otєrєzє.cz

Laktobacily v neovagíně

2. 4. 2016 / 15:13 / 8 Comments
Když jsem vloni v létě přijela do Motola na druhou kontrolu po operaci, v ambulanci na urologii byl pan doktor, kterého jsem neměla moc ráda. Choval se jako jediný vždy odtažitě, jakoby nás tiše toleroval, ale pro sebe si myslel své. Jenže já přijela i s otázkami a jedna z nich byla, čím si mám svůj krásný nový orgán umývat a jak nejlépe udržovat intimní hygienu? Můžu si koupit mýdla pro intimní hygienu? Má to vůbec smysl?
 
Prostě mi to přišlo jako vhodné, ale chtěla jsem se nejdřív zeptat doktora. Ten to přeci musí vědět.
 
Odpověď byla vždy stejná: „Stačí obyčejná voda. Ta je nejlepší.“
 
To jsem pochopila, že voda je blahodárná po jakékoliv operaci, ale když už se vše zhojilo, má nějaký význam kupovat si drahá mýdla pro intimní hygienu ženy? Taková mýdla mají konkrétní pH, kterou má i vagína biologické ženy a také kyselinu mléčnou, která udržuje výskyt „hodných“ bakterií. Jaké pH má moje neovagína? A jakou mikroflóru?
 
Byla jsem odbyta s tím, že já nikdy nebudu mít ve své neovagíně mikroflóru, jakou mají biologické ženy, ani pH není stejné, to jsem si jako myslela, že budu mít pH své vagíny jako biologické ženy? Takhle nějak se se mnou bavil.
 
No dobře no. Ok. Faaaajn.
Lékařům vždycky věřím. Ale jsou to taky „jen“ lidé a nemohou mít přehled o všem, co nového se vyzkoumá. A tak jsem odjela domů s tím, že budu používat jen vodu, protože mýdla pro ženskou intimní hygienu nemají pro mě význam.
 
To bylo v září 2015.
 
Nevěřte všemu, co vám doktoři řeknou (ale většině věřte!) 🙂 (Já se na ně nezlobím, oni to ani vědět nemohli). Narazila jsem totiž nedávno zase náhodou (já to nehledala, to samo 🙂 na dvě studie: belgickou z roku 2009 a rakouskou, kterou provedla koncem roku 2013 Medical University of Vienna a University of Natural Resources and Life Sciences of Vienna, která odhalila velmi zajímavé výsledky a to konkrétně takové, že pan doktor v Motole neměl pravdu ani co se týče pH, ani co se týče mikroflóry… To mě zaujalo, takže proto vznikl tento článek, který (troufám si tvrdit), je úplně první na českém internetu, který potvrzuje výskyt laktobacilů v neovagínách, přestože v nich žádný glykogen není. Kdyžtak se mě, pane doktore, příště klidně zeptejte 😉
 
Neovagína narozdíl od vagíny nemá glykogen štěpící se na kyselinu mléčnou podporující laktobacily, protože neovagína nemá vaginální hlen, ve kterém se glykogen nachází. Evidentně to neovagínám ale nevadí a zvou si mikroflóru na návštěvu úplně stejně, jako vagíny.
 
 

Mikroflóra neovagíny, Weyers S., University of Gent, Belgie, 2009

 
Úplně historicky první studie na téma „Mikroflóra neovagíny“ byla provedena v roce 2009 v Belgii. Tehdy se sehnalo 50 MtF žen minimálně půl roku po operaci s penilní inverzí a udělaly se vaginální stěry.
 
Výsledkem bylo, že většina náběrů odhalila téměř podobnou vaginální mikroflóru, jako vagína biologické ženy (bakterie koky, polymorfní gram-negativní a gram-pozitivní tyčkovité bakterie a občas také spirochety). Plísně Candida nebyly kupodivu nalezeny v žádném z náběrů. Stejně tak ani chlamydie a kapavka.
 
V průměru měla každá žena 8,6 druhů kultivací, z nichž nejčastěji: Staphylococcus epidermidis, Streptococcus anginosus skupina spp, Enterococcus faecalis, Corynebacterium sp, Mobiluncus curtisii a Bacteroides ureolyticus. Laktobacily byly nalezeny pouze v jednom vzorku. (Laktobacily se ale stanou později předmětem další rakouské studie z r. 2013, kterou v tomto článku uvádím také a která výsledky této belgické, co se laktobacilů týče, vyvrátila).
 
Průměrný věk testovaných MtF žen byl 43,1 let, průměrná doba od vaginoplastiky 6,3 let.
Drtivá většina účastníků užívala substituční terapii estrogeny (47/50), přičemž tři ženy nebraly žádné estrogeny, protože měly zvýšené tromboembolické riziko. Kromě denní estrogenní substituce 2 ženy také braly kontinuálně antiandrogeny (cyproteron acetát 10 mg denně (jen pro představu, u nás MtF ženy berou 50 mg denně, ale během přeměny, ne po SRS. Tam se potom dávka upravuje (snižuje) nebo úplně odbourává.))
 
