Nejprve trošičku k tématu. Tohle na mě před chvilkou vyskočilo. Hloubka vagíny – věčné to téma nejen mezi námi 🙂

 

 

 

Muselo se to jednou stát. Má poslední věčně odkládaná povinnost nahlásit změnu svého jména a rodného čísla u ČEZ. Jejich internetový portál sice umožňoval „změnu kontaktních údajů“, změnu jména ale provést nešlo, muselo se na pobočku a tam já jsem za žádnou cenu chodit nechtěla, tak jsem ještě ty necelé dva roky od operace platila elektřinu napsanou na pana Nováka, stejně jako SIPO.

 

Česká pošta se zachovala nečekaně přívětivě – ke zrušení SIPO na občana, který již neexistuje (řekla jsem, že pan Novák už nikdy nemůže přijít ho zrušit, protože tu prostě není a nebude), jim stačilo, abych přišla já, řekla, že to platím stále za něj taky já a zrušilo se to. SIPO mi chtěli založit nové, ale to už jsem nechtěla. Správně to takto udělat vůbec neměli a nesměli, ale udělali. Občas je potřeba porušit pravidla, neboť je to jednodušší a výsledek je stejný. Pan Novák totiž skutečně neexistuje a mně se nechtěly vytahovat všechny ty papíry s potvrzením změn mužského jména na neutrální a neutrálního na ženské spolu se změnou rodného čísla.

 

U ČEZ byla situace jiná. Tam jsem musela s pravdou ven. Nesnáším, když se musím dobrovolně vyoutovat. Naposledy jsem se vyoutovala tak před rokem, od té doby nic.

 

V čekárně ČEZu jsem si vzala pořadové číslo a čekala. Paní mi nabídla dobrou voňavou čokoládu z automatu, kterou jsem si pak vzala na přepážku, usmála se na paní Moniku, asi 45letou paní a řekla: „Udělala jsem si na vás kávu, protože to bude na dlouho.“

 

A bylo to na dlouho.

Strávila jsem tam hodinu.

 

Na ČEZ jsem musela, protože jsem po 14 letech prodala svůj byt. Odpoutala jsem se. Odstřihla pupeční šňůru k němu, což už jsem moc potřebovala a nebylo to jednoduché. Teď je čas začít znovu a svůj nový byt si vymalovat tak, jak jsem vždycky chtěla. Vše podle sebe. Fialové stěny, bílé kytičky, dekorace, na které už se moc těším. Začalo plnění dalších mých snů.

 

První část byla jednoduchá. Paní Monika mě přivítala podáním ruky a usmívala se. Líbí se mi ten osobní přístup. Sepsaly jsme smlouvu na nového majitele (na mě), přičemž jsem byla stále ujišťována, že to zvládneme rychle a „nebude s ničím problém“. 🙂

 

Pak jsem ale vytáhla smlouvu na prodej mého starého bytu, která byla napsána na mě – na Terezu. Paní Monika mě hned začala v počítači vyhledávat, ale já jsem jí zastavila. „Mě tam nenajdete. Já tam nejsem a nikdy jsem ani nebyla. Musíte najít Tomáše Nováka.“

„No ale to nejde. Vy nemůžete jednat za něj. Budete sem muset poslat jeho.“

 

Aaaaaach jooooo.

Tak jdeme na to.

Už to přišlo.

 

Nadechla jsem se a začala: „Pan Novák už nikdy nepřijde. Nemůže přijít, protože už neexistuje.“

„Jak neexistuje?“

„No neexistuje.“

„On zemřel?“

„V podstatě ano, ale nezemřel…“ (Tenhle argument nemohl obstát.)

???

„Dobře. Víte, já jsem sem nikdy jít nechtěla. Platila bych tu elektřinu za pana Nováka pořád do smrti, ale bohužel jsem ten byt musela prodat. A vy jste byli úplně poslední, kde jsem tu změnu ještě nenahlásila. Pan Novák už neexistuje, protože změnil jméno tady na to (ukázala jsem jí první rozhodnutí z Městského úřadu) a potom ho změnil na tohle. A to jsem já.“

Ke dvěma rozhodnutím jsem přidala ofocený papírek o změně jména a rodného čísla, který jsem si tehdy prozíravě ofotila, než mi ho zase sebrali spolu s vydáním nové občanky a na kterém bylo původní rodné číslo a to nové. Čili jediný doklad, kde byla obě rodná čísla spolu.

