otєrєzє.cz

Česká příjmení správných chlapů

26. 12. 2015 / 13:48 / 5 Comments
Nedávno jsem měla v e-shopu zákazníka, jehož příjmení bylo Lady.
Ach, říkala jsem si, celý život by mi říkali „Lejdy“… Krásné.
 
Gentleman v ČR není ale ani jeden 🙂 (Tedy příjmením. Občas se totiž nějaký gentleman s malým „g“ naštěstí najde, ale je to opravdu vzácnost).
 
Teď se zase objevil pan Chlapeček.
Já si samozřejmě hned představila, jak s tímhle jménem procházím přeměnou a v Motole na chodbě mě volají do ordinace: „Chlapečkuu, tak Chlapečkuu, do ordinace!“
 
A potom se jmenovat Chlapečková, nééé.
 
Zajímavé je, že zatímco Chlapečkové jsou v ČR dva, Holčička ani jedna (jeden).
 
 
Tak mě napadlo podívat se, jak to s těmi českými „genderovými“ příjmeními vlastně je. A chlapi zaručeně vedou!
 

Četnost českých mužských příjmení

 
Zajímavé je, že zatímco slovo chlapec je rodu mužského, děvče středního, nikoli ženského. Zřejmě musí do ženského rodu teprve dozrát 🙂
 
Tady mají Holky (pan Holka) převahu nad Kluky 🙂
Všude bych od narození říkala, že jsem Holka. Jůů. A nelhala bych! 🙂
 
 
 
 
 
(Nechtěla bych být Pánská). Mohla bych se svojí ženskostí dělat co můžu, ale pořád bych byla Pánská.
 
 
 
 
Tak tady nám „slečny“ Panny vedou nad pány (Panici).
 
Zajímavé je, že zatímco jazyk český si s mužským ekvivalentem panny (ženy, která ještě nepřišla o panictví) poradila a vymyslela slovo panic, anglickým jazykotvůrcům došly nápady. V angličtině je totiž muž panic také panna (virgin). Aby se to rozlišilo, může se před to dát slovo „mužská“ (male virgin – mužská panna) 🙂
 
Teď odbočím.
V jedné australské aukci prodávala své panenství 20letá Brazilka Catarina Migliorini a ve stejnou chvíli své panenství i 24letý Rus Alexander Stepanov.
 
Za jakou částku myslíte, že se vydražilo panenství Catariny a za jakou Alexandra? 🙂
 
Slečna na tom byla 260x lépe, než její mužský prostějšek. Zájemce o její panictví jí nabídl 14.000.000 Kč! Chlapec dostane jen 54.000 Kč. (To jsou australské dolary). Tak určitě je to pro něj dobrý výsledek, ale čím pak ten propastný rozdíl asi bude? 🙂 A už jsme zase u toho testosteronu. Paní, která nabídla Alexandrovi 74.000 korun neměla dostatečné množství testosteronu na to, aby nabídla 14 miliónů 🙂 Páni tvorstva nejsou páni 🙂 Jsou to dámy!
 
 
Bohužel v ČR není ani nikdo, kdo by se jmenoval Vdaný. Ale Ženatých žen (příjmení Ženatá) je 181 🙂
 
 
Přijde takhle tatínek do porodnice, nemůže najít svou ženu se synkem, tak se zeptá sestřičky: „Prosím vás, kde najdu Dědečka?“
„Tamhle, vaše žena ho zrovna kojí.“
🙂
 
 
Oproti tomu lze nalézt ale i jména poměrně neutrální:
 
Ten si může vybrat, jakou postavou bude. Zda filmovou, pohádkovou nebo reálnou… Skvělé. Klidně může být princezna nebo drak!
(Mimochodem v ČR žijí jen dva Draci. Oba v Mladé Boleslavi. Ale máme tu 431 Princů, takže se nemusíme bát. Shodou okolností však v Boleslavi žádného! Nevím, co tam ti Draci dělají, když u nás nežijí žádné Princezny :).
Jedině, že by si pochutnali třeba na Vílách… ale musí pro ně až do Mostu 🙂
 
 
 

Pár příjmení SPRÁVNÝCH CHLAPŮ:

 
 
Miluju (a už jsem to párkrát zažila), když mě partner rozmazluje a říká mi hezkými jmény, jako jsou třeba:
 
 
To všechno jsou chlapi!
Jejich manželky milují, když je oslovují 🙂
 
 
 
Chybí už tu jen „Krásné ráno, princezno.“
Jak jsem řekla. Princezny tu nejsou. (Já jich ale přesto pár znám :).
 