Medián sérové ​​hladiny pro testosteron byl 29,57 ng/dl (v rozmezí 21,45 až 38,24) a estradiol 49,13 pg/ml (v rozmezí 28,61 až 96,17), což jsou normální ženské hodnoty.
 
54 % žen mělo stálý vztah.
 
44 % bylo heterosexuálních, 22 % homosexuálních, 28 % bisexuálních a zbylých 6 % se identifikovalo jako „bez zájmu o sex“.
 
68 % žen pravidelně používalo mýdlo pro intimní hygienu.
Průměrné vaginální pH bylo 5,88 (v rozsahu 5,0 až 7,0).
Pravidelné epizody vaginálního dráždění či pálení popisovalo 22 % žen a 18 % časté dysurie (řezavá bolest v močové trubici). Jen 34 žen bylo ochotno odpovědět na otázku týkající se páchnoucího výtoku. 8 z nich (23,5 %) mělo časté páchnoucí výtoky.
 
Nebyla nalezena žádná korelace mezi poševním pH a stížnostmi na vaginální dráždění, dysurií nebo páchnoucím výtokem.
 
Kdyby to fakt někoho zajímalo, kompletní soupis nalezených bakterií v neovagínách lze stáhnout po kliknutí na náhled níže (PDF soubor):
 
 
Dokonce se tam našlo i 12 nových neotypovatelných druhů.
 
Nebyla nalezena žádná korelace mezi dilatačními návyky, pohlavním stykem, oplachovacími návyky a zapáchajícím poševním výtokem na jedné straně a přítomností určitého druhu bakterie na straně druhé. Došlo však k velmi významné korelaci mezi přítomností E. faecalis a sexuální orientace: u heterosexuálních transsexuálních žen (s mužským partnerem). E. faecalis byla přítomna u 78,6 % žen, zatímco byla přítomna pouze u 14,2 % homosexuálních transsexuálních žen a u 12,5 % bisexuálních transsexuálních žen. Stejně tak tam byla významná korelace mezi E. faecalis a frekvencí pravidelného pohlavního styku s mužským partnerem: u těch, které mají pravidelný pohlavní styk, byla E. faecalis přítomna u 75 %, zatímco pouze u 25 % z těch, které s muži nesouložily.
 
Enterococcus faecalis je nežádoucí bakterie, která způsobuje infekce močových cest u mužů i u žen a je nutné ji přeléčit v případě potíží antibiotiky.
 
Několik dalších zajímavostí vyplývajících z této studie

 

– Mikroorganismy rezistentní na metronidazol se vyskytují v neovagíně běžně, což naznačuje, že při léčbě antibiotiky by měl být použit klindamycin.

– Heterosexuální transsexuální ženy jsou vystaveny vyššímu riziku kolonizaci E. faecalis. Transsexuální ženy by měly přijmout preventivní opatření proti vzniku infekce močových cest.

 

– Skutečnost, že žádná z 50 žen nebyla pozitivní na kapavku nebo chlamydie naznačuje, že neovagína sama o sobě je odolná vůči infekci těchto organismů.

 
 
K pochopení funkce mikroflóry u transsexuálních žen bychom měli také nejprve pochopit, jaké je přirozené prostředí vagíny biožen:
 
Ve zdravé vagíně se vyskytují dobré i zlé bakterie. Za normálních okolností jsou dobré bakterie v převaze a udržují vaginální pH v rozmezí od 3,8 do 4,5 (mírně kyselé prostředí). Laktobacily přirozeně vyskytující se ve vagíně štěpí glykogen (což je takový cukříček – polysacharid) obsažený ve vaginálním hlenu. Při tom vzniká kyselina mléčná a vytváří se kyselé prostředí. Toto kyselé prostředí podporuje růst dalších laktobacilů a zabraňuje přítomnosti škodlivých bakterií a infekcí. Vagína se o sebe stará sama, jelikož její stěny průběžně produkují sekret, který ji zvlhčuje, samočistí a udržuje správnou kyselost na ochranu proti infekcím. Kyselina mléčná je klíčová pro ochranu intimních partií. Udržováním nízkého pH v pochvě zachovává ochrannou kyselou vrstvu.
 
Většina mýdel pro intimní hygienu má pH 3,5 právě proto, aby se udržely dobré bakterie a ty zlé se nepřemnožily, čemuž pomáhá ještě kyselina mléčná. Čím méně kyselé prostředí, tím lépe se mohou šířit infekce a kvasinky.
 
