-
Daniella a Jenna Talackova
Už dlouho jsem neskoukla žádnou novou přeměnu na youtube a protože mám čas a dnes nemůžu kvůli vousům po laseru moc mezi lidi, řekla jsem si, že se na nějakou podívám.Hned první, kterou mi youtube nabídlo z 5.4., mě zaujala tím, že v něm Daniella popisuje vývoj toho, jak dospěla k tomu, že má poruchu identity.Nejprve si myslela, že je gay (tento stav trval přes 3 roky), ale pořád to nebylo ono a tím, jak jí chyběla ta ženskost, tak si ji začala sama na sobě začala vytvářet a oblékat se více žensky. Fotky tam jsou z období jako nerozhodnutý muž, jako gay, jako zženštělý gay no a pak jako Daniella.Ten největší zlom nastal ale v momentě, kdy viděla dokument o Jenně Talackové. Uvědomila si díky němu, kým je.A tak mě Daniella přivedla k Jenně. Už to české příjmení… Tomu musím přijít na kloub 🙂Jak to, že mi tahle událost z Miss Universe Canada v r. 2012 unikla?
Jenna Talacková (nar. 1988) je dcera Čecha a Kanaďanky, která se v r. 2012 dostala do finále Miss Universe Canada, ale byla ze soutěže vyřazena, protože pravidla Miss Universe už od r. 1952 (podle mě nesmyslně) říkají, že zúčastnit se mohou pouze ženy, které se jako ženy narodily.(Nechápu. Jenny se přeci narodila jako žena. Pohlaví neurčuje to, co je v rozkroku, ale je v hlavě… No nic, to tady nevyřeším, ale naštve to, když vidím, jaká je z ní kráska a hlavně ona je žena. Čím je jiná proti biologickým ženám?) Je tak ženská…Jenna v přihlášce do Miss Universe Canada 2012 uvedla pohlaví „žena“ (neboť ho má nyní i v dokladech), ale jedna účastnice soutěže Miss International Queen 2010 v Thajsku (soutěž krásy pro transsexuální ženy), které se Jenna zúčastnila, ji poznala a kontaktovala pořadatele Miss Universe v Kanadě (prostě jí záviděla, jak je krásná, to je jasné).Přesto, že se Jenna dostala mezi 65 finalistek, byla diskvalifikována.Ale protože je to holka šikovná a ještě k tomu z poloviny chytrá Češka, tak se nedala, kontaktovala právníka, který pak kontaktoval Donalda Trumpa, vlastnícího práva k mezinárodní Miss Universe a ten rozhodl, že pravidla budou změněna. Jenna se vrátila do soutěže, dostala se mezi Top 12, ale skončila na 5. místě. Získala však titul Miss Sympatie.Jenna prodělala operaci pohlaví v devatenácti letech a je veganka. Teď se věnuje modelingu.Tak to celé vlastně dopadlo dobře 🙂Daniella poté ve svém videu pokračuje sdělením, že díky tomuto dokumentu o Jenně se rozhodla nastoupit do 9. třídy mezi 600 lidí už jako dívka. (Ve videu jsou fotky i z těchto začátků).V 10. ročníku se rozhodla začít přeměnu a podstoupit HRT.
Z Ryana je Danielle
Až budu mít své vlásky dlouhé jako má teď Danielle…Jsou to krátké nepředvídatelné okamžiky, které nás navždy ovlivní a doplní poslední kamínek do této kdysi tak rozházené mozaiky…Na závěr sem dávám překlad jejího hezkého poselství, se kterým se ztotožňuji, protože už teď vím, o čem mluví, protože už sama vím, jaké to je a můžete to zažít i vy:(Leničko, to je i pro Tebe…)„Jen chci, aby lidé věděli, že být sám sebou je tím nejdůležitějším, čím být můžete. Všichni potřebujeme lásku a cítit se uvnitř šťastní. Život ve lži je ale daleko od štěstí, které si zasloužíme. Chtěla bych vzkázat všem lidem, kteří přemýšlí o přeměně, žijí ve své temné přítomnosti a neví, co mají dělat: Před tím, než můžete někoho milovat, musíte milovat sami sebe. A BÝT TÍM, KÝM JSTE UVNITŘ. Pamatuji si první okamžik, kdy jsem vzala svojí první pilulku s hormony – ten pocit svobody a znovuzrození. Všechno má svůj čas. Jednoho rána se neprobudíte a nebude z vás dívka. Je to proces. Děkuji všem, kteří mi přeměnu umožnili a pomáhali mi na mé cestě. Nikdy bych takhle do školy nepřišla bez mých přátel a jejich opory. Všechny vás miluju a pamatujte si: Neodmítejte změny, ale nikdy neměňte sami sebe tak, abyste pasovali do standardů „normálnosti“ této společnosti. Žijte s úsměvem a milujte sami sebe.“Ani já bych bez přátel, bez vás a bez mých tolerantních kolegů nebyla tam, kde jsem teď.Na lidech v našem okolí, jejichž existence se nás bezprostředně dotýká, jejich reakcích, názorech na svět a vlastně i výchově v dětství závisí úspěch a hladkost celé naší přeměny. Bez nich bychom nikdy tolik síly sami v sobě nenašli. -
Vášeň, soudnost a předsudek
Soudnost – to je slovo, na které často myslím.Jsem soudná?Podle Ottova slovníku naučného je soudnost schopnost konati soudy.A také myslívám na slovo vášeň.Podle Ottova slovníku naučného je vášeň duševní stav vyvolaný porušením rovnováhy mysli, při kterém se ztrácí soudnost.Mám ráda vášeň a dost často mě ovládá.Přidáme-li k tomu ještě slovo předsudek, dostaneme hodně zajímavou trojici.Předsudek se podle Ottova slovníku naučného vyznačuje jednak nedostatkem soudnosti, jednak tím, že na něm člověk trvá. Vzniká tím, že člověk k různým skutečnostem a tématům potřebuje zaujímat nějaký postoj, a to často rychle. Přebírá tedy mínění jiných, usuzuje podle prvního dojmu nebo nějakou dílčí zkušenost neoprávněně zobecňuje. Je však příznakem myšlenkové pohodlnosti, pokud toto předběžné stanovisko nepodrobí kritice, případně neopraví.(To je moc hezká definice.)Významy všech tří slov jsou vzájemně provázané. Jsou to takoví tři nerozluční přátelé, kteří se buď doplňují nebo nesnesou a dost ovlivňují náš život i průběh naší přeměny.Schopnost konati soudy máme totiž každý jinak vyvinutou. Hodně za to mohou předsudky a vášeň. Často nejsem schopná samu sebe posoudit a tak ztrácím soudnost a je velká šance, že budu terčem předsudků.Proč o tom píšu…Dnes jsem náhodou viděla video (žádné jsem nehledala, jen jsem si tvořila seznam svých oblíbených písniček, abych si je mohla pouštět pořád dokola a nabídlo se mi :), ve kterém se 25letá slečna (své jméno neprozradila) z USA vydala na cestu přeměny tak trochu na přeskáčku 🙂Většina z nás se snaží být soudná, ale moc nám to nejde. Euforie, kterou prožíváme s každým krůčkem kupředu nás občas nutí přehánět.Nechci přehánět. Nechci být muž oblečený v dámském. Nechci být terčem lidí s předsudky. Ale jak to udělat?Když jsem viděla začátek videa a fotky před HRT, musela jsem to dokoukat, protože jsem byla zvědavá na výsledek.
