otєrєzє.cz

Srovnávací studie výsledků SRS + experimentální techniky

29. 4. 2016 / 13:32 / 4 Comments
Porovnání všech dostupných studií s výsledky SRS, které kdy byly k dnešnímu dni zveřejněny.
 
 
Studie University of Amsterdam zveřejněná 13.9.2015 (Outcome of Vaginoplasty in Male-to-Female Transgenders, Systematic Review, DOI: 10.1111/jsm.12868, Sophie E.R. Horbach, MD et al)
 
Originál této studie je možné stáhnout zde.
 
Vedoucí výzkumu Sophie Horbach a její tým dali dohromady 26 studií, v nichž bylo analyzováno 1461 penilních inverzí a 102 sigmoidálních vaginoplastik ze střeva (6,5 %). Nejčastější komplikací u obou technik byla vaginální stenóza (zúžení).
 
Vaginoplastiky MtF žen lze rozdělit do tří hlavních skupin:
1. kožní štěp
2. penilní či skrotální (šourková) inverze
3. štěp tlustého střeva
 
Dalšími experimentálními vaginoplastikami jsou např.:
– bukální sliznice (buccal mucosa, bukální = v dutině ústní týkající se tváře)
– amnionový štěp (amnion graft, amnion = zárodečný obal, kterým je obkopen nenarozený plod)
– decelularizovaná tkáň
 
Většina chirurgů dává přednost penilní inverzi. Neexistují však žádné studie, které by porovnávaly všechny dostupné techniky.
 
Naším cílem bylo porovnat všechny dostupné studie za posledních 20 let a identifikovat nejvhodnější vaginoplastiku pro MtF ženy. Šlo o následujících 26 studií týkající se:
 
13x penilní inverze
9x střevní štěp
3x kožní štěp
1x experimentální (Dessy et al., Šesti MtF pacientům byla experimentálně aplikována na stěnu neovagíny kultivovaná autologní (= od téhož jedince) epitelní tkáň z bukální sliznice třístupňovým postupem (orální biopsie, vytvoření neovaginální dutiny, vložení obinadla s orálními epitelovými buňkami s klitorolabioplastikou). Vytvořená hloubka 12-14 cm, šířka 3-4 cm. Všichni pacienti žili sexuálním životem a byli spokojeni.)
 
 
Přehled výsledků všech dostupných studií pro současně používané operační techniky kožního štěpu, penilní inverze a střevního štěpu, včetně hodnocení hloubky neovagíny.
 
 
Protože je tabulka obrovská, nebylo možné ji vložit do článku celou. Po kliknutí na obrázek nebo zde dojde k otevření této tabulky v PDF formátu.
 
 
Shrnutí
 
1 rok po střevní vaginoplastice 63 % a 79 % transgender pacientek mělo aktivní sexuální život. Djordjevic et al. uvádí, že 77.8 % transgender žen bylo spokojeno se sexuální funkcí. U 80.23 % se nevyskytla žádná sexuální dysfunkce, což odpovídá také vzorku netransgender (biologických) žen.
 
 
Začátky s kožním štěpem
 
Kontrolou dostupné literatury od roku 1995 bylo zjištěno, že negenitální kožní štěp byl operatéry tehdy preferován. Před rokem 2000 se běžně používaly negenitální kožní štěpy, ale výsledky nebyly dostatečné z důvodu malé skupiny pacientů. Navíc se zdá, že byl i vysoký výskyt komplikací. Negenitální kožní štěpy byly často spojené s pooperačním zúžením neovagíny. Tato zjištění, případně v kombinaci s klinicky porovnávatelnými špatnými výsledky, mohla zapříčinit, že od této techniky bylo upuštěno jako od terapie první volby.
 
 
Přichází penilní inverze
 
Od roku 2000 se začaly objevovat zprávy o výsledku inverzní techniky s pomocí kůže penisu (penilní inverze), která se stala nejvíce sledovanou, protože byla založená na důkazech. Nicméně v této době byly všechny výsledky prezentovány s nízkou až střední vypovídací kvalitou. Nebyla k dispozici žádná standardizovaná operační technika a každá výzkumná skupina používala různá měřítka výsledků. Kromě toho jsou způsoby operací popsány ve většině studií nepřesně, což brání interpretaci výsledků a je sporné, zda jsou všechny tyto výsledky srovnatelné.
 
