Paní sousedka ve výtahu
Vracím se domů z práce.
U výtahu stojí sousedka (starší paní) z mého patra, která bydlí už několik let hned vedle mě.
„Mám na vás počkat?“, ptá se.
„Jestli chcete, tak můžete, jen vyberu schránku. Děkuju.“
Vyberu chránku, jdu do výtahu, ve kterém stojí paní sousedka z mého patra a ptá se mě: „Do kterého patra to bude?“ 🙂
Aha. Překvapení 🙂
Usměju se a říkám: „No, do toho samého, co vy.“ 🙂
„Jééé, promiňte, to jste vy. No jo, když vy jste už hold dokonalá.“
Několik měsíců jsme se nepotkaly.
A začala se mi omlouvat, že mě nepoznala… Neměla za co. Tenhle její „omyl“ mě potěšil.
Ve výtahu se vyptala na pár věcí a udělala mi radost i celým tím svým pozitivním přístupem.
Mám ráda tyhle situace 🙂
Ne, ještě nejsem dokonalá… ale už jsem šťastná.
A měla bych tu ještě jeden vzkaz od Dalajlámy:
Nenechte si nikdo vysát svoji energii jen proto, že kolem vás žijí tito „vysavači“. Jakákoliv snaha o komunikaci s nimi nemá žádný smysl, nikam nevede a nepřinese nikomu nic dobrého.
3 Comments
Markétka ♡
Terezko, na jednu stranu mám z tebe radost, ale na druhou stranu neeeeee, hold fakt ne, ten se vzdává, ona určitě řekla, že jsi holt dokonalá!
Lucka
Terko, to že tě lidé co tě delší dobu neviděli nepoznají je přece už samozřejmé, už jsi pro ostatní žena a oni znali muže, jestli je to dole dokonalé nebo ne nikdo nevidí.
anita angelb
malej vzkaz :