Fotka vpravo je po 11,5 měsících HRT. (Vypadá jako jedna moje moc hezká bývalá kamarádka ze školních let 🙂Na fotce vlevo má úplně stejně „dlouhé“ vlasy, jako mám teď já, takže tady vidím, jak dlouhé je budu mít za rok 🙂 (To je ovšem paráda!!! 🙂Chvíli trvalo, než na ní začaly hormony účinkovat a to mělo podle mě vliv na její SOUDNOST… Ona to věděla. Cítila, že nemůže nechat vypuknout svou vášeň a pustit se ven v dámském. Jenže já to necítím :/ Nejsem soudná. Jsou chvíle, kdy se na sebe nemůžu podívat do zrcadla a říkám si, že ze mě nikdy žena nebude, ale to se za pár minut změní přesně v opak, kdy v zrcadle vidím ženu a začne mě zase ovládat ta vášeň a nadšení 🙂 Přestože jsem třeba den po laseru jako dnes (což je ovšem obrázek opravdu hrozný a musím říct, že jsem se snažila chodit mezi co nejmenší počet lidí, aby mě takhle neviděli. Všechny vousy jsou spálené (už ale naštěstí netvoří můj neoblíbený „suchý zip“, do kterého se snažila veškerá tkanina přichytit, jako ve dvou předchozích případech). Říkala to i sestřička, že ten „sucháč“ už nebude 🙂 Ale nedá se to holit, musím čekat, až vousy za 10-14 dní vypadnou. (Vypadněte, prosím, ano?). Tohle vše je ovšem potřeba podstoupit a mám vždycky dobrý pocit, že jsem zase dál…Takže dnes jsem vlastně soudná, protože vím a cítím, že takhle v dámském jít nikam nemůžu. Nezamaskovala bych to. Zítra už se budu jmenovat neutrálně a já se ani nemůžu hned nechat nafotit na občanku, protože to prostě nejde, když tam chci být hezky namalovaná, načesaná (pokusím se o to :/ ) a s náušničkama. No tak počkám.JE DOBRÉ NEBÝT SOUDNÁ, NEŘEŠIT PŘEDSUDKY DRUHÝCH A ŽÍT TAK, JAK CELÝ ŽIVOT TOUŽÍME nebo JE DOBRÉ BÝT SOUDNÁ A ČEKAT NA MOMENT, KTERÝ POSOUDÍME JAKO VHODNÝ K PŘESKOKU NA DRUHOU STRANU?A určitou roli v tom hraje i strach, který je kolikrát hlavně v začátcích silnější než vášeň.Takže tady je tak trochu nestandartní časová osa přeměny téhle slečny:2010 – srpen – první návštěva terapeuta s nadějí, že co nejdříve dostanu hormony2010 – září – můj poslední klučičí sestřih na krátko (šla k terapeutovi a měsíc na to se ještě ostříhala na krátko)2011 – 19. srpna – vzala jsem si svojí první pilulku estrogenu2011 – 2. září – jsem začala brát plnou dávku estrogenů2011 – 12. listopadu – 2 měsíce HRT – žádná viditelná změna2011 – 25. listopad – 3 měsíce HRT – žádná viditelná změna (ale vlasy rostou hezky 🙂2012 – 11. ledna – poprvé jsem si vytrhala obočí tak, aby bylo více ženské (do 4 měsíců na hormonech ještě neřešila ani obočí)2012 – 9. února – 5 měsíců HRT – žádná viditelná změna2012 – březen – po 6 měsících HRT si poprvé začali lidé všímat změn a občas se mi stalo, že mě oslovovali v ženském rodě, což přešlo do mužského, když se na mě podívali zblízka2012 – 24. března – při mých studiích na kosmetičku jsem poprvé požádala mé přátele ze školy, aby mě nalíčili a doma jsem se poprvé oblékla do ženských šatů (7 měsíců na hormonech se teprve poprvé nalíčila a oblékla do dámského oblečení – růžové tričko a rifle)2012 – duben – při 8 měsících HRT začali mít lidé potíže s rozpoznáváním mého pohlaví. Mnoho z nich se nejprve ptalo na jméno a až poté řešilo rod. Občas nosím lehký make-up, ale ještě jsem nezačala s odstraňováním vousů laserem. (8 měsíců HRT a ještě pořád neřeší vousy, které na fotkách vidím – já bych zešílela 🙂2012 – 29. dubna – mé poslední chlapecké foto2012 – 2. května – kdosi v práci hledal jakousi Chasity a ptal se mě, zda jsem to já. Tady začínám žít jako žena „full time“. (8 měsíců HRT a už je najednou z ničeho nic na druhé straně napořád)2012 – 5. května – mé spolužačky mi vytvořily účes2012 – 20. června – většina členů mé rodiny nevěděla až do této chvíle o mé přeměně. A tak jsem se rozhodla udělat coming-out na facebooku. (10 měsíců HRT a přišel teprve coming-out – na fotce v růžovém tričku, kterou dala na facebook, jí to sluší 🙂2012 – 26. června – než jsem šla ven, mé spolubydlící mě načesaly vlasy. Lidé byli ohromeni a velice mě podporovali (na fotce z této doby v bílém tričku jí to taky moc sluší)Chtěla bych říct, že to, jakým způsobem projdete přeměnou je jen VAŠE VĚC. Každému může být jedno, jestli ještě 8 měsíců na hormonech budete vystupovat výhradně jako muž, jestli ještě neuskutečníte svůj první coming-out, jestli nechodíte na laser… Já jsem na první návštěvu taky nepřišla k Hance v dámském (ale v uni mikině a úzkých riflích… s krátkými vlastními vlasy, s vousy, které i když oholené do hladka prosvítaly pod make-upem – ale na druhou návštěvu po roce a půl už jsem v dámském přišla hezky s dlouhými vlásky a v kozačkách, protože jsem chtěla, protože jsem nebyla soudná, ale ovládala mě vášeň a nesmírně jsem si to užila :). Jsem v těchto chvílích nejšťastnější.Nemusíte řešit neutrální jméno, pokud nechcete. (Já ho tedy řešila ráda, protože díky své vášni chodím ven mezi lidi jako Tereza a neutrální jméno potřebuji). Nikdo vás nebude a nemůže do ničeho nutit.Nač propadat panice, když jste prostě jen soudné a máte pocit, že ještě nemůžete ven v dámském, ačkoli po tom tak strašně toužíte. Ono to stejně jednou přijde úplně samo… Všechno se srovná tak, jak má být, ať už teď chodíte v dámském nebo ne. Jednou z vás ty ženy prostě budou!Všechno je to závislé na naší soudnosti, na naší vášni a zkušenostech s předsudky. -
