Můj velký průzkum: Jaká je česká žena? (1/4)

Když něco nevím, tak se zeptám.

Mohla bych se zeptat, ale kde vzít aspoň 100 lidí, kteří mi odpoví? Dvě tři odpovědi mi stačit nebudou, aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu a pak mi ani nikdo neuvěří, že výsledky jsou objektivní nebo si bude, nedej bože, myslet, že si je snad dokonce cucám z prstu! (To bych chtěla umět, ale zatím jsem žádný takový kurz nikde nenašla).

 

Jenže – jakmile si něco vezmu do hlavy, už se toho nepustím a nikdo mě nedokáže zastavit 🙂

 

Tak jsem si zase jednou hrála.

 

Vytvořila jsem si hezky v klidu dotazník, zveřejnila jsem jeho odkaz tam, kde jsem čekala, že mi ho alespoň někdo vyplní (a kde mi holky pomohly vždycky) a čekala, až bude stokrát vyplněný, abych začala zpracovávat odpovědi. A byla jsem opravdu zvědavá, protože jsem respondentkám dala v některých otázkách volnou ruku a odpovědi jim nebyly podstrkovány. Taktéž otázky jsem formulovala tak, aby byly nezaujaté a neutrální, protože mě opravdu zajímal obraz této ženské společnosti. Dotazník byl zaměřen konkrétně na dívky a ženy, jejich zvyky, přání, názory, pohledy a chování. Přidala jsem navíc jeden takový bonus 🙂 (Bude tu na blogu ve 4. části).

 

To jsem si na sebe tedy ušila bič!

 

Na konci dotazníku jsem vložila informaci, aby to bylo fér, že pokud má někdo zájem o výsledky, nechť mi napíše e-mail, že mu je pošlu. Však jo, sto mailů zvládnu poslat, ne? Jako takovou odměnu za to, že se holky zapojily do výzkumu.

 

Jenže mé očekávání počtu vyplněných dotazníků bylo o trošku překonáno… přesněji řečeno o 1000 🙂

Za 24 hodin existence dotazníku odpovědělo celkem 1147 respondentů a to jsem to po 24 hodinách musela stopnout, jinak bych to nezpracovala! No to je sen 🙂

 

V mé poště teď leží přes 500 mailů s prosbou o výsledky.

Z mého původně soukromého maličkého nápadu se stal velký a já spolu s tím dostala i obrovskou zodpovědnost vůči všem těm respondentkám výsledky zpracovat co nejlépe dovedu, analyzovat je a hlavně na ty respondentky nezapomenout. Bez nich bych se nedozvěděla nic, mé dohady by byly jen spekulacemi a tak ten největší dík patří holkám, které se průzkumu zúčastnily a které dovedou držet při sobě a pomoct, když jde o něco důležitého. (Ale i když nejde :).

 

Přes 1000 vyplněných dotazníků má obrovskou vypovídací hodnotu, se kterou jsem vážně spokojená.

 

Výhodou prezentace cizích názorů (nikoli mých) navíc v tak velkém počtu je to, že já stojím tak nějak opodál a jen to prezentuji 🙂 Obrázek, nechť si každý udělá sám. I když svůj názor mám taky, za kterým si stojím.

 

Tohle je můj největší sociologický výzkum, jaký jsem kdy udělala a to mi v hlavě začala klíčit myšlenka, že bych ho rozšířila na některé evropské země, abych porovnala, čím se liší či neliší ženy u nás a například v Německu. To by bylo třeba překvapení! Nebo naopak vůbec žádné, protože ženy jsou všude zkrátka ženy. Ale na to je ještě času dost. Teď mám dost práce se zpracováním 1147 dotazníků, kde bylo v každém 35 otázek a výsledky jsou moc zajímavé.

 

V podstatě by si každá otázka zasloužila svůj vlastní článek, protože co ty holky v odpovědích předvedly, to stojí za to, ale to nejde, takže se pokusím vše vtěsnat do článku jednoho (případně více, když tu na mě zakřičí upozornění, že „článek je příliš dlouhý“, což se také stalo, takže jsem z toho udělala takový čtyřdílný seriál :).

 

Teď si tu může kterákoli žena zjistit, zda je průměrnou běžnou českou ženou nebo vybočuje něčím z řady.