(Kdo s sebou nechce nosit papíry tři, může si po ukončení přeměny nechat na matrice vydat potvrzení o všech provedených změnách ve jméně a rodném čísle na jediném papíře, které však matrika nevydává automaticky, nýbrž na požádání. Výhodné je to zejména proto, že jde o potvrzení úřední a čím úřednější, tím lepší 🙂

 

„Aha, tak to už vám rozumím, proč jste sem nikdy nechtěla. Nebojte, já s tím nemám problém, ukončíme tu původní smlouvu na pana Nováka a vy mi to podepíšete jako pan Novák, ano?“

 

Super.

Takhle jsem to udělala už mockrát. Je to to nejjednodušší řešení.

 

Pan Novák ukončil s ČEZ smlouvu a Tereza si založila novou.

 

Paní Monika se mezitím zvědavě ptala na různé otázky typu „co na to říkali rodiče?“ nebo „to můj manžel, ten by s tím měl problém, někdy mi vadí, jak je netolerantní“.

Byla moc milá a děkovala jsem jí, že jsem narazila zrovna na ní.

Příjemné mi to ale nebylo.

Když mě teď někde potká, už to budu navěky ta, co změnila pohlaví. A to už jsem si myslela, že senzací už nikdy nikde nebudu.

 

 

Na ČEZu jsem si tedy vše hezky vyřídila a v plánu jsem dnes měla ještě jeden strašně milý „vyoutovávací“ zážitek. Měním totiž gynekologii z pražské na místě v mého bydliště, abych nemusela jezdit pro recept do Prahy. Najít gynekologa tady u nás (a asi i všude jinde), který by mě vzal, byl nadlidský úkol, protože mají všude plno, ale nakonec se mi povedlo jednu gynekoložku najít a shodou okolností jsem pak zjistila, že k ní chodí i moje sestra.

 

Takže jsem se ráno připravila na to, že se dnes budu svlékat a bude do mě někdo koukat zrcátkem a hlavně že budu muset s pravdou ven. :-/

 

Už v čekárně jsem se zapovídala s jednou slečnou, která tam šla taky poprvé a přede mnou byla jedna velmi velmi pomalá a stará babička, takže jsem měla spoustu času si se slečnou popovídat. Když si mě sestra zavolala, začala se vyptávat na různé otázky, jako například „kdy byla poslední cytologie z gynekologie“ nebo „kdy jsem měla poslední měsíčky“.

 

Na tu poslední tázku mě ségra upozorňovala, ať se na ní připravím.

 

Jasně.

Jenže na ní se prostě připravit nedá, protože to je otázka, která přímo směřuje k vyoutování.

 

„Já už (to „už“ jsem tam tak jako zašeptala) nemám měsíčky.“

„Proč nemáte měsíčky?“

„Protože nemám vaječníky.“ (snažila jsem se to ještě nějak uhrát 🙂

Chvíli ticho.

„A co vám tam teda dělali?“

 

Tak a jdeme zase na to. Vyoutovávací den.

„No změnili pohlaví! Víte, já jsem to chtěla říct až doktorce, tady mám lékařskou zprávu…“ Sestra už mi jí tahala z ruky a četla. „No joo, ale tohle je na nějaké jiné jméno a hlavně tam nesouhlasí to rodné číslo!“

 

Zase to vysvětlování.

Vytáhla jsem svá dvě rozhodnutí spolu se změnou rodného čísla a měla velkou „radost“, že tohle musím ještě vůbec někde vytahovat. Ale ok, gynekologii (a vůbec zdravotnickým zařízením, která souvisí s konverzí) nic tajit nechci, protože je to v mém zájmu, aby o tom věděli.