Chelsea Jade, 28 let, Irsko
Chelsea je z Irska, je jí 28 a své úplně první (čerstvé) video mapuje 8 měsíců na hormonech.Moc se mi líbí fotky na konci videa a taky to, že se snaží popisovat změny, které během HRT prožívala…
„Narodila jsem se v létě 1986. Maminka chtěla mít vždycky dívku a byla přesvědčená, že jí mít bude…A také že ano, ale ještě o tom nevěděla 🙂Jako dítě jsem si hrála s dívkami, měla ráda hračky pro dívky a holčičí oblečení… ale můj táta mi řekl, že nejsem žádná baba a že kluci nenosí holčičí oblečení.A tak jsem se nutila nosit klučičí oblečení… ale občas mě maminka nechala nosit dívčí věci a také mi je někdy i kupovala.Pamatuji si, když mi byly 4 roky, že jsme byly s maminkou na pláži. Měla jsem na sobě bikiny a vlasy do copánku. V dálce se objevila má učitelka z mateřské školky a má mamka na mě křičela, ať se rychle schovám za útes, aby mě neviděla. A to byla má první zkušenost při nošení holčičích věcí, která mi říkala, že je to špatné a že se za mě má maminka stydí… 🙁Školní léta byla strašná. Byla jsem každý den šikanována.Nesnášela jsem proto chodit každý den do školy a v této době jsem všem oznámila, že jsem gay. Líbili se mi muži, ale moje duše byla dívčí. Puberta u mě proběhla dříve, než u ostatních chlapců (tak jako to u dívek bývá).Několikrát jsem se pokusila o sebevraždu, ale neúspěšně. Bůh věděl, že mám své místo na této Zemi.Když jsem byla teenager, byla jsem pořád v depresích, ale nevěděla jsem proč, tak jsem se snažila radovat z toho, že jsem chlapec…
Měla jsem vášeň pro tanec a myslela si, že když se přihlásím na taneční konzervatoř, že budu mít díky tomu větší možnost projevit svou ženskost… Ale nebylo tomu tak. Role byly přesně rozděleny: „To nemůžeš dělat! To kluci nedělají!“Oholila jsem si hlavu a snažila se vypadat mužně. Setkávala jsem se s jinými muži a ti neměli rádi zženštělé typy.
Začala jsem nosit trička s velkým výstřihem a díky nim jsem se cítila ženštěji.Několikrát za život jsem si nechala růst dlouhé vlasy, protože se mi líbí, když jsou delší a ženské……a pak jsem si je nechávala zase ostříhat, protože mi lidé říkali, že v nich vypadám jako holka.A nechávala jsem si je zase znovu narůstat…Při objevování mé mužské stránky jsem zjistila, jak moc mě kluci na seznamkách chtějí. To jsem byla tak přitažlivá? Ale bylo to daleko od mé představy, jak bych měla vypadat…Když mi bylo 18, začala jsem se převlékat do dámského oblečení a cítila se víc žensky.Našla jsem způsob, jak se oblékat jako žena a spojit ho s mojí vášní pro tanec, když jsem začala účinkovat jako tanečnice v jednom gay baru… Milovala jsem to!(ve videu je na 2:20 záznam jejího tanečního vstoupení 🙂V Den Sv. Patrika 2013 (17.3.) jsem se rozhodla všem říct, že jsem až doteď nebyla šťastná a začala jsem být tím, kým skutečně jsem.Šla jsem se poradit k doktorovi a v květnu 2013 jsem dostala blokátor testosteronu.
Můj první den s antiandrogenem…Po 1 měsíci s antiandrogenem jsem nepociťovala žádné změny, kromě toho, že mi byla větší zima (to mi něco připomíná 🙂 a začala jsem se cítit normálně tak, jak jsem se vždycky cítit chtěla.Po 2 měsících jsem si všimla malých změn ve tváři a tak jsem se rozhodla upravit obočí, aby měly více ženský tvar. Mé začínající plešatění se zastavilo.Po 3 měsících jsem začala brát estrogen a šla na první laserové odstranění vousů. Byla jsem šťastná, že nemám tak viditelný ohryzek:
Po 2. proceduře laseru byly vousy stále ještě hodně vidět a nechala jsem si obarvit vlasy na blond (velká chyba):
Po 2 měsících na estrogenu jsem se podívala do zrcadla a mé oči vypadaly jinak. Bylo to, jakoby se na mě díval někdo cizíma očima. Cítila jsem se, jakobych se právě narodila!Když se podívám zpětně na můj život, přála bych si tohle udělat už dříve!
Obarvila jsem si své vlasy zpátky na tmavo a začala jsem se cítit tak šťastná! Změn si začali všímat i lidé kolem a tak jsem vše oznámila na facebooku. Dostala jsem tak úžasné pozitivní reakce!Laser skutečně zeslaboval mé vousy… tolik to bolelo!
Změny ode dne č. 1 do dneška jsou úžasné!Nechala jsem si prodloužit vlasy a šla na svojí první procházku městem, při které jsem byla moc v rozpacích… 🙁
Nechala jsem si udělat nehty. Miluji všechny tyhle dívčí věci, které jsem se dříve bála uskutečnit.
Má první noc venku v mém městě s mým pravým já. Byla jsem tak příšerně nervózní!
(Chápete někdo, proč tahle slečna byla nervózní? 🙂 Že jí někdo snad špatně identifikuje? Ach ten strach…)Ale začala jsem se cítit stále příjemněji na veřejnosti… hlavně když jsem byla mimo mé město. V mém městě se stále necítím tak dobře.Takhle chodím ven… 5 měsíců na hormonech :
(A tady mě tak dojalo, jak je krásná, že to teď píšu se slzami v očích… to si přejeme všechny, abysme takhle vypadaly po 5 měsících… u mě by to byl červenec 2014…)Mimochodem – na téhle fotce (a i na těch dalších) je jako celá naše česká herečka Ivana Korolová 🙂
Po 6 měsících estrogenu začala má prsa vypadat lépe 🙂
6,5 měsíce na estrogenech – a takto vypadám teď (únor 2014):
Líbám vás všechny!!! GIRL POWER! Jaký rozdíl! Těším se na život s mým skutečným já!
