-
V červenci k Hance :)
V pondělí 23.7.2012 nastane……první setkání s Hankou Fifkovou!Právě jsem přišla od psycholožky. Jsem nadšená a šťastná!Zase jsme si hezky popovídaly, vyplnila jsem nějaký test, nakreslila strom a Terezu máme prakticky vyřešenou 🙂 Probraly jsme i dlouhé vlasy, které si nechávám narůst! A taky moje krásně lesklé nehty 🙂Teď musíme vyřešit dcerku. Aby netrpěla, aby se netrápila rozvodem a abych s ní mohla být co nejvíce. Počítám, že s ní budu jak jen to půjde! Miluju jí a jsem si jistá, že i ona mě bude mít ráda, ať jsem žena nebo muž.Psycholožka říkala, že když dcerka vidí, že se mi to líbí (být ženou), že je pak taky ráda, že jsem šťastná a neřeší žádné předsudky.Kéž by to tak fungovalo u všech lidí. Napadá mě, v kterém věku nebo kde přesně ztrácíme tuhle bezprostřednost? Tuhle empatii? Odkud se vezme nenávist, které se občas v člověku vytvoří a kterou už bych tu nejradši vůbec neřešila (a taky se pokusím neřešit :).Když jsem volala do ordinace Hanky Fifkové a objednávala se, první co mi sestřička řekla, že je tam dlouhá čekací doba. Tak jsem se hned lekla, že to bude třeba půlrok a ona, že pokud tedy přesto chci přijít, tak jedině až 23.7. 🙂 Tak jsem si oddechla. Vždyť to jsou jen dva měsíce! 🙂 A za tu dobu mi krásně vyrostou o 2 cm vlasy! A taky se snad trošku dořeší vše kolem toho rozvodu. Akorát teda nemůžu ještě hledat práci s neutrálním jménem no… ale kdyžtak to v případě, že mě vezmou, pak nějak okecám 🙂 A taky nechci, aby mě kvůli tomu nevzali! Takže se musím trochu „znormálnit“, až tam půjdu na pohovor. Ale jenom trochu 🙂 Spíš do krásy bych řekla :)))Pokud budu chodit k Hance Fifkové pravidelně, tak se platí 1000 Kč za rok. Super! 🙂 Jsem nadšená ze všeho! :))) Jako fakt 🙂Psycholožka mi dala taky kontakt na jednu její bývalou spolužačku (aspoň jsem to tak pochopila), která prošla úplně tím samým, co chci já. Jmenuje se Olinka 🙂 Ať jí prý napíšu, ráda se podělí o zkušenosti i pocity. Je totiž také vystudovaná psycholožka a zabývá se lidmi jako já (nebo vlastně i jako ona :). No to je úplně super! Ještě dneska jí napíšu!A ráno jsem se k psycholožce strašně těšila. Když jdu totiž k lidem, kteří už o mě vědí všechno, tak je mi před nimi hezky. Nemusím se kontrolovat, nemusím se stydět. Jsem prostě sama sebou a jak mě psycholožka bere jako ženu, tak je to pro mě nesmírně osvobozující pocit… Takže jsem si vzala přiléhavé rifle bokovky s úzkými a krásně dlouhými nohavicemi, pod to silonky a ty bílé tenisky z Deichmanna – ty přímo miluju, jak tam mají takové stříbrné zakroucené ornamenty a maličké srdíčko na řetízku 🙂 O černé podprsence ani nemluvím … anebo jo… je super, jak mi vždycky nadnáší ta moje malá prsa, jak jsou v ní pevná a ten výstřih jůůů! I když jsou malá, miluju je 🙂 A pak černé dámské tílko s kraječkou a na to svetřík – tmavě šedý, který jsem nosila i jako kluk – on je takový univerzální 🙂 Nechtěla jsem si brát ještě vyloženě dívčí svetr s extra výstřihem :)) Ale na ten taky jednou dojde, jsem si jistá! 🙂 A vlastně jsem ještě měla tu novou světlemodrou kabelku crossbody! 