-
Společensky akceptovatelnější
Dnes ráno jsem vstala a nemusela jsem se skoro holit 🙂 Zůstávaly mi v dlaních úplně samy kraťoučké zbytky vousků a tak kráááásně vypadávají ještě teď, když přes ně přejedu nehty! Je to přesně 14 dní od první procedury laseru. Mám z toho strašnou radost. Přestala jsem dobíjet strojek každý den, protože mi holení zabere třetinu původního času. A takhle by to mělo vydržet asi do poloviny ledna, kdy začne růst další dávka těch potvor 🙂 To bude ten nejlepší okamžik pro druhou návštěvu mé milé depilační sestřičky v Praze 🙂Během cesty do práce mě napadla jedna věc.Pokud máme strach, že se něco nepodaří, že nebudeme vypadat tak, jak bychom chtěly, abychom byly 100% identifikovány jako ženy, pak i přesto chci dosáhnout toho, po čem tak toužím. Protože mnohem radši budu žít s ženským jménem v občance a připomínat aspoň vzdáleně ženu, která se bude v nejhorším případě oblékat jako muž, což je společensky akceptovatelnější, než kdybych zůstala mužem a oblékala se jako žena.Samozřejmě se nechci oblékat jako muž, ale pořád je to schůdnější než stav, který je teď…I ta nejhorší varianta, kdy ale budu ženou, je lepší, než zůstat mužem a denně se trápit, proč tou ženou nemůžu sakra být…?Zjistila jsem, že s přeměnou souvisí tolik věcí… není to jen změna vzhledu, změna chůze, změna způsobu komunikace, která je melodičtější, zvučnější, barevnější (jako celý ženský svět), ale jde o změnu myšlení… vyskočení z léta zažitých mužských rituálů, které nejsou najednou potřeba.Ne, jako žena opravdu nepůjdu o půlnoci městem sama. Neohnu se v sukni pro klíče spadlé na zem, ale pokrčím se. Nemusím pouštět jiné ženy první do dveří – to vypadá asi divně :). A spoustu dalších činností, které muži a ženy dělají odlišně… Ale to mi problém dělat nebude. Na to se moc těším.Na Evropě 2 jsem nedávno zaslechla, jak čtou žebříček věcí, které se mužům nelíbí na ženách. (Byl tam i žebříček opačný, ale ten jsem neslyšela vůbec). Poslední 4 věci jsem prošvihla, ale vyhlášení prvního místa ne.To nejhorší, co muži považují za vrchol nechutnosti na ženě je, když si žena ve společnosti hlasitě vrátí nudli zpátky do nosu, říhne si nebo si odplivne! 🙂 Fuuuuj. Řekla bych, že je to proto, že jsou to vyloženě neženské činnosti. Když si taková jemná půvabná blondýnka s kouzelnou tvářičkou pěkně zhluboka odplivne, to nikdo nečeká 🙂 Zajímavé ale je, že mužům se to toleruje, i když je to taky hnusné. Já bych k tomu ale chtěla říct, že stejně hnusné mi přijde, když si hezká žena zapálí cigaretu. Není na tom nic ženského. Degraduje to její ženskost. Ten zápach a kouř kolem ní…Těším se.Strašně se těším.Na rok 2014.Konečně něco pozitivního…To bude moooc zajímavý rok 🙂Přála bych si, aby všechno dopadlo tak, jak chci.A všechno si to tu zapíšu. Každý ten krůček, kdy se budu měnit… kdy se bude měnit úplně všecko… kromě mě uvnitř, kde jako jediná zůstanu pořád stejná.Začínám být z té předvánoční atmosféry, kdy se každý objímá, každý někomu říká, jako ho má rád a kde jsou rodiny pohromadě, trošku naměkko. A proto si dám v sobotu k snídani vajíčka na tvrdo a z těch co zbydou upeču vánočku 🙂Spolu s Anetkou. Akorát každá na na jiné straně naší země… to mi ale vůbec nevadí. Nejde tu o kilometry. -
Žitava v prosinci
Až na vrcholcích hor Lužických,jen úplně tam nahoře,snáší se vločky velké jako dlaně,chtěla bych je všechny pochytata potom lehnout si na ně,ale jedu dál tou cestou klikatou,z bílých plání jsou zas černé,zasahována blesky protijedoucích reflektorů,a měsícem zamotaným v oblacích,za vznešených pohledů fascinovaných srn,královen zdejších hlubokých hvozdů,kloužu dolů do údolí,tam kde žitavští na malebném náměstípřed domy v duchu českého barokarozbalují své voňavé vánoční stánky,své sváteční noty na pódiu,a srdce –– jeden druhému…Přijela jsem si pro úsměv tam,kde ho dostanu vždycky.
To už dávno nejsou jen cesty pro šampóny…Pokaždé, když jdu po tom náměstí, si nadšeně představím, jak tu budu chodit za rok za dva… -
Kouzelný prsten
Přišla jsem nadšená z kina, ve kterém jsem byla po 10 letech. A byl to moc hezký zážitek!