Každý ten příběh je stejný a vždycky má stejný konec… nebo spíš začátek…Já tedy nevím, ale mě tak fascinuje ta radost, kterou na všech vidím 🙂 Já bych tenhle blog snad psala o nich, i kdybych jedna z nich nebyla :)))Mám ráda, když jsou lidí nadšení. -
Kayla a její časová osa
Zajímalo mě, jak rychle nebo pomalu postupují jinde. Protože mě docela trápí skutečnost, že ještě nemůžu do práce tak, jak bych chtěla. (Alespoň si myslím, že nemůžu.)Našla jsem video jedné moc hezké slečny z USA, jejíž postup byl následující:START – 0 měsíců HRT
FOTO PŘED A TĚSNĚ PO ZAČÁTKU HRT:všimněte si jejích vlasů vpravo – mám je delší jen o pár centimetrů (takže krátké)
a tento na první pohled mladý muž se v téže dobu proměňoval v tuto princeznu (foto před HRT). Slušelo jí to už teď:
1. měsíc HRT – s parukou
7. měsíc HRT – poprvé bez paruky
Krásné mikádo.Ještě před plastikou prsou
8. měsíc HRT – SRS (operace)
U nás se musí být minimálně 1 rok na HRT, než se může podstoupit operace.8. měsíc HRT – „full time“
Čekala 8 měsíců od začátku hormonů, než se pustí do života jako žena naplno…Já jsem v 1. měsíci (néé, těhotná ještě zatím ne! :)) a už bych taky chtěla ten svůj „full time“. Asi jsem moc nedočkavá. Jenže on to má každý jinak… Záleží to na každém z nás, na prostředí, okolí, na lidech, kterými jsme obklopeni. Mnohé z nás brzdí to, jak vypadáme. Některé máme tělo zdevastované testosteronem více, některé méně. Některé máme odvahy více, některé méně 🙂 Ale jednou to přijde… U nás všech to jednou přijde!!!Sona Avedian do toho skočila třeba hned v prvním měsíci HRT…9. měsíc HRT – obroušení ohryzku + plastika prsou
Tak musím říct, že ten rozdíl je znát… 🙂
A tady si můžete prohlédnout její video na youtube:
Tato fotka je po 16 měsících HRT z druhého videa (které sem nedávám), kde má fotky právě z tohoto období. Jenže pro mě je krásnou ženou už od prvního dne… a vlastně už jak sedí na své první fotce v pánském oblečení na začátku HRT v křesle… Úžasný je její styl, vlasy i radost ve tváři… Tu radost, co už znám a pro kterou chci jít bez přestávky dál jak nejrychleji to půjde.NO MORE CRYING -
Sona Avedian – to není parodie
Řekla jsem si, že už jsem zase dlouho neviděla nějakou pěkně motivující přeměnu na youtube a tak jsem s nadšením vyťukala mé oblíbené „mtf“ a nechala si vyfiltrovat videa za poslední týden… Byla tam slečna, která už od sedmnácti vypadala jako slečna a tak vlastně její cesta nebyla tak zajímavá, protože měla to štěstí, že začala brzy a nebyl důvod jí identifikovat chybně ještě před hormony. Její video tu tedy nenajdete, ale jakmile to video skončilo, nabídlo se mi jiné, jehož náhled mě rozesmál. Řekla jsem si: Jooo to je fór! Tohle musí být joke! Někdo prostě udělal parodii na videa o přeměnách a to musím rozhodně vidět. Aspoň se zasměju a pobavím i ostatní.…to nebyla parodie…Pochopila jsem to hodně rychle.Rozdýchávám to už pár hodin. Jsem z tohohle videa v šoku, zvedl se mi tep, rozbušilo srdce a nemůžu se soustředit na nic jiného. Vlastně jsem to ještě nerozdýchala, jak mě to nadchlo a bulím ještě teď. Ani nevím proč – asi z toho, jak je úžasná a jak moc bych chtěla taky být takhle krásná. A taky z toho, jak dobré je vydat se na tuhle cestu a odkrýt věčně nasazenou masku.Video má přes 9 minut, ale rozhodně stojí zato ho shlédnout celé. Ten, kdo umí anglicky se dozví spoustu zajímavých věcí (které tu pro ty ostatní přeložím).Tak velký rozdíl „před“ a „po“ jsem ještě nikdy neviděla… Myslela jsem si, že je to vážně dobrý vtip najít fotku nějakého oplzlého chlapa a dát jí na začátek videa, jakože jsem takhle kdysi vypadala :)))Jenže tohle není vtip…Ten zarostlý muž vlevo je skutečně ta mladá krásná princezna vpravo.Ještě má někdo pochybnosti o tom, že to JDE? 🙂Sona Avedian, USA, nar. 1982Začátek přeměny ve třiceti letech
Obsah:0:17 – narodila jsem se v r. 1982 ve špatném těle
0:28 – Znamení se objevovala už když mi byly 4 roky. Má matka 21.11.1986 napsala: „Matt stále říká, že chce být dívkou.“0:41 – Když mi bylo 7, má matka mě přistihla, jak se převlékám. Otřesená a zostuzená. Stalo se to mým nejhlubším a nejtemnějším tajemstvím pro příštích 23 let1:00 Chtěla jsem to někomu říct před tím, než půjdu do školy, ale moji rodiče se rozváděli a tak jsem se rozhodla jít jinou cestou
1:09 Zahanbená sama sebou ukryji se pod masku U.S.Marine1:27 Cítila jsem se tak sama. Nic už mi nepřipadalo povědomé. Po škole jsem tedy požádala na 4 roky o přeložení do Japonska1:31 (2001) Při prozkoumávání internetu na druhé straně planety jsem konečně objevila slovo „Transgender“. Proč jsme se o tom neučili v sexuální výchově? 🙁1:40 To se pro mě stalo průlomovou novinkou! Celou tu dobu jsem se cítila, jakobych byla jediná, kdo má tyhle „problémy“. Dozvěděla jsem se o ostatních lidech jako já. Přijala jsem svou skutečnou identitu a přestala jsem se kvůli tomu cítit tak špatně. Bohužel jsem také ale chtěla žít „normální život“ a myslela jsem si, že je to důležitější, než být sama sebou a tak jsem se rozhodla to NIKDY nikomu neříct. Že si vezmu tohle tajemství do HROBU.
2:09 Přitvrdila jsem
2:13 86 kg2:17 V r. 2005 jsem ukončila službu u Námořní pěchoty Spojených států amerických2:20 Začala jsem pracovat „na živnosťák“ pro mariňáky a dělala tutéž práci, co dřív2:24 Ale ještě stále jsem dostatečně „nezapadala“. Myslela jsem si, že když se ožením, vše se vyřeší.