 

„Takže jste teď chodila na gynekologii v Praze, tam se vám taky dívali normálně zrcátkem dovnitř a chodila jste na kontroly?“

„Ano.“

„Tak tady vám dám náš dotazník, ten mi za 14 dní přineste a teď už by vám estrofem měla předepisovat naše paní doktorka, která si vás příště prohlédne.“

 

Dotazník byl zaměřený na správnou životosprávu. Ptali se mě, zda jím pravidelně, jím mléčné výrobky s laktobacily, zeleninu, jak dlouho nosím tampón, jestli po pohlavním styku cítím pálení nebo jestli nosím tanga.

 

Sestřička se rozpovídala o tom, jakou mám výhodu, že budu estrogeny dostávat celý život, zatímco ostatní ženy budou už staré a ošklivé a já budu vypadat pořád na 30 🙂

Jo, jsou ty kouzelné pilulky s estrogenem prostě pilulky krásy 🙂

 

Vypadá to, že sestra to vzala v pohodě. Uvidím za 14 dní, co na to naše lokální paní doktorka. Do Prahy jsem jezdila hlavně proto, že to byla gynekoložka, která má s námi zkušenosti a kdyby byla blíž, určitě bych jí neměnila. Ale jezdit si pořád dokola do Prahy pro recept už nebylo v mých časových možnostech.

 

Mimochodem estrofem předepsaný gynekologem na mé ženské rodné číslo mám teď úplně bez doplatku.

 

A já jdu doufat, že tohle bylo moje poslední vyoutování zase na dlouhou dobu.

Už to neříkám vůbec nikomu. Je to něco, co zapadlo do hluboké historie, nemyslím na to a není na to ani prostor u potencionálních partnerů, kterým to hodlám neříct buď nikdy nebo (podle situace) za hodně dlouho.

 

Přišla jsem totiž na to, že otázka, zda to říct či neříct partnerovi, nemá jasnou odpověď. Je to vždy závislé na okolnostech. I u mě se může řešení takové situace lišit. Vždy ale vycházím z toho to neříkat. Protože prostě není co, není kdy a není proč. A protože to tak chci. Protože prostě ten pocit, kdy mě partner bere jako biologickou ženu, už se NIKDY nedá vzít zpátky, když se to dozví. Dokonce jsem se dostala do situace, kdy jsem já sama ukončila vztah jen proto, že jsem to tomu partnerovi řekla, přestože mě ujišťoval, že mu to nevadí, a že tu informaci stejně vytěsnil, jako by neexistovala. Nedokázala jsem na něm neustále nepozorovat a nehlídat ho, zda mě nevnímá jinak, než ostatní ženy. Neustále jsem čekala na to, kdy v jeho očích začnu být jiná, pořád jsem si opakovala, že mě teď přeci musí vidět jinak a tak jsem si ten vztah paradoxně zničila svým vyoutováním já sama, což mi přijde úplně absurdní.

 

Kdybych dnes nešla na ČEZ a na novou gynekologii, nevracela bych se k tomu. V sobotu jsem si vesele randila na procházce, aniž bych o své minulosti přemýšlela, a až večer mi v jeho objetí došlo, že cítím jakousi výčitku, že on je ke mně tak upřímný, zatímco já k němu ne. Ale během mžiku jsem na to zase zapomněla, protože není co si vyčítat. Určitě na to jednou bude příležitost mu to sdělit, až bude vztah postavený na pevných základech (a až budu cítit, že jde o životního partnera). Tak pevných, že s nimi už nemůže nic otřást. Ale ani tehdy nevím, jestli to budu vůbec někomu říkat. Nemám to v plánu a nestydím se za to. A taky už mě to dávno přestalo bavit řešit.

 

Já jsem totiž biologická žena. Nač být někým jiným, když mě tak, jak jsem vždycky chtěla, vidí i ostatní?

 

Každý jsme tím, kým se cítíme být a tím, kým nás vidí druzí.

 

 

„Už se nechcem nikdy vracet
Tam kde nám bylo nám bylo mizerně
Já už se těším, jéjéjé já se těším
A vím určitě, že ne sám“

 

 

🙂

O kouzelných pilulkách s hormony jsem už psala v minulosti mockrát a myslela jsem, že toho o nich vím hodně.

 

Některé informace jsem objevila ale teprve nedávno a jsou tak zajímavé, že jsem se rozhodla je sem napsat, protože se bytostně týkají i mě. Dokonce tolik, že jsem pro jistotu lehce pozměnila svůj jídelníček a životní styl.