V souvislosti s tím kouzelným dějem jsem si ale něco uvědomila…Co byste (MtF holky) dělaly, kdybyste měly kouzelný prsten, díky kterému byste byly po navlečení na prst neviditelné?Zaradovaly jste se, že si konečně můžete užít své ženskosti do sytosti?Převlékaly byste se dál do ženských šatů a chodily tak po městě neviditelné mezi lidmi?Pokračovaly byste v přeměně až do úplně posledního bodu a potom?Byl by vám takový prsten k něčemu?Mě ne.Jako Tereza mívám (většinou zbytečně) strach ze společnosti, bojím se pohledů, narážek cizích lidí, ponižování a setkání s lidmi, kteří nám sráží sebevědomí. A přesto bych se nechtěla krásně žensky obléknout, namalovat, učesat dlouhé vlásky a jít ven neviditelná. Co bych z toho měla? Já chci jít ven viditelná!Přesně, jak mi říkala Anetka, když jsem jí psala o mém nenápadném laku na nehty: „Vždyť důvod, proč si je lakujeme barevně, je právě ten, aby byly vidět!“.To co potřebujeme, jste VY.Společnost.Okolí.Vy všichni, koho denně potkáváme, aniž byste o tom věděli. S kým přicházíme denně do styku při běžných činnostech.Potřebujeme vědět, že jsme ženy. Potřebujeme být identifikovány jako ženy. Ne se skrývat.Ačkoli nejsem žádná exhibicionistka, netěšil by mě život „ve skrýši“.Nechci se nikomu vnucovat a říkat: „Koukej, já jsem byla muž a teď jsem žena.“ Tak přesně tohle nechci.Za prvé jsme ženy a vždycky jsme jimi i byly a za druhé pokud už jednou ženami jsme, jiná minulost pro nás neexistuje. Jediné přijatelné řešení v očích společnosti je: být ženou. (Ne mužem, který se ženou stal.)Je zvláštní, jak něco, čeho se tak bojíme, vlastně potřebujeme…Nai súlë súyuva lannilyannar(Nechť se vítr opře do vašich plachet) -
A mějte se rádi
„…a mějte se hlavně rádi!“Tohle přání zní teď před Vánoci ze všech stran a od každého úplně všude.Přemýšlím, proč má žena nechce mít ráda. Proč je to pro ní tak složité? Co bylo na mě tak strašného, když jsem jí nabízela, že když se vrátí, bude všechno jako dřív a bez Terezy.Jsem ráda, že jsem se mohla vysvobodit. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak pořád nevím, proč se nevrátila. Nepřijde mi to vůbec logické. Že o tom ani jednou neuvažovala i kvůli Kátě, když vidí, jak moc by si to přála (ale ne výhradně jen kvůli ní – to bych ani nechtěla). Nechci to tu řešit, protože je to minulost, ale mám strach z jedné věci……neproběhla u ní totiž ještě „paradoxní fáze“ rozchodu. (Tedy moment, kdy já už budu nad věcí, nechci jí zpátky a kdy ona má naposledy zhodnotit minulost a zamyslet se nad návratem, který já buď využiji nebo ne. Mám to být já, kdo se rozhodne, ale správně bych v této fázi už neměla mít vůbec zájem…)Je to divné, protože každý rozchod má naprosto stejné fáze, jen různě intenzivní. Ale neexistuje rozchod bez těchto fází. A tady žádná paradoxní ještě nenastala. Je pořád na začátku, je to pořád stejné, ještě se nepohnula ani o kousek. Pořád je v Tobě ten nesmyslný boj proti mě. Ten zbytečný obranný postoj.Ale já už nemůžu déle čekat. Navzdory lásce, kterou bych jí a Kačence dala. Navzdory všem názorům, že se jednou vrátí. Má tu svojí dubovou hlavu (jako já) a nevědomky volí cestu, která nemusí být za třicet čtyřicet let vůbec příjemná.Mám kolem sebe spoustu milých přátel, kteří mi nahrazují téměř vše, co mi chybí. Kromě dcerky, kterou mi nemůže nahradit nikdy nikdo. Mám perfektní podmínky k tomu, abych šla tou správnou cestou a taky to dělám. Vůbec o tom nepochybuji. Jen se děsím momentu, kdy paradoxní fáze přijde. A jsem zvědavá kdy. Naštěstí má bývalá žena mě tak extrémně nemá ráda, že to vypadá na tuhle fázi tak kolem 80ti 🙂 Je fascinující, jak se někdo dokáže tak dlouho (už to je rok a půl) zarytě držet na jednom místě a nepustit se. Kde se bere ta energie?Chtěla jsem se nad tím jen zamyslet, protože tenhle rozchod začíná mít trochu nestandardní průběh a vlastně mě zajímá, jak extrémně dlouho bude mé bývalé ženě ještě trvat, než se do paradoxní fáze dostane.Každým dnem jsem proti tomu okamžiku ale silnější a silnější.Protože jednou ten moment přijde a já už nebudu moct (a chtít) zpátky.A jsem moc ráda, že ta fáze ještě nepřišla. Fandím totiž Tereze 🙂Ta o dceru nikdy nepřijde… ať je kýmkoliv. Takže teď už nemá co ztratit.Dnes mě potěšila Nikča. Neřekla bych do ní, že jí bude tolik zajímat přeměna 🙂 Nikdy jsme o tom moc nemluvily, nechtěla jsem jí to vnucovat, ale po roce se najednou začala vyptávat. Zítra chce půjčit ten můj oblíbený světle červený lak, co jsem měla na nehtíkách, když jsem jela za Andrejkou a mám ho tu i na fotkách – hrozně se jí líbil 🙂 A naočkovala jsem jí, aby se zaregistrovala na votocvohoz.cz, kde mi ukazovala tak krásná trička, co si chce objednat. A ty úzké kalhoty! Líbí se mi, když to spolu probíráme a má strach, že jí vyfouknu všechny hezké věci, až spolu půjdeme jednou nakupovat (jako dvě ségry – ona samozřejmě ta hezčí 🙂 Navíc je tak ženská! Postavou, pohyby, chůzí, mluvením, gesty, názory, účesem…) 🙂 Známe se už 4 roky a vždycky jsme o sobě věděly všechno. Je neuvěřitelná úleva, když před někým nemusím nic skrývat.Zítra se chystám do kina (poprvé po 10 letech!) na Hobita a původně jsem měla jít sama, ale s ní je sranda a nemůžou se nám vždycky pusy zastavit, tak jdeme spolu. Bere s sebou ještě staršího bráchu. No problem 🙂 Hrozně se těším, jak se na tři hodiny vypnu od všech starostí tohoto světa. Mám ráda pohádky 🙂Dostala jsem od Adélky (MtF) nejkrásnější pilníček na nehty, jaký jsem kdy viděla! I s mým jménem!
