Prsy prsy prsyčky
Jen co jsem se během přeměny naučila snad vše o ženském pohlavním ústrojí, hormonech a přirozených mikroflórách, což obvykle holky zvládají nastudovat v době puberty, potkala mě další výzva. (To aby člověk povinně fasoval nějakou knížku o dospívání v ženu 🙂Při jedné z mých návštěv gynekologie napadlo paní doktorku poslat mě na preventivní vyšetření prsů – do mamacentra. Reagovala tak na moje prsy. (Zeptala se doslova: „To vám to takhle narostlo?„)
Což mi znělo jako lichotka.
Jaaaak narostlo? Jí to taky narostlo. Však to je normální ne? Nechci být prkno. A je fakt, že u chlapů to prochází, i když bych chtěla samozřejmě větší.
Na vyšetření ultrazvuku prsu jsem čekala v našem městě půl roku od objednání.
Řekla bych, že téma „prsa“ řeší asi každá holka a žena (a většina chlapů).
Když už o tom mluvím, měla bych také připomenout, že zrovna prsy (a prsa) jsou úžasná i z mluvnického hlediska.
Takže před anatomickým rozborem jeden stručný mluvnický:
Já sama se až doteď skloňování slova „prsa“ vyhýbala. Jde totiž o slovo, které patří mezi deset českých slov, ve kterých Češi nejvíce chybují. Vždy jsem místo toho radši použila lépe skloňovatelné slovo ňadra, zatímco většina mužů to řeší výrazem kozy nebo rozkošnější variantou u těch méně obdarovaných kůzlátka, což mi snad ani nevadí. Důvodem byl fakt, že pochopit a zapamatovat si skloňování prsů/prsou/prs je prostě vyšší level češtiny, které bych opravdu nechtěla vysvětlovat cizincům, kteří touží mluvit hezky česky.
Tak teď v tom budeme mít aspoň všichni jasno. (Hlavně já, když už o tom píšu a to slovo se tu vyskytne tak stokrát).
Jsou totiž prsy a prsa.
Prsy jakože ty „bobulky“ (prostě ta krásná kulaťoučká věc – symbol ženskosti a mateřství, který všichni obdivují na hrudi lidských samic) se jednoduše skloňují podle vzoru hrad. (Štouchla jsem se do prsu/hradu. V hospodě se bavili o prsech/hradech.) atd.
Takže já nemám velká prsa, ale velké prsy. Aha… Kdybych měla velká prsa, byla bych nejspíš atlet s hrudním košem hodným kladiváře plochá jak prkno.
Prsa jsou slovo pomnožné a mají jednu zvláštnost, která je super, akorát se hůř pamatuje. Ve 2. a 6. pádě si zachovala zbytek dvojného čísla. To není číslo jednotné ani množné, ale prostě dvojné. Dvojné číslo je neskutečně krásný archaismus, skoro jako taková archeologická vykopávka v našem jazyce, kterou nikdo neumí skloňovat. 🙂 Čeština dvojné číslo používala do 15. století. Takže 1. a 4. pád prsa, 2. prsou (zřídka prs), 3. prsům (nesprávně prsoum), 6. na prsou, 7. prsy.
Prsy a prsa jsou tedy v nové češtině homonyma a liší se významem i některými pády.
Slovo prso je chybně utvořený tvar neexistujícího jednotného čísla pomnožného substantiva středního rodu prsa.
No kdo tohle vymyslel.
Ačkoli to tak je a já se tím v tomto článku budu řídit, normálně to stejně nikdo nedodržuje a všichni říkají prostě prsa. Ještě nikdy jsem neslyšela, že by někdo řekl „Ty máš krásné prsy!„. To by řekl jen nějaký mamlas (nebo slušný Marek Eben, který mamlas není).
Jééé, kůzlátka! A tři! 🙂
A teď konečně k té anatomii aneb Poznejme své prsy.
V lékařském slovníku se jako definice prsu uvádí: „ústrojí lidského těla na přední straně hrudníku, v němž je uložena mléčná žláza, u mužů zakrnělá„.
Zajímala mě hlavně ta poslední část „u mužů zakrnělá„. (Zakrnělou ji mohou mít ale i bioženy, pro které to znamená problém.)
Ono je to vlastně zajímavé podobně jako s vousy. Neboť v každé (ano, naprosto v každé) ženě jsou zárodky vousů. Stačí ten správný elixír (testosteron) a začnou růst, raší z té původně jemňoučké hebké panenské ženské tvářičky tak krásně, že je z toho brzy parádní drsný chlapský Krakonošův plnovous. (Škoda jen, že to nefunguje i opačně. Že stačí testosteron odebrat a máme zpátky krásnou jemnou ženskou tvář.) A stejně tak v každém muži jsou zárodky prsů. (I tam to nefunguje opačně. Pokud tkáň vlivem estradiolu jednou naroste, je prostě tam.)
