Každý bojujeme za to své
(Aktualizováno 17.11.16 níže pod čarou)
Tuhle mě něco napadlo…
(Zrodila se ve mně myšlenka! 🙂
A když už je ve mně nějakou dobu, tak roste, dere se ven, musí ven… stejně jako to bývávalo v dobách, kdy jsem tenhle blog psala aktivně. Ne, že by se ve mně teď nerodily myšlenky, ale necítím potřebu vracet se k tématu tohoto blogu a tyto zrozené myšlenky už mají hodně odlišné scénáře, takže se sem nehodí. (Ta kniha už se zavřela. Nač jí otvírat?)
Až teď na jednu:
Občas slýchávám kritiku na Nemocnici v Motole, jak to tam s chirurgickými změnami pohlaví neumí a podobné nesmysly, což křičí pár jedinců (některý z nich dokonce veřejně ve veřejnoprávní televizi, což od něj nebylo vůbec hezké pasovat se do reprezentantky nás všech a zneužít tak názoru společnosti, že jsme na jedné lodi a nepustit tak ke slovu obě strany (třeba já jsem s výsledkem a přístupem z Motola spokojená, jenže s tím nelezu do televize)).
Mezi těmi největšími kritiky jsou i ti, kteří dokonce chirurgickou změnu pohlaví v Motole nikdy nepodstoupili… No já být těmi motolskými doktory, tak se na nás vykašlu. Normálně bych jednoho krásného dne svlékla bílý plášť, zmuchlala do kuličky, hodila ho na zem (nebo po nějakém pacientovi) a řekla: „Víte co? Já se na to tady taky můžu… Člověk se tu snaží vám pomoct a vy pořád brbláte. Neskutečný. Tak co vlastně chcete? Říkali jste, že jste uvězněni ve špatném těle, tak se tu snažím vám pomoct. Nerozumím vám.“
Šla bych domů, udělala si čaj, pustila si film a nějací ti transsexuálové ať si jezdí třeba do Thajska. Čtyřista tisíc máme přeci každý v kapse.
Zařadili bychom se mezi země, kde se tyto zákroky neprovádí a většina z nás by byla úplně v háji. Jediným řešením by pak bylo Srbsko, kde vše vyjde tak na stopadesát tisíc. Dopadly bychom jako Slováci, kteří ve své zemi nemají nikoho, kdo by jim pomohl a musí tak složitě hledat pomoc jinde.
Proto mě napadá, co tedy tito kritikové chtějí? O co jim jako jde?
Když křičím, jsem vidět.
Když jsem vidět, zajímají se o mě lidé.
Když se o mě zajímají lidé, jsem slavná.
Jde jim o slávu?
Jéé, přijede televize!
Svou zřejmě neutichající touhu po slávě a pozornosti skrývají za „snahu o boj ve prospěch nás všech“, která ve výsledku bude nakonec spíš přírodní katastrofou, protože místo žen tak, jak je známe, se tu budou pohybovat holky s penisy a bude jim z toho určitě „moc fajn“. (A nejen jim).
Kritizujte.
Ale dávejte prostor.
A domýšlejte následky.
Nejsem žádná aktivistka, nehájím práva transgenderů v televizních talkshow, neúčastním se konferencí a nepíšu příspěvky do novin. Jsem jen obyčejná ženská, která se na chvilku vcítila do kůže těch, kteří naší krásnou českou snaživou a profesionální Motol potřebují. Sama si pamatuji dobu, kdy jsem byla nesmírně vděčná za to, že tu ty doktory máme.
Když teď nad tím tak přemýšlím, tak tahle má myšlenka je tak trochu jakože zbytečná. Kritici budou dál kritizovat, příznivci mluvit příznivě, doktoři operovat a pacienti přicházet.
A já sedět na kafi s krásným usměvavým mužem, u kterého skončím večer na skleničce a „jaksi se to zvrtne“…
Každý bojujeme za to své.
🙂
Aktualizováno 17.11.16:
Nebo si představte jinou situaci. Svůj nemocniční úbor nesloží do kuličky a nehodí po někom doktoři, kteří zůstanou, ale udělají to všechny sestry a pomocný personál. Nebudou ani na sále. Nebude se moct operovat, protože se o pacienty nebude mít kdo starat a tak se všechny plánované operace odloží na NEURČITO, akutní pacienti urologické kliniky se přesunou do jiných nemocnic. Operace pohlaví přesunout ale není kam, takže primář urologické kliniky se všem omluví a holkám čekajícím tak sáhodlouze na nejdůležitější operaci jejich života řekne, že „za tři měsíce možná uvidíme, jestli bude personál“.
Takže v takové chvíli se v Motole přestanou operace pohlaví (a veškeré další urologické operace) provádět a máte to, co jste chtěli.
Tak.
A hotovo.
Jste spokojení?
Nechci vyvolávat paniku, ale teď si představte ještě něco.