Vagína biologické ženy má tedy za normálních okolností pH 3,8-4,5 (mírně kyselé). Pro zajímavost pH 3,8-4,5 má například pomerančová šťáva nebo pivo 🙂
Neovagína MtF ženy má pH 5,9 (stále mírně kyselé). Čaj má například pH 5,5, mléko už pak vyšší, ale stále kyselejší pH 6,5 a pak by se daly na neovagínu ještě použít lidské sliny zdravého člověka s pH 6,5. 🙂 Voda má neutrální pH 7, sperma také :). Není tedy ani kyselé ani zásadité.
 
 
Je libo pivo nebo čaj? 😉
 
Pomerančovou šťávou si jí ale vyplachovat nebudu 🙂
 
 
 

Laktobacily – druhy a jejich vliv na vaginální mikroflóru u male-to-female transsexuálních žen, Petrievic et al., Medical University of Vienna, Rakousko, 2013

 
Na základě druhů laktobacilů kolonizujících vagínu a konečník se teoreticky předpokládalo, že konečník může být důležitým zdrojem pro vaginální kolonizaci laktobacily. Neexistují však žádné údaje o této problematice u male-to-female transsexuálních žen. Proto jsme provedli tuto observační studii, abychom určili druhy laktobacilů přítomné v neovagíně a konečníku u male-to-female transsexuálních žen, abychom lépe pochopili úlohu střeva jako rezervoár pro genitální laktobacily.
 
Jedná se o historicky první studii výskytu laktobacilů v neovagínách transsexuálních žen. Dosud neexistovala žádná data ani studie, které by se na tento výskyt zaměřily.
 
Bylo průběžně vybráno 63 MtF TS žen s penilní inverzí bez klinických příznaků infekce či výtoku a provedeny u nich rektální a vaginální stěry.
 
Výsledky:
47 (75 %) z těchto 63 žen mělo současně výskyt laktobacilů jak v konečníku tak v neovagíně.
Bylo zjištěno 279 neovaginálních a 258 rektálních DGGE skupin reprezentujících 11 druhů laktobacilů. 201 z nich bylo přítomno jak v neovagíně, tak v konečníku. 37 (61 %) z 61 žen mělo dva nebo více druhů laktobacilů.
 
Závěr:
Tato data podporují hypotézu, že konečník může hrát důležitou roli jako zdroj laktobacilů, které kolonizují neovagínu u MtF TS žen. S ohledem na specifické anatomické okolnosti populace ve studii mohou být tyto nálezy zjištěny také v běžné populaci biologických žen.
 
Laktobacily přispívají k udržení normální vaginální mikroflóry. Tento závěr byl také podpořen studiemi o užívání probiotik, které prokazují, že laktobacily lze dodat do vaginálního prostředí také orálně. Výskyt laktobacilů současně ve vagíně a konečníku poté souvisí s nižším výskytem bakteriálních vaginóz.
 
V jedné z našich předchozích studií jsme zjistili, že 80 % těhotných žen a 40 % žen po menopauze bylo osídleno minimálně jedním nebo více druhy laktobacilů ve vagíně i v konečníku.
 
Belgická studie z r. 2009 (její shrnutí výše) a následná studie téhož týmu z r. 2010, však uvádí, že „neovagína je dutina z kůže bez sliznice, která nekomunikuje s vnitřními pánevními orgány. Fyziologicky i patofyziologicky se neovagína liší od přirozené vagíny. To znamená, že neovagína je charakterizována konstantním pH a kvůli absenci měsíčních hormonálních cyklů v ní neprobíhají pravidelné procesy, takže je směsí aerobních a anaerobních druhů bakterií, zatímco laktobacily byly zjištěny pouze u 4 % neovagín.„
 
Panuje všeobecný názor, že penilní kůže neovagíny u transsexuálních žen není schopna podporovat růst laktobacilů.
 
Přijali jsme 63 MtF TS žen bez výtoku z vagíny, kterým byly provedeny stěry.
Druhy laktobacilů byly detekovány u 47 z 63 transsexuálních žen (75 %). Byly to převážně tyto skupiny laktobacilů: L. gasseri, L. crispatus, L. johnsonii, L. iners, L. jensenii.
Více než 90 % těchto žen mělo výskyt dvou nebo více neovaginálních laktobacilů.
 
Tato studie prokazuje častý výskyt laktobacilů v neovagínách transsexuálních žen. Množství i složení je podobné normálnímu prostředí s kyselinou mléčnou a bakteriální mikroflórou, jako u žen v reprodukčním věku a u žen po menopauze.
 
Z výzkumu byly vyřazeny transsexuální ženy s průjmem, zácpou, rektální patologií nebo infekcí močových cest a dále pacienti, kteří podstoupili antibiotickou léčbu v předchozích 4 týdnech či užívali ústně či vaginálně probiotika.
 
Byly vybrány pouze ženy minimálně 1 rok po vaginoplastice.
 