🙂Dala bych sem fotku (protože jsem si tu krásu musela vyfotit :), ale mám na ní svůj původní univerzální účes, který nosím jako Tom (takže bez paruky) a jde poznat, kdo jsem… váhala jsem, jestli se mám na to skrývání mé identity vykašlat… je jedno, jestli mě člověk potká na ulici nebo tady, ale ještě s tím chvilku počkám… hned jak budu mít své vlasy delší, tak už sem budu normálně dávat své fotky z běžných situací v životě 🙂 A tyhle fotky jednou použiji do svého videa, co umístím na youtube o mé přeměně 🙂 Tak, jako je tam mají ostatní 🙂 Tedy pokud to dopadne dobře! 🙂 V což věřím! 🙂 Jakože věřím, protože se při psaní tohohle článku pořád usmívám 🙂Noo a namalovala si decentně oči (řasy + lehoulince část spodní linky, ale fakt nenápadně :), lesk na rty, make-up a tvářenkou si dobarvila tváře – úplně poprvé, protože mi přišla v tom balíčku od Týnky z Oriflame a musím říct, že to vypadalo fakt skvěle! Akorát teda opět vše decentně jen tak, aby to zjemnilo tvář. A k tomu ty třpytivé náusničky 🙂 Jen do vlasů jsem si žádnou sponku nedala… zatím je chci nosit tak nějak univerzálně a až trochu povyrostou, tak to začnu řešit víc 🙂Jo a samozřejmě jsem se navoněla svou novou dámskou voňavkou Love Potion z Oriflame. Vždycky jsem byla na svěží květinové vůně, ale tahle čokoládovo-zázvorová je teda fantastická! Připadám si s ní jako bohyně, tak úžasně voní! A hlavně celý den!Nejlepší bylo, když jsem se s ní poprvé v pondělí navoněla a jely jsme pro manželku do práce. Ta když nasedla, tak pronesla: „Ó, tady to krásně voní!“ 🙂 Byla to narážka na švagrovou, kterou jsem vezla v autě z práce taky domů :))) Ale už se to nekomentovalo :))) (Píšou, že je to vůně atmosféry vášnivých nocí :))Akorát mě štvou ty vousy – jsou tmavé – těžko se mi dokonale zamaskovávají, i když jsem hladce oholená a nechci na sebe patlat tuny make-upu. Ty budu muset vyřešit jako první.Ani nevíte, jak mi bylo krásně, když jsem takhle šla venku mezi lidmi. Najednou mi došlo, že je jim úplně jedno, jestli mám nebo nemám třpytivé náušnice! 🙂 A nejradši bych si nechala ještě ty úžasné sexy rifle, ale převleču se, až pojedu pro malou, protože mi jí bude předávat ve školce tchýně, která tam učí… a jí zase něco vysvětlovat :))) I když ona s tím určitě problém mít nebude, nebyl by na to zrovna čas…Tak abych to dneska nějak shrnula, jsem šťastná 🙂 -
Poslední dny rodinného štěstí
Poslední hra na obchod, kde dcerka je prodavačkou.Poslední společná večeře.Poslední vaření krupicové kaše.Poslední puštění dcerky oblíbeného kresleného seriálu o vílách.Poslední upravení jejích křídel.Poslední přemlouvání do koupelny.Poslední koupání dcerky.Poslední hraní s figurkami ve vaně.Poslední oblékání do pyžamka.Poslední čtení pohádky v postýlce.Poslední hlazení ručičky při usínání.Poslední pohled z okna na rozkvetlé kopce.Poslední noc na manželské posteli vedle mé manželky.Poslední noc ve svazku manželském.Poslední probuzení vedle milované osoby – otočené ale ke mě zády.Poslední letmé rozhovory o všedních věcech každého rána.Poslední cesta do školky.Poslední pozdravení paní učitelky a dětiček ve školce.Poslední upravení korunky na hlavě mé dcerky.Poslední přitulení ve školce.Poslední ranní pusa.Poslední den sama doma. Doma. Doma je tam, kde je manželka a dcerka.Všechny všední věci, jindy tak obyčejné a běžné, stávají se dnes výjimečnými…První moje velká slza… -
