíchat nemohla. Tahle mikina je paradoxně jediným kouskem prádla, které mi zůstalo z časů Toma. Dostala jsem jí od své ex, protože se jí tehdy v Tescu prostě líbila. Ale ne jako pro Terezu. Pro Toma! Měla jsem z ní tenkrát velkou radost, protože je podle mě dámská. Možná je uni, ale byl to jediný kus oblečení, který jsem nemohla před půl rokem vyhodit. To, že byla od ex bylo druhořadé. Prostě se mi líbila a hodila 🙂
Je to v tuto chvíli ten nejplandavější kousek ve skříni, který mám 😀
 
Honza (kluk, který trošku zamíchal mým sebevědomím, náladami a očekáváním během tohoto prodlouženého víkendu) mi ještě napsal jednu zajímavou věc. On vlastně o mně nemluví špatně. 🙂 Ve skutečnosti se mu stále líbím – tedy – líbí se mu ta Tereza, kterou poznal před tím, než zjistil tu informaci o mně. Ačkoli jsem to pořád já, nejsem to já? 🙂 Píše mi, že jistě budu mít zástupy nápadníků, když takhle vypadám a pak rozvedl zajímavou myšlenku.
 
Každý muž potřebuje u ženy dvě věci: její duši a tělo.
Duši prý už mám, ale tělo bude neposkvrněné až za půl roku.
 
Nepochybuje, že jsem žena. Vadí mu ten fakt, že to tam dole ještě pořád je.
Tušila jsem, že tohle je ten nejhorší fakt, jaký může jakéhokoliv muže dostat do nepříčetnosti. Protože on přece není gay! (Já taky ne!) 🙂
 
Jaký je potom rozdíl mezi tím, až to tam nebude a současným stavem?
Jen ten, že to prostě zmizí? Tohle stačí? Odříznout to a je to ok?
 
A vlastně to tak je, protože (jak já s oblibou stále říkám) jediný rozdíl mezi našim budoucím ženským tělem a tělem biologické ženy bude ten, že nebudu mít vaječníky. Žádný jiný rozdíl (včetně hormonálních procesů) nebude existovat. Pak bude tedy mé tělo ženské tak, jak muž požaduje a mělo by mi to usnadnit situaci. Ale opravdu s tím muži přestanou mít problém, pokud se to dozví? I když už to tam nebude? Bude některé stále zneklidňovat jen ten fakt, že to tam bylo. I když už to neexistuje! Kdybych byla biologickou ženou, která si to jen vymyslela, prostě by tenhle samotný fakt způsobil, že mě ten muž chtít přesto nebude.
 
„Teri, co kdybych ti tam náhodou při našem rande sáhl nebo se tam otřel? Tos přeci musela čekat?“.
„Nikdy bych tě tam nepustila a dala bych si pozor, aby k tomu nedošlo.“
 
Takhle se samozřejmě nedá dlouhodobě scházet s mužem. I kdyby se chtěl jen mazlit, je to velmi složité to ukrýt. (Neříkám nemožné, protože znám slečnu, která se několik týdnů scházela se svým klukem ještě před operací, který dodnes nic neví a to dokonce i v posteli! :). (Je to podvod? Není. Spíš bych nerozdýchala to obrovské riziko. To musel být adrenalin 🙂 Když bdím, tak mám kontrolu nad tím, kdo na mě sahá, ale jakmile usnu, nikdy nevím, co se může stát. A to tam ležím v kalhotkách!!! Přesto to probíhalo včetně mazlení a sex byl oddalován s tím, že je na to příliš brzy, ale ten chlapec se nakonec sexu dočkal, protože ta dívka šla za měsíc na operaci 🙂 Její partner stále nic neví ani netuší. Pouze řeší hloubku…
 
To je ale extrém, který si většina z nás nemůže dovolit 🙂
 
Nikdy bych neřekla, že samotný fakt, že to tam je (ne, že to viděl nebo se toho nedej bože dotkl) může tak ovlivnit pohled muže na mě. I mně by se udělalo špatně, kdyby se toho dotkl.
Jenže to je právě ta druhá část, o kterou mužům jde. Tělo.
 
Existuje-li člověk, který mě může milovat takovou, jaká jsem, mělo by mu být přeci jedno, co mám mezi nohama, protože to ostatní je stále stejné. Jde tedy o psychiku.
 