 

Hledala jsem totiž, jak kolísá hladina estrogenu u biožen v průběhu dne. Zajímalo mě, zda do svého těla nedodávám estrogen pilulkami ráno a večer zrovna v době, kdy ho tělo třeba zpracovává hůře nebo zbytečně moc rychle (nebo tak něco – prostě jsem si chtěla zjistit nejvhodnější denní dobu pro dodání estrogenu do těla a mít to tak zkrátka „vymakané“ k dokonalosti). Myslela jsem si, že najdu nějaký graf kolísání estrogenu během dne u biologické ženy a půjdu dál. Místo toho jsem narazila na spoustu nových informací.

 

A jak tak teď koukám na záhlaví mého blogu, mám tam „19. 2. 2014 začátek HRT“.

Dnes je 19. 2. 2017.

Je náhoda, že mě napadlo tohle zjišťovat přesně ve tříletém výročí začátku mé HRT. Dnes jsou to tři roky, co jsem spolkla slavnostně svojí první pilulku. Ten den si pamatuji celý se všemi svými detaily. Bylo to období plné nadějí, očekávání, radosti, euforie a štěstí (které tímto dnem už nikdy neskončilo). Takže se sem tohle téma vlastně hodí.

 

 

Nejvyšší hladina estrogenu v průběhu života je u žen na začátku puberty a ke konci menopauzy.

Ke konci menopauzy se také zvyšuje riziko rakoviny prsu z důvodu zvýšeného množství estrogenu v těle, proto lékaři doporučují (to jsem opravdu nevěděla) jíst v tomto období zvýšeného estrogenu hodně vlákniny.

 

 

Hladiny hormonů v průběhu života ženy

 

 

 

Potraviny bohaté na vlákninu snižují množství estrogenu kolujícího v těle.

 

Důvod je ten, že potraviny bohaté na vlákninu obsahují rostlinnou látku fytoestrogen, která je tak podobná našemu estrogenu, až je tělo zmatené, má dojem že estrogenu už je dost a jeho produkci zastaví. (Zdroj: idnes.cz.) Nejvíce fytoestrogenu se dá najít v hrachu, fazolích (hlavně sojových) a semínkách, nejlépe lněných.

 

Fytoestrogen jsem tu kdysi chválila (i když jeho účinky jsou tisíckrát slabší, než účinky estrogenů). (Tisíckrát není jakože hozené slovo do větru, ale opravdu mají fytoestrogeny tisícinásobně slabší účinek, než estradiol.)

 

Chápu-li to tedy dobře, pak platí, že čím více estrogenu, tím větší pravděpodobnost, že jeho produkci tělo zastaví?

 

Překvapuje mě, že by měla vláknina až tak velký vliv na množství estrogenu v těle, že by jeho produkci mělo tělo zastavit. Potom bychom nemusely vůbec polykat pilulky s estrogenem, ale stačilo by jíst fazole…

 

Účinky přírodních fytoestrogenů jsou tisíckrát slabší. Množství vlákniny by pak muselo být obrovské. Nicméně nějaký vliv na estrogen tedy má.

 

To neznamená, že bychom měly přestat jíst vlákninu. I tu tělo potřebuje. A nabízí se otázka, zda by nebylo pro nás naopak prospěšné k pilulkám s estrogenem dodat fytoestrogen ve vláknině, protože naše tělo produkci estrogenu nikdy nezastaví (jelikož ho neprodukuje). Jenže co je “ dlouhodobě vysoká hladina estrogenu“, kdy tělo jeho produkci stopne?

 

Z posledního kontrolního vyšetření na endokrinologii, které probíhá každý rok, jsem se na podzim dozvěděla, že hladiny estrogenu v mém těle jsou v normálu jako u běžné ženy.

 

Takže si s klidem můžu dát knäckebrot 🙂

 

 

 

Jenže ono ani kolísání hladiny estrogenu není pro nás dobré a efektivním způsobem, jak ji udržet ve zdravých mezích, je cvičení.

 

To jsem také nevěděla, že cvičit můžeme proto, abychom byli v kondici, cítili se lépe, měli třeba hezčí postavu, ale má také vliv na hladiny estrogenu v těle.