To je fantazie tohle! Jsem v sedmém nebi 🙂Chcete taky personalizovaný pilníček? 🙂 Tak mi napište 😉Tak a z toho sedmého nebe rovnou na zem. Jdu se připojit k PC v práci a dodělat to, co jsem dnes nestihla, i když bych už mnohem radši vklouzla do peřinky :/Stojíš nad kuchyňským stolem s očima zasněnýma.Skláníš se nad vanou s prádlem a díváš se do dálky, než se oči stačí zastavit na pocákaných dlaždičkách.Klečíš – ne v písku, vůbec ne v trávě – o mechu nemluvě a stíráš stopy mizejícího dne z nového linolea.Sníš na cestě z nákupu do lékárny o starých toulavých kanadách.Hladíš dlaní záhyby běloučkých plínek.Prázdná hlava ti napovídá, co zítra uvařit.Co zítra uvařit?Rozdáváš po kolíčku vypraným ponožkám, kapesníkům.Mžouráš přes napnuté šňůry do sluníčka jako tenkrát přes pichlavé větve borovic.Navlékáš nitě do jehly.Pouštíš rádio.Vaříš kávu.Zašíváš.Usmíváš se na vyprané montérky, na umyté nádobí, na opuštěnou kytaru v rohu pokoje, na kamarády čekající na vlak – to taky znáš.Usmíváš se na šťastnou dvojici z fotky v rámečku a na postýlku plnou bílých volánků a růžových faldíků.Čas se na chvíli zastavil…Včera, dnes, zítra, za rok, za pět let…Usínáš a usmíváš se své vzpomínce na budoucnost.(Zdroj: http://nini.wz.cz/)
-
Tereza
Divný název článku 🙂 Jenže já ho ani jinak nazvat nemohla.Co já se v té naší kantýně nedovím 🙂Přisedla jsem si ke dvěma kolegům a dvěma kolegyním, kteří řešili jméno svého budoucího (hypotetického) potomka.A pak Denisa řekla: „Já vždycky chtěla být Terezka! Ale to nikdy nebudu :(„Chtěla jsem jí říct, že já jo! 🙂 Potěšilo mě to 🙂A rozvinula se dlouhá diskuse o tomto jméně, na jejímž konci se všichni shodli, že je to jejich nejoblíbenější ženské jméno. Fakt jsem měla radost! 🙂 A to ani netuší, že už tohle jméno používám několik let.Tak snad tahle skutečnost, že mají to jméno tak rádi, jednou přispěje k tomu, že mi to tu v jeden hezký (ještě nevím který a ani ho neplánuju) den roku 2014 všechno projde v pohodě 🙂Říkám to pořád – tohle prokletí je darem 🙂 Vezmeme-li to z těch lepších stránek.Na druhou stranu je mi trochu líto, že tím zničím rozhodnutí mých rodičů o tom, jak se budu jmenovat a které bych ráda respektovala, neboť je to takový jejich odkaz do mého života. Ale tohle jméno si opravdu nechat nemůžu…Spíš nemám ještě dořešené neutrální jméno po tu přechodnou dobu (na 1-2 roky do operace). Protože Terezu si hned zvolit nesmím, naše úřady nám ho nepovolují (a řekla bych, že ani nikde jinde). Je to totiž vyloženě ženské jméno, které nemá mužskou podobu a já mohu mít jen neutrální. (A to celkem brzy, když budu chtít 🙂 Andrejky nebo Nikoly to mají snažší. Ty mění jméno jen jednou a hned jsou ženami (pokud nechtějí vyloženě to krásné ženské -ová v příjmení a nechávají si „Nováků“, „Svobodů“, „Hrubých“… ta čeština je stejně v tomhle úžasná, že i ve jménech a při skloňování rozlišuje ženy a muže – ne jako Američani třeba). Ale já chci ženské jméno! 🙂To znamená všechno měnit 2x v poměrně krátké době. Na druhou stranu je jedno, jestli mi ČEZ bude rok posílat složenky na Toma nebo na nějaké neutrální jméno, hlavně když je zaplatím a až budu Tereza, tak si změním konečně úplně všechno.To jsou starosti 🙂Dneska jsem se do toho trochu zapletla při vysvětlování své zvědavé kolegyni (která nic neví), zda se chci ještě někdy ženit a mít děti… Ptala se mě znovu, jenže ono se na tohle těžko odpovídá otevřeně zrovna teď 🙂 Tak jsem jí zase ujistila, že ženit se už nemůžu a že ani nechci a děti že už taky nebudu moct mít vlastní. Prý o mě přemýšlela při žehlení a snažila se rozlousknout záhadu, proč se občan ČR nemůže oženit a dokonce to nemá povolené se ženit :))Přitom je to tak jednoduché.Tak jsem jí řekla, že se to včas dozví příští rok, možná v létě.Řešila totiž to, jak jsem štíhlá. Na to jsem jí řekla, že chci zhubnout ještě 10 kg na 62 kg aspoň a že mi to pomalu i jde. Ona se zhrozila, že budu jak kostlivec 🙂 Tak já to chci aspoň zkusit a zpevnit bříško a myslím, že bych mohla být ještě štíhlejší… „Copak jsi nějaká modelka?“ říkala :)) Mám 177 cm, takže modelkou nikdy nebudu. S touhle postavou už vůbec ne :/Jestli chci v létě vyrazit s Anetkou (to je moje dlouholetá kamarádka – biologická žena z Moravy) ukazovat nohy v sukýnce, jak mi včera nabídla, že se takhle projdeme spolu, ať s tím počítám 🙂 a já tou krásnou představou ani nemohla usnout, tak se musím snažit 🙂Chtěla bych všechno hned.I vousy zničit.Včera to byl týden po první proceduře v Laser klinik.První a druhá procedura podle sestřičky je prý téměř stejná, co se počtu impulsů, ceny i výsledku týče. Ale třetí a další už by měly být znát viditelněji… Tak honem! 🙂 Není to tak, že hned po první proceduře máte úplně hladké tvářičky… pořád to tam je a pořád mám před sebou 7-8 dalších procedur, než budu úplně hotová 🙂Druhá procedura mě čeká odhadem nějak kolem 16.1.Musíme projít hezky každý schůdek po schůdku. Nemůžeme žádný přeskočit… -
Jak voní štěstí?