Když jsem včera viděla diskusi holandské televize s Joppe (viz předchozí článek), tak Joppe vlastně svou přítomností a vzhledem téměř všechny kolem přesvědčila, že jí s klidem mohou vnímat jako ženu. Všichni vidíme ženu. Přestože se moderátor zeptal na přítomnost penisu. „Jo, je tam. Je to na prd,“ jak řekla. 🙂
 
Ona nikdy mužské znaky na svém těle neměla, protože došlo k blokování klučičí puberty, ale genitálie jsou vyvinuty už při narození.
Jaké je to tedy tělo? Mužské nebo ženské?
Mužské – protože tato společnost určuje pohlaví podle genitálií. (Ono je to celkem logické, protože drtivá většina narozených dětí má tytéž genitálie, s jakými se identifikuje později i v hlavě a podle něčeho se to pohlaví přece určit musí.) Občas to nevyjde no. Ale to je stále zanedbatelný podíl. Navíc v prvích vteřinách života se miminka těžko někdo zeptá, zda se cítí jako muž nebo žena. A my stůj co stůj musíme vyplnit tu kolonku „pohlaví“.
 
Joppe tělo není podle mě mužské. Má jen anomálii, kterou je mužský genitál. Vše ostatní je ženské.
A pokud jsem já spolu se spoustou diváků z té diskuse (a věřím, že i ostatních lidí kolem ní) schopna přijmout fakt, že ona je žena (duší i tělem) a nemám sebemenší pochybnosti, přestože je tam ještě mužský genitál, pak musí existovat i muži, kteří stejným způsobem uvidí mě.
 
Tak nejdřív jsem žena, pak zase nejsem žena (podle definicí Honzy) 🙂 Opravdu nemám pocit, že by fakt existence mužského genitálu měnil člověka, ale máme tak nějak zafixováno, že osoby s penisem jsou muži, osoby s vagínou ženy.
Je pravdou, že já rozhodně ženou s penisem být nikdy nechci a hnusí se mi to stejně, jako Honzovi 🙂
 
Jdu si pustit pohádky a nasnídat 🙂
 
Tak mě napadá, Joppe už by mělo být 18, takže by měla mít po operaci 🙂

33 Comments

  • Andrea

    17. 11. 2014 / 11:09 at 11:09 Odpovědět

    Byla bych strašně zvědavá jak budeš žít s představou, ze mužům nebudeš moci nabídnout svoje tělo, svůj zmrzačeny nepoužitelný a nefunkcni ženský genitální. Nejenom ze nebudeš mít děti, s tim se dá jiste žít, ale ty ke všemu nemusís mít už ani žádné sexuální prožitky a nikdy žádný sexuální život jako ho prirozene ženy běžně maji a MŮŽOU mít. Sexuální život jako žena!!! Chtěla bych vidět jak se chlapy budou předhánět a hrnout a toužit žít se ženou, která jim nemůže dát nejen vlastního potomka, ale nemůže muži poskytnout ani to přirozené ženské milování a sex. To snad jediné aby si zmrzačene transsexuální ženy po SRS operaci hledaly impotenty muže. Tak ti nevím zdali je lepší žít s možným sexuálním životem bez operace z transkomilem a nebo jako zmrzačená po operaci s impotentem. Jo a ještě je možnost samozřejmě žít sama jako frigidni asexuální jedinec a nebo zkusit změnit orientaci a být za trans lesbicku. Vim, vše je maximálně šílené a tak deprimujici, díky té nejistotě  výsledku nedokonale srs operace. Proto je SRS operace ještě děsivější zážitek  nežli skutečná Ruska ruleta.

  • Tereza

    17. 11. 2014 / 11:41 at 11:41 Odpovědět

    [3]: Definice transkomila neexistuje. Jde o nové slovo 🙂 Ale obecně je tím myšlen muž (zajímavé, že ženy transkomilky nejsou :), který vyhledává osoby v přeměně pohlaví nebo shamela za účelem ukojení svého sexuálního pudu (čeho taky jiného?).

  • Lucka

    17. 11. 2014 / 12:00 at 12:00 Odpovědět

    [5]: nechci se hádat, ale muž kterému nebude vadit naše minulost bude stejně tak trochu odlišný od převážné většiny mužu. to jestli se muži líbíš pro modré oči, dlouhé nohy, nebo něco jiného, není podstatné. i ta naše minulost je naší součástí, at si to připouštíš, nebo ne.