2:29 Potkala jsem svou ženu při návštěvě rodiny v Arménii a nedlouho poté…
2:38 v totálním sebeodmítnutí jsem se začala snažit vše si vynahrazovat…
2:402:47 A to není všechno 🙂
2:482:54 Po 9 letech života v zahraničí…
2:59 …se ze mě stalo 108 kg smutku3:07 Myslela jsem si, že jsem toho muže v sobě konečně odhalila.Víte, být mariňák s úžasnou ženou, s krásným dítětem, dobře placeným zaměstnáním, 1200hp (pořádným fárem) v (motoristickém závodě) Trans*Am, velkým kamiónem a velkým smyslem pro humor – to vše vyplňovalo moji prázdnotu.Ale nemohlo to skrýt to, jak jsem byla vyčerpaná a už dlouho jsem se za těmito věcmi schovávat nemohla.
3:21 V srpnu 2012 jsem skončila své zaměstnání a vrátila se domů do Michiganu, kde mě čekalo mé zničené manželství a rodina.Nastal čas říct „sbohem“. Kluci, budete mi chybět…
3:41 Konečně jsem se já a má partnerka rozhodli rozvést. Byla jsem zničená, můj život se začal rychle vymykat kontrole.3:56 A pak se stalo něco neuvěřitelného. Poprvé za celých 23 let, jsem „JÍ“ poslechla: „Prosím PUSŤ MĚ VEN! Nemůžeš teď odejít. Dovolíš mi to aspoň zkusit!?„To bylo pro mě něco ohromného.4:10 Nebyla jsem si jistá, jestli mám podstoupit „coming out“. Ale i přesto jsem se začala připravovat na přeměnu. Musela jsem zhubnout o 32 kg (tzn. na 76 kg).4:18 Ale hlavou se mi honily myšlenky jako:– štěstí v budoucnosti– ztráta práce– pověst ve společnosti– zdravotní pojištění– ztráta přátel– odmítnutí rodinou– „nikdy toho nedosáhnu“– lidé se ti budou smát4:31 Měla jsem vážně co dělat.4:42 Začala jsem znovu jezdit na kole.4:48 Změnila jsem celý svůj životní styl. Přestala jsem dělat věci jako:– fast food a energetické nápoje– stravování a pití venku– spousta jídla– kouření cigaret– příliš mnoho televize– a pak jsem objevila JÓGU! 🙂4:51 Tím, jak jsem začala měnit svůj zevnějšek, začalo růst stále víc a víc mé sebevědomí. Konečně!4:58 14.11.2012 jsem se otevřela světu a rozhodla provést přeměnu v ženu. Nebylo to jednoduché, ale ona se konečně probudila a bylo to ÚŽASNÉ!
5:16 Říkáte, že jsem ošklivá? No a co. Ale byla jsem to SKUTEČNÁ já!Nakonec, dělala jsem to pro sebe a ne pro vás. Bylo to překrásné…
5:22
5:31 Začala jsem žít „full time“ jako žena už po 6 týdnech.
5:37 Začala jsem chodit na laser (auvajs!)5:43 A týden potom jsem začala brát hormony5:45 A pak…5:48 …se začaly dít věci!5:58 začala jsem si všímat vážných změn!(následují krásné ženské fotky)
6:12 (se svojí dcerkou)
6:16
6:28 Po 7 týdnech jsem se rozhodla pro plastickou operaci poprsí
6:30
6:47 (opět se svojí holčičkou – kdo je tu nešťastný? 🙂 Nikdo 🙂6:54 Hormony změnily pohled na celý můj život. Za 8 měsíců jsem úplně rozkvetla!
7:05
7:13
7:26
7:32
7:38
7:51
7:558:10 Tohle není o tom „uspět“.8:15 Je to něco, co je na vás!8:16 Je to o tom být sám sebou. Bez ohledu na to, co si myslí společnost.8:21 A to je nádherné!8:25 Leta jsem běžela na opačnou stranu…8:31 Mé ženy, mého dítěte, auta, zbraní, mariňáků… ničeho nelituji… Byla to součást mé cesty.8:35 A když se na tuto cestu vydáte…8:38 …a společnost se vás snaží srazit na zem…8:40 Víte co si o tom myslím?
8:44 🙂8:45 Děkuji mým přátelům a rodině, která mě podporovala. Bez vás bych to nedokázala.
9:07Část jejího textu:„Lidé, mé tělo je pouze kus látky. Nezajímalo mě, co si lidé myslí, když jsem se poprvé oblékla jako žena a začala tak žít „full time“. Neexistuje standart pro krásu, protože jsme zvenku všichni stejní. Je to pouze kůže. Takže kdo je uvnitř vaší hlavy? Jste jedineční a krásní?Můj první den jako Sona byl stejně krásný, jako je teď každý den. A jste teď přesně tam, kde můžete být za 10 let po vaší přeměně.“Musím se poklonit před tímhle videem. Řekla toho tolik… Tohle je poselství.Nemá své vlastní vlasy, ale vyřešila to. Ani tohle nemusí být problém, když chcete. JE TO VE VAŠÍ HLAVĚ!Je z ní krásná žena. A ty její hladké jemné tvářičky! Vousy jsou minulostí! A jak je šťastná od první chvíle, kdy se objevila jako žena (ještě nedokonalá – jako jsme my všichni na začátku).Ta fotka zarostlého „muže“ je z května 2012. Poslední fotky jsou z konce roku 2013! Taková změna po necelých 2 letech! Je to jen na nás, jak tohle všechno dopadne…Je mi blízká tím, jak si také jako já řekla, že si tohle tajemství vezme s sebou do hrobu. Oženila se a myslela si, že se tenhle „problém“ sám vyřeší a má krásnou holčičku. A je jen o 6 let mladší, než já! 🙂 Ale není mi blízká jen tím…Už rozumím tomu, co Hanku motivuje pomáhat lidem, jako jsme my. Jsou to přesně tihle lidé, jako je Sona. To rozkvétání! Musí to být úžasné být u toho. (A já u toho budu! :)).Vím, že se na našich školách vyučuje sexuální výchova. Zajímalo by mě, zda se v ní vyučuje také o tomhle tématu. Jak na začátku videa píše: „Proč jsme se o tomhle na hodinách sexuální výchovy neučili?