Jak voní štěstí?Jako krupicová kaše s kakaem.Jako každodenní vůně cukroví v patře, když jdu do čtvrtého patra pěšky.Jako vůně vlasů maminky, když přišla právě z koupelny.Jako vůně stromečku na Štědrý den.Jako vůně řízků na štědrovečerní večeři.Jako dětské vlásky v postýlce, když dostávají pusu na dobrou noc.Jako vůně čaje k snídani v cukrárně s jahodovým koláčem.Jako pečené maso, když otevřu dveře bytu.Jako svěží vítr nahoře na Luži, ze které se díváme na svět pod námi.Jako vůně vlaku, ve kterém jedeme na výlet.Jako krém na opalování na Tvých zádech.Jako červencové maliny nasbírané do tří kelímků.Jako bábovka po nedělním obědě.Jako svetr Tvým parfémem při každém objetí……které nemám.Poslední objetí, které cítím ještě teď, bylo objetí Kačenky (nemyslím teď svojí dcerku) v Karlových Varech letos v červenci.Proto můžu vždycky jednou za 14 dní tu svojí Kačenku (teď už myslím svou dcerku 🙂 umuchlat.Nedá se toho přejíst. Měla jsem objetí každý den. Každý večer. 4380 pus před spaním bez jediné delší přestávky… tak to chvíli trvá, než si zase zvyknu na to, že to nemám.Chtěla bych utéct před Vánoci.Tam, kde neexistují.Kde nejsou rodiny, děti, světýlka.Protože vím, že po nich už to bude zase dobré.53 % rozpadlých rodin má ale taky Vánoce a neutíkají.Já ale můžu. Já si totiž můžu dělat CO CHCI 🙂Vůně štěstí?To je teď pro mě zvláštní vůně v Laser klinik.Playboy Woman – Play It Lovely.Lak na nehty Maybelline.Vůně pokáceného dřeva před hranicí s Německem.Konvalinkový sprcháč.Cukroví tvořené s Kačenkou.Její dětská pěna ve vaně…Zdálo se mi o plese, na kterém je Tereza, která nikdy nebyla mužem…Opouštím vás… mužové,přidávám se k růžové.Chci mít krásné dlouhé vlasy,malovat si svoje řasy.Čtyři něžné prstýnky,sbohem, moje vzpomínky… -
Já a moje kolegyně
🙂 Dneska byla v práci legrace.Sedím v kanceláři celkem se třemi ženami a jedním mužem. Ta moje nejoblíbenější kolegyňka, která to o mě jako jediná ví, ale pracuje jen na poloviční úvazek, takže v 11 h. odchází. A kolega byl zrovna taky někde fuč.Pár minut před naším odchodem z práce se mě jedna z kolegyň jen tak zeptala, jestli mám děcko.Tak jsem řekla, že jo. Já se o svém soukromí v žádné práci ale moc nerozpovídávám 🙂Jenže ona vyzvídala dál. Ptala se, jestli mám manželku nebo jak to teda je.Tak jsem jí zase odpověděla po pravdě, že už nemám a následoval výslech jak dlouho, proč, atd. A taky otázka, jestli chci mít ještě další děti……joo chtěla bych, ale to bych je musela asi vyženit, protože v budoucnu nebude možné, abych je měla 🙂A to jsem neměla říkat 🙂Hned se přidala i druhá kolegyně a začaly se ptát proč bych je mít nemohla? A jestli se chci vůbec ještě někdy oženit. 🙂Mohla jsem neodpovídat, ale zrovna tyhle kolegyně jsou moc fajn a mám je ráda, takže jsem začala dělat strašně tajemnou! 🙂„Tak teď bych se oženit mohla, ale nechci. A třeba za rok už se oženit nemůžu…“, jsem řekla 🙂Jak to? Proč?„No protože to mám zakázané!“ 🙂 „Zákony tohoto státu mi to nedovolují!“ :))) „A možná už se nebudu moct oženit třeba teď na jaře!“ (myslela jsem, pokud si změním jméno na neutrální). Protože ke změně pohlaví může dojít pouze v případě, že žadatel není v manželském svazku. Musí se prostě rozvést, i kdyby ho ta manželka milovala nadevšecko. Bez toho to nejde.A jako žena se oženit nemůžu 🙂A dodala jsem, že tak nějak v létě jim řeknu něco, díky čemuž jim dojde, proč to tak je. Ale teď ještě ne. Teď není ta vhodná chvíle.Ještě na parkovišti se mě kolegyně ptala, jak to, že je to divné a že jsem jí nasadila brouka do hlavy. Jak to, že mám zakázaný ten akt svatby… A na to jí říkám: „Ale já nemám zakázaný ten akt svatby! 🙂 Já mám zakázáno se oženit! 🙂 Existuje jeden důvod, proč to tak je, ale na to žádná nepřijdete, protože na to byste nepřišly ani ve snu… Zas tolik nás takových není, ale existujeme…“ :)))Tak.A víte co si myslím? 🙂Že na to přijdou, holky 🙂Akorát tomu nebudou moct uvěřit, takže to zavrhnou 🙂Culím se ještě teď.A mám radost. Protože jsem přišla na způsob, jak to oznamovat 🙂 Tyhle spontánně vzniklé narážky jsou nejlepší. A když se zeptají narovinu, tak jim narovinu odpovím 🙂 A budu se u toho usmívat 🙂Ostatně začaly si samy! 😀Vůbec mi nevadí, kdž na to přijdou. Spíš naopak. Budu to mít snažší.Ta myšlenka je ovšem tak nepřijatelná, že podle mě nebudou mít odvahu ji vyslovit.Přitom nevím proč. Už to vidím jinak. Každý to po nějaké době vidí jinak. Co je na tom až tak strašného a strašidelného?A řeším ještě jednu zajímavou věc ohledně etikety, kdo navrhuje tykání.Víme všichni, že první navrhuje tykání starší mladšímu, žena muži, výše postavený níže postavenému…Strašně ráda si teď povídám s tou milou sestřičkou z Laser klinik a občas si napíšeme. Ona mě bere jako ženu. A mám pocit, že to vykání je nám oběma spíš na obtíž. (Fakt předpokládám, že tohle nečte! 🙂 Často píše tak, aby mi nemusela vykat a já zase napíšu dlouhou zprávu, ve které pak musím všechno Ty opravit na Vy a to vypadá v těch soukromých zprávách divně. Řekla bych, že čeká, že bych to tykání navrhla já. Ale moje sestra mi říkala, že muž nenavrhuje první 🙂 Že by měla první ona jako žena.Ale já nejsem muž!!! 🙂A pak mi Lenka (ségry kamarádka z Pardubic) napsala výbornou radu, že já opravdu nejsem muž a že ona je personál, který ani nemůže navrhnout tykání první, i kdyby chtěla. Navíc já jsem starší. Takže bych ho mohla nabídnout já jako starší žena mladší ženě, ale nic nezkazím tím, když zůstanu u vykání 🙂Ona pro mě ale není personálem.No…tak abych to shrnula. Budu jí zatím vykat 🙂 A jsem zvědavá, kdy se to zlomí…Je fajn mít z depilační sestry spojence a ne protivníka 🙂 A zrovna tahle bude spojenec každé z vás, pokud se k ní dostanete 🙂Už bude jaro? 🙂 -