Neutrální jméno
Zítra jdu k psycholožce. Nemůžu už se dočkat. Už jsem si krásně nalakovala francouzskou manikúru i na rukách. A možná si vezmu svůj nový tmavě červený svetřík 🙂 Červenou mám vůbec ráda 🙂 Chtěla bych už vyřešit tu Hanku Fifkovou, abych se tam konečně objednala a věděla, na čem jsem. Potřebuji mít jistotu.Hledám si práci v jednom z okolních okresů a také ve vedlejším krajském městě. Dá se tam sehnat i hezký levný podnájem (někde). Měla bych malý byteček jen sama pro sebe, zařízený jako Tereza. Přestala bych žít ten nepříjemný klučičí život a začala bych být sama sebou!Navíc práce, kterou mám teď rozjednanou by mi vyhovovala i po úplné změně – navíc bych tam mohla chodit elegantně oblečená!Když jsem pracovala jako asistentka ředitele, tak jsem si strašně přála jednou přijít do práce v kostýmku, v lodičkách, navoněná, načesaná a krásně elegantně nalíčená….Jen mám teď problém, který musím vyřešit právě s Hankou Fifkovou – jak mám hledat práci. Jestli ještě jako Tom nebo mám přiznávat Terezu (což považuji za nesmysl, to by lidi akorát odradilo v téhle tak trošku netolerantní zemi, kde se každý druhý bojí lidí jako jsem já) a pak je tu ještě možnost neutrálního jména, které si mohu zvolit po zahájení hormonální terapie, abych nebyla diskriminována (a abych krásně mátla okolí :))). Chci se jmenovat Tereza, ale do operace pohlaví nemůžu (na to jsou zákony), takže Nikola nebo Luca (což je dokonce 7. nejoblíbenější německé mužské jméno! a současně v jiných zemích ženské 🙂 Ale jsme v Česku, tak bych chtěla české.Zde je uveden seznam nejpoužívanějších neutrálních jmen, které si člověk jako já může po potvrzení od lékařky zdarma nechat změnit na matrice v místě trvalého bydliště:Toto je seznam neutrálních jmen, která již byla TS lidmi v minulosti použita. Nejoblíbenější jsou Saša a Nikola.Áda, Alex, Aliz, Andrea, Andy, Bronia, Dan, Deny, Ilja, Issa, Ivo, Janis, Jannis, Jarka, Jára, Jean, Jindra, Jirča, Jirka, Kája, Kim, Lenny, Mára, Maria, Marti, Martine, Michele, Míla, Mira, Míša, Míťa, Nicol, Niki, Nikola, Péťa, René, Riki, Robbie, Robin, Romy, Saša, Stáňa, Sváťa, Štěpa, Viky, Vivian, Vlasta, Zbyňa, ZdenaToto je seznam dalších jmen, která by pravděpodobně mohla být rovněž použitelná, ale nebyla dosud vyzkoušena a jejich vhodnost proto nelze zaručit. V závorce je v méně zřejmých případech uvedena původní mužská/ženská varianta jména.Alice, Bernie (Bernard/dette), Béda, Bláža (Blažej/ena), Bóža (Božetěch/Božena), Cecil, Dráža (Drahoslav/a), Eda, Fany, Gába, Gusta, Honza, Květa, Láďa, Líba (Libor/Libuše), Nikita, Olda, Páťa (Patrik/cie), Ráďa, Rosťa, Sláva, Valda, Venďa (Vendelín/Vendula), Věra, Víťa, Vláďa, VojtaA takto to vypadá 🙂(Všechny údaje jsem si samozřejmě vymyslela, ale požadované jméno, příjmení a konečné jméno bych chtěla 🙂Žádost o změnu jména a příjmení
Žadatel:
Původní jméno: Tomáš Novák (původní jméno)
Datum a místo narození: 24.12.1980, Stará Lhota, okres Rakovník (datum a místo narození)