 
Jen jsem si tak v duchu pronesla: „Teď bych si dala něco sladkého…“ a zvonek! To hodná paní sousedka jako každý rok přinesla mi talíř plný jejího dokonalého cukroví (na fotce vlevo už jsem vyjedla vosí hnízda :).
Mám vůbec hodné sousedy. I starší paní odvedle (jsme tři rodiny na patře) mě oslovuje paní Nováková a byla to ona, s kým jsem tuhle jela výtahem, ve kterém se mě zeptala: „Do kterého patra jedete?“
„Do čtvrtého – jako vy!“
„Jo to jste vy! Když vy už jste prostě ženská.“ 🙂
 
Nedávno jsem se dozvěděla, že si důchodci z mého vchodu mysleli, že pan Novák prodal byt svojí sestře, která tu teď bydlí. Ještě teď – půl roku po operaci a rok a půl od začátku přeměny!
 
Oni si to ti důchodci mezi sebou normálně neřekli. Není důchodce jako důchodce.
 
Možná jsem byla chvíli senzace (hlavně v práci, kde to není možné utajit), ale jak je vidět, celé město (jak mnohdy s chutí některé MtF slečny vypráví, že to celé město ví) to neví, nevypráví si o mně a neví to úplně všichni. To si myslí jen ti, co o tom nic neví. Je to jejich hypotetická představa, kterou vymyslela jejich hlavinka jako reakci na to, že se vlastně bojí víc než já.
 
A co, že jim to jednou někdo řekne? Oni už stejně mají v očích paní Novákovou.
 
Takže i když mi občas lidé říkali: „Odstěhuj se, tady tě znají všichni“, nebylo a není to tak. Neví to tu všichni, když ani vlastní sousedé to nevěděli. Je to stihomam, kterým některé z nás trpí. A pokud to tak opravdu je, možná by bylo dobré se zamyslet, proč to tak je.
 
Když má přeměna trvá rok, nestihnou to mnozí ani zaregistrovat a najednou je tu Tereza. Když někomu trvá čtyři roky, už je to moc dlouho na to, aby se o tom nestihlo povídat a tak jedna slečna ze tří, které tu mám ve městě s podobným osudem, je známá všude, kde přijdu. Komukoliv řeknu, čím jsem prošla (a že už to opravdu nikomu neříkám), tak začne hned povídat o ní, jestli jí znám, atd.
 
Takže nemusí to tak být, že je vždy nutné se stěhovat a pálit mosty.
Opět a jako vždy: je to velmi velmi individuální. Každá to máme prostě jinak. Všechno. Nejen přeměnu. I celý náš život a lidi kolem sebe, jejich vztahy mezi nimi a námi a jejich chování k nám.
 
Často také platí, že jak se chovám já k ostatním, tak se chovají oni ke mně.
 
Bléé, já jsem hnusná, zmrzačená, otrávená, co čumíš? Zalez!
 
Fajn.
 
Je to naše volba.
 
Včetně toho, jak vypadáme a působíme na druhé. Jsme to my, kdo odráží naší duši ven.
 
Musím poděkovat i našemu správci samosprávy, protože začal používat tohle mé ženské jméno okamžitě, jak jsem mu ho řekla (dokonce ještě před tím, než to jméno bylo oficiální) a tak se nedivím, že mě všichni sousedé oslovují také tak. On to jméno používal přede všemi i na schůzích (na kterých jsem ještě tehdy v době probíhající přeměny nebyla) a tak jakožto autorita dal jasně najevo, kdo jsem.
Prostě paní Nováková.
 
A vůbec mi nevadí, že se nejmenuju Lady nebo Kočička, Beruška, Janička… protože já jsem Terezka 🙂
Docela bych ráda toho jednoho pana Terezku z Ostravska poznala 🙂
 
Zdravim kočka, ja sem Terezkaaa. Pudeš k nam do bytu? Domaknul sem se, že furt jakehosi fajneho chlopa hledaš. Ukažu tě familii, bo dědek je takovy cyp, že uvidiš, cos nikdy neviděla. Čekej, sundam si faračky…

5 Comments

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.