  • Tereza

    17. 11. 2014 / 12:15 at 12:15 Odpovědět

    [9]: Já vím, Lucí. Už jsem si to vyzkoušela, že to tak je a bylo to moc fajn. A nebyl to transkomil. Ve všem mě podporoval a těšil se na výsledek se mnou. Proto mě moc mrzí, že ten vztah musel skončit (z důvodů netýkajících se vůbec TS).

  • Kristýna

    18. 11. 2014 / 10:10 at 10:10 Odpovědět

    [10]: Což znamená, že Tvoje TS (pro Tebe v budoucnu minulost, pro jiné možná i v budoucnu stále přítomnost) nemusí být rozhodující a o vztahu rozhodnou standardní věci jako všude jinde.

  • Vítr nad hladinou

    18. 11. 2014 / 13:19 at 13:19 Odpovědět

    Proč se tak bráníš představě, že takzvaný transkomil by mohla být docela příjemná osoba, která nemusí nutně shořet v pekle translidmi stvořeném?

  • Tereza

    18. 11. 2014 / 16:48 at 16:48 Odpovědět

    [11]: Tos řekla jednu důležitou věc – že s TS minulostí nemusí mít problém partner, ale jeho okolí a on ten tlak prostě neustojí. To si dokonce myslím, že je mnohem pravděpodobnější, než jeho vlastní úsudek. Tlak okolí ustojí jen silní.

  • Andrea

    18. 11. 2014 / 17:22 at 17:22 Odpovědět

    Stále věříš Terry v možný sexuální život jako žena, v sexuální prožitky jako žena a poskytnutí funkčního ženského genitálu svému partnerovi jako žena i po podstoupeném masakru jakým je SRS operace změny pohlaví? ???

  • Lucka

    18. 11. 2014 / 19:43 at 19:43 Odpovědět

    [13]: já zase věřím že existují i tací kterým stačí ta představa že ví kým si byla. A ještě jsem si dnes vzpoměla, jak si říkala že transkomilky neexistují. u jednoho článku o známé MTF bylo v komentáři od jedné slečny/ co pořád máte, co muže být lepšího než krásná holky s mužskou výbavou/ podle delšího komentáře jsem usoudila že je asi lesbička která by toto i přivítala. tak jsou.

  • Tereza

    19. 11. 2014 / 19:06 at 19:06 Odpovědět

    [20]: Proč tu neustále měníš jména, Šárko, Andreo, tetko Bětko? Kdo se v tom má potom vyznat? 🙂 Pak to vypadá, jakože má problém stovka holek a ona je to přitom stále jedna jediná.

  • bludickka

    20. 11. 2014 / 11:23 at 11:23 Odpovědět

    Připomnělo mi to film Něco se musí zlomit, který jsem teď viděla na Mezipatrech. Když začínal, vůbec jsem nechtěla věřit tomu, že Saga Becker je původně mužského pohlaví. Přišla mi jako krásná žena (a vlastně se mi líbila i jako kluk.) Přemýšlela jsem nad tím, zda to mají složitější kluci, kteří se nechají změnit na ženu nebo opačně. Nevím, proč mám pocit, že ženy jsou k transexuálům tolerantnější… možná se mi to jen zdá. Já osobně si dovedu představit, že bych žila s klukem, který byl holkou a možná by mi opravdu bylo i jedno, jaké má genitálie – pokud by ten vztah byl pevný a vše ostatní v něm fungovalo. Ale myslím si, že takových lidí moc není. Že spousta se něčeho takového zalekne.

  • Tereza

    20. 11. 2014 / 21:32 at 21:32 Odpovědět

    [29]: Film Něco se musí zlomit mám připravený ke shlédnutí a moc se na něj těším. Jak se takový "běžný" člověk jako ty dostane k takovému filmu? 🙂 Chci říct, že je to super! I jak nad tím přemýšlíš. Oni se opravdu občas takoví lidé jako ty najdou a je radost s nimi potom mluvit.

  • bludickka

    24. 11. 2014 / 13:44 at 13:44 Odpovědět

    [30]: Na Mezipatra chodím pravidelně, zajímají mě takové věci "mezi nebem a zemí" 🙂 Loni se mi moc líbil film Nahraný orgasmus, ale nevím, jestli se dá někde najít.. Nebo taky Rozčarovaní – bylo zajímavé. Doporučuju 🙂

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.