 

Chtěla jsem biologickou ženu jakéhokoliv věku. Další podmínky jsem si nestanovila právě proto, abych měla co nejobjektivnější výsledky. Respondentky tedy dotazníky vyplňovaly náhodně, nebyly cíleně vybírány, byly ze všech koutů naší země, spíše mladšího věku, různého vzdělání od základní školy až po vysokou a nebyly soustředěny do žádné konkrétní zájmové (a tedy názorové) skupiny.

 

Bohužel se mi do dotazníků vloudilo i pár mužů, což při takovém počtu nelze vyloučit, kteří mi zcela nepatrně statistiky zkreslili, nicméně v klíčových otázkách jsem si nechala vyhledat konkrétní jednotlivé dotazníky a tyto dotazníky, které nebyly brány vážně, jsem do statistik nezahrnula. Jde celkem o 2 odhalené muže, což by představovalo 0,18% ovlivnění výsledků. Vážně některé odpovědi ale nebraly i slečny, ale ty do výsledků zahrnuty byly, protože jich bylo minimum. Drtivá většina k průzkumu přistupovala zodpovědně.

 

Proč jsem chtěla ženu a ne muže? Protože dotazník byl zaměřen na ženské zvyklosti a názory, na které muž (pokud je muž) nemůže nikdy objektivně odpovědět (například na otázku „Vadí ti nebo je ti líto, když tě o Velikonocích nepřijde nikdo vypráskat pomlázkou?„).

 

Před pár dny mi kamarádka vyprávěla o (možná) MtF slečně před přeměnou, která si na tvář maže různé kosmetické krémy. Jenže nepoužívá nějaký konkrétní právě pro jeho výhody. Maže si je proto, že to přeci dělají všechny ženy a je jí jedno, co ten krém umí.

Ano, ženy si mažou krémem obličej, jenže proto, aby byly krásné, ne proto, že to dělají ostatní.

A tak mě napadlo zjistit, zda je třeba používání kosmetických krémů na tvář opravdu tak běžnou ženskou záležitostí. Co když si tvář maže třeba jen čtvrtina žen? To by bylo překvápko 🙂 Hlavně pro tu slečnu 🙂 („Hele, už si to nemaž. Většina holek si to taky nemaže ;)“) Tomu jsem samozřejmě nevěřila, ale protože mě zajímala velká spousta dalších otázek, vznikla mi v hlavě obrovská chuť a touha „změřit“ ženské zvyky ve společnosti spolu s názorem na jednu neobvyklou otázku, kterou jsem pravděpodobně překvapila respondentky úplně všechny, ale jejich odpovědi mě dostaly! 🙂

 

Podobný, ale malinko menší průzkum jsem provedla v říjnu 2014 na téma LÍČENÍ a tehdy dopadly výsledky taky zajímavě.

 

Dost bylo povídání, teď to nejzajímavější:

Průměrný věk respondentek byl 23,5.

Nejmladší bylo 13, nejstarší 70. Díky! To je parádní rozptyl.

 

 

 

 

Žádná otázka nebyla povinná, takže ne každý odpověděl na všechny, u některých bylo možno více odpovědí.

Dotazník započalo vyplňovat ve skutečnosti 1511 respondentek, takže některé odpovědi (hlavně ty z prvních) jsou zaznamené, většina z těch, které dotazník předčasně ukončily, ho ukončily u choulostivé otázky v části 4/4, na kterou odmítlo odpovídat také dalších 26 % respondentek, které jinak celý dotazník vyplnily.

 

(Některé otázky byly v dotazníku záměrně v jiném pořadí, než zde.)

 

Dotazník začal nevinnými otázkami:

 

Z těchto odpovědí vyplývá, že si vždy nebo alespoň občas lakuje nehty 66,3 % žen. Je to tedy většina a tím pádem lze říci, že většina z nás si lakuje nehty 🙂 To vážně žádné překvapení není.

 

Nehty si vůbec nelakuje každá 10. žena. Mezi tyto ženy ale patří také ženy, které mají gelové nehty a těch je poměrně dost.

 

 

33,2 % žen často nebo alespoň občas použije lak na vlasy.

45,9 % žen ho téměř nikdy nebo vůbec nikdy nepoužije.

Připočteme-li k tomu 20,9 % žen, které lak na vlasy použijí jen kvůli nějaké zvláštní příležitosti, ale jinak ne, vyjde nám, že většina (66,8 %) českých žen denně lak na vlasy nepoužívá, ale jeho používání a nepoužívání je zhruba vyrovnané.

 

 

 

Tady mě výsledky nepřekvapily. Každý den si umyje vlasy 17 % z nás (není to otrava denně?). Stejně jako já si myje vlasy obden 42,1 % žen.