Ženskost
Jsou chvíle, kdy se má euforie stupňuje ještě víc. Čím blíže jsem ženskému světu, tím s větší chutí bych do něj skočila teď hned. Jen musím být trpělivá!Snažím se. 🙂Dnes jsem se vrátila z Pardubic. Tak krásně jsem se odreagovala. A když Vám kamarádka mojí sestry ukáže naprosto dokonalé kozačky nad kolena ke krátké sukýnce nebo luxusní kozačky do práce, když Vám ukazuje diář s absolutně holčičími deskami v červené barvě s vyrytými kvítky, které jsou fakt kouzelné a ještě řekne: „Mě se ten diář tak strašně líbil, protože je tak ženský!“, uvědomím si, jaké je to být ženou. Jak jsem tou ženskostí posedlá nejen já, ale i spousta biologických žen, protože si uvědomují stejně jako já, jak barevný, rozmanitý a jedinečný je tento svět.Moc bych si přála, aby tahle návštěva Pardubic byla poslední s krátkými vlasy a v uni oblečení. Moc bych si přála, aby už brzy jezdila všude jen Tereza. A přála bych si to co nejdřív, ale musím všechno hezky postupně.Zjistila jsem, že mě to neuvěřitelně baví.A jsou v práci chvíle, kdy si připadám naprosto v klidu. Až to tam „praskne“, vůbec už to nebude žádná bublina, protože to na mě bude stejně už dávno předtím vidět 🙂 Ze včera mám své už delší nehty nalakované světlounce mléčně narůžovělým lakem Maybelline ve dvou vrstvách, takže viditelně lesklé, ale nemám sílu (a nechci) si to odlakovávat a dávat tam zase jen jednu vrstvu. No a co. Kochám se těmi nalakovanými nehty tisíckrát denně! V autě, v práci, doma, ve sprše…A když to v práci vezmu s humorem, mohlo by to být i zajímavé (myslím pro ostatní). Tohle totiž nemá smysl plánovat. No a ten zbytek, který to nepochopí, nechce pochopit, odsoudí nebo zavrhne, tak tomu prostě nic vysvětlovat nebudu, protože mi za to nestojí. Ale na to je pořád čas.Chtěla bych se teleportovat tak do června příštího roku. Za prvé se nemůžu dočkat začátku léta, až skončí tahle tma a za druhé už budu jinde… (A za třetí už chci nosit letní šatičky 🙂Alespoň si myslím, že budu jinde, přeji si to a věřím tomu. Rychle = rok dva. Jen pro představu. Rychlejší ambice raději nemám… -
V kantýně
Ty obědy v kantýně mi dávají zabrat 🙂 Sedím tam totiž obvykle u stolu s kolegy (nikoli s kolegyněmi, které chodí na oběd o hodinu dříve) a ten nejstarší z nich (pán v důchodu) vždycky řeší rozdíly mezi muži a ženami. On je to hodný pán 🙂 Nemyslí to zle a vždycky se u toho usmívá, ale dnes se například rozpovídal o vlastnostech žen po menopauze (že se z nich stávají nervózní muži – já to tak nemám ráda tohle – co asi říká jeho žena svým kamarádkám o něm? :), o tom, že už staří indiáni říkali, že když dva jedou na jednom koni, jen jeden může držet opratě… Tak kluci hned oponovali, že určitá rovnoprávnost ve vztahu zařídit jde, ale rozvinula se kolem toho diskuse, že jsem si začala připadat divně při představě, že tu s nimi jednou bude sedět Tereza v celé své „kráse“ 🙂 Potom ale doufám, že nepřestanou probírat tyhle genderové otázky! 🙂Ráno se mi dostalo od vrátné přivítání, které jsem čekala: „A jéje, přišel zarostlý čertík!“Jo jasně, jen si poslužte 🙂 Ty vousy nejsou tak dlouhé jako včera, protože jsou spálené, ale jsou tam pořád vidět, než vypadají. Takže se nemůžu ničemu divit.Zase úplně jiná kolegyně, která včera tak vyzvídala, proč zarůstám, mě dnes zastavila a chtěla si zkontrolovat, jestli už tam ty vousy nemám… A pořád tam jsou! 🙂 Doufám, že jsem ji moc nevyděsila! 🙂 Řekla jsem jí, že v pondělí už tam nebudou. Má o mě pořád takovou starost 🙂Sestřička z Laser klinik se tomu smála, když jsem jí říkala, jak si mě v práci dobírají. Přitom by to mělo být úplně normální, že mužům rostou vousy ne? Ale já jsem asi nějaká divná nebo co 🙂Musím říct, že ta sestřička je vážně fajn. Napsala jsem jí na facebooku, protože jsem se chtěla ještě na něco zeptat a skončily jsme u povídání o kočičkách 🙂 Má Mainskou a Bengálskou kočičku – zrovna když já řeším, jestli si do bytu taky jednu nebo dvě pořídit. A navíc je tak krásná! 🙂 Ta kočička i ta sestřička 🙂Už bych jednou ráda ze svého slovníku nadobro vypustila slova jako jsou např.: vousy, strniště, fotbal… 🙂 Nepotřebuji je k životu. Nechci je vyslovovat 🙂Zdravím tímto i do Bratislavy 😉 Lubicu a jejího přítele. Moc ráda jsem Tě poznala. Líbí se mi Tvůj přístup. Lidská duše je pořád lidskou duší, bez ohledu na to, co má člověk mezi nohama. Jak mi před rokem říkala Simča z Teplic: „Jsem člověk – a hledám člověka.“ Ačkoli chápu, že pro některé ženy má partnerovo vybavení určitý význam 🙂 A čím víc se blížím na druhou stranu, tím víc tomu rozumím.Venku fouká vichřice Xaver, až padají vánoční stromky na náměstích, nefunguje elektřina, nejezdí některé vlaky. Jsem ráda, že jsem to měla tak perfektně naplánované, že jsem do Prahy jela včera. A teď mám před sebou víkend, tak si můžu krásně přispat. V neděli výlet do Pardubic za ségry (a mojí 🙂 kamarádkou… jak ráda bych tam už jela ve svém oblečení… za sebe… Ale těch pár měsíců boje s vousy už vydržím, protože pak… si strašně moc oddechnu a vynahradím si to úplně všechno!A všechno bude lepší a lepší, jak říkaly jiné holky po přeměně, jak píší některé holky ve svých videích na youtube, jak mi říkala i sestřička z Laser klinik… A já jim to tak věřím 🙂Pořád tu píšu o tom, jak se bojím chodit ven jako Tereza. Jak si vůbec nevěřím, nemám sebejistotu apod. (Tak snažím se být trochu soudná pořád 🙂 Ale včera jsem běhala po městě (jako Tom) a zjistila jsem, že já se bojím lidí i jako Tom!!! 