 

Během tělesné námahy se totiž z tukových buněk (takže je dobré mít i nějaké ty tukové zásoby 🙂 uvolňuje enzym aromatáza, který dokáže přeměnit androgeny, mužské pohlavní hormony, na slabší formu estrogenu.

Kouzlo!

Udělej sto dřepů a bude z tebe žena! 🙂

 

Ta aromatáza je docela fajn věc tedy. A ještě ten název ve mně evokuje něco, co krásně voní… Jistě vypadá krásně. Nejspíš jako nějaký motýl nebo gerbera a má aspoň deset barev.

Já vlastně nevím, jak vypadají enzymy 🙁

 

Nedalo mi to a obrázek aromatázy jsem si našla. Je to takový shluk strusek:

 

Líbí se mi 🙂 Připomíná mi vlasy afrických žen zatočené do prstýnků.

 

 

Aromatáza se někdy označuje jako CYP19A1.

 

Jenže všeho moc škodí. I tohohle cypu.

Při rakovině prsu u žen po menopauze se například podává lék Alozex (léčivá látka anastrozol), který patří do skupiny inhibitorů (blokátorů) přirozeně vyskytujícího se enzymu aromatáza, čímž snižuje množství estrogenu v těle.

 

S aromatázou toho ale souvisí více, například i vypadávání vlasů u žen.

 

Rychlost vypadávání vlasů se stupňuje v závislosti na množství DHT (dihydrotestosteron), které ženské tělo vyprodukuje. Čím více DHT, tím větší riziko vypadávání vlasů. K zrychlení vypadávání vlasů může přispět i nízká hladina enzymu aromatázy v těle, protože aromatáza zabraňuje tvorbě DHT.

 

 

Pokud bychom se nějakým způsobem dostaly k progesteronu, což je také ženský hormon, ten zase působí jako silné sedativum. (Takže bioženy se k zubaři mohou objednat, když ho mají nejvíce – tedy ve třetím týdnu menstruačního cyklu.) Progesteron předepisují MtF holkám občas někteří lékaři v USA nebo v Rakousku, protože má větší efekt na růst prsní tkáně, než estrogen.

 

V USA se teď dokonce dávají MtF slečnám před pubertou blokátory testosteronu oddalující pubertu ve formě implantátu, který má účinnost dva roky! (Tato informace zazněla v novém dokumentu National Geographic „Gender revolution“, který jsem před týdnem zhlédla a pár zajímavých bodů z něj připsala do článku z 16. 12. 2016. Těch zajímavých bodů bylo opravdu jen pár, protože v dokumentu toho až tak nového pro nás zase tolik nezaznělo. Byl natočen pro diváky, kteří o tom neví vůbec nic a takto k tomu přistupovala i reportérka.)

 

 

 

 

Tuhle větu jsem nikdy neříkala. Podle čeho se měří, že někdo vydrží víc, než ten druhý? V počtu kliků, které udělá? V počtu zlomených srdcí? V objemu vyplakaných slz?

 

Ženské hormony mají ale opravdu vliv na naše vnímání bolesti. Estrogen ovlivňuje počet nervů, které aktivují bolest, a progesteron, jehož hladina stoupá ve druhé fázi menstruačního cyklu, funguje jako silné sedativum. Tím se dá vysvětlit i klid, který cítí ženy ve druhé polovině těhotenství.

 

 

Mužský hormon testosteron vyrábějí i vaječníky. Dokonce i nejhojnější hormon DHEA, matka všech hormonů, se považuje za mužský. Ve skutečnosti se jmenuje dehydroepiandrosteron. Proto se mu říká zkratkou a matkou (nebo tedy spíš taťkou, když je mužský) všech hormonů je proto, že z něj vznikají ostatní naše hormony.