A chtěla bych vidět ty 4 holky, co si myjí vlasy méně než 1x týdně 🙂

 

 

 

To je pořád řečí, že kolik žen nosí krátké vlasy, a když se zeptám 1147 holek, tak má vyloženě krátké vlasy jen 5 % (58) z nás. Ostatní využívají důmyslně ženskosti svých vlasů tak, že si je nechaly narůst a to je dobře 🙂 (Jsem totiž velká fanynka dlouhých (nekrátkých) vlasů, takže mám z toho radost, že 95 % českých žen nosí dlouhé vlasy. To je milé překvapení.)

 

 

Tak jak je to tedy s těmi krémy na obličej? 🙂

Slečna se může v klidu mazat dál, protože to dělá stejně jako 57 % žen denně! Spolu se ženami, které si alespoň občas namažou obličej je to celkem 79,9 % a to už je značná většina.

 

Jen 4 % žen žádný krém na obličej nepoužívá.

 

 

U nošení bot s podpatky bylo nutné rozlišit, zda je nosíme rády či nerady. Proto je graf tak krásně strakatý 🙂

75,1 % z nás nosí podpatky s potěšením. Zbylých 24,9 % je moc nemusí, 3,3 % je dokonce nenosí vůbec.

Zato 1,3 % chudáků žen podpadky nosí často, ale nejradši by je zahodily, protože je nemusí.

 

 

Potvrdilo se mi totéž, co u délky vlasů. Že velmi rafinovaně využíváme svých ženských „zbraní“ a rozhodně šaty neleží jen tak zavřené ve skříni, ale často nebo občas se dostanou na svět a do společnosti.

Jen 1 % žen nikdy šaty nemělo na sobě a 8,8 % je nosí jen tehdy, když musí. Zbývajících krásných 90,2 % šaty nosí, z toho 23,4 % velmi často.

Pamatuji si na slečnu po přeměně, která mi vrtá hlavou dodnes. Stěžovala si mi, že ani po operaci na sto procent všude neprochází, že jí lidé špatně identifikují a dávají jí to i v práci „sežrat“. Pátrala jsem tehdy po příčinách neúspěchu, protože slečna nevypadala až tak strašlivě, jak popisovala.

Nakonec se mi přiznala, že celá ta léta po přeměně se ještě nikdy nenamalovala. Ani to nezkoušela. A ještě nikdy na sobě neměla šaty nebo sukni.

A o tom to je. Každý, kdo na sobě pracuje, dosáhne vždycky nějakého výsledku. Ten, kdo ustrne, zamrzne nebo se na všechno vykašle se pak nemůže divit. Jak chybná je domněnka některých MtF žen, že jejich cílem je procházet třeba bez make-upu. Určitě je to příjemné, když člověk vyběhne po ránu pro chleba jen tak nenamalovaný (vážně je to příjemné???) a paní prodavačka nás osloví „paní“. Asi jako chlapi nevypadáme 🙂 Ale je to totéž, jako když ráno pro chleba vyběhne kterákoliv biologická slečna, která se nenamalovala. Ok, dobrý no, ale…

 

 

Je to opravdu potřeba takhle si to dokazovat?

 

Jsem příznivce dlouhých vlasů, šatů, odhalených nohou, náušnic, prstýnků, make-upu a dalších darů, kterých si můžu užívat a kterých si také hojně užívají ženy kolem mě, které potkávám. Zeptejte se někdy nějaké ženy, proč nosí náušnice? Nebo proč má nalakované nehty? Odpověď je tak samozřejmá, že bude chvíli přemýšlet, protože prostě k ženě tyhle věci patří. A stejně tak je chtějí nosit i MtF holky před přeměnou. Nemají na to odpověď. Jen cítí, že to chtějí. Moc to chtějí a nedovedou si to vysvětlit. Jakékoliv bránění v nošení těchto „maličkostí“ je jimi chápáno jako upírání vlastní identity. Nikoli proto, že mají být ženami, tak to chtějí nosit, ale proto, že ženami jsou. Stejně, jako nad tím nepřemýšlí ostatní ženy, nepřemýšlíme nad tím ani my.

 

 

Koncem 90. let jedna moje kolegyňka řešila v práci velké dilema. Řešila ho několik měsíců – jestli si má oholit ruce. Měla je normálně žensky chlupaté, nepřišlo mi to divné, ale jí ano. Bála se, že když si to oholí, budou tam potom vidět takové ty ďubky a bude to vypadat nepřirozeně.