Rodné číslo: 801224/4531 (rodné číslo)
Trvalý pobyt: Nemocniční 13, Praha, 111 50 (adresa trvalého bydliště)Státní občanství: ČRPožadované jméno a příjmení: Nikola Janků
Odůvodnění:
Žádám o povolení změny jména a příjmení na neutrální tvary. Důvodem mé žádosti je probíhající změna pohlaví z důvodu dg. F64.0 – transsexualita FtM. Změna jména a příjmení na neutrální tvar napomáhá sociální adaptaci na život v žádané roli. V současné době procházím hormonální léčbou, bude následovat operativní dořešení a následně nová žádost o konečné jméno a příjmení Tereza Nováková.Přílohy:
1. rodný list
2. doporučení ošetřujícího lékařeV Praze dne 29.2.2003Mám jednu moc velkou kamarádku Nikolu, které jsem zatím nic neřekla a která je skoro jako moje sestra (a já zase její – zatím tedy ehm bratr 🙂 Už jsem jí naznačila, že se jí ozvu, až si budu něčím 100% jistá a že se do té doby asi neuvidíme. Napsala jsem jí, že buď mě zatratí nebo zůstane mojí „sestrou“.Odepsala mi, že je strašně zvědavá a že to chápe tak, že chci prostě absolutně změnit svůj život. Změnu pohlaví podle mě nečeká 🙂 (Ona je to totiž ještě ke všemu dcera mojí kolegyně z obchodu, kde jsem teď zaměstnaná :).Takže buď o ní přijdu nebo ne.Nerada bych o ní přišla. Vždycky jsme spolu probíraly úplně všechno, byly jako dvě kamarádky, než jako kluk a holka, jezdily jen my dvě na výlety a řešily kluky i život.Tímhle co chci udělat se totiž neuvěřitelně prověří vztahy.Někdo to nestráví, někdo to toleruje, někdo je nadšený jako já a bude při mě 🙂 (tato poslední možnost je ovšem vzácná, i když by si jí přál každý). (Tuto poslední možnost měla možnost zažít Veny z Německa, které jsem před měsícem psala na youtube a která má vlastně přítelkyni toužící být u té přeměny a vyzkoušet jako první její novou vagínu 🙂 (Pardon za to slovo, ale jak jinak to slušně říct? 🙂Noo a napadlo mě, že až přijdu poprvé od Hanky Fifkové a budu mít určitou jistotu, že už se jí přiznám a spolu vybereme to jméno :)))Třeba se s tím nikdy nesmíří.Asi si ní hodně slibuju, protože to tak cítím.Každopádně jsem připravená zůstat na všechno úplně sama. 🙁 -
Výhody coming-outu
Sice se mi ten název článku nelíbí, nerada skloňuji česky anglická slova, ale než tam psát „Jaké má výhody coming-out“ nebo „Výhody přiznání se…“ tak to radši tohle.Přišla jsem na to, že coming-out má jednu výhodu i pro mě.Neplatí, jak jsem v jednom z minulých článků psala, že coming-out je jen kvůli ostatním, že mě samotné k ničemu nepomůže. Ale pomůže.Před lidmi, kterým to řeknete, se už totiž nemusíte stydět a skrývat. Tedy ono to stydění tam ještě dlouho bude, ale už nemusíte skrývat své nalakované nehty, nemusíte vysvětlovat, proč máte prsa, proč máte hladké nohy, proč máte propíchnuté uši, nabarvené vlasy, proč už si je 3 měsíce nestříháte, že vypadáte neupraveně jako ze 70. let (musím najít nějakou fajn kadeřnici nebo vizážistku, která mi poradí, jestli mám ty vlasy někde zkracovat už teď, aby to nějak vypadalo, než to začne mít délku, která se dá dávat do sponek, čelenek nebo culíčků 🙂 Bože jak já se na tohle těším! 