🙂 Že po nich stejně koukám, jestli se na mě nedívají a mám strach z úplně zbytečných věcí. Přitom jsem identifikovatelná správně (jako muž). Chtěla bych být extrovert! A mít to tak jednoduché… Noo tak to je pak těžké se mnou 🙁A ještě něco: MÁTE-LI MOŽNOST VEJÍT NĚKAM, KDE VÁS JEŠTĚ NIKDY NEVIDĚLI, MÁTE DOSTATEK SEBEVĚDOMÍ A VYPADÁTE UŽ CELKEM PŘIROZENĚ ŽENSKY, URČITĚ TÉ MOŽNOSTI PŘIJÍT JAKO ŽENA VYUŽIJTE!Už navždy pro ně budete totiž ženou. I když si např. svléknete paruku nebo přijdete podruhé jako muž.Pokud Vás ale napoprvé uvidí jako muže, už se ten obrázek v jejich hlavě potom strašně těžko přetváří v ženský.VYUŽÍVEJTE JEDINEČNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ NA MAXIMUM. 🙂Já to udělám hned, jak budu mít hladké tvářičky 🙂Tam, kde už Vás jako muže znají, je to jedno. Oni se s tím musí tak jako tak srovnat. Ale ti noví ne. 😉 -
Můj přítel Laser
Utahaná, ale šťastná. Tenhle stav miluju. Euforie ze mě ještě nevyprchala ani náhodou 🙂Do Česka vtrhla vichřice Xaver a vzala s sebou i 20% mých vousů (to je totiž na první proceduře maximum). Ty větve stromů všude na silnici nevypadaly dobře, ale už jsem hezky doma, chystám se do sprchy a spát.Stíhala jsem perfektně. Z práce jsem šla o půl hodiny dřív a v Praze jsem měla přesně půl hodiny na přesun metrem z parkoviště na Václavák, ze kterého už je to jen kousek. Vypočítané na minutu přesně. Když jsem ale vylezla na Muzeu, úplně nepochopitelně jsem šla na druhou stranu. Všude už se rojili čerti a Mikulášové (i pár hezkých andílků jsem viděla)…jeden se dokonce celou dobou skláněl nade mnou, když jsem ležela na lůžku a potila se pod laserem 🙂Na recepci byly dvě sympatické sestřičky. Tak jsem se usmála a říkám: „Dobrý den, já jsem tu objednaná jako Tereza N., i když to tak nevypadá :)“ (Věděly, kdo přijde, protože jsem jim vše po pravdě napsala do prvního mailu.) Usmály se taky, představila se mi moje sestřička, opravdu moc milá, usměvavá a hezká holka se světlými dlouhými vlasy do culíčku a moc hezky tvarovanými rty a roztomilým jménem 🙂 (Předpokládám, že ta tohle nikdy číst nebude 🙂Vyplnila jsem papír a zeptala se, jestli mohu použít své budoucí ženské jméno. Neměly s tím problém. „To co tam napíšete, tak pod tím jménem vám tu zavedeme kartu.“ 🙂 Jéé to mě potěšilo. Akorát to rodné číslo bylo trošku neženské :/ Ale taky dostanu jednou nové 🙂 Chce to trpělivost…Pak mě čekala krátká konzultace, kde mi Péťa (tak se ta sestřička jmenovala) vysvětlila, jak chloupky rostou, že mají tři fáze růstu a nyní na mé tváři se nachází vousy ve všech těchto třech fázích, přičemž jen ta první je důležitá, protože během ní je vous spojen s cibulkou, která se při zásahu laserovým paprskem zničí. Už navěky! Forever! 😀 (Rozzářila se mi očička 🙂
Podepiš nebo uteč! 🙂Hezké to tam mají sestřičky 🙂Při první proceduře je zničeno maximálně 20% cibulek. (Pětina už jich je v háji, super! 🙂 Ale u druhé už je to jinak. Na další proceduru mám totiž přijít týden po tom, co začnou vousy růst. Vychází to zhruba za měsíc. Tyto vousy budou mít ale jednu dobrou vlastnost, které ty dnešní neměly. Měla by tam být většina vousů pouze v té první nejdůležitější fázi (anagenu), kdy laser zničí jejich cibulku.Celkem to bude min. 7 procedur. Jsem sama zvědavá, jak to dopadne! 🙂 A strašně se těším.Teď tu sedím u počítače a celý obličej je seškvařený :)) Všechny ty 1-2mm vousy se totiž uvařily. Taky to pěkně nevoní, ale jak mi říkala sestřička, člověk je složen převážně z uhlíku a dá se to vydržet. Po každém záblesku ze mě vyšel dým 🙂 Cítím to ovšem všude a dokonce jsem to cítila i v metru, kde jsem měla ale jiné starosti (se psaním sms a odesíláním ve stanici, protože v tunelu není signál).Lehla jsem si na lehátko, sestřička mi dala růžové brýle 🙂 (nebo spíš tedy oranžovo-červené tedy) a hurá do toho. Říkám sestřičce, ať mě nešetří, ať tam dá klidně ten nejvyšší výkon. Na to mi řekla, že obvykle začíná s nízkým výkonem, ale že mě tam dá střední. Nakonec mi tam dala ještě o trošičku vyšší. Obvykle zkouší, jak moc to klienta bolí a podle toho ubírá nebo přidává. Já ale zatla zuby a byla jsem připravená na cokoliv. Přirovnala bych to k úplně první depilaci nohou u třísel 🙂 Taky se to dalo nakonec vydržet. Ale tohle každý vnímá jinak.Klinický laser, na jakém jsem byla já, se od toho IPL v kosmetických salónech liší tím, že tento velký mohou obsluhovat pouze lékaři a vyškolené sestry. Ptala jsem se ještě na rozdíl v tom paprsku a tenhle velký má paprsky cílené přímo na vousy, kdežto IPL má světlo rozptýlené, což prý znamená, že není tak účinný a je potřeba ho absolvovat vícekrát a nemusí mít 100% účinnost. Já tu IPL vůbec nechci hanit! Podle mě je obojí super. Důležitý je výsledek. A ten já teď potřebuji co nejdřív. Nemůžu už se dočkat, až to strniště zmizí a až tam budu hlaďoučká! Jako vy všechny!Jak už jsem tu psala, rozhodla jsem se jako Andrejka jít na ten nejvýkonnější alexandritový laser, co vůbec existuje. Prostě jsem chtěla mít jistotu, že to zničím!