 
První experimenty se střevními štěpy
 
Střevní vaginoplastika pro transgendery byla předmětem výzkumu již v roce 1990, ale výsledky byly založeny pouze na malém počtu pacientů a výsledek byl nejasný. V posledních 5 letech se výzkumníci snaží získat více výsledků pro tuto operační techniku, ale opět vzhledem k malému počtu pacientů (pouze 109 MtF v literatuře) je její použitelnost pro transgender ženy stále nejistá. Ačkoli dostupné výsledky jsou chudé, naše výzkumy naznačují, že v případě střevního štěpu bylo ve srovnání s penilní inverzí méně neovaginálních poranění, lepší hojení ran a dokonce i méně gastrointestinálních komplikace ve skupině střevní vaginoplastiky ve srovnání se skupinou s penilní inverzí.
Estetický výsledek je srovnatelný. Sexuální funkce je celkem dobrá u obou technik, ale tyto výsledky nelze porovnávat vzhledem k odlišnému způsobu použité techniky. Ačkoli karcinom neovagíny a zánět střeva byly v literatuře popsány, několik let již nebyly v žádné ze studií pozorovány. Nicméně většina studií sledovala výsledky u žen méně než 3 roky od operace a k posouzení skutečného výskytu těchto dlouhodobých komplikací by bylo nutné provést rozsáhlejší výzkum i po delší době od operace.
 
Tyto výsledky naznačují, že střevní vaginoplastika není horší než penilní inverze. Převaha jedné techniky může být hodnocena pouze ve velkém měřítku prospektivní srovnávací studie.
 
 
Jak to řeší biologické ženy s vaginální aplazií?
 
Také u biologických žen s vaginální aplazií zůstává nejasná ideální technika k vytvoření neovagíny. Jednou z běžných chirurgických technik pro vytvoření neovagíny je u těchto pacientek použití peritonea (postup dle Davydova). (Peritoneum = pobřišnice = lesklá sterosní blána, která vystýlá břišní dutinu)
 
Tato laparoskopická peritoneální technika se zdá být z hlediska výsledků výhodnější – menší ztráty krve během operace, kratší operační čas i kratší doba hospitalizace. Navíc hloubka neovagíny se nijak významně neliší mezi oběma skupinami (biologických a MtF žen). Nicméně u střevního štěpu byly zvýšené komplikace jako jsou bolesti břicha nebo vaginální výtok během pohlavního styku. U postupu dle Davydova (u biologických žen) nebyl nikdy zaznamenán výhřez neovagíny. Bohužel peritoneum dosud nebylo nikdy použito pro vytvoření neovagíny u MtF žen. Tato skupina by potencionálně mohla těžit z výhod této techniky, ale dosud nebylo možné tuto hypotézu potvrdit, neboť neexistuje žádný klinický důkaz.
 
 
Což takhle vypěstovat vagínu?
 
Použití kultivovaných autologních epiteliálních buněk pro konstrukce neovagíny je stále sporné, protože bylo provedeno pouze u malé skupiny pacientů. Totéž platí i pro další experimentální techniky, jako je například kompletní tkáňové inženýrství pro vytvoření vagíny s použitím vaginálních epiteliálních buněk. Tato metoda již byla zkoumána v preklinické a klinické praxi s pacientkami s vaginální aplazií se slibnými výsledky. Tento způsob však nelze snadno použít u transgender žen, neboť žádné autologní vaginální epiteliální buňky nemohou být setřeny u MtF transgenderů. Nicméně s ohledem na rostoucí znalosti na poli biologické regenerativní medicíny jsme přesvědčeni, že tkáňové inženýrství může v budoucnu nabízet zajímavé možnosti pro vytvoření neovagíny u transgender žen.
 
 
Doporučení
Je nemožné určit „nejlepší dostupnou techniku ​​pro“ vaginoplastiku u MtF pacientů kvůli nedostatku vysoce kvalitních důkazů a porovnávatelnosti chirurgických technik, skupin pacientů i způsobu měření výsledků. V současnosti je nejvíce zkoumanou metodou penilní inverze, u níž se zdá být chirurgický výsledek i sexuální funkce obecně přijatelný až dobrý.
Výsledky u pacientů se střevním štěpem jsou sice hlášeny výrazně méně často u MtF pacientek, ale nezdá se, že by její výsledky byly horší, než u penilní inverze.
Logicky je tedy penilní inverze operací první volby i vzhledem ke snadné dostupnosti kůže penisu oproti střevnímu štěpu.
 