Tohle téma tu vlastně řeším prvně, protože k tomu ani nemohla být nikdy předtím příležitost (protože jsem na mamograf nikdy nechodila a nebyla jsem spolu s mými prsy 2,5 roku pod vlivem estradiolu). Pořád člověk zažívá něco nového. (Nebo v tomto případě spíš žena.)
Když jsem se včera ráno vydala do čekárny mamografu a posadila se mezi dalších třicet čekajících žen, držela jsem v ruce žádanku od gynekoložky, na níž jsem zabělila informaci, kterou tam tak rádi všichni doktoří píší: „Po konverzi MtF„. Tohle mě rozčiluje. Jsem z té „nemoci“ vyléčená, dostala jsem o ukončení léčby i papír (pro matriku), taky doktoři nikde nepíšou roky po angíně „po angíně“ nebo když si zlomí ruku „po zlomené ruce v dětství„. Jsem naprosto zdravá (a vždycky jsem byla). Na druhou stranu to chápu, může to mít vliv na dané vyšetření. Jenže já tam chtěla přijít jako biožena se svými ňadry (tedy prsy, už se tomu slovu zase vyhýbám) se zvědavostí, zda ty moje prsy projdou (čili jsou stejné jako u biožen, kterým se vyvíjely od narození, zatímco mně teprve 2,5 roku). Přicházela jsem tam s otázkami: „Poznají, že jsou jiná? Jsou jiná? Mám vyvinuté mléčné žlázy?“
Naštěstí na žádance nebyla naše slavná diagnóza F64.0, ale N63 (nezhoubná bulka v prsu neurčitého původu), takže jsem si prohlídku nemusela hradit sama.
Až do chvíle, kdy mě sestřička s doktorkou na sonu přivítaly, jsem byla ta největší frajerka. Odložila jsem si a vešla. „Lehněte si tady, ty vlásky si hoďte takhle dozadu a zvedněte ruce.“ (Vlásky… to je hezký :). V tu chvíli mi ale došlo, že ležím na místě, kde se tolik žen dozví těžce stravitelnou novinu o svých prsech a začala jsem mít strach taky. Moje babička tu informaci kdysi slyšela, ale vyléčila se, i když přišla o prs a navíc teď pod vlivem estradiolu, jak rychle rostou… chtěla jsem mít jistotu. Tiše jsem poslouchala, co paní doktorka v potemnělé místnosti sestřičce (velmi velmi pomalu a rozvážně) diktuje a vnímala, jak mě tlačí ultrazvukovým čidlem na prsech, bradavkách a axilách opatlaných gelem.
Abych pochopila, jak je to se zakrněním mléčné žlázy u mužů a s mojí mléčnou žlázou (kterou jsem přirozeně mít chtěla), musela jsem si nastudovat anatomii prsu:
Není to nic složitého.
Při mamografickém vyšetření lékařka do zprávy uvede informaci, o který typ prsní žlázy se jedná. Je to klasifikace dle Tabára. A to už jsem se začala ztrácet. O tom jsem slyšela prvně. Její hodnota vyjadřuje míru přehlednosti tkáně. Existuje pět typů prsní žlázy a jejich odpovídajících zobrazení. Typy I-III (redukující) jsou dobře přehledné a obvykle nevyžadují doplnění ultrazvukovým vyšetřením, naopak typy IV a V (neredukující) jsou špatně přehledné a doplňující vyšetření vyžadují.
Ta moje kůzlátka jsou Tabár I.
To byla první informace, u které jsem si začala říkat, že kdybych měla zakrnělou mléčnou žlázu, už by to doktorka asi dávno poznala.
A taky že jo. Poznala by to. Jenže tady nebylo co poznat. Protože pak přišla informace, že mám vysoký výskyt mléčné žlázy v prsu v porovnání s tukem bez přítomnosti ložisek a patogenních akustínů, takže to byly pro mě hned dvě dobré a zajímavé zprávy.
To je po mém letošním zjištění a ověření přirozené ženské mikroflóry v neovagíně další ověřený fakt. Řešila jsem tu kdysi podprsenky, ale přímo prsa nikdy.
„Nějaké“ větší prsy jsem měla od puberty, takže bylo na čem stavět. Na endokrinologii mi u vyšetření před přeměnou doktor řekl, že tkáň bude nejspíš tuková.
To znamená, že muselo dojít ke změně.
