Amber
Trávím večer v koupelně, zítra mám schůzku s obchodním zástupcem, který nezná mojí minulost, tak chci přijít do práce samozřejmě v sukni a budu se snažit zapůsobit (ačkoli po 4 měsících HRT mi to jde jen s velkým vypětím všech sil a ne vždy).
A jak se tam tak zkrášluji, něco mě napadlo.
To jsou pořád otázky – jestli bych si jako muž dovedla představit žít s MtF, apod.
Pořád tvrdím, že jako muž ano. A tvrdím, že i biologický muž ano.
Muž nejsem, ale vidím to u kamarádky na ostatních mužích, jak moc jí chtějí a touží po ní – jako po biologické ženě.
Protože sem nemohu vložit fotku té kamarádky a ani bych to nikdy neudělala, napadla mě ale jiná věc.
Mám ještě jednu takovou kamarádku, která je extrémně ženská.
Je z Ameriky, takže jí můj malý článek na tomto blogu uprostřed Evropy nemůže nijak ublížit, pravděpodobně nikdo z Vás ji nikdy na živo nepotká a žádný z jejích nápadníků v Americe nečte můj blog.
Její minulost zná jen pár lidí. Občas si napíšeme přes facebook, ale vtip je právě v tom, že kdokoliv to zjistí, že tahle slečna (Amber) je MtF před SRS (jelikož si to v Americe musí platit sami a zatím na to takhle mladá holka nemá), tak si klepe na čelo.
S mojí kamarádkou má společného tedy nejen ženskost, krásu, ale také to, že je téměř 2 roky na HRT.
Je jí 26 let a je heterosexuální.
Moc přemlouvání mi to nedalo a svolila k tomu, abych tu zveřejnila pár jejích fotek, kterých má na facebooku milion. U žádné z nich se nedá pochybovat, že není ženou. Ona nežije život dívek během přeměny nebo jako transsexuálka. Ona žije život biologických žen. (Bez intimního styku, když ještě není po operaci).
Nemůžete se mě ptát, jestli bych si jako muž dovedla představit, že mám tuto ženu.
Nemůžete mi říkat, že mezi trans a biologickými ženami je rozdíl a že ten rozdíl bude věčný.
Nemůžete mi říkat, že trans poznáte vždycky.
Nemůžete mi říkat, že nikdy nebudeme ženami.
Jsem ráda, že ačkoli fotku mojí kamarádky sem dát nemůžu, fotku Amber ano.
A už mě fakt nebaví řešit, že tohle není žena.
Námytky typu: „tohle je ale jedna z miliónu“ nebo „to mi ukazuješ půlkilové jablko“ neberu.
Co je ona? Jedna znás. Je na tom stejně, jako my. Jako moje kamarádka, jako ta tisícovka v ČR, co už má za sebou od počátku operací za sebou přeměnu pohlaví i fyzicky.
Je to MUŽ?
Trans?
Já vidím ženu.
Nevidím transsexuální ženu.
Vidím biologickou ženu a tak jí také můj mozek vnímá.
A tohle se mi stává pořád – že potkávám tyhle ženy, které jsou pro mě ženami, ať už mají za sebou minulost jakoukoliv. Nerozlišuji jejich minulost a nemá vliv na mé vnímání jejich budoucnosti.
Vy mi říkáte, že neexistují a já si s nimi přitom povídám.
Vy mi říkáte, že tyhle ženy biologičtí muži nechtějí, ale já je s nimi vidím.
Nemůžete se mi potom divit, že s vámi nesouhlasím.
Amber je kočka, stejně jako moje kamarádka z východu je kočka, jako Sophinka je kočka 🙂
Co mám dělat?
Tak dobře.
Tahle slečna je chlap.
Bože ta široká ramena a ten nos.
Tuhle slečnu (pardon trans) by žádný biologický muž nechtěl, pokud je normální a není úchylný.
Nežiju v jiném světě. Žiju ve stejném jako vy. Obklopena stejnými lidmi jako vy. Tahle planeta je jenom jedna.
A já jsem šťastná, že na ní žiju.
(Ne, nešlehla jsem si nic :).
9 Comments
Šárka
Jako trans se samozřejmě žádná ts žena nechce cítit a nevnímá se tak, a ani ze sebe trans nechce dělat, to je přeci logicke, nechce tuto odpornou nálepku a nechce žít jako trans. Trans z ni právě dělá to okolí, které ji zná z minulosti, prostě všichni ti lidé co to o ni vědí.
Lucka
Terezko, pravda je tak trochu na obou stranách. pokud máš jemnější rysi v obličeji, máš drobnější postavu, a začneš třeba ve dvaceti, je dost reálná možnost že z tebe bude krásná slečna. pokud začneš v padesáti, máš holou hlavu, nohu třináctku, ramena jak zápasník a měříš dva metry, pak je ta šance být krásnou slečnou celkem malá. a neříkej že ne. tedy záleží na našich dispozicích a taky jak to na nás zabere. tedy je to člověk od člověka jiné.
Tereza
[2]: To jsem ráda, že už se to nehází do jednoho pytle.
Lucka
[3]:já to do jednoho pytle nikdy neházela. ale že budeme vždy trošku jiné, to budeme protože prostě jsme.
Šárka
[3]: Nevyšumi. Možná u někoho , ale rozhodně ne plošně u všech. Právě že to okolí, které to o nás ví, ovlivnit nedokážeme, stejně jako nedokážeme ovlivnit výsledek operace. Tohle je nad naše sily! Zbývá nežli se s tímto nešťastným, podelanym údělem zžit a trpět to, v čem a s čím musíme po přeměně žít.
Péťa
[5]:Šárka má na to velmi dobrý názor ale názor Terky je utopie v jednom poředu se taky ptaly lidí s naší problematikou co by na to partner jestli by utekl když jsme doma řekly že jdeme do změny pohlaví asi 10 procent řeklo že by zůstalo ale nedokáží si to představit protože ten partner se žačne měnit a je otázkou času kdy to nerozchodí něco jiného je dělat průzkum a něco jiného je tu realitu žít má bývalka taky tvrdila že budeme spolu vydržela to 9měsíců pak se nervově zhroutila a odešla takže pohádky toho typu jo to se zvládne na mě již nefungují zrovna tak bio kluk a předělaná holka zeptáte se ho on jo to by mi asi nevadilo a za půl roku když se ho zeptáte tak vám s největší pravděpodobností řekne ono se to nedalo okolí a podvědomí to vše zničí věřte tomu holky
anita angelb
winetou a jeho kun
michal
Ja se citim byt holka. Miluju podpatky, saty, sukne ale taky zaroven se mi porad zeny libi. I ty transsexualni.
Tereza
[8]: Michale, cítíš-li se jako žena, pak jsi žena 😉