Tady máme tu nádheru 🙂Když mě sestřička viděla, tak mi řekla, že mám úplně nejideálnější vousy, jaké mohu mít: tvrdé, černé a husté. U těch je nejlepší výsledek. Že u mužů paradoxně bývá výsledku dosaženo lépe než u žen. Tak aspoň něco, když už jsem musela v tom plnovousu tak trpět 🙂 Při konzultaci mi ještě řekla, že bude fajn, až budu mít nasazené hormony, protože chloupky samy o sobě zeslabí a zřídnou. Což nemá vliv na zásah laserem – to jsou tyto naopak lepší, ale bude to vypadat lépe, pokud nějaký vyroste 🙂 Tak jsem jí řekla, že bych ráda měla už na jaře první pilulky 🙂 Kéž by 🙂Za konzultaci si účtují 300 Kč, ale pokud se rozhodnete podstoupit zákrok hned po ní, tak se konzultace neúčtuje. Já byla rozhodnutá už když jsem jim psala svůj první mail 🙂A jestli to bolelo? 🙂Řeknu to takhle: Tohle je jediný způsob, jak ty vousy zničit! 🙂 Bolest tu nehraje roli. 🙂Je to investice na zbytek života.Na tvář mi přikládala takovou velkou „tužku“ (nebo velikostí spíš vibrátor – je vidět na fotce výše 🙂 s plochým zakončením o průměru asi max. 2cm a s každým zábleskem to štíplo (občas až zalechtalo :). Pak to vteřinu pálilo a jelo se dál 🙂 Říkala mi, že to pálí tolik proto, že tam mám těch vousů hodně a tím vlastně do mě jde víc paprsků. Taky mi na konci řekla sumu, že se mi protočily panenky 🙂 Konečná částka se odvíjí od impulsů použitých na tu danou proceduru. Obvyklá cena je za celý obličej 3500-5000 Kč (první procedura). Ale s tím jsem počítala. Hezky jsem si na to minulý měsíc vydělala tím balením do noci…Druhá procedura bude obdobná, ale pak už se to začne snižovat, protože začne být méně impulsů (=méně vousů ke zničení), až nakonec někdy v květnu nebo červnu 2014 budu v cíli 🙂 Jupíí.Během všech zákroků (tedy až do toho jara 2014) se nesmím vystavovat slunci. Na recepci jsem pak dostala krém s UV faktorem 50. (A taky cucací bonbón 🙂 (ten jsem si vzala sama 🙂Celou dobu těch 20-25 minut se na mě snažila mluvit, ale já měla zatnuté zuby 🙂 A sešpulený ret kvůli paprskům. Taky jsem si chtěla povídat, ale nemohla jsem se uvolnit. Vyprávěla mi o některých klientech (obecně) a o tom, že dělá ještě instrumentářku na sále (protože tohle je také Klinika plastické chirurgie – což se může hodit :). Probraly jsme i tetování ve srovnání s depilací. Výhodou je, že to je vlastně fakt hned hotové. Žádné hodinové trápení. Hrozně jsem chtěla, abych tuhle sestřičku příště měla znovu – a taky že jo! Bude už moje napořád 🙂 (Tedy na těch zbývajících 6-7 procedur 🙂A jestli čekáte, jak dopadl můj experiment s obarvením některých světlých vousů, tak … já ještě nevím 🙂 To uvidím do týdne a napíšu to sem. Laserový paprsek funguje na vousech s pigmentací (barvivem). Takže mám teď takové tušení, že barvení je k ničemu, protože pod kůží k cibulce je vous pořád světlý a laser spálí jen tu část, která je pigmentovaná. (To si aspoň myslím, tak schválně, jestli se moje doměnka potvrdí.) U světlých chloupků už laser nepomůže, tam je jediným řešením elektrolýza (chlup po chloupku).(AKTUALIZACE třetí den po zákroku: Potvrdila mi mojí doměnku i sestřička. Laser „sjede“ jen po té části chlupu, která má v sobě pigment. A ten od kůže směrem k cibulce chlup prostě nemá. Má to prý osobně vyzkoušené a já už teď taky. Takže jsem ráda, že mám aspoň nějaký výsledek tohoto experimentu a ten zní: Barvit vousy kvůli laseru nemá smysl!Pokud těch světlých vousů máte málo, tak je prostě vytrhejte, v druhém případě je nutné najít jiné řešení, ale vždycky nějaké je.)Byla jsem tam úplně poslední, v 18 h. zavřely a já šla zase k autu.Dostala jsem ještě „Informovaný souhlas a poučení o zákroku Laserová depilace laserem typu GentleLASE (Candela, USA)“. Moc se mi na něm líbí to jméno Tereza 🙂 Vypadá to tak hezky, že si to sem musím dát 🙂
A je tam spousta zajímavých informací, tak je sem přepíšu:(Jsem sedmá v ČR v rychlosti psaní na klávesnici, tak to mám hned 😉Alexandritový depilační laser GentleLASE s dynamickým chlazením kůže slouží k dlouhodobému až trvalému odstranění nežádoucího ochlupení. Paprsek laseru je pohlcován v pigmentu chloupku (vlasu) a následně jeho folikulu (vlasové cibulky). Principem je tepelná destrukce tohoto folikulu. Depilační laser s dynamickým chlazením GentleLASE je velmi přesný, počítačem řízený a účinný depilační prostředek nejnovější generace depilačních laserů.Paprsek laseru je schopen zničit pouze ty folikuly (cibulky chloupků), které jsou v tzv. aktivní růstové fázi, která se nazývá anagen. Vzhledem k tomu, že chloupky na těle se vyskytují v různých růstových fázích (anagen – aktivní růstová fáze, katagen – klidová fáze, telogen – zániková fáze), nelze proto na první ošetření zničit laserovým paprskem všechny vyskytující se chloupky a jejich cibulky, ale pouze ty, které se právě v době zákroku nacházejí v anagenu. Z tohoto důvodu je proto nezbytné počítat vždy s opakovaným ošetřením, než bude daná lokalita zbavena všech nežádoucích chloupků. Počet opakování je individuální a je závislý na ošetřované lokalitě, např. obličej cca 4-8 (někdy i více) návštěv, tělo a dolní končeny cca 5-6 (někdy i ívce) návštěv, počet opakování je dále závislý na množství pigmentu v chloupku (jeho barvě – světlé chloupky jdou velmi obtížně