 

Hladina testosteronu během dne u mužů

Čili kdy je muž nejnadrženější? Přesněěě… to jsou ty ranní „eiffelovky“ 🙂

Zato po sedmé večer ho, prosím vás, nechte raději koukat na zprávy…

 

 

Hladina testosteronu během dne u žen

(V grafu jsou hodnoty testosteronu ženy ve věku 40-49 let a protože hladina kolísá v souvislosti s menstruačním cyklem, jsou uvedena tři měření (4., 14. a 21. den))

Mužské hormony řídí jak u mužů tak u žen sexuální touhu. Ničí je však alkohol. Přeměňuje mužský hormon na ženský estrogen, což je mimo jiné důvod, proč muži, kteří pijí hodně alkoholu, mohou mít téměř ženská prsa. Takže kdo má rád sex, měl by prý pít alkohol maximálně jednou týdně. (A kdo chce mít prsa jako Pamela, ten to může klidně rozjet s alkoholem ve velkém. Ale ne že tu teď všichni začnete pálit testosteron alkoholem. To by asi nedopadlo dobře.)

 

Ženské tělo vytváří přibližně 30 různých forem estrogenu. (30? To slyším prvně. Slušné na to, že „téčko“ je jenom jedno. Ani mě to nepřekvapuje. Ženský svět je barevnější, voňavější, prostě rozmanitější ve všem.)

Tři nejznámější estrogeny jsou: estron, estradiol (nejsilnější estrogen v ženském těle) a estriol (desetkrát slabší, než estradiol).

 

 

 

Zajímavé jsou ale i ostatní hormony.

 

Aktivní cvičení, stačí třeba rychlá chůze, povzbuzuje tvorbu růstového hormonu a když do hodiny po takovém cvičení sníme nějaké zdravé proteiny (třeba libové hovězí nebo rybu), účinkují ve spojení s růstovým hormonem mnohem výrazněji. Hodně projevů, které přiřazujeme stárnutí, jako třeba tenčí kůže a výraznější ukládání tuku, způsobuje nedostatek růstového hormonu, který si můžeme vyrobit cvičením.

 

Jak stárneme, postupně nám ubývá svalové hmoty, což je nebezpečné, protože jsme méně obratní a hrozí nám pády. Poslední výzkumy odhalily, že svaly už se v pozdějším věku neobnovují díky konzumaci proteinů, protože na ně nejsou tak citlivé, jako v mládí.

 

Přesto si cvičením můžeme pomoci i ke kráse. 🙂

 

 

V mozku máme jakousi minutku. Jakmile začne nějaká známá situace, třeba zapneme rychlovarnou konvici, minutka se spustí a s ní produkce dopaminu. Dopamin je látka vznikající v mozku, když na něco čekáme. Když jsme ve stresu, zdá se nám, že se voda vaří déle.

 

Důvodem je to, že stresové hormony kortizol a adrenalin zvyšují množství dopaminu a zpomalují naše vnímání času. Stačí si uvědomit, že si s naším vnímám času hrají hormony a možná budeme méně nervózní.

 

Kdy během dne máme největší tendence ke stresu?

 

Hladina stresového hormonu kortizol během dne

 

V devět ráno na mě prosím nikdo nemluvte.

 

Vědci nedávno objevili hormon hladu jménem ghrellin. Vzniká v žaludku a je to velmi silný povzbuzovač chuti k jídlu. Ghrellinu máme nejvíc, když jsme dlouho nejedli a těsně po jídle jeho hladina výrazně klesne.

Je v tom ale jeden háček. Ghrellin klesá, když si dáte jídlo plné karbohydrátů, ale na tuk skoro nereaguje. Takže když sníte tučné jídlo, hormon hladu neklesá a stále hlásí do mozku, že bychom ještě jedli. Kdo chce zmást svůj žaludek, vymění máslo, špek a škvarky za luštěniny, chleba a cereálie.

 

 

Melatonin (hormon mladosti a spánku, ale také melancholie, která vrcholí často v nočních hodinách a ve tmě, pokud bdíme) způsobuje, že skutečná noc nám začíná kolem desáté večer. Tehdy nám poklesne tělesná teplota, cévy se mírně stáhnou, průtok krve se zpomaluje, orgány utlumují svou činnost. Ideální čas zalézt do postele.