 
Role tkáňového inženýrství a kultivovaných autologních buněk pro vaginoplastiku musí být předmětem dalšího výzkumu. Je zapotřebí uskutečnit další studie se standardizovanými chirurgickými postupy, většími skupinami pacientů sledovaných po delší dobu. Je třeba zavést jednotnost v měření, jakým jsou například dotazníky dotazující se na sexuální funkci a kvalitu života, čimž dojde ke srovnatelnosti mezi jednotlivými studimi a správné interpretaci získaných dat. Tyto výsledky poskytnuté pacienty umožní vědcům a lékařům lépe vyhodotit výsledky operace změny pohlaví z pohledu pacienta. Nedojde-li v budoucnu k zavedení těchto standardizovaných metod, nebude nikdy možné stanovit ideální způsob pro vytvoření neovagíny u MtF pacientů a rozhodnutí vždy zůstane na operatérovi, jeho zkušenostech, nikoli na medicínsky založených důkazech.
 
 
Takže je to přesně tak, jak jsem předpokládala. Každému vyhovuje něco jiného, vše je individuální a výsledky jednotlivých studií nelze porovnávat. Obrázek si tedy musí udělat každý sám a vybrat vhodnou techniku taky. Já jsem si vybrala penilní inverzi z důvodu jednoduchosti, dostupnosti a dobrých pooperačních výsledků, ale po přečtení této studie nezavrhuji ani vaginoplastiku s použitím střevního štěpu, které jsem se ale bála víc, než penilní inverze.
Jsem zvědavá, jakým směrem se vaginoplastika bude vyvíjet a těším se, jaké nové techniky se v budoucnu objeví. Najde se někdo, kdo to bude sledovat?
 
Každopádně všem MtF ženám přeji, aby byly spokojené nejen se svou vagínou, ale také s celým svým tělem a hlavně se svým životem.
 
Já už jsem.
 
Teď je řada na vás ostatních.
 
Tvořte dějiny, předávejte vědcům vaše nápady, chtějte být šťastné a posouvejte pokrok kupředu. Každý může změnit tento svět. A hlavně – každý může změnit svůj život.
 
Je konec dubna 2016, tedy skoro rok po mé květnové operaci. Už se tedy začínám dostávat do svého „přeměnového důchodu“. Objevily se tu nové slečny, které začaly používat nový způsob komunikace přes svá videa (TranZita, Tores, Jenny Rinn), do rozjetého kouzelného vlaku nastupují stále nové a nové zakleté princezny, které z něj jednou vystoupí vysvobozené. Sdílejte mezi sebou své pocity, povídejte si o tom (nejen mezi sebou), dávejte najevo téhle společnosti, že jsme ženy, jako jakékoliv jiné ženy, nepodrážejte si nohy a předávejte dál své zkušenosti, energii i radost těm, kteří jsou na tom nejhlubším dně, na jakém mohou být, aby i oni jednou mohli zářit štěstím, jako vy.
 
Prožila jsem teď vážně pár intenzivních úžasných a fascinujících let svého života a to proto, aby se můj život stal životem jakékoliv běžné ženy v téhle zemi, která řeší, čím nakrmit partnera k večeři, kam na dovolenou, co na sebe a věčně rozjetý vlak, ve kterém jsem kdysi také jela, už se pomalu odkloňuje od trasy, po které jsem se teď vydala.
 
Děkuji vám všem, kteří jste mě od mého nejtěžšího roku 2012 podporovali a došli se mnou až sem. Byli jste u toho, když se mi změnil život a já jsem se mohla stát sama sebou. Bylo mi potěšením poznat všechny z vás od Hanky, ale i z Moravy, vidět na vás vaše pokroky a radovat se ze společných postupů stále výš a výš od toho dna. Nadšení je totiž nakažlivé. Po mně tady zbyde tohle mé čtyřleté „děcko“ – blog, který nikdy nesmažu a který mi bude navždy připomínat, jaká tahle cesta je, a že stojí za to se po ní vydat.
 
Nedávno mi nic netušící personalistka řekla: „Kuchyňka je plně vybavená, nemusíte si ani brát svůj hrníček, pokud tedy nemáte nějaký oblíbený…“
„Ale já mám svůj oblíbený hrníček!“
„Haha, no jo, to jsme my ženy.“
 
Každý den dostávám důkaz, že „to jsme MY ženy„.
 
Tím je moje cesta u konce.
 

4 Comments

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.