Věděla jsem, že transsexuální ženy mohou kojit, pokud se jim podá ve správné dávce progesteron (tzn. nasimulované hodnoty před porodem a po porodu). Pod vlivem hormonu progesteronu rostou a zvětšují se žlázové lalůčky a alveoly (z jejichž buněk je v těhotenství produkováno mléko), vlivem estrogenů se pak zvětšuje vývodný systém. Mění se poměr žlázové a tukové tkáně ve prospěch mléčné žlázy.
Podařilo se mi zjistit ještě několik zajímavých faktů (a některé z nich zopakuji):
Reakce prsů na HRT u transžen se začíná projevovat už 1 až 3 týdny od začátku terapie. Růst prsů se potom zastaví v průběhu 18 až 36 měsíců.
Po orchiektomii jsou výsledky růstu prsů lepší. Během přítomnosti varlat je pak růst prsů pomalejší a méně intenzivnější. Totéž platí i v případě užívání Spironolaktonu (hlavně v Americe) nebo cyproteron acetátu (Androcur), z nichž ten druhý je lepší variantou, než ten první.
Obecně platí, že změny jsou vratné až zhruba do 6 měsíců. Poté už začínají být účinky na prsy nevratné. Jakmile jednou prsní tkáň naroste, už nezmizí.
Podle Tannerovy stupnice se rozlišuje pět typů vývoje ženského poprsí:
I. žádné žlázové těleso, nepigmentovaná areola je v nivó (základní úrovni) kůže (věk pod 10 let)
II. žlázové tělesno je hmatatelné jen v rozsahu dvorce (věk 10 – 11,5 let)
III. žláza přesahuje obrys dvorce, objevuje se špičatě kónický prs (11,5 – 13 let)
IV. prs, někdy i velký, jehož dvorec s bradavkou tvoří puchýřkovitý útvar nad nivó kontury prsu, dvorec je jen málo pigmentován, nejsou patrny Montgomeryho žlázky a bradavka není erektilní (13 – 15 let)
V. definitivní podoba zralého prsu, kde je dvorec v nivó prsu, je hyperpigmentovaný a lemovaný věnečky Montgomeryho žlázek, bradavka je erektilní (nad 15 let)
Jak je vidět výše, biožena dosáhne plně dospělých prsů (Tanner V.) za zhruba 4 – 5 let. Většina transžen nedosáhne stadia V.
Kromě těch, které mají po orchiektomii a věk pod 22 – 23 let. Důvod je ten, že ve věku 16 – 18 let dochází ke špičce v rychlosti růstu, který poté ve věku 22 – 24 dramaticky klesá.
(Tady bych chtěla poznamenat, že znám slečnu po přeměně, která prodělala nejprve orchiektomii v 19 letech, poté kompletní SRS a ani po dvou letech HRT jí nenarostla prsa vůbec žádná, takže to nakonec vyřešila plastickou operací a je spokojená.)
Je normální, že většina transžen nebude mít plně vyvinuté poprsí. Většina dosáhne stupně Tanner III. nebo IV. (Ten můj Tanner je IV. a růst i bolest prsů zcela přestala u mě zhruba 2 roky na HRT, takže už mi víc nenarostou. Košíčky mám B, ale jen tak tak. Velikost podprsenky 80B.)
Podle zkušeností se zdá, že největší vývoj prsů u transžen je zaznamenán prvních 18 měsíců. Poté se zpomaluje až téměř zastaví. V případě orchiektomie může růst prsů pokračovat do 3 let. Dokonce však i velmi malé množství testosteronu zpomaluje nebo zastavuje proces růstu a to i přesto, že je do těla dopravován antiandrogen.
Pro podporu správného růstu prsů je potřebný progesteron i estradiol. Mnoho endokrinologů (i v zahraničí a v USA) ale z nějakého důvodu progesteron nepředepisuje. Progesteron pomáhá vytvořit plnější prsa a prsní žlázy. Podílí se i na růstu bradavek.
Intramuskulární injekční podávání estradiolu poskytuje lepší výsledky, než pilulky nebo transdermální náplasti. Je to také bezpečnější. (V ČR se injekčně nepodává.)
Zásadní je dobrá strava plná vitamínů a ne příliš vysoká hladina zinku. Zinek narušuje vstřebávání estrogenu. Velmi důležité jsou omega-3 mastné kyseliny, rybí tuk a tablety s vitamínem D a vápníkem.
Když prsta rostou, bolí to (tzv. mastodynie). Je to naprosto normální.
Vývoj prsu u transžen závisí na několika faktorech:
– věk, kdy začne HRT
– doba trvání HRT
– konkrétní dávkování HRT
– genetika (stejně jako bioženy)
Obecně platí, že vývoj prsů u většiny transžen zřídka překročí košíček B a může to trvat až 2 roky na HRT, než dojde k dosažení maximálního rozvoje prsu.