 

Kolem šesté ranní melatonin klesá, cévy se roztahují, stoupá vnitřní teplota a nadledvinky začínají produkovat hormon kortizol, který nás vybuzuje do akce. Hladina melatoninu pak začíná opět stoupat už během odpoledne. Melatonin určuje i to, že ženy jsou nejplodnější ke konci léta. Pokud se tedy žena snaží otěhotnět, měla by si vzít dovolenou na konci srpna a je celkem jedno kde, stejně ji asi stráví v posteli.

 

Hladina melatoninu během dne

 

 

Hormon melatonin ovlivňuje mimo jiné i některé příznaky našich chorob. Třeba to, že nám teplota stoupá převážně v podvečer. Hodně léků zabírá jinak ráno a jinak večer, proto nám je lékaři předepisují na určitou denní dobu. Například prášky na vysoký krevní tlak je vhodné brát v noci, protože pak zabírají ve chvíli, kdy je nejvíce potřebujeme, a to ráno. Tehdy je totiž náš krevní tlak přirozeně nejvyšší. A steroidy mají nejvyšší účinek pozdě odpoledne, stejně jako léky s paracetamolem na snížení horečky.

 

Britská spisovatelka a popularizátorka vědy Vivianne Parry, autorka knihy Pravda o hormonech, dokonce cituje lékařský výzkum, podle kterého je možné snížit vedlejší účinky chemoterapie, když se léky berou v určitou hodinu. A to i v případě, že je dávka léků větší. Konkrétní hodina se liší podle druhu léku. A u dětí s určitým druhem rakoviny je riziko návratu choroby až třikrát vyšší, když podstupují chemoterpaii ráno, než když ji podstoupí večer.

 

 

 

Takže moje domněnka, zda může ovlivnit čas podání estrogenu během dne následně jeho hladinu v těle či způsob vstřebávání, je na místě.

 

Už dlouho mi něco nezabralo tolik práce, jako najít graf znázorňující hladinu estradiolu v těle ženy během dne. Všude je spousta grafů zobrazujících hladiny estradiolu během menstruačního cyklu, během života nebo sice během dne, ale jako následek orálního, injekčního či transdermálního (náplasti) podání. Já ale potřebovala, jak se mění hladina estradiolu v těle ženy během dne. Zatímco graf s estradiolem bylo těžké nalézt, graf s testosteronem u mužů na mě vyskakoval všude. (Na stránkách s tématikou fitness.) Chlapi prostě potřebují vědět, jak to s tím jejich hormonen, co hýbe světem, vlastně je. My si svůj estradiolek E2 necháváme v klidu v těle produkovat a taky žijeme. 🙂 Ale já to chápu. Mít v těle tolik testosteronu, taky z toho budu zmatená.

 

Nakonec se mi podařilo nalézt tento graf. Jde sice o hladiny estradiolu (a testosteronu) u chlapců a dívek před pubertou a během puberty, ale to mi stačí, protože my jsme svým způsobem také v pubertě, jenže u nás hladiny estradiolu kolísají v závislosti na jeho dávkování (obvykle ráno a večer) a jsou tak přibližně rovnorměrně rozvrženy do celého dne.

 

Nejnižší hladina estradiolu u pubertálních dívek je kolem půlnoci. Pak už stoupá strmě nahoru k osmé hodině ranní, zatímco k večeru zase klesá.

 

 

 

Takže kdy je tedy nejvhodnější denní doba k podání estradiolu uměle?

 

Vzhledem k tomu, že si tělo biodívky vytváří nejvíce estradiolu ráno kolem 8. hodiny předpokládám, že v tuto dobu je také naprogramováno k tomu, aby ho v tuto dobu co nejvíce vstřebalo. Je to tedy nejvhodnější moment k doplnění do našeho těla.

 

(Tento názor nevyjadřuje žádné odborné lékařské stanovisko, ale je pouze mou vlastní osobní interpretací výše uvedených měření spolu s vlastní zkušeností s orálním podáváním estradiolu a mých výsledků měření hladiny estradiolu v krvi.)

 

 

19. února před třemi lety bylo také takhle hezky. Pamatuji si, jak mi bušilo srdce, když jsem si své první krabičky s estradiolem nesla z ordinace Hanky do auta zaparkovaného u VŠE. Svou první pilulku jsem si spokla ještě v autě.

 

 

Od té chvíle

 

začala dít se

 

už jen

 

samá kouzla…