🙂 … takže všem, komu to řeknete, se uleví stejně jako vám – to mi věřte. Oni totiž stále přemýšlí, co to s vámi je.Když jsem v neděli odcházela od mamky, které jsem to všechno řekla a ona mi řekla, že se bála, že jsem třeba nevyléčitelně nemocná, že mám AIDS nebo podobné hrůzy (jo, i tohle fantazie vymyslí, pokud nemá dostatek informací), tak to, že jsem zdravá (myslím fyzicky :)) a nikdo neumírá je vlastně dobrá zpráva! 🙂Svým způsobem jsem zdravá i psychicky. Tedy, když nepočítám to trápení s rozvodem. Já vidím svět pořád stejnýma očima. Všichni lidé budou pořád ti samí lidé, které mám ráda. Takže já s tím mít problém nebudu, pořád je vidím jako Tereza. Ale problém s tím mohou mít oni… -
Uděláš-li to, udělám to
Uděláš-li to, udělám to.Opustíš-li mne, zůstává mi jediná možnost: jít jedinou cestou za svým jediným cílem v tomto životě.Nemám šanci na další normální vztah, rodinu, ženu a krásnou a úžasnou dcerku.Ano, chci se stát Terezou. Jsem šťastná, když na to myslím – že jsem teď tak blízko splnění něčeho, po čem toužím celý život. Ale rodina je také štěstí.Udělalas to. A já už začala… -
Změny po 4 a po 7 měsících hormonální terapie MtF
Zaujalo mě dnes jedno video na youtube. Vlastně dvě 🙂Patří uživateli jménem hopefulkylee a probíhá u něj hormonální terapie.První video točila 4 měsíce od začátku podávání ženských hormonů:Změny, které popisuje se týkají jemnosti kůže a také, že začínají růst prsa. Trošku víc se jí lámou nehty. No, a jak vypadá, můžete posoudit sami… na první pohled ještě nic poznat není, ale…. za tři měsíce………Druhé video natočila 7 měsíců od začátku, takže pouhé 3 měsíce od prvního videa:A tady už jsou změny patrné. Říká, že to na ní poznala i rodina, že její tvář se feminizuje. A taky jí vyrostly prsa! A lépe se nanáší make-up, protože pleť se stala jemnější. To je přesně to, na co se tak těším 🙂 Konečně začíná mizet i svalová hmota.Jasně, že to není ještě ono, ale ten rozdíl za tři měsíce! 🙂 Nádhera prostě. Jak to půjde asi dál ? 🙂To video je teď z května, takže budoucnost ještě nezná nikdo, ale bude zajímavé to sledovat a když si na to ještě vzpomenu za pár měsíců, tak to sem přihodím (až bude nahráno na youtube).Jinak po kliknutí se Vám v novém okně otevře ono video s jejím proslovem o změnách (v angličtině) 🙂Kouzelné pilulky prostě! 🙂 -
Den matek, můj coming out a malá Markétka
Stále v hlavě řeším to samé.Jaké budou Vánoce, jaké budou víkendy, jaké budou večery a rána bez dcerky…A současně se těším, jak budu vypadat já. Na svůj nový život.Dnes jsem nesla mamince nádhernou růžovou růži a bonboniéru. Je Den matek.Když jsem odcházela, podívala se tak na mě a říká: „Tebe něco trápí. Co ti je?“A vytáhla to ze mě.Takže mi to vlastně usnadnila.Přiznala jsem se jí ke všemu.Řekla jsem jí, co plánuji se sebou, že se manželství rozpadlo, kde chci bydlet, jak to bude s malou, s prací atd. Probraly jsme všechno a já jsem šťastná, že můj první rodinný coming out (když nepočítám manželku) dopadl dobře. Měla jsem z toho pocit, že se snad na Terezu i těší 🙂 Nemá s tím problém. Vždycky to bude moje maminka.