9 nejotřesnějších chlapských zženštilostí

Hledala jsem nějaké informace o hudebních skupinách a úplně náhodou narazila na web JenProHolky.cz

Jsou tam docela zajímavé věci 🙂 Ale hned na hlavní stránce mě praštil do očí článek s názvem „9 nejotřesnějších chlapských zženštilostí“.

 

A ten mě přivedl zase na další myšlenku.

 

Je jedna dívka, která mě kdysi dávno poznala na mé dívčí fotce na libimseti.cz. Napsala mi tam vzkaz, že jí připomínám člověka, kterého znala a který byl moc fajn. Znali jsme se jen z chatu, na kterém jsem ji kdysi poznala ještě jako Tom a povídali jsme si spolu. Je ze stejného města jako já a jednou v životě jsem jí potkal. Mimochodem byla moc hezká a jmenovala se Monika. Má už hodně dlouho kluka Tomáše a rozhodně by ho neopustila 🙂

 

Nedávno jsme si denně vyměňovali na lide.cz vzkazy. Ona jediná (kromě mé manželky) znala mé tajemství a i když mi to bylo nepříjemné, že u ní se prolínají oba moje světy, jí to zajímalo a mohla jsem jí psát o mých holčičích problémech a snech (i když v mužském rodě). Přála si mě potkat ve městě v holčičích věcech tak, jak mě znala z fotek Terezy a občas měla zajímavé názory.

 

Jednou jsme se bavili o francouzské pedikúře. Psala jsem jí, že jí mám čerstvě udělanou i na nohách a že se mi to moc líbí, takže s ní chodím i ven, aby to bylo vidět (myslela jsem v holčičích věcech a sandálkách na podpatku). A ona mi napsala: „Jo, a vezmeš si k tomu pánský trekový sandále! Fuuuj!“

 

Jooo fuuuj. Ta představa nebyla nic moc. To spojení mi nešlo přes nos. Já jsem to samozřejmě potom pochopila, že mě tím jenom pošťuchuje, ale vlastně mě přivedla na myšlenku, proč mi ta představa kluka oblečeného jako kluk v pánskách sandálech s francouzskou pedikúrou nebyla příjemná, když sama se snažím vypadat co nejvíc jako holka.

 

A dnes mi to u toho šíleného článku z webu JenProHolky.cz došlo.

9 neotřesnějších chlapských zženštilostí bylo totiž opravdu otřesných. Od vyloženě mužského vzhledu pánů v podpatkách až po muže v sametově hebkých silonkách s hladkýma nohama, který ovšem nevypadal ani trochu žensky, ale měl svaly a byl to na první pohled muž.

Odkaz přímo na ten článek sem dávat nebudu, protože si nemyslím, že je to něco, co je hezké 🙂

 

Lidé opravdu potřebují mít jasno, jak mají toho druhého identifikovat. Jestli jako ženu nebo muže. Pokud v tom mají zmatek, nemůžeme se jim divit, že je to odpuzuje nebo jsou rozpačití.

 

Představte si kohokoliv z těch, kteří prošli celou přeměnou (viz můj článek Přeměny, kde jsou i fotografie před a po změně). Představte si, že jakýkoliv z těch „mužů“ na levé straně fotky před přeměnou nosí sukni, podpatky nebo silonky. No nevypadá to hezky. A představte si, že totéž nosí dívka, která se z tohoto muže stala… Pak je to úplně v pohodě. Přirozené a normální. A navíc i hezké!

 

Mám v tom jasno.

Já nechci nosit sukně, silonky, francouzskou pedikúru jako muž. Já to chci nosit jako žena!

Já jsem žena. Chci vypadat jako žena. Nechci být Tom, který nosí sukně a lakuje si nehty. To se nelíbí nikomu.

Potřebuji pomoct, abych mohla být ženou. Abych to mohla nosit svobodně a kdykoliv chci. A nemusela se za to stydět…

 

I já se snažím být tolerantní. Snažím. Co se ras týče, nemám žádný problém. Co se týče sexuálních minorit, také s tím nemám většinou problém (gayové, lesby, travestiti…), ale pokud ten chlap vypadá opravdu chlapsky, má chlapský účes, svaly, neoholené strniště a k tomu má kraječkovou noční košilku, to spojení mi prostě nejde dohromady. Funguje to i naopak – když má krásná sexy dívka oblečená jinak do vyloženě dívčího oblečení třeba pánskou kravatu…

 

Sama jsem divná a současně sama přemýšlím o tom, jak je to divné, když je někdo divný. To je divný! 🙂

 

Možná přemýšlím jako normální žena.

Necítím se jako muž.

Mám v tom dobrý zmatek.

 

A z toho zmatku vidím jediné řešení.

 

Před třemi dny jsem viděla nové video na youtube o další přeměně. Na konci toho videa byl anglicky text: „Jestliže máte nějaké otázky, neváhejte mi napsat.“ Tak jsem jí napsala. Asi 10 otázek hned na začátek 🙂 Poprvé, co jsem kontaktovala někoho, kdo má podobný problém.

 

Je úžasná. Říká si Veny. Je z Chemnitzu v Německu (takže skoro sousedé po těch všech amerických přeměnách na youtube) a vyměnili jsme si dost dlouhé zajímavé vzkazy. Je rok po hormonální terapii, má už neutrální jméno a v srpnu 2013 jde na operaci pohlaví do Mnichova. Připlácí si 1500 euro. Samotná oprace je prý také zdarma jako u nás pro ty, kterým to potvrdí sexuolog. Ale tento chirurg jí prý vymodeluje pohlaví, které bude schopné dokonce vlhnout a vypadat téměř dokonale jako opravdové ženské. Už jsem o tom taky četla, že je to možné. Jde prý o jednoho z nejlepších lékařů v Německu. Tak mě moc zajímá, jak to dopadne.

 

Povídali jsme si spolu o psychologovi, o škole, o její dívce, která má zatím chlapce, ale chce se s ním rozejít, aby mohla žít s Veny a jako první vyzkoušet i její novou vagínu 🙂 Ukázala mi i její fotku. Sympatická slečna 🙂 Veny studuje na univerzitě a dala mi sílu jít do toho. Probrali jsme coming-out i mojí dcerku. A řekla mi, že mám hezčí fotky před hormonální terapií než ona 🙂 Ona je taky hezká – je z ní blondýnka s vlasy na mikádo. Má ale obrovskou výhodu – má slabounké vousy, takže než proběhla elektrolýza, mohla si je holit a ani si je nemusela maskovat make-upem jako já. Moje vousy jsou obrovský problém, jak jsou vidět, protože jsou tmavé. Já sama jsem brunetka.

 

A dnes mě taky napadlo, že bych zkusila barevné kontaktní čočky bez dioptrií.

Ve photoshopu jsem totiž zkoušela změnit barvu mých očí na šedé až modré a vypadalo to úžasně! Strašně to změní pohled! Ale na to je ještě čas.