Tabulka zobrazující počet MtF TS žen s vyskytujícími se druhy laktobacilů v neovagíně a v konečníku:
(po kliknutí na graf se zobrazí v plné velikosti)
 
Stěry byly prováděny mezi březnem 2013 a zářím 2013. Všechny ženy byly bělošky.
Průměrný věk účastnic byl 40,1 let.
Průměrná výška 174,7 cm.
Průměrná hmotnost 83,1 kg.
Průměrná doba od vaginoplastiky 4,9 let.
 
Počet detekovaných druhů laktobacilů a jejich procentuální výskyt u MtF TS žen:
 
 
Shrnutí:
Vaginální anatomie po operaci pohlaví a hormonální stav populace se sociodemografickou a klinickou charakteristikou pohlavní dysforie přijímající hormonální substituční terapii je podobná jako u běžné ženské populace.
Jakékoliv laktobacily mohou kolonizovat neovagínu v důsledku uvolnění z ženiny vlastní střevní mikroflóry vzestupně podél hráze k neovagíně.
Ačkoli MtF transsexuální ženy představují velmi specifickou a tudíž velmi malou populaci pacientů, lze tuto skupinu žen považovat za ideální model pro zkoumání původu vaginálních laktobacilů.
V této studii jsme detekovali v neovagíně a konečníku tytéž druhy laktobacilů, jaké jsme detekovali v předchozí studii u těhotných žen a u žen po menopauze.
 
 
 
Takže po přečtení tohoto článku by měli na urologii v Motole (a kdekoliv jinde) na mou otázku, jaké je pH a mikroflóra mé neovagíny odpovědět nikoli to, že je naprosto rozdílná od biologických žen, ale velmi podobná, ne-li stejná, protože v obou případech jde o mírně kyselé pH a je velká pravděpodobnost, že neovagína bude osídlena i kulturami prospěšných laktobacilů, které se uvnitř udrží, stejně jako u biologických žen.
 
Přípravkami pro intimní hygienu žen tedy ženy po chirurgické změně pohlaví mohou svou neovagínu jen potěšit, neboť jí dodají taktéž mírně kyselé přirozené pH, včetně kyseliny mléčné, která má na prostředí vagíny i neovagíny blahodárný vliv.
 
Přípravek Lactacyd má navíc na výběr dvě pH: 3,5 a 5,2. Výrobce uvádí, že pH 5,2 je nejpřirozenější ženským intimním partiím (myšleno i vnější orgány, protože kůže má pH 5,2 – 5,5).
 
Takže ano. Má to smysl starat se o svou vagínu.
 
Kromě orálního podání probiotik, která se do vagíny mohou dostat pouze náhodným přenosem z konečníku, což s sebou nese velkou spoustu rizik (např. vznik bakterií, které vyvolají zánět močových cest), lze koupit i vaginální čípky s probiotiky. (Poněvadž si totiž nejsem úplně jistá úspěšností patláním jogurtů do vagíny (i když v internetových diskusích „Jak dostat probiotika do vagíny“ se lžička jogurtu nebo stříkačkou do vagíny strčit doporučuje a zbytek sníst). Zrovna Lactobacillus acidophilus se ve vagíně vyskytuje taky. Strkala bych si tam když už tak probiotiku do vagíny určenou. Lze koupit i nejrozšířenější vaginální Lactobacillus gasseri. To je moc hodná breberka! Tu si tam nastěhujte. (Ačkoli četla jsem, že i doktoři neodsuzují jogurt ve vagíně. Indická studie porovnala výsledky jogurtu a probiotických čípků a dopadlo to podobně. Stačí prý 5 ml jogurtu, který by měl mít pH 4.3, takže v tom vlastně nakonec nevidím problém. Mléko má sice pH 6.5 – 7.5, ale díky mléčnému kvašení v jogurtech vzniká kyselina mléčná, která jogurt okyselí na pH 3.8-4.5 – a to je (zcela logicky, protože i ve vagíně je kyselina mléčná) pH vagíny :).
 
Ale napadla mě ještě jedna věc. Lactobacillus gasseri je sice nejrozšířenější, ale co když není tak účinný? Co když patří mezi ty lenivější bakterie? A taky že jo! Našla jsem tabulku, který laktobacil vyrobí nejvíce kyseliny mléčné, na které stojí rovnováha celé vagíny a je to Lactobacillus salivarius. (Též k sehnání jako orální probiotika a měly by existovat i čípky).
 
 
Podle této brazilské tabulky z Univerzity Sao Paulo jsou dobrými adepty kromě L. salivarius ještě L. johsonii, L. jensenii a právě L. acidophilus. L. gasseri je desetkrát línější než L. salivarius.
 