“TOTO VIDEO NECHŤ JE INSPIRACÍ PRO VŠECHNY, KDO ZTRÁCÍ VÍRU V ÚSPĚCH TÉHLE CESTY.PRO VŠECHNY, KDO V ZRCADLE VIDÍ ZAROSTLÉHO MUŽE S VELMI MUŽNÝMI RYSY, OCHLUPENÍM I POSTAVOU A NEVĚŘÍ, ŽE I ONI MOHOU ROZKVÉST V NĚŽNOU KRÁSNOU KVĚTINU…Zrovna dnes bych chtěla tenhle článek věnovat Adélce.A Leničko… tohle se nedá zabít ani přebít nejrůznějšími náhražkami, vidíš?——————————–Už jsem vypnula počítač, šla do sprchy a potom do peřin. Jenže… nemůžu. Za chvíli bude půlnoc a já nemůžu spát.Ta Sona mě tak namotivovala, že jsem zítra schopná přijít do práce jako Tereza a vykašlat se na všechny lidi kolem sebe. Vždyť má pravdu! Děláme to pro sebe!Když o mně má kolegyňka říkala mému kolegovi a on jí na to řekl: „To je v pohodě, hlavně ať hned zítra nepřijdu v lodičkách“, tak jsem si řekla, že má pravdu. I kolegyňka mi pak říkala, že je dobře, že jsem takhle „rozumná“. Schvalovala jsem to snad i sama v sobě. Ale teď to cítím jinak…On vlastně v pohodě není. Protože se bojí té situace, kdy do kanceláře vejdu jako žena. Bude se cítit trapně. A budou se cítit trapně i ostatní, bude jim šoufl, budou se smát, budou to řešit… Ale oni vůbec nechápou, že tohle jsem já! Že já tam chci přijít v lodičkách, protože jsem žena (i když jsem si říkala, že v lodičkách do práce nikdy nepůjdu, protože to není vyloženě můj styl, ale myslím to obrazně na jakoukoliv ženskou obuv.) Klidně bych tam mohla přijít v kozačkách! A mělo by mu to být jedno. Nejdu tam kvůli němu, ale kvůli sobě.Jsem teď nesmírně „nakopnutá“ a vyprovokovaná 🙂 Tak, jak to má být. To video jsem prostě měla vidět a mělo mi přinést tohle poselství. Sona má pravdu ve všem.Vůbec není těžké udělat ten první krok, jak si pořád myslíme! Vymýšlíme si nejrůznější výmluvy, ale žádné výmluvy neexistují! Vymýšlíme si je proto, že se bojíme. Strach ničí naše já. Naše skutečné já. Ale takhle se nikdy nikam nedostaneme.Tohle není sobectví, že se vydáváme na tuhle cestu, když máme rodiny, když máme závazky, když máme hypotéky, když máme manželky, které musím vyplatit, když nemáme peníze, když říkáme, že osud nás ještě na tu správnou cestu nesvedl. On nás na ní nikdy svést ani nemusí. Protože tohle je v našich rukách – my si rozhodujeme o našich životech a my si stanovujeme cíle, za kterými si potom jdeme. A zase je jen na nás, jak rychle, s jakou silou a jakým způsobem jich dosáhneme.Vy, kteří jste ještě ten první krok neudělali: O čem přemýšlíte?Máte strach, že se vám budou smát?Máte strach, že vás rodina odsoudí? Že přijdete o přátele, o práci, o co vlastně ještě?Není na co čekat. Není důvod přemýšlet zda ano či ne.Tenhle život už je sám o sobě promarněný a ONA – ta žena ve vás – vždycky dostihne vaše svědomí. Nedá se tomu utéct, nedá se to nahradit, nedá se to přebít, nedá se z nás vytvořit alfa-samec, který bude navenek působit jako testosteronový bůh, ale ve skutečnosti v něm uvnitř bude spát princezna, která je jedinečná a krásná a každý den toho skrývání za tuhle masku vás bude vyčerpávat víc a víc, až to stejně jednou zase přeteče… Je jen otázkou kdy.Udělejte to hned!Sona mě inspirovala. Tím, jak se do toho vrhla, jak o tom přemýšlela a jak jí byli všichni lidé (ti, co nebyli na její straně) ukradení.Kdyby takový člověk pracoval se mnou, respektovala bych ho. Veškerou jeho ženskost ještě dávno před hormony. Takže minimálně jednoho spojence by tam měl… a to stačí.To má být jako nepříjemné jít převlečený za ženu do práce? Mám se z toho snad rozbrečet, až se mi budou za rohem smát? Ti, co nic nechápou a nikdy nepochopí?Zítra do práce v kozačkách ještě nejdu, ale určitě tam v nich přijdu dřív, než jsem původně plánovala. Tady není co neuspěchat.Tady je teď VŠECHNO TÍM, CO JSTE MĚLI UDĚLAT UŽ VČERA!Takže už žádné schvalování řečí typu: „Buď rozumný a nechoď ještě v ženských šatech mezi nás.“, „Osud mě ještě nepřivedl na tu správnou cestu.“ nebo „Jsem moc tlustá / hubená / mužná / zarostlá / mám moc velká ramena / nikdy nebudu vypadat jako žena…“… nebo „mám rodinu“…Není třeba litovat manželek a dětí. Neztrácí nás! Neopouštíme je! Pokud se rozvádíme ve zlém, není to proto, kým jsme, ale proto, že to prostě nefungovalo.Úplně měním svůj názor na to, že rodina může být dobrou záplatou.Doteď jsem si myslela, že to jsou ty mé „dva druhy štěstí“. To ano, ale nikdy nemůžeme být šťastní, pokud nebudeme sami sebou. Život je třeba začít budovat jinak, když už to s námi někdo neudělal při narození. Teď je to na nás.Tak hodně štěstí 🙂Teď už snad usnu 🙂Vypínám znovu počítač a jdu do peřin. A přeju si, aby ten dnešní vzdor ve mě nikdy neustal 🙂A budu ráda, pokud se mi ho aspoň kousíček povedlo přenést na vás.To neplatí jen pro MtF a FtM. To platí pro všechny! Každý život je jen jeden a je na nás, jak s ním zatočíme…Nebo můžete pořád běžet opačným směrem… -
Vliv hormonů po 2 letech: Violet a Jenny s dcerkou
