Motol news (Den 10) - O Tereze a o Tomovi

Spřátelit se se spolubydlícími má milión výhod. Má ovšem (pro nás) jednu malou nevýhodu: vždycky se zeptají na dcerku (maminka jsem přeci já), na to, s čím tu jsem nebo na mé jméno, které mi tu visí nad postelí.

Musela jsem vysvětlit, proč je moje dcerka Kačenka Nováková, zatímco já Terry Nováků. (Nelze to vysvětlit, změnila jsem téma). Martině (mladá sympatická managerka výukového střediska) prohlásila, že se jí to jméno moc líbí. A začala vyzvídat, zda mi ho dala maminka nebo jestli jsem si ho třeba v pubertě neměnila já 🙂 A trochu se divila, že mi tu ostatní říkají Terezo.

Vysvětlila jsem jí, že všude jsem Tereza, i v práci atd., ale tady jsem na pojišťovnu a tak musím uvádět své oficiální jméno. Víc jsem to nevysvětlovala, i když by si o tom povídala ráda, ale já jsem to řešit už nechtěla. Fascinuje mě, jak jsme na pokoji s lidmi, kteří vůbec netuší, že se tu provádí nějaké konverze 🙂

Co se týče mého stavu, tak se čeká, až mi splaskne jeden otok (levé labio), na který byla nasazena antibiotika a klesnou občasné teploty.

Takže opravdu nic závažného. Už bych jinak šla 8. den domů, ale jsem teď ráda, že ležím tady, protože kdyby se otok objevil doma, tak bych s tím nerada šla k doktorovi někam u nás. Doktorka mi dnes říkala, jak jí mrzí, že mě ještě nemohli pustit domů. Ale když oni tu jsou všichni tak hodní… Mám ty nejlepší podmínky, jaké můžu mít!

Během dne si tu většinou povídáme s holkama a stále něco řešíme. Miluju, když Martina vykřikne: „Tak holkyyyy, co si tam naladíme?“ nebo „Holky, vemte si malinový piškot.“ 🙂

Nebo když do pokoje vlétne Pepa: „Tak co holky moje!?“ 🙂

Jakmile mi splaskne otok a přestanu mít občasné teploty, tak by mě měli pustit domů. Řekla bych, že dřív než v neděli to nebude.

Já ale opravdu nikam nespěchám.

Nicol, která včera nastoupila, jsem už neviděla (řekla jsem jí, že kdyby chtěla, ať přijde na sedmičku, ale nechtěla, tak jsem jí nechtěla rušit) a dnes nastoupila další slečna. Takže jsme tu vlastně celkem tři, ale o dilatační místnost se zatím s nikým nedělím.

Miloš mi chce pořád dělat kávu (z vlastního) a všude pomáhat 🙂 Taková nadstandardní pozornost! 🙂

Užívám si to tu. A těším se, protože mi dnes přijde kamarádka Andrejka z Prahy. Nakonec přeci jen ráda někoho uvidím a objednala jsem si prezervativy s jablečným džusem 🙂 (ale zvlášť).

A všimla jsem jedné zajímavé věci. Martina má taky bílou jmenovku 🙂 Tak jsme se shodly na tom, že nevíme, proč má někdo bílou a někdo červenou.

9 Comments

Lucka

4. 6. 2015 / 17:24 at 17:24 Odpovědět

chichi, možná s Martinou ještě hodíte řeč, já bych ty jmenovky tušila chichi.

Katka

4. 6. 2015 / 21:06 at 21:06 Odpovědět

Ahoj holkyyyy se sedmicky :-) Drzim palce, at brzy splaskne otok a klesnou horecky, at uz muzes domu a videt Kacenku. A napadlo me mozna rozuzleni zahady identifikacnich naramku na ruku. Tady u nas se cerveny dava v nemocnici osobe, ktera je na neco alergicka (ja mela cerveny) a bily dostanou ti ostatni stastlivci. Takze dle podle me je to takhle proste. Snad jsem te nezklamala :-) Drz se!

Moni

5. 6. 2015 / 8:04 at 8:04 Odpovědět

Pro lepší náladu NEJMILEJŠÍ naše SLEČNO TEREZKO 🙂

Jedna

5. 6. 2015 / 9:44 at 9:44 Odpovědět

[3]: Jo, komiksy na ihnedu jsou parádní.

Markéta

5. 6. 2015 / 11:25 at 11:25 Odpovědět

Držím ti palečky celou dobu. Já jsem uplně na začátku. Krásný den a mnoho nových přátel ti přeji.

Hotaru

6. 6. 2015 / 0:58 at 0:58 Odpovědět

Ahoj, děkuju ti že toto vše píšeš. Aspoň vím co mne vše čeká a nemine. Přeji hodně štěstí. A snad se někdy uvidíme možná jsem se viděli jen jako kolemjdoucí.