 

Jednou přišla do práce a chlupy z jejích rukou byly pryč. Od té doby si je holí a ďubky nikde.

Patří mezi 22,6 % českých žen, které si holí (nebo epilují) i chlupy na rukách.

Stále ale platí, že většina (58,6 %) českých žen si své chlupaté ruce neholí 🙂

 

 

Která z dam by chtěla vystavovat své chlupaté nohy? 0,5 % žen si chlupy na nohách neholí a zřejmě je tedy ani nikde nevystavuje, zatímco drtivá většina 95 % si nohy holí často nebo alespoň občas. To je potěšující zpráva zejména pro muže dolňáky 🙂 95 % je opravdu vysoké číslo.

 

 

U tohoto grafu by se dalo říct jediné: „Sbohem, pane bobře.“ Pryč je éra bobříků, protože jak je vidět 73,6 % nás žen si své přirození udržuje bez chlupů a když k tomu připočteme ženy, které si ho holí alespoň občas, je to 91,3 % žen, které chloupky na onom choulostivém místě prostě nemají. Trochu smůla pro muže, kteří upřednostňují „naturální vzhled“ 🙂

 

 

 

Jen 2,3 % z žen nemá propíchnuté uši! Ostatních 97,7 % ano a máme k tomu také svůj důvod, protože náušnice jsou posedlost, slabost, vášeň, nutnost, je to jeden z nejlepších dárků ženě, který vždy udělá radost a který my ženy milujeme. Já ze všeho nejvíce ty třpytivé s kamínky, ale na typ náušnic průzkum zaměřen nebyl.

Líbí se mi ale i originální kousky ve tvaru mrkve nebo sněhuláka, kterého jsem nahlas obdivovala před Vánoci na pokladní v Kauflandu, protože jsem ho chtěla taky 🙂

 

 

 

Zajímalo mě, zda jsou náušnice opravdu takovou holčičí mánií, neboť jsou i tou mou, a dá se říct, že ano. Žádné nebo jen jediné náušnice má jen 5,6 % z nás. Ostatním jedny nestačí 🙂

Má sbírka činí asi 30 kusů, ale nemám na kolegyňku, jejíž cílem bylo mít na každý den v roce jedny 🙂 (Moc hezký životní cíl! 😀 ) Nejčastěji míváme tak 6 – 20 kusů.

 

 

Jak voní žena? To nejspíš ví každý muž (i žena). A já už teď zase vím, že 4,5 % žen se téměř nebo vůbec nějakou vůní nevoní, takže jsou cítit svým vlastním přirozeným naturálním odérem. Ostatních 95,5 % žen se voní, což se mi líbí, protože miluju vůně – a to nejen na ženách, ačkoli zrovna k ženě vůně patří, protože prostě – žena voní a má vonět 🙂

Ovšem každému voní něco jiného, takže si jistě své obdivovatele najdou i slečny, co žádnou vůni nepoužívají.

 

Toto byla doplňující otázka k používání voňavek, abych zjistila, který typ je nejpoužívanější. Samozřejmě, že deodorant může být i bez vůně, takže to vlastně není voňavka (takže jsem dostala od některých slečen dotaz, jak to jako myslím :), no myslím to jednoduše a pochopila jsem, že jste to všechny pochopily.

 

Bylo možné zaškrtnout více možností, protože já třeba používám parfém ve skle, v kovové lahvičce a tuhý deodorant. Čekala jsem, že kulička bude zaostávat, chudinka malá.

 

Opět jsem slečnám nechala volnou ruku, takže mohly připsat, co mají na srdci. Proto ta kolonka „Ostatní“.

Do ní patří například: tělový sprej, toaletka, parfém v plastové lahvičce (no jo no, jsem na plast zapomněla), krémový deodorant, krystal, parfémovaná voda, roll-on pravý parfém, apod.

 

Miluju tenhle svět nekonečných možností! 🙂

 

Slečny uváděly občas i jednotlivé značky. Ty nejčastější z parfémů: Chloé, Chanel, Armani.

Z deodorantů v kovové lahvičce ve spreji: Dove, Playboy.

Z tuhých deodorantů: Nivea, Old Spice, Lady Speed Stick.

 

Nicméně značku jsem cíleně nesledovala.