No jo, jenže to není všechno. Takový laktobacil nevyrábí jen prospěšnou kyselinu mléčnou, ale také peroxid vodíku. (To bylo pro mě překvapením.) (To je ta dezinfekce, co máme v lékárničce nebo co si dáváme na hlavu, když se odbarvujeme :). Vtip je v tom, že čím více laktobacil peroxidu vodíku H2O2 vyrobí, tím úspěšněji zabraňuje množení nežádoucích bakterií ve vagíně, takže zde nám Brazilci připravili ještě jednu tabulku a z té můžeme vyčíst, který laktobacil vyrobí peroxidu vodíku nejvíc:
 
 
Zas tak jednoduché to teda není, protože ten peroxid vodíku se pak ve vaginálních výměšcích převede do reaktivních forem kyslíku (ROS), jako je superoxid aniontů, peroxid a hydroxylový volný radikál (vůbec nevím, co to je :), které jsou vysoce toxické vůči některým mikroorganismům a zabraňují množení anaerobních bakterií. Nepřítomnost peroxidu vodíku produkovaného laktobacily (aby si tam náhodou někdo nenalil odbarvovač!) je spojena s vyšším rizikem opakující se infekce močových cest kvůli E. coli a je zvýšena náchylnost k infekcím virů lidské imunodeficience (HIV).
 
Chtěla jsem porovnat laktobacily z obou tabulek, ale udělali to za mě Indové ve své studii „Probiotika při vaginálních infekcích“, kterou už tu rozvádět nebudu, ale tabulku si z ní půjčím (a pěkně za to poděkuji):
 
 
Takže vítězem je nakonec L. crispatus, i když můj původní favorit L. gasseri taky ujde. Ale většina probiotik je stejně kombinací několika laktobacilů, takže se jich do těla dostane tak jako tak více druhů.
 
Laktobacily potřebují kyselé prostředí vagíny (pH 3,5-4,8). Nad pH 6 už to pro ně není úplně ono, tam je zrovna ta hranice, kde to pro ně přestává být ideální. Ale je to v podstatě takové perpetuum mobile (toto je můj zcela laický pohled nezaložený na žádné studii): v neovagíně s vyšším pH se zasadí laktobacil a pokud mu budeme ze začátku věnovat péči a snižovat pH na co nejideálnější úroveň, uchytí se, zabydlí se, založí tam rodiny a kolonizuje neovagínu, čímž začne produkovat ještě více kyseliny mléčné, čímž se pH o to lépe bude samo udržovat. (To jsem to hezky vymyslela. 🙂 A nejspíš to taky vyzkouším s tím, že bych si potom ráda nechala udělat na gyndě stěr a budu to mít potvrzené vědecky.).
 
Jinak laktobacily se nepohybují. Jsou to takové tyčinky, které se spojují v krásné dlouhé řetízky:
 
To, že je vagína osídlena mikroflórou ví lidstvo od roku 1892. Tehdy na to přišel německý gynekolog Albert Döderlein. To byl takový brýlatý pán, co se v tom rád šťoural 🙂
 
Tak nám to ti Rakušáci, Belgičani, Brazilci a Indové konečně vysvětlili. Ještě že je tu máme – ty výzkumníky výzkumné 🙂
A já jsem ráda, že jsem na svou otázku dostala konečně odpověď.
 
 
————
Doplnění:
Protože jsem přemýšlela, jak dlouho trvá taková kolonizace vagíny laktobacily (a k odpovědi jsem se dopátrala), během hledání jsem narazila na další zajímavosti.
 
13 FAKTŮ O LAKTOBACILECH:
 
1) Laktobacily jsou prospěšné v určitém množství, ale jako každá mikroflóra se nesmí přemnožit, mohou z toho být potíže se zánětem. Možným rizikovým faktorem je velmi velká (extrémní) konzumace mléčných výrobků, nebo pití mléčných nápojů obsahující L. rhamnosus GG.
2) Čím více estrogenů, tím vyšší pH ve vagíně a tím vyšší riziko přemnožení kvasinek.
3) Doporučení lékaře: Pozorujete-li, že vaše poševní prostředí je vyvedeno z rovnováhy, podpořte své laktobacily tím, že si zavedete na několik hodin do pochvy mini-tampon potřený jogurtem.
4) Infekce kvasinkami vzniká v případě, že chybí osídlení laktobacily a dojde k dismikrobii. Laktobacily jsou jinak schopny kvasinky (např. Candida albicans) zničit.
5) V lednu roku 2016 bylo popsáno 218 druhů a 29 poddruhů laktobacilů, ty však ještě detailně nejsou popsané. Rod Lactobacillus je velmi heterogenní (různorodá) skupina bakterií a předpokládá se, že se jejich uspořádání bude ještě mnohokrát měnit. V databázi bakterií na http://www.bacterio.net/-allnamesdl.html je jejich kompletní aktualizovaný seznam pod písmenem L (nebo zde v PDF). (O většině z nich jsem nikdy neslyšela, např. ta s krásnými honosnými jmény jako lactobacillus bombicola nebo furfuricola). V přehledu je i rok objevení.
6) Kromě kyseliny mléčné a peroxidu vodíku produkují laktobacily v menší míře kyselinu octovou a kyselinu jantarovou.
 