odstranit, šedé nejdou vůbec) a v neposlední řadě na množství ochlupení v dané lokalitě. Počet návštěv může být v určitých případech i vyšší, než je standardně uvedeno, výsledný efekt léčby je velmi závislý také na funkci žláz s vnitřní sekrecí a hormonálních výkyvech.Je nezbytné dodržet následující pokyny:Asi měsíc před laserovým ošetřením chloupky nevytrhávejte pinzetou, strojkem ani depilačními vosky, používejte pouze žiletku.Den až dva před plánovaným ošetřením oholte chloupky žiletkou namokro, nebo je zastřihněte nůžkami tak, aby v den ošetření byly dlouhé asi do 0,5mm. (Tady jsem se sestřičky zeptala, jak to je s tou délkou, protože moje měly asi 1-2mm a ona mi na to řekla, že moje jsou úplně ideální 🙂 Ale je vidět, že stačí i kratší, takže jsem si mohla odpustit jeden den s vousy.) Je nutno postupovat opatrně, aby nedošlo při holení k poranění kůže. Laserová depilace se nesmí provádět u jakéhokoliv zánětlivého postižení kůže. Daná oblast může být znecitlivěna na přání klienta znecitlivující mastí EMLA (dost drahá záležitost), ale i přesto u citlivých jedinců může být vnímán zákrok jako nepříjemný. Po ošetření jsou přiloženy ledové obklady a ordinována domácí péče (ledování a aplikace vhodných léčebných prostředků – mastí, krémů, které Vám budou určeny). (Mě byl určen Panthenol 🙂 Někdy část zničených chloupků ještě několik dní přetrvává, než vypadnou. K laserové depilaci je nejvhodnější fototyp I-II, tzn. světlejší kůže a tmavé ochlupení.Po ošetření je nutno počítat s reakcí kůže ve formě zarudnutí daného místa, pocitu palčivosti a někdy mírného otoku, tyto reakce jsou však velmi individuální. Při tmavé a hodně opálené pokožce mohou být výše popisované reakce podstatně výraznější, nelze vyloučit i následné puchýřky a stroupky. Při opálené pokožce se doporučuje odložit ošetření do přijatelného zesvětlání, neboť může dojít k dočasným – výjimečně i trvalým hypopigmentacím (zesvětlání) pokožky depilované oblasti. Za standartních okolností jsou změny barvy pokožky a zjizvení nepravděpodobné, ale nelze je teoreticky vyloučit.Depilační sestra je oprávněna při jakýchkoliv pochybnostech depilaci neprovést. Při zákroku je nutné si chránit zrak speciálními brýlemi či neprůstivnými kryty, tato ochrana Vám bude nasazena zdravotnickým pracovníkem před započetím zákroku.Bezprostředně po ošetření nenosit těsný, hrubý oděv, který by traumatizoval pokožku v místě ošetření. Ošetřené místo neškrábejte. Nedoporučují se intenzivní a dlouhodobé koupele, bezprostředně po zákroku ošetřené místo lehce omýt (osprchovat) a lehce osušit!Vytvoří-li se na ošetřeném místě stroupek, nikdy jej nestrhávejte! Aplikujte doporučené přípravky a počkejte, až se samovolně odloučí!Nepříjemné pocity po ošetření nepřetrvávají déle jak 4 hodiny, výrazně pomůže citlivé ledování ošetřovaného místa a aplikace zklidňujícího krému.Po dobu „léčby“ depilačním laserem chloupky nevytrhávajte ani nepoužívejte depilační vosky, chloupky pouze holte, stříhejte, aby nebyl narušen rytmus regenerace vlasové cibulky.Mimochodem tenhle laser má prý dynamické chlazení, které pomáhá vše lépe snášet. Já jsem tam ale žádné chlazení nezaregistrovala 🙂 Až na konci, kdy jsem dostala dva zmražené sáčky na tváře. To bylo tak příjemné! 🙂 Mohla jsem si tam ležet s mým přítelem Laserem, který strasně hučel z té námahy a jen tak rozjímat 🙂 A dynamicky si je mačkat na své tváře 🙂Celou cestu domů autem jsem si zpívala a byla nadšená z toho, že jsem podnikla další krok…že budu jednou možná vypadat a žít jako všechny ty ženy, které jsem dnes v metru, na Václaváku, na klinice poznala… A nikdo s tím nebude mít problém. Doufám! Věřím tomu. Nějak to dopadnout musí. Kdybych tomu ale nevěřila a zabývala se nepodařenými výsledky, nemělo by to smysl, i když už mi není 18 a účinky hormonů v boji proti testosteronu nebudou tak razantní.Prohlížela jsem si ty jejich dlouhé vlásky, bundičky s kožíškem, kozačky a ladnou chůzi v nich, kabelky, prstýnky a roztomilé přejíždění prstem s dlouhými krásně nalakovanými nehty po displeji telefonu…Od Kačky z Prahy mi večer přišla hezká sms: „Vítej v ženském světě! :)“To je sice ještě daleko, ale už né tak, abych do toho cíle neviděla.Hezké sms mi přišly nejen od Kačky…Letím do sprchy a spát. Zítra je pátek, tak se v sobotu konečně vyspím. I když ne tak docela, protože vždycky když mám víkend, tak vstávám brzo, abych si co nejvíc užila těch nejhezčích holčičích chvilek… nemůžu dospat 🙂Oholit to můžu až v neděli, protože je pokožka hodně citlivá. Neumím si představit, že si po ní teď přejíždím holícím strojkem nebo žiletkou. Takže mě zítra čeká ještě jeden den v práci s vousama – už sice nejsou 2mm dlouhé, ale krááásně seškvařené 😀 A rolák nechci – za prvé žádný nemám a za druhé by „traumatizoval“ pokožku, protože když si vezmu šálu, do které jsem se včera zachumlala v metru, připadám si jak se suchým zipem na obličeji 🙂——————-Ppo 14 dnech:začaly mi vousky hromadně vypadávat. Po celou dobu jsem je normálně holila, ale skoro nerostly. Jen se hnaly ven a teď v délce asi 1 mm zůstávají na mých prstech, když si přes ně přejedu. A jak začne růst do měsíce další dávka, je čas na druhou návštěvu laseru. Mám z toho ohromnou radost!