 

Vybrané doplňující odpovědi:

„Snažím se každý den, ale občas zapomenu“

„Mám jich přes 12 kusů a volím podle nálady a příležitosti (Dior, D&G, YSL, Oscar de la Renta, Burberry, Lancome, Lolita Lempicka, Gucci, Versace, Chopard, Valentino, Hermés)“
„Ženy by se měly vonět pouze parfémem. Deodoranty jsou snad samozřejmost a neslouží k vonění se, ale k překrytí zápachu, pokud žena nepoužívá antiperspirant.“
„Spíš na oblečení, aby déle vydržela.“
„Parfémy používám většinou nasládlé, ale občas sahnu i po květinové vůni. Každý parfém, který vlastním musí dlouho vydržet, jinak je pro mne neužitečný.“

 

Provést průzkum u žen je velmi příjemná záležitost, protože se snaží komunikovat i skrze něj a předat své poselství dál. 🙂

 

 

 

1147 žen zaškrtlo 4481 odpovědí, což znamená, že každá žena používá v průměru téměř 4 způsoby (z výše uvedených), jak zkrášlit svou tvář. Nesledovala jsem ženy, které se nemalují.

 

Na plné čáře to vyhrála řasenka (85,7 % žen jí denně používá) a hned na druhém místě vrchní make-up nebo BB cream (57,8 %) a pudr (56,5 %).

Překvapila mě i hodně rozšířená tvářenka (40,9 %).

 

A jak dopadl věčný souboj mezi rtěnkou a leskem na rty? 🙂

Rtěnka: 26,6 %

Lesk na rty: 13,3 %

 

Tak je to jasné, dámy! 🙂

 

Po pravdě jsem čekala trošku vyšší výsledek lesku na rty i vzhledem k nižšímu věku respondentek, ale jak je vidět, rtěnka stále není naštěstí vůbec žádné retro. Čtvrtina žen jí používá!

 

Omlouvám se, že jsem v odpovědích zapomněla na zkrášlování obočí. Holky mi to taky daly dostatečně najevo v kolonce „ostatní“ 🙂

 

 

 

DMko nebo Rossmann? Výsledky odpovídají zastoupení těchto drogerií na našem trhu, včetně uváděné značky Teta.

Téměř polovina žen nakupuje kosmetiku nejčastěji v DMku, což je velké množství. I já. Ale chodím taky do Rossmanna nebo do Tety, podle toho, kam se mi zrovna chce a kde co mají. A stejně tak to má i většina z nás.

 

12,1 % žen nakupuje kosmetiku na internetu a uvedlo jako zdroj: Oriflame, Avon, naturinka.cz, eBay, parfums.cz, Douglas, Aliexpres, Vichy, lekarna.cz, Karel Hádek, Nobilis thilia, Mary Kay, Elf kosmetik, Zoeva, krasa.cz, korres.cz, atd.

 

Zajímavý je ještě Jiný zdroj (4,7 %):

 

To, že si kosmetiku vyrábí holky samy, uváděly nejméně v pěti případech.

 

 

 

Otázka, která nabízela více možností k zaškrtnutí, protože nenosíme jen jeden typ kabelky a někdo nosí ke kabelce třeba také igelitku 🙂 (Naštěstí to už jsem dlouho neviděla.)

Domnívala jsem se, že nejrozšířenější budou tašky křížem, tzv. crossbody, ale ne. Nejčastěji nosíme právě klasické kabelky přes jedno rameno (64,9 %). I baťůžkářek máme hodně (24,3 %), ale ty neodsuzuji. Do školy i na střední jsem nenosila nic jiného a rozhodně to k dnešním studentkám patří. Však měly možnost zaškrtnout i něco jiného, co nosí třeba na rande 🙂 Tam s baťůžkem moc holek nechodí 🙂

 

Když mi vyskočil kruhový graf s odpověďmi pro tuto otázku, nemohla jsem ho vybarvit jinak 🙂

Holky (a kluci bacha!), máme mezi sebou 13,9 % perfekcionistek, které mají doma perfektně uklizeno. Musí to tam vypadat krásně. Celých 74,2 % žen se doma uklízet alespoň snaží nebo občas snaží, což znamená, že muž, který si takovou ženu vybere se může doma těšit na uklizený byt, pokud on sám nebude produkovat nepořádek nehorázným způsobem.

Proti 13,9 % ženám s perfektně uklizeným bytem stojí 11,9 % žen, které doma mají téměř nebo úplný nepořádek a já jim moc děkuji, že to přiznaly 🙂

 

Jaká je tvá nejoblíbenější barva?

Jednoduchá otázka. Zaškrtnout bylo možné více možností.