Říkala mi, že to spadlo i z ní. Konečně ví, co se děje. V jednu chvíli si prý myslela, že má snad AIDS!V tu chvíli jsem si uvědomila, jak malicherné je to, co chci udělat třeba právě proti téhle nemoci.Nabídla mi, že bych mohla bydlet u ní, ale to jsem zavrhla, protože mě tam všichni znají a hlavně zezačátku se potřebuji postavit na vlastní nohy, spolehnout se jen sama na sebe.Říkala, že jí to teď zpětně dochází. Proto jsem byla pořád taková jiná…Krásná písnička i text, kterou Justin Bieber věnoval své mamince na tento Den matek.Doprovází mě teď mým trápením a líbí se mi prostě (a ten úžasný začátek!), tak si jí sem dám……a maminka mi řekla ještě něco:Maminka se dost často vídá s jednou paní sousedkou. Je to starší paní, ale je fajn a dobře si rozumějí. Občas k ní přijedou i vnuk a vnučka. Jsou ještě malí. Holčičce je šest let a nazvu jí tu třeba Markétka, prostě jinak, než se doopravdy jmenuje, protože jí nechci ublížit.Když u mojí maminky byla jednou dcerka mojí sestry na návštěvě, které je také šest, tak že si budou hrát na princezny. Markétka ale za nic na světě nechtěla ty růžové šatičky obléknout a také si je neoblékla.Tak to ještě nic neznamená, je to sice zvláštní, ale jsou to přeci děti……a pak šli spolu všichni tři do města a malá Markétka z ničeho nic mojí mamince povídá: „Teto. Já nechci být holčičkou. Já chci být klukem!“Spadla mi čelist.Pamatuji si, že ve svých šesti letech jsem začala zjišťovat také určité nesrovnalosti se svou identitou, ale takhle malí to opravdu neřešíte.Moje maminka to řekla sousedce a ta vše okamžitě zavrhla. Také proto, že rodiče Markétky jsou věřící a něco takového naprosto nepřipadá v úvahu!Mě je ovšem naprosto jasné, jak tohle dopadne.Chtěla bych Markétce nějak pomoct, ale nevím jak.Možná jí pomohu tím, co se chystám udělat sama se sebou.Když paní sousedka uvidí, že to jde… začne o tom víc přemýšlet.Jsem si jistá, že jestli Markétka do osmnácti nepůjde k psychologovi, čeká jí ve svém životě velké trápení. A strašně moc jí přeju, aby jednou dosáhla toho, po čem touží. Aby se za to nemusela stydět a aby to nemusela skrývat.To jsou ty naše společenské normy a předsudky.Šílíme, když někdo vybočí z řady. A nedej bože, aby to bylo naše dítě!A sami si neuvědomujeme, jak mu tím ubližujeme.Že mu neublíží to, že to přizná, ale to, že to nepřizná! -
PPPI – pilulky proti poruše identity
Včera jsme byly odpoledne u tchýně. Jezdím tam ráda, ale nesměla jsem tam, protože mám nalakované nehty a dámské tílko. Přesto jsem jela, protože jsem věděla, že s tím já ani tchýně problém mít nebude, že to vadí jen manželce, která se za mě stydí. Chvíli na mě byla naštvaná, ale hlavně se jí hnusím (podle jejích slov).Než jsme odjížděly, tak se samozřejmě stalo to, co by se stejně jednou stalo. Tchýně si všimla, že mám nalakované nehty a zeptala se mě na to. Jestli je mám nalakované a jestli je to ten vyživující lak.Odpověděla jsem, že nalakované jsou, ale víc říct nemůžu, protože tam stála ve vedlejší místnosti manželka a bohužel to slyšela. Tchýně už to pak neřešila a já taky ne.Takže jsem čekala, až s tím večer po příjezdu domů přijde a začne mi to vyčítat stejně, jako mi to vyčítala s dámským tílkem na oslavě její babičky asi před 3 týdny.