Že celý ten text pod čarou až sem nebyl můj výmysl, ale realita, kterou mi včera popsala zoufalá Lenka, která měla dnes nastupovat na druhou operaci, ale je odsunuta na neurčito. Prostě nejsou lidi, tak čau.
Já už se moc s nikým z dřívějška nestýkám, ale když jde o takovou zprávu, tak tu mi občas někdo napíše.
Neurčito je vůbec takový blbý časový úsek vyvolávající často zoufalství, protože člověk potřebuje jistotu, něčeho se chytit.
Jsem zvědavá, kam se kritici přesunou teď.
Ke kapacitně přeplněnému MUDr. Vřeskému do Ostravy?
Moc možností už nezbývá.
Nemůžu si pomoct, ale musím to říct. Vy všichni, co jste veřejně v médiích kritizovali Motol, jste telata.
Nechtěla jsem to přivolat. Jen jsem chtěla, aby si někteří lidé uvědomili, že vyvolávat aktivity na zrušení operací pohlaví v Motole je nesmyslná činnost, která může jen uškodit. A sestřičkám se vůbec nedivím. Kdybych byla zdravotní sestra a žila v Česku, utekla bych pracovat do Německa. Stačí se podívat na volná místa a jejich platy (minimální mzda v Německu je nyní téměř 40 tisíc korun).
Tak jsem zvědavá, jak to celé tady dopadne a je mi z toho smutno, i když už se mě to přímo netýká. Je mi smutno, protože vím, jak by mi v takové chvíli bylo. Za všechny ty holky, pro které byla Motol vysvobozením, jako byla pro mě.
Přesto (jako vždycky) věřím, že se vše zase vrátí do zaběhnutých kolejí.
10 Comments
Ezechiel 2517
Ale oni si stěžují i oprávněně. Ty tg ženy které byly v Motole (i jinde v čr) a skončily tam blbe. Logicky si nebudu stěžovat na auto které jezdí, ale když mi prodej křáp, tak si určitě stěžovat budu.
Tereza
[1]: Jo, ale jedna věc je stěžovat si na to, že mám problémy, protože někdo odvedl špatnou práci a druhá, když si jedu do Thajska a pak prosazuji názor, že do Motola bych nikdy nešla, protože to tam stojí za nic. Takový člověk pro mě není věrohodný a jeho výkřiky tady kritizuju.
Ezechiel 2517
[2]: tohle se bez existence stroje času a možností podstoupit operaci na obou místech rozhodnout nedá.
bluemoon
[2]: a nebo si stěžovat a odrazovat ostatní a přitom nikdy SRS podstoupit nechtít. Připadá mi to spíš jako, že ti lidi ani ostatním nepřejí, aby se jim operace podařila. A koho mám pak poslouchat? Ty negativní mi asi moc na rekonvalescenci nepřidají.
Ezechiel 2517
[2]: bojovat za zrušení výplň rtů je nesmysl. Stejně jako je nesmysl bojovat za zrušení SRS.
bluemoon
[5]: Otázka dobrovolného podstoupení operace vs. právní uznatelnost pohlaví spolu vůbec nijak nesouvisí.
Andrea
[2]: Hezký a jednoduchý článek Terezko. Je prostě pravdou, že několik lidí ubíjí kritikou Motola pořád všechny ostatní a mě to taky štve.
Ezechiel 2517
[6]:-Dobrovolnost a právní uznání pohlaví spolu jednoznačně souvisí, protože je to v NOZ napsaný. Respektive cz. právo je zamotanější, ale na příkladu tg kluků a poviné hysterektomie se to dá ukázat možná ještě líp. Tohle zmiňuje například už historický nález ombudsmana
Šárka
[8]: mám deprese z toho, že mě lidé mohou kdekoliv (venku na ulici, na kulturní akci, na pracovišti) odhalit, vyutovat, a tak raději moc nevylézám mezi lidi, abych od nich nemusela vidět a slyšet ty narážky že jsem ta transka, ta co byla džive chlap a podobné depresivní hnusy
Péta
Ahoj Terri jak se máš,ja dobre a když čtu tento Tvůj příspěvek tak těm stěžovatelům vzkazuji to že když nejsou spokojeni s Motolem at tam vůbec nechodí a jsou tak jak jsou jenomže český národ má ve zvyku vše jen kritizovat a nebýt spokojený s tím co je stěžovat by si měli spíše na to co se v této zemi děje a kam se ubírá v motole jsou opravdoví profíci já šla po operaci 6den domů a když jsem byla na kontrole a chtěla jsem se objednat na druhou operaci pan docent mi řekl že druhá operace není potřeba že je to dokonalé bylo na něm vidět že je štastný je vidět že tou prací opravdu žije a nedělá nic na půl dodnes Motol jen chválím a tísícekrát děkuji za to že je měj se Terri přeji Ti hezké vánoce Péta