Ale my nejsme jednoduché, proto jsem ani nečekala jednoduché odpovědi. Ačkoli jsem dala ostatním holkám na výběr pouze základní barvy, pro jistotu jsem ke každé přidala políčko k upřesnění, protože jsem tušila, že růžová není jen růžová nebo zelená jen zelená. Naše fantazie a ženské vnímání barev prostě nezná mezí. Proto máme ten svět barevnější 🙂

Některé slečny kromě své specifikace uvedené barvy uváděly také význam, jaký pro ně tato barva má či co pro ně znamená. Moc hezké!

 

Že by vyhrála růžová?

Bane, ta už dávno není holčičí doménou. Ta se už dávno zřítila až na 6. místo. Vítěz mě docela překvapil.

 

Tady jsou výsledky:

 

 

1147 slečen zaškrtlo 4183 barev, což znamená, že každá zaškrtla v průměru 3-4 oblíbené barvy.

 

Zatímco ve vnímání samotných barev máme úžasnou fantazii, v konečném výsledku stejně končíme u černé, tmavě modré a bílé, takže se zdá, že náš život je černobílý, ale není tomu tak.

Pro některé znamená černá eleganci, vkus, štíhlost, úctu. Bílá nevinnost, něžnost, mateřství, lásku, dětství. Za vším jsou emoce. I za barvami. Protože žena = emoce. Ženy vyjadřují emoce nejen svými slovy, ale také svým chováním, výrazy ve tváři nebo právě barvami.

 

Ať tak či tak, průměrná česká žena má jako nejoblíbenější barvu černou, která vyhrála na plné čáře. Možná proto, že zeštíhluje? 🙂 Každopádně jsem chtěla dodat, že já barvičky miluju, ale uvědomila jsem si, že sama chodím v černém kabátě a když si k tomu vezmu černé kalhoty, nemám co komu vyčítat 🙂

 

 

Tohle byla má oblíbená otázka. Původně jsem jí položila proto, abych usnadnila potencionálním nápadníkům situaci a věděli, na co nás mohou pozvat – čili abych odhalila, jaký máme vlastně jazýček? 🙂

 

Musím říct, že mě respondentky nesmírně obohatily! Například čaj z kakaových slupek – no ten musím mít! 🙂 A nejen to. Jazýček máme opravdu vytříbený a pivo se u nás ani zdaleka nechytá. Co se týče prvního rande, tak nápadníkům doporučuji zeptat se na slečny oblíbený nápoj přímo 🙂 Neboť si rády vymýšlíme a čaj není jen čaj, ale musí to být s citrónem a cukrem, ale jen třtinovým, ano? 🙂

 

 

 

Opravdu mile mě překvapilo a mám z toho radost, jak zdravě české ženy pijí, že považují vodu za svůj nejoblíbenější nápoj! (Možná proto jsou české ženy tak krásné :). Nečekala jsem, že voda vyhraje!

 

I můj oblíbený čaj zvítězil nad kávou, jejíž vůni miluju, a mé neoblíbené pivo se svými 3,6 % nebude totéž s oblíbeností, jako u mužů 🙂 Což je zajímavé. Sice všude kolem sebe vidím pít ženy pivo, ale tento průzkum prokázal, že nepatří mezi jejich nejoblíbenější nápoj.

 

Pokud by někdo chtěl vidět kompletní seznam odpovědí s velmi velmi velmi upřesňujícími specifikacemi jednotlivých nápojů oblíbených našimi ženskými jazýčky seřazený abecedně, je možné stáhnout tabulku zde:

 

 

Jen pro zajímavost uvádím:

 

„Čaj zázvorový se spoustou medu a citrónu“ (tady má někdo stejný vkus, jako já 🙂

 

V kompletním seznamu si můžete zjistit, zda ženy upřednostňují bílé nebo červené víno, zda zelený či černý čaj (ale pozor, tady je to velmi složité! A džus také není džus jako džus 🙂

 

Nechť je tento seznam inspirací pro ostatní, zejména muže, kteří dělají ženám tak rádi radost 😉

 

Jak je vidět, stačí vzít obyčejnou čistou vodu, vhodit do ní pár koleček citrónu (pozor! některé z nás upřednostňují limetku! 🙂 a … máte nás! 🙂

Mě tedy určitě. 🙂 A to nemyslím ironicky. Tento průzkum se odehrává ve zcela vážné rovině totiž.

 

 

 

 

(Kompletní výsledky v jednom pdf souboru je možné stáhnout zde.)