Pozdrav z pojišťovny
Černými dny prosvítá slunce svými nezničitelnými paprsky a přináší mi malé radosti, které teď potřebuji jako sůl.
Život jde dál a tak pokračuji ve své započaté cestě, která už je sice u konce, ale doznívají poslední tóny závěrečné hymny, která mi hrála v cíli.
Takže zítra si jedu do své střední školy pro nové maturitní vysvědčení. Byly s tím trochu starosti. Nejdřív mi školu zrušili, pak její archív nemohla následnická škola nalézt a když už se to konečně podařilo, nebyla přítomná paní, která tuto agendu vyřizuje. Ale zhruba po 14 dnech mi volali, že už je vše hotové, tak se moc těším do města, které mám opravdu moc ráda a zůstává pro mě navždy opředené kouzlem mládí, studentských snů a romantických procházek osamocená a šlehaná větrem, deštěm nebo vůní lipových květů v červnovém sluníčku, které rozpaluje dlažební kostky na chodníku, z něhož vyrůstá nádherný jedinečný gotický kostel, na jehož schodech skládala jsem si zamilovaná básničky a vedle kterého jdu já s maminkou právě pro mé maturitní vysvědčení. Červen, to je měsíc plný nadějí na krásné léto. Tehdy po ukončení střední školy i nadějí na nový život. Ten ale přišel o mnoho let později.
Před chvilkou jsem se vrátila z pošty, kde jsem si nechávala vystavit výpis z rejstříku trestů. A jelikož jsem si dnes ráno vyzvedla svůj úplně nový občanský průkaz spolu s ostatními doklady, musím říct, že to byl nepopsatelně krásný pocit podávat poštovní úřednici občanku, kde je mé ženské jméno, ženské rodné číslo a písmenko F.
(Ten podpis jsem vážně odflákla a tak ho teď aspoň nemusím retušovat, protože takhle se nepodepisuji. Důležitá je tam ovšem ta čárka na konci, neboť ta zdůrazňuje, že jsem -ovááááá a používala jsem jí v podpise, i když jsem byla ještě -ůůůůů.) 🙂
Důvod, proč jsem chtěla napsat tento článek byl původně ten, že jsem si ve svém online výpise zdravotní pojišťovny našla konečně vyúčtování mé hospitalizace v Motole.
Jde o výpis za 4 nejdůležitější dny, kde jsou uvedeny i jednotlivé lékařské výkony včetně hodnoty v korunách.
Celkem tedy vyšla má operace na 32.267,91 Kč. Následující dny už se účtovaly pouze částky v rozmezí 300 – 1000 Kč za jednotlivé odběry krve, které mi dělali tolikrát, až jsem z toho byla otrávená a které dohromady činí zhruba 6.000 Kč.
Výpis se ovšem velmi liší od výpisu, který jsem před rokem viděla u Dannie, která si jej nechala vytisknout pro svoji slovenskou zdravotní pojišťovnu a tehdy byl účet na zhruba 116.000 Kč. Tedy téměř čtyřikrát vyšší.
Jelikož jde o údaje, které podle mě nejsou tajné, považuji za zajímavé je tu zveřejnit. Překvapila mě totiž tak nízká částka. Takové operace v USA se pohybují i kolem 700.000 – 1.000.000 Kč. Tady je to prkotina.
Tento výpis je včetně mé druhé revizní operace.
Doplněno 11.9.2015:
Až teď v září se ve výpise uhrazené péče objevily další položky z května/června během mé hospitalizace. Celkem se však částka stejně vyšplhala jen na 51.951 Kč.
Doplněno 1.8.2015:
Ze včerejší návštěvy mé střední školy, která už neexistuje a tak archiv převzala jiná jsem si přivezla nové maturitní vysvědčení. Není to žádný zázrak, neboť na přední straně logicky nemohla škola podepsat tři členy maturitní komise a dát razítko školy, kterou jsem studovala, takže první strana je sice totožná jako původní, ale chybí na ní právě ony podpisy a razítko. To jsem dostala na zadní stranu s poznámkou, že jde o stejnopis, který souhlasí s originálem a razítko je školy, která archiv té mé převzala, což působí trošku nevěrohodně, ale hlavně, že je platné s mým novým jménem i rodným číslem.
Ze včerejška jsem si přivezla ale ještě něco. Tyto dvě fotografie. Prostě jsem musela. Za dvacet let tohle mé studentské město tak zkrásnělo a zmodernělo. Kdopak ho pozná?
Obrázek níže jsou přesně ty chrámové schody, na kterých jsem sedávala s hlavou v oblacích a touze po neuskutečnitelných snech, které se ukázaly být uskutečnitelné.
Prokletím osamocených cestovatelů je, že si ze svých cest přivezou velkou spoustu krásných fotografií, ale jen na málokterých jsou oni samotní. Cestou zvlněnou krajinou Českého středohoří jsem viděla pár, který radostně skákal ve zlatém poli zralé pšenice. Fotil nebo točil se totiž na samospoušť ve foťáku položeným na autě. Kdyby tam byl jen jeden z nich, nikdy bych takovou radost v poli neviděla. To je právě ten rozdíl mezi číslovkou jedna a dva…
Najde-li se člověk, který z osamocené cestovatelky udělá neosamocenou a vyfotí mě sedící zasněnou na těchto schodech, tu fotku sem na blog dám.
Doplněno 5.2.2019:
Dostala jsem e-mail od Johanky, která mi poslala výpis z pojišťovny OZP na celkovou částku 48.007,73 Kč za SRS u MUDr. Vřeského v Ostravě. Částka je srovnatelná s částkou, kterou si účtovala FN Motol.
Johanka: „Co se týče zákroku u MUDr. Vřeského v Ostravě: bez komplikací, v rámci možností v pohodě. Sice mě to do konce roku poněkud uzemnilo, ale to nebylo žádné překvapení, s tím jsem musela počítat. Momentálně mám ještě stále malé otoky – speciálně horní část pravého stydkého pysku – a pořád ještě musím mít gaťky i v noci, protože když tam není alespoň slabý protitlak, tak je to nepříjemé. Ale rozhodně se to sice pomalu, ale pořád lepší. Jak mi bylo řečeno mojí (již ne sexuální, ale jinak stále) partnerkou, je to jako normální ženská. Je fakt, že po těch otocích je kůže na stydkých pyscích poněkud vytahaná, nevím jestli se to zatáhne, nebo jestli se s tím bude muset ještě něco dělat. Ale vcelku spokojenost.
Každopádně nelituju, že jsem zvolila Ostravu. I přes to, že jsem šla na operaci až na druhý pokus, protože napoprvé mě roztržitý doktor Vřeský zapomněl nahlásit do nemocnice, což jsem zjistila až pět dní před datem operace. Trošku šok. 🙂
Přiznám se, že když čtu, jak se v Motole dilatuje už tři-čtyři dny po zákroku, zvedají se mi vlasy hrůzou na hlavě, to bych asi bolestí lezla po stropě. Nebo by mě museli fest nadopovat, ty tři ibalginy denně, co jsem tou dobou dostávala v Ostravě, by nejspíš nestačily.
Jo – a momentálně hloubka 11.5 cm měřeno zezadu od hráze. Nevím, jestli se mi podaří jít ještě hlouběji, ale tak jako tak si to prohloubit (což v Ostravě dělají) už asi nedám.
Teď ještě čekám, až mi MVČR přidělí nové rodné číslo, pak vyřídit doklady a mám hotovo… :-)“
5 Comments
š
hmmm, levné 🙂
Tereza
[1]: Já ten výpis z OZP budu ještě sledovat, zda tam něco nepřibyde, ale nevím, co ještě jiného bych tam měla čekat. 🙂
Dita
Terko, ty máš teda podpis. Skoro jako chomáč nití.
Lucka
ta částka je fakt divná, zvlášt když Daniela ji měla uplně jinou a Šárka taky. vím že i banálnější operace stojí víc.
bluemoon
Ta částka se opravdu pohybuje něco málo přes sto tisíc. Rozdíl mezi účtováním pojišťovnám jsou neustálé změny v získávání peněžních prostředků nemocnic a také to, že příjmy zdravotních a sociálních zařízení jdou z části od pojišťoven a z části z dotací státu.