„Takže se ti zase povedlo mě ztrapnit!“ začala.Stála jsem si za tím, že jsem prostě taková, že jiná nebudu.A začaly jsme to řešit. Konečně!Do tří do rána jsme si povídaly a snažily vyřešit detaily všeho. Hnusím se jí. Jsem jí nepříjemná. Jakmile mám jakýkoliv dívčí znak, nemůže si se mnou ani povídat. Říkala jsem jí, že to už brzo skončí, že se tedy odstěhuji do podnájmu atd. Že chci kompletní přeměnu a že za to ale nemůžu.Nehádaly jsme se.Jenom je to smutný.Zatímco ona ke mě necítí vůbec nic, já jí mám pořád ráda.Svým způsobem u mě se vůči ní nic nemění, protože já jsem v nitru pořád já. Jen navenek nejsem to, co jsem.A tak jsme šly spát. Nemohla jsem usnout. Ta úzkost mě provázela celou noc. Pak na chvilku usnete a zdá se vám krásný sen, že jste už ženou a probudíte se šťastná. Ale to štěstí strašně rychle skončí, protože do pokoje za chvíli vejde malá.Při pohledu na ní a na manželku přemýšlíte, zda není lepší přizpůsobit se. Trápit se, ale mít rodinu a své jistoty. Nevěřím si. Začínám si myslet, že nedokážu všechno změnit 🙁 Je toho tolik, co bude jiné. Všechno! Jediné, z čeho jsem nadšená je vždycky to, že budu sama sebou. To se mi líbí! Ale to ostatní vás sráží zase na zem.PPPI – pilulky proti poruše identity. To jsem si vymyslela jako takový svůj sci-fi způsob řešení. Samozřejmě nic takového neexistuje a asi ani dlouho nebude. Jak by to bylo jednoduché, že? Vezmete si pilulku a najednou nechcete být někým jiným a jste „normální“.Začínáte nenávidět svůj mozek. Za to, o co vás v životě připravil. Za to, že i když se budete snažit přizpůsobit, tak za pár dní to druhé já stejně vyleze a budete zase tam, kde předtím. Nemůžete před tím utéct. Už jsem si to vyzkoušela několikrát – tyhle pokusy o adaptaci. Nejde to. Najednou je to tu zas. Nechcete ničit rodinu, své jistoty, otravovat život lidem kolem vás jen proto, že jste se rozhodla, že chcete být ženou!Kde je lidskost? Má snaha o to být dobrým manželem i člověkem? Jakmile se přiznáte k něčemu takovému, jste najednou nula. Ať jste gauner nebo slušný člověk.A teď něco úžasného:Dcerka vešla ráno do ložnice a nesla dvě kartičky z jedné hry o kouzlech. Neumí ještě číst, ale na té jedné kartičce byla holčička s culíčky a nad ní napsáno „MĚNIČ“. Přinesla mi tohle kouzlo, abych ho použila na sebe!!!Přitom nemůže ani tušit, čím procházím a spí ve svém pokojíčku, takže včera nemohla slyšet, jak to s manželkou probíráme.A druhé kouzlo mě už dojalo úplně.Bylo to kouzlo „síla a přátelství“ a měla jsem ho podle jejích šeptaných slov použít já na maminku, abysme se nehádali a nezlobili…Použila jsem samozřejmě obě kouzla a slíbila jí, že se hádat nebudeme (vypadá to, že už asi opravdu ne po včerejší diskusi).Bolí mě, že musím lhát a podepsat, že „manželské soužití nevykazuje znaky manželství“, „že k manželce nic necítím“ a podobné nesmysly, které se musí psát na dohodu, aby nás rozvedli. (To všechno má manželka už připravené.) Má se tam uvést i důvod – nejčastěji prý „partner si našel někoho jiného“ nebo podobné běžné důvody.Tahle společnost mě nutí se rozvést, i když nechci. I když manželku miluji a dala bych všechno za to mít tuhle rodinu pořád takovou, jako kdysi. Ale manželce se hnusím. Nevzala si ženu, ale muže. Chápu jí a rozumím. Nic jí nevyčítám.Kéž by tak fungovalo to kouzlo „měnič“ rychle…Nebo existovalo PPPI.Takhle nemám na výběr.Můj mozek mě postavil před hotovou věc.Proč jsem to neřešila dřív? 🙁 -