🙂 Dnes jsem si po včerejším ponocování řekla, že půjdu spát v devět.Bude deset a já tu ještě straším 🙂Jenže já za to nemůžu! :))) (No tak jo, trochu ano.) Když to je tím nadšením. Vzrůstajícím nadšením!Dnes mi volala sestřička od Hanky. Nestihla jsem to zvednout a když jsem to číslo v rychlosti zadala na net (protože jsem neměla jejich mobil uložený, když jsem ho kdysi ve svých záchvatech vymazala) a zjistila, že je to ona, polilo mě horko při představě, že mi odsune termín… Ale volala mi, jestli nechci přijít o dva dny dříve! 🙂 Jupííí! Všechno bude o dva dny dřív! Posunula mi i hodinu na 13:30, tak se krásně stihnu připravit a nemůžu už se dočkat! Měla jsem z toho radost celý den v práci a trochu mě to probudilo z toho usínání u monitoru (ne že bych neměla dost práce, ale to se nedalo :). Bude to sice jen půlhodinka, ale pro mě je tak důležitá!Odpoledne jsem přišla domů, rychle zabalila horu balíků a že s nimi jdu na poštu. Do toho volala Nikča, že přijde. Tu vždycky ráda vidím, jsme jako dvě ségry a taky jí vždycky říkám „ségro“ :), tak jsme šly na poštu už obě dvě a povídaly si.Když jsme stály u okýnka u toho sympaťáka za přepážkou, tak Nikča, jak byla rozpovídaná na mě na celou poštu: „Jééé ty máš krásný a krásně dlouhý nehty!“ :))) To mě tak strašně potěšilo! (Taky se mi líbí! 🙂 No a na to jsem jí nahlas odpověděla: „Já si je musím nechat ještě ten týden růst, než pojedu do Prahy“ 🙂 Nějak najednou přestávám řešit okolí, dost mi v tom pomáhá, když nejdu sama… (byla jsem tam oblečená jako Tom, nemám pořád tu odvahu…) A šly jsme do DMka koupit odlakovač, odličovací tampónky, lak…atd. 🙂 Nějakou dobu jsme si zkoušely přiložit různé barvy laků na nehty, jak by to vypadalo. Nikče se líbil čokoládový, mě zase oranžový (a růžový, fialový, modrý, třpytkový, praskací… 🙂 To mě baví, když můžu normálně přijít do DMka a vrhnout se na laky s někým, komu to vůbec nevadí a ještě mě v tom podporuje 🙂 (Měla taky nalakované nehty tím mým světle červeným lakem Astor „Modern elegance“, co jsem jí dala a sama jsem si pak koupila nový – ten pojede se mnou k Hance 🙂Zašly jsme ještě pro jídlo do potravin, jely všechny pokladny tak Nikče říkám: „Hele, půjdeme támhle k tomu klukovi, k tomu chodím vždycky!“ 🙂 Nikča mi ho hned zkritizovala 🙂 Usmál se na mě a už věděl předem, že platím kartou. A já si hned představovala, jaké by to bylo, kdyby už tu nestála Tereza oblečená jako Tom… čili někdo, kdo už vlastně neexistuje a na koho teď zapomínám tak strašně ráda… někdo, kdo se propadá hlouběji a hlouběji do zapomnění, ve kterém se jednou už navždy vypaří… Je to jen schránka. Nic víc.Doma jsme pak řešily velikost prsou (jak je máme obě malá), focení, které spolu plánujeme, kluky, budoucnost (protože Nikča se chce co nejdřív osamostatnit, ale nemá pořád toho svého vysněného milionáře :), daly jsme si malou večeři a vyprovodila jsem jí na MHD domů. Takže jsem měla celé to dnešní odpoledne trošku posunuté. Ale vůbec mi to nevadí. I když se už těším do postýlky…Něco jsem hledala (konkrétně videa holek, které mluví hezky ženským hláskem pro Janičku, která pořád řeší svůj hlubší hlas, a protože vím, že existují, chtěla je vidět 🙂 a samozřejmě mi před oči vlétlo video, které jsem původně ani vidět nechtěla, ale jmenovalo se „2 years hormone effect“. (Vliv hormonů po 2 letech).Violet má mimochodem úžasný hlas! Líbí se mi, jak se usmívá a jak je během jejích videí optimisticky naladěná.A napadlo mě si ho pustit. Tady je shrnutí toho, co Violet o změnách v angličtině vypráví:1) jemnější (a kluzší 🙂 pokožka a pleť2) změna rozložení tuku a tělesných křivek – šiřší boky, zvětšení poprsí a rýhy mezi ňadry (cleavage – oni na to mají jedno slovo a my tři? Proč? 🙂3) jemnější nehty, u vlasů si nejsem jistá, zda jsou ovlivněné hormony, ale líbí se mi 🙂 (říká Violet 🙂4) nezměnilo to mé vlastnosti, uvnitř jsem byla i předtím ženou, ale toužím třeba po dětech, které nikdy nemohu porodit5) když jsem byla mužem, byla jsem uzavřená a tichá, ale jako žena jsem se konečně otevřela6) přibližně v 9:00 minutě popisuje změny křivek na svém vlastním těle – ubyla svalová hmota, včetně svalů kolem ramen… (to mě potěšilo, když jsem se pak koukla na její video o přeměně, kde má na jedné fotce během vteřinky vidět svá původní klučičí ramena se svaly)…a ještě spousta dalších věcí 🙂
Violet vypráví o změnách během 2 let na hormonální terapii (v angličtině) moc hezkým ženským hláskem.Violet, USA
A tady je její video s přeměnou(že všechny tak nějak zkrásní???)Holky… a teď vám chci všem strašně strašně moc poděkovat!!! 🙂Culím se tu a nemůžu se toho úsměvu zbavit! 🙂 Děkuju za všechny ty vaše komentáře v předchozím článku s mými fotkami 🙂Normálně mám teď pocit, jakobych takhle mohla vyrazit bez strachu kamkoli na světě! 🙂 Jdu vám tam každé z vás odepsat 🙂Ještě sem přidám jednu přeměnu… musím, protože je jiná… protože je to první video, kde jsou fotky i s krásnou dcerkou… protože Jenny je 40 let a takhle krásně vypadá …a protože mě ty fotky dojaly stejně jako vaše komentáře taky…Zveřejněno bylo před pár dny 8.1.2014, takže je úplně čerstvé…Jenny, USA, 40 let
A ty krásné fotky s dcerkou (která je jen o rok mladší, než ta moje)….