Tak to je vše. Další studie na sobě sama ukončena.
Tabár, Tanner, axila, areola… to je zase informací 🙂
Teď už bych snad měla znát své tělo úplně celé. Jsem ráda, že ho mám. Byl to ale „porod“ 🙂
Nikdy bych nechtěla být chlapem.
A ještě něco.
Když už jsme jednou holky, dívky a ženy a poznáváme své tělo (o trochu později, než jiné holky, ale důležité je, že se o to aspoň zajímáme), měly bychom vědět něco i o své periodě. Jasně, že tahle záležitost se transgender žen vysloveně netýká (ačkoli by ji většina z nás chtěla a nezastaví nás ani zoufalé výtky biožen, že tohle bysme fakt nechtěly (ale ano, chtěly, neboť perioda = ovulace = možnost stát se matkou = tedy jsem žena)), jenže pokud jsem žena, měla bych něco vědět o své vagíně, o svých prsech a o své periodě. Co když se mě na to třeba jednou zeptá můj muž? Můj tehdejší poslední přítel, kterému jsem nic neřekla, mi občas v některých mých náladách na zabití uštědřil poznámku: „Ty máš zase krámy, viď?“ Přitom já je záměrně nehrála. Nechci už nikdy na nikoho nic hrát… toho už bylo dost kdysi.
(Hlavně, pokud už ty „krámy“ ale jakože máme, pamatujme si, kdy 🙂 Já na to měla v telefonu pro jistotu aplikaci a mám jí i na „antibejby pilulky„, takže mi každý večer v 19:25 zazvoní telefon, že si mám vzít pilulku, díky čemuž jsem před přítelem legalizovala to, že něco jako antikoncepci (což Estradiol i Estrofem vizuálně vypadá) beru. Ten byl rád, že se chráním a může si tak užívat… No já byla taky ráda, že neotěhotním, to je jasný. Hm, to byly fajn časy…)
Není na škodu znát věci, které jsou nám blízké…
Tvůj cyklus ve 2 minutách
11 Comments
Niki
Mě se ten vývoj zastavil někde na obrázku III
Ezechiel 2517
– to kojení je dané ještě prolaktinem. Ten samozřejmě kolísá podle estrogenu a progesteronu, ale v případě, když je potřeba "rozkojitx (tg) ženu, tak se zvyšuje jinak, jiným principem. Dá se sem nakopírovat článek jak se do dělá (tím neříkám nutně, že se to má zkoušet. )
Jana
Ahoj Teri, moc pěkný článek. Zase jsem se něco přiučila a taky zasmála. Přeju ti hezké Vánoce.
Ezechiel 2517
Ještě k orchi, že orchirektomie/SRS pomáhá na prsa/feminizaci je předpokladem obecně z amerických zdrojů. Tam to i víceméně platí.
Nicol
[2]: nevis ktery lekar mi da predpis na neofollin a agolutin? chtela jsem neofollin a ma stacit estrofem, oestrogel a ancrocur. Beru pres rok a nemam prsa, muzske tvrde rysy, vousy, chlupy stale. Co s tim.
Nicol
[1]: jsem na I, pod deset let.
Nicol
Nebo mam jit za gynekologem a ten mi da predpis na neofollin a agolutin?
Šárka
[4]: Lze odhalit před změnou pohlaví, zdali citlivost receptorů bude u tg slečny funkční?
Ezechiel 2517
[8]: celý svět je nejistota a chaos. To nemyslím jako nejaky hate, ale mezi "přírodní zákony" patří teorie chaosu a pravděpodobnosti. Stejně jako u počasí máme v nejlepším případě pravděpodobnost, jak bude za tři dny, tak lidské tělo je podobně složité, navíc dost mechanismusmů neznámé, známe omezeně. Prostě nejistota vládne vesmíru, jistotou je smrt a daně. Dost teoretizování.
Péta
Ahoj Terri musím Ti napsat moji zkušenost ohledně toho jak píšeš když mi paní doktorka psala zprávu pro mého tatínka který měl nastoupit do nemocnice asi na 14dní tak tam psala o mě že táta má syna který je po chirurgické přeměně na ženu a že je zdráv tuto zprávu jsem předala při tatínkově nástupu a jelikož jsem za ním každý den jezdila tak jsem při každé návštěvě zažila to jak personál nenápadně se chodil na mě dívat trvalo to asi týden do toho tatínek i zaslech nějaké poznámky personálu na moji osobu vítejte v české republice beru to ale s nadhledem i když to zamrzí ale to asi bude s námi po celý život není to ale to podstatné dúležité je že jsem štastná a že žiju spokojený život měj se moc hezky Peta
Alis
Ahojky,