Zrcadlo (vzkaz všem, co se vám to hnusí)
Přemýšlela jsem, jak popsat to, co cítím někomu, kdo o tom nic neví nebo kdo odsuzuje např. změnu pohlaví. Někde jsem to i četla a myslím, že to pak opravdu jde trochu pochopit.Pokud jste např. biologická žena, jistě to o sobě víte.Cítíte se jako žena, oblékáte se jako žena, žijete jako žena. Máte i své ženské zájmy, zajímáte se o módu, líčení a neumíte si prostě představit, že byste byla muž. Ta představa se vám (jak často říkáte) hnusí!Tak.A teď si vy – ta žena, o které jsem teď mluvila – stoupněte před zrcadlo a představte si, že v něm uvidíte mužské tělo…Takhle se cítíme my.Je to k naštvání… slušně řečeno.Co s tím?Bráníte nám nosit oblečení, které považujeme za „normální“ a sobě vlastní. Snižujete naše sebevědomí, protože vypadáme jako muži, kteří si hrají na ženy, ale my nejsme muži. My jsme ženy. Na druhou stranu vás omlouvá, že to nemůžete vědět. I my v tom tápeme, nemyslete si.To, že nás někdo odsuzuje je běžné, lidé se nezmění. Na druhou stranu jsou skvělí lidé, kterým to nevadí, nebo na to prostě kašlou a berou vás takovou, jaká jste. Dokonce existují lidé, kteří nás podporují! A těm bych chtěla poděkovat.Vy, kterým to ale vadí nebo se jim to dokonce hnusí, nemůžete-li to přenést přes srdce a nedokážete-li se s tím smířit nebo to pochopit, tak nás prostě prosím ignorujte.Porucha identity pohlaví vzniká někdy mezi 4-5 měsícem těhotenství v plodu ještě v matce.Taky jsem to nevěděla. Nikdo mi totiž nikdy nic neřekl ani neporadil. Jste v tom sami a to navěky, pokud se nerozhodnete ke všemu přiznat a začít svůj život znovu – „normálně“… -
Argentina přijala zákon o změně pohlaví na základě pouhého přání
Před hodinou vyšla tato zpráva:(Vyskočila mi z ničehonic ve zpravodajské liště ČT24, kterou mám nainstalovanou na počítači 🙂Argentina přijala zákon o změně pohlaví na základě pouhého přání
Argentinský Senát odhlasoval zákon, který z Argentiny činí nejbenevolentnější zemi světa vůči transsexuálům. V Argentině je nyní možné změnit své pohlaví jen na základě přání a bez dlouhých právních procedur a psychiatrických nebo tělesných vyšetření. Sňatky homosexuálů Argentina legalizovala před dvěma lety.Odborníci na otázku volby pohlaví se shodují, že žádná země zatím nedošla tak daleko jako Argentina. V Evropě musejí lidé, kteří chtějí změnit pohlaví a získat pro zákrok zdravotní pojištění, projít vyšetřením svého tělesného i duševního stavu.(čtk)Tak tomu říkám zákon 🙂 To je teda něco!Je fakt, že člověk by měl mít i právo na výběr pohlaví… což bohužel zatím nefunguje.(Jooo jasně, už zase slyším ty hlasy všech odpůrců, jak by to tady vypadalo, kdyby si každý měnil pohlaví jak chce… fuj, žejo? 🙂 No jo, to se nikdy nezmění.Řekla bych, že tuhle zprávu budou zítra televize i noviny rozpitvávat 🙂 To bude ještě zajímavé. Aspoň se o tom zase bude chvíli mluvit 🙂