To jsou tak krásné fotky…Nemám pocit, že by s tím děti měly problém – tedy to, čeho se moje bývalá manželka od začátku tak strašně bojí a je z toho znechucená… Já budu asi opačný extrém. Problém v tom nevidím vůbec žádný… 🙂Rozhodně jí ale nepřesvědčím, dokud se to nestane 🙂 -
Julia s růžovým kamiónem a překrásná Rowan
Dnes ráno mě kousek svezla ta moje milá kolegyňka autem, tak jsme si povídaly. (Budu jí tu muset dát nějaké jméno, protože mě nebaví říkat pořád „moje milá kolegyňka“ 🙂 Ale v těch jménech se tu zase stejně nikdo neorientuje… 🙂Říkala, že přemýšlela o tom, co jsem jí včera ráno řekla (že to ze mě paní personalistka dostala…) (Až do včerejška to totiž bylo jen naše tajemství 🙂Prý je to proto, že ženy jsou všímavé a prostě to vidí… 🙂 Muži ne. To je stejně zvláštní.To proto ženy mezi sebou tolik řeší veškeré detaily svého těla, oblečení, účesů, líčení… A proto muži mluví o fotbale, hospodě nebo autech, protože tyhle ženské věci nevnímají 🙂 (tedy většina mužů… abych tu zase některým nekřivdila 🙂Přesně, jak mi tu v jednom komentáři psala „žába“. Že mé kolegyně už to podvědomě určitě vědí. A popsala mi vlastní zkušenost s kolegou přítele, který prošel přeměnou v ženu. Zatímco ženy už to dávno věděly, muži byli překvapeni 🙂Přemýšlím spíš o tom, proč to muži nevidí.Že ty detaily nevnímají na ostatních mužích bych pochopila – nemají důvod se jim dívat do očí, neláká je to (žena je krásná, muž úspěšný), ale že je nevidí ani na ženách? Ani na krásných ženách!? Když jsem nastoupila a řekla té mé kolegyňce, že má hezké nehty, kolega prohlásil, že jsem si všimla něčeho, co on za celých 7 let, co tu spolu pracují, neviděl 🙂 Vždyť je to tak krásné! Ty řasy třeba! Nebo stíny. Náušnice, náramky, prstýnky, trička, boty, barvy vlasů, účesy, sponky… nosíme je proto, abychom se líbily. Ostatním i samy sobě. A nakonec si toho stejně všímáme jen my – ženy navzájem 🙂To nevadí. Detaily totiž tvoří celek, který už ale muž nějakým způsobem vnímá 🙂 Bez těch drobných detailů by tomu celku něco chybělo…Včera jsem šla pěšky domů, krásně jsem se prošla a cestou jsem si představovala, jak tudy jdu tak za rok za dva. Jak už nebudu muset myslet každý den na to, jaké by to bylo jít tudy jako Tereza, protože už Terezou budu.Co budu dělat, až přijdu domů, co budu podnikat o víkendech, budu pořád sama? Řešila jsem toho hodně (i daleko do budoucnosti – dokonce jsem se dostala až do stáří, ale hned jsem se z něj zase vrátila :). A zjistila jsem, jak moc se těším, až přeměnu nebudu muset řešit, protože už to bude vyřešené a já budu normální holka… Až budu žít takový život, ve kterém se už budu starat zase o to, co si uvařím k večeři, s kým půjdu do kina, kam pojedu na dovolenou, na výlet, kam vezmu Kačenku na výlet, na koho budu čekat před jeho prací v pátek odpoledne nebo kdo bude čekat na mě, kde opravit auto, kdy si zajdu ke kadeřnici, na nákupy, za kým zajdu (zajdeme) na návštěvu, kdy půjdeme k mamce na oběd 🙂Kdybych mohla tohle období přeměny přeskočit, nevadilo by mi to až tak moc. Ale pak mi došlo, že tohle je jedinečná příležitost být u toho na vlastní kůži! Vychutnat si každý den té změny k lepšímu a užít si výsledek, ke kterému jsem se dostala 🙂Mám před sebou pěkný kus cesty.Ale já mám dlouhé, klikaté a kamenité cesty ráda.Jak jsem přišla domů a koukla jsem na youtube na mé nové odběratele, vždycky mě přivedou na nová zajímavá videa.Tentokrát jsem po hodně dlouhé době viděla jedno, které mi trochu vzalo nadšení, energii a naději… až jsem měla slzy v očích. Ale později jsem zjistila, že tu vůbec není důvod k pláči…Julia, Kiel – Německo, 17 měsíců HRTPůvodně jsem ho sem ani nechtěla dát, jenže jsem zásadně proti cenzuře! To sem mám jako dávat jen to krásné a povedené? To nebudu zobrazovat realitu, ale utopii a budu vám všem jenom lhát. A to nechci. Chci o všem mluvit naprosto otevřeně.Nechtěla jsem tohle video ani komentovat, stejně jako ho ještě na youtube nekomentoval vůbec nikdo a to už je tam skoro měsíc, protože nevyvolává to závratné „ááách“, které vás nutí tam něco hezkého napsat. Nebo jí aspoň podpořit!Jenže Julia to video vytvořila celým svým srdcem, vybrala hudbu, otitulkovala a měla z toho videa radost…Při hledání fotky před přeměnou (protože v tomto videu má pouze jednu a ostatní už jsou s parukou), jsem se koukla na její další nahraná videa a fakt mě to ale pobavilo! Drtivá většina z nich jsou nahrané návody kamiónového simulátoru, kde je Julia řidičkou svého růžového kamiónu.
Julia sedí uvnitř 🙂Vlevo nahoře vyskočilo okénko, ve kterém je Julia vidět a říká do mikrofonu, co zrovna v tom simulátoru dělá 🙂 (Mluví o tom třeba půl hodiny. Tak na tohle bych já čas nikdy neměla 🙂 Zrovna jede do Afriky 🙂 A ono jí to v tom malém okénku náhodou docela sluší! 🙂 Víc než na některých fotkách. Dokonce se tam pak ukáže celá 🙂
Tady je Julia docela pěkná ženská 🙂 (Rozhodně je ženská! O to tady jde 🙂I když holky přiznejte se, která z vás hraje kamiónový simulátor, má doma tři monitory s volantem a na sobě u toho kozačky? 😉Neposmívám se jí, pobavilo mě to! 🙂 To je prostě Julia!Na některých fotkách v jediném videu prokázala víc odvahy, než já za celý život…Líbí se mi ta odvaha. Ta síla a nadšení. Jak si to všechno užívá!!! A naprostá odhodlanost jít si za svým snem bez ohledu na reakce okolí (spousta fotek je focených venku, ve společnosti, ve společnosti ženy vycházejících z obchodu… na pláži, v restauraci…) V tomhle má můj obdiv. (V tomhle prostě tu odvahu nemám. Dokud nebudu mít jistotu, že vypadám jako žena, tak nikam nejdu). (Mé výlety za Andrejkou do východních Čech na celý den jako Tereza, vánoční návštěva u mojí mamky nebo teď plánovaná návštěva Hanky v Praze na celý den jako Tereza nepočítám 🙂 I když jsem vlastně taky byla s Andrejkou v kavárně mezi lidmi… bylo to moc příjemné, ale chtěla bych vypadat více žensky. Nechci vypadat jako převlečený muž! Potřebuji být 100% správně identifikovatelná (jako Rowan – druhé video po Julii… 🙂I když jednu poznámku bych přeci jen měla. Nelíbí se mi, jak se ve svém videu na fotkách obléká… na svůj věk. Není jí dvacet. Jen na pár fotkách je oblečená přiměřeně, ale někde se mi to nelíbí. Některé (polonahé) fotky bych tam třeba vůbec nedávala!!! Až si budu fotit své rostoucí poprsí, tak v podprsence nebo ve výstřihu. (Julia je asi vyloženě taky proti cenzuře 🙂 Ale takhle se holky nikdy nefotí… A co, jsem ženská, tak jí to můžu okomentovat ne? :)) Volila bych úplně jiné věci, jiné barvy, jiné kombinace. Udělala bych jí úplně jiný make-up! Jinak namalovala oči a zvýraznila víc rty… a jaká by to byla kočka! 🙂 Na druhou stranu jí chápu, dělala jsem to taky, protože posedlost po všem ženském nás nutí mít radost z čehokoliv, co ženské je, i když se to k nám nehodí (to je nám v tu chvíli jedno)… Ono se to všechno časem srovná… ten styl i vzhled.Až moje milá Dita mi tu vlastně poradila, že existují taky jednobarevná basic trