Společensky akceptovatelnější
Dnes ráno jsem vstala a nemusela jsem se skoro holit 🙂 Zůstávaly mi v dlaních úplně samy kraťoučké zbytky vousků a tak kráááásně vypadávají ještě teď, když přes ně přejedu nehty! Je to přesně 14 dní od první procedury laseru. Mám z toho strašnou radost. Přestala jsem dobíjet strojek každý den, protože mi holení zabere třetinu původního času. A takhle by to mělo vydržet asi do poloviny ledna, kdy začne růst další dávka těch potvor 🙂 To bude ten nejlepší okamžik pro druhou návštěvu mé milé depilační sestřičky v Praze 🙂
Během cesty do práce mě napadla jedna věc.
Pokud máme strach, že se něco nepodaří, že nebudeme vypadat tak, jak bychom chtěly, abychom byly 100% identifikovány jako ženy, pak i přesto chci dosáhnout toho, po čem tak toužím. Protože mnohem radši budu žít s ženským jménem v občance a připomínat aspoň vzdáleně ženu, která se bude v nejhorším případě oblékat jako muž, což je společensky akceptovatelnější, než kdybych zůstala mužem a oblékala se jako žena.
Samozřejmě se nechci oblékat jako muž, ale pořád je to schůdnější než stav, který je teď…
I ta nejhorší varianta, kdy ale budu ženou, je lepší, než zůstat mužem a denně se trápit, proč tou ženou nemůžu sakra být…?
Zjistila jsem, že s přeměnou souvisí tolik věcí… není to jen změna vzhledu, změna chůze, změna způsobu komunikace, která je melodičtější, zvučnější, barevnější (jako celý ženský svět), ale jde o změnu myšlení… vyskočení z léta zažitých mužských rituálů, které nejsou najednou potřeba.
Ne, jako žena opravdu nepůjdu o půlnoci městem sama. Neohnu se v sukni pro klíče spadlé na zem, ale pokrčím se. Nemusím pouštět jiné ženy první do dveří – to vypadá asi divně :). A spoustu dalších činností, které muži a ženy dělají odlišně… Ale to mi problém dělat nebude. Na to se moc těším.
Na Evropě 2 jsem nedávno zaslechla, jak čtou žebříček věcí, které se mužům nelíbí na ženách. (Byl tam i žebříček opačný, ale ten jsem neslyšela vůbec). Poslední 4 věci jsem prošvihla, ale vyhlášení prvního místa ne.
To nejhorší, co muži považují za vrchol nechutnosti na ženě je, když si žena ve společnosti hlasitě vrátí nudli zpátky do nosu, říhne si nebo si odplivne! 🙂 Fuuuuj. Řekla bych, že je to proto, že jsou to vyloženě neženské činnosti. Když si taková jemná půvabná blondýnka s kouzelnou tvářičkou pěkně zhluboka odplivne, to nikdo nečeká 🙂 Zajímavé ale je, že mužům se to toleruje, i když je to taky hnusné. Já bych k tomu ale chtěla říct, že stejně hnusné mi přijde, když si hezká žena zapálí cigaretu. Není na tom nic ženského. Degraduje to její ženskost. Ten zápach a kouř kolem ní…
Těším se.
Strašně se těším.
Na rok 2014.
Konečně něco pozitivního…
To bude moooc zajímavý rok 🙂
Přála bych si, aby všechno dopadlo tak, jak chci.
A všechno si to tu zapíšu. Každý ten krůček, kdy se budu měnit… kdy se bude měnit úplně všecko… kromě mě uvnitř, kde jako jediná zůstanu pořád stejná.
Začínám být z té předvánoční atmosféry, kdy se každý objímá, každý někomu říká, jako ho má rád a kde jsou rodiny pohromadě, trošku naměkko. A proto si dám v sobotu k snídani vajíčka na tvrdo a z těch co zbydou upeču vánočku 🙂
Spolu s Anetkou. Akorát každá na na jiné straně naší země… to mi ale vůbec nevadí. Nejde tu o kilometry.