7) Bylo prokázáno, že ženy, které nebyly kolonizovány laktobacily produkující peroxid vodíku, buďto rektálně nebo vaginálně, trpěly s 15krát větší pravděpodobností vaginální bakteriózou, než ženy, které kolonizovány byly.
 
8) Většina lubrikačních gelů (tedy i těch, které používáme k dilataci) mají optimální pH vagíny, které podporuje mírně kyselé prostředí vhodné pro růst laktobacilů.
 
9) Laktobacily jsou nejrozšířenějším mikroorganismem ve vagíně zdravé ženy (tabulka zde).
 
10) Laktobacily rostou, rozmnožují se a metabolizují za anaerobních podmínek, ale daří se jim i v prostředí s nižším obsahem kyslíku. Ke svému růstu a množení potřebují dostatek fermentovatelných sacharidů, štěpných produktů bílkovin, nukleových kyselin a vitamínů skupiny B. Kvasinky, stejně jako laktobacily, potřebují ke svému růstu buněčný cukr. Proto je většinou nalézáme ve vaginálním prostředí s normální (optimální) kyselostí, kde o buněčný cukr s laktobacily vzájemně soupeří.
 
11) Obecně kolonizace trvá po tu dobu, pokud trvá suplementace (podávání laktobacilů). V jedné studii bylo prokázáno, že po ukončení suplementace vymizel Lactobacillus GG ze stolice u 67 % dobrovolníků během 7 dní.
 
12) Vytvoření stabilního zastoupení jednotlivých druhů mikroorganismů (kolonizace) ve střevě trvá 4 až 6 týdnů. Při perorálním podání laktobacilů je popsána normalizace množství vaginálních laktobacilů během 28-60 dní. Laktobacily nejlépe rostou v slabě kyselých prostředích s počáteční hodnotou pH 4,5 – 6,4.
 
13) Z klinických studií zabývajících se schopností laktobacilů přilnout k vaginální sliznici vyplývá jako optimální kombinace Lactobacillus rhamnosus a Lactobacillus fermentum. Pro léčbu vaginálních infekcí se používají také Lactobacillus gasseri, Lactobacillus brevis a Lactobacillus acidophilus. Při léčbě je třeba dodržet denní dávku více než 10 na 9. (1 miliarda) kolonyformních jednotek (CFU).
 
 
A tady jsem ještě vytvořila srovnávací tabulku vaginálních čípků s laktobacily, abych sama věděla, který si vybrat:

Srovnávací tabulka vaginálních čípků/tablet dostupných v ČR

(Stav k dubnu 2016)
Po kliknutí na tabulku bude otevřena v PDF formátu ve větší velikosti.
 
Jelikož bylo prokázáno, že k osídlení vagíny laktobacily je nutná denní dávka 1 miliarda jednotek, byla tato skutečnost v hodnocení nejdůležitější. Dále byl hodnocen počet druhů laktobacilů a cena za 1 čípek.
 
Vítězem testu je jednoznačně finský GYNOLACT, kterému nekonkuruje vůbec žádný jiný na českém trhu dostupný výrobek. GYNOLACT obsahuje totiž hned tři druhy laktobacilů (jeden z nich L.rhamnosus byl vyhodnocen jako nejlépe uchytitelný laktobacil ve vagíně). Množství jednotek obažených v tobolce je 2 miliardy jednotek. Navíc je to druhý nejlevnější produkt.
 
 
MÁ VLASTNÍ STUDIE (tohle téma mě prostě zaujalo 🙂
 
Zde budu postupně zveřejňovat výsledky mého vlastního výzkumu provedeného sama na sobě ověřujícího rakouskou studii o výskytu laktobacilů v neovagíně MtF žen.
 
14.5.2016
Pokud ti zvídaví Rakušáci v roce 2013 zjistili (a já jim jsem za to vděčná, protože jinak bych věřila stále převládanému názoru o neexistenci přirozené ženské mikroflóry v našich neovagínách), že 75 % ze 63 MtF žen po SRS má ve své neovagíně přirozený výskyt laktobacilů, jako biologické ženy, musela jsem si to samozřejmě ověřit i na sobě. 🙂 Řekla jsem si, že když má třičtvrtě MtF holek po operaci přirozenou ženskou mikroflóru, chci jí mít taky. A co když jí mám?
 
Začátkem května 2016 (tedy necelý rok po SRS) jsem dorazila poprvé na gynekologii v Praze na Bulovce (MUDr. Marešová – MEDA – to je gynekoložka doporučovaná H.Fifkovou). Paní doktorku jsem poprosila, aby mi udělala vaginální stěr. Vysvětlila jsem jí, že před třemi lety byla provedena studie, která našla laktobacily v neovagínách, a že bych chtěla zjistit, jestli je mám taky. A za druhé jsem chtěla zjistit, jakého původu je občasný nažloutlý výtok.
 
Zatím se mi nepodařilo získat kompletní výsledky v papírové podobě (o což usiluji), ale byly mi stručně sděleny ústně. Má neovagína je kompletně osídlená přirozenou ženskou mikroflórou, včetně kmenů laktobacilů (kterých přesně je ještě předmětem dalšího mého zkoumání) a jiných bakterií a mikroorganismů. Pravděpodobnou příčinou lehkého výtoku je střevní bakterie E.Coli, která bývá příčinou stejných potíží u biologických žen, ale byla u mě nalezena v malém (ne nebezpečném) množství. Jako „léčbu“ mi byl doporučen vaginální gel LactoFeel.
 
 
LactoFeel je švédský přípravek, na můj vkus trochu drahý (250-300 Kč), který obsahuje sedm zásobníčků, jejichž obsah se každý večer po dobu sedmi dní vmáčkne co nejhlouběji do vagíny.
O tomto gelu jsem ještě neslyšela, ale rozhodla jsem se ho vyzkoušet. Neobsahuje přímo laktobacily, ale obsahuje kompletní podpůrné látky vyskytující se přirozeně (a ideálně) v biologické vagíně, tzn. kyselinu mléčnou (obnovuje normální pH pochvy, efektivně neutralizuje nepříjemné pocity a zápach) a glykogen (poskytuje živiny pro bakterie mléčného kvašení). Když je v pochvě normální pH a dostatek živin, ochranné bakterie mléčného kvašení rostou a přirozená vaginální rovnováha je obnovena. Pak dochází k úlevě od nepříjemného výtoku, nepohodlí a odstraní se i zápach. (Píší v příbalovém letáku). Je to prokázáno klinickými studiemi i vlastní zkušeností mé gynekoložky. Nebyl tedy důvod to nevyzkoušet, když pomohl jiným.
 
Nežádoucí bakterie různého původu ve vagíně se vyskytují u každé ženy, ale v mizivém bezpečném množství. Problém nastává, jakmile se tyto bakterie přemnoží (právě z důvodu, že ve vagíně dojde k porušení přirozeného prostředí – což může mít různé důvody).
 
Musím říct, že hned po prvním použití byl znatelný účinek, protože výtok téměř ustal a po spotřebování celé dávky bylo po problému.
S LactoFeelem jsem si koupila i mého vítěze testu – vaginální tablety Gynolact od finského výrobce. Ty obsahují největší množství laktobacilů ze všech dostupných vaginálních tablet a čípků – jedna tableta 2 miliardy (2×10 na 9). (V příbalovém letáku mají překlep a uvádí 2 bilióny, ale na obale je správně 2 miliardy. 2 bilióny už by bylo opravdu zajímavé číslo :).
 
Teď jsem ve fázi, kdy dobírám LactoFeel a mám v plánu do takto dokonale připraveného prostředí zavést kolonie laktobacilů, které by se tam měly usídlit. To byl můj plán těsně před tím, než jsem se dozvěděla, že už tam laktobacily mám, čemuž jsem tak trošku nevěřila, že to tak bude 🙂 Takže bych to teoreticky už dělat nemusela, ale já chci svůj výzkum dokončit.
 
Zajímavé je, jak se do mě ty laktobacily dostaly. Obvyklý bývá náhodný přenos vzniklý kvůli blízkosti rekta a vagíny u žen. Prostě laktobacily spapáme a ony už se tam dostanou. Jenže takto se tam s nimi mohou dostat i nežádoucí střevní bakterie. Zkoušela jsem tedy asi měsíc před stěrem na gyndě zavést do vagíny čistý bílý jogurt.
 
Jogurty obsahují (na vaginální prostředí) velmi málo bakterií – desítky až stovky miliónů na 100 g. (Obvykle 1 milión na gram (10 na 6 / g), takže 150g jogurt má 150 miliónů bakterií). Na úspěšné osídlení (jak jsem se dočetla) je potřeba alespoň půl miliardy (500 miliónů), takže bych si do své vagíny musela nacpat tak tři až pět jogurtů, což samozřejmě nelze. Přesto jsem to zkusila aspoň s menším množstvím. V jogurtech je nejčastěji Laktobacillus acidophillus a Bifidobacterium, což jsou bakterie, které se nachází i ve vagínách biožen.
 
Takže jsem provedla aplikaci polévkové lžíce selského jogurtu (tzn. přírodní bez cukru a bez příchutí) do vagíny a po týdnu znovu, ale s jiným bílým jogurtem. Potom jsem také náhodou narazila na novinku Olomoucké mlékárny ReVital, který jako jediný na našem trhu (který se mi podařilo nalézt mým pátráním) obsahuje jiné kmeny laktobacilů – celkem pěti, což je na český jogurt naprosto jedinečné: Lactobacillus bulgaricus, Streptococcus thermophilus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus a Bifidobacterium sp. To mě okamžitě zaujalo, protože tak krásný výčet kmenů (včetně L.rhamnosus, který je hodně pospěšný a doporučovaný) jsem ještě nikde neviděla. Navíc miluju angrešt a mám ráda i chia semínka (jsou i jiné příchutě – černý rybíz, třešeň, meruňka). Počtem a druhy laktobacilů je tento jogurt zcela výjimečným na našem trhu a rozhodně jej doporučuji i k normální konzumaci. Do vagíny se sice použít nedá, ale jak mi řekla i gynekoložka, běžnou konzumací trávícím traktem se nějaká část bakterií také dostane do vagíny. (Jsou to bakterie – čili živé organismy – neleží tam ve střevech jak tlusťoch před telkou a nečekají, co se bude dít – rozmnožují se, žijí bohatým sexuálním životem a jsou strašně fajn :)).
 
 
Vaginální tablety Gynolact obsahují L.rhamnosus také + L.acidophilus a L.casei. Samozřejmě v množství, kterému jogurt nemůže konkurovat.
 
Jakmile budu vědět, které kmeny laktobacilů ve vagíně mám, budu moci posoudit, jakým způsobem se tam dostaly.
 
Každopádně gel LactoFeel a vaginální tablety Gynolact jsou to nejlepší, co mohu své vagíně dát 🙂 (A pozor v době léčby na pohlavní styk. Zrovna sperma je zásadité (asi že by se kyselé hůř polykalo 🙂 (LactoFeel s nízkým krásně kyselým pH působí také tak trošku jako zabiják spermií), takže během léčby bych pohlavní styk omezila. Pak už je to jedno, když se tam udrží správné prostředí i kolonie laktobacilů, těm by zásadité sperma nemělo ve velkém ublížit a omezovat se zrovna v tomhle jen kvůli kyselosti vagíny není žádoucí :).
 
Mimochodem celý trávící trakt jednoho člověka obsahuje neuvěřitelných 100.000 miliard (10 na 14) bakterií, a když se všechny ty bakterie vezmou a zváží, jejich hmotnost je 1 – 2 kg!
 
Čili abych to shrnula.
Když jsem se všude možně dočítala nebo mi urolog v Motole řekl, že moje neovagína nebude mít nikdy stejné prostředí, jako prostředí vagíny biologické ženy, mýlili se úplně všichni, protože rakouskou studii jsem si ověřila na sobě a vše je tak, jak má být. Mám z toho radost 🙂 A nejlepší na tom je, že jsem nemusela ani zahajovat žádnou speciální „léčbu“.
 
Doplnění:
Po roce – 24.4.2017 – jsem přešla od gynekoložky v Praze do mého města, abych nemusela pro estrofem jezdit do Prahy. Když mi gynekoložka říkala obecné informace o pH vagíny, tak jsem se zmínila o studii, ve které bylo zjištěno, že pH neovagín MtF žen je o něco vyšší, než pH biožen. Bioženy pH 3,8 – 4,5, MtF ženy pH 5,0 – 7,0. A protože jsem si tím rýpla do její lékařské zvědavosti (což jsem chtěla :), tak vzala lakmusový papírek pro zjištění pH ve vagíně a vyzkoušely jsme to hned na místě. Barva na testeru byla oranžová, takže pH mé vagíny bylo 4,5 – 5,0. Z toho jsem měla radost. A to je také důvod, proč si v ní tak hýčkám své milé kolonie laktobacilů, které by v prostředím s vyšším pH (tedy zásaditějším) nepřežily.
 
Výsledek se jí líbil a stejně tak celé dílo, které mi v Motole vytvořili – zvenku i zevnitř. Sliznice zhodnotila jako přirozené a zdravé a jizvy mezi rektem a vaginálním vstupem totožné, jako u žen, které byly při porodu nastřiženy. Na ty mi ještě doporučila měsíčkovou mast (nebo jakoukoliv jinou mast).
 
Víc už jsem ale nerýpala. Všimla jsem si, že nabízí ženám vaginální tablety, které jsou sice fajn, ale v mém testu co do počtu druhů laktobacilů a množství nezvítězily. (Vítězem mého testu je Gynolact – tabulka viz níže). Ono by asi nebylo dobré hned na první návštěvě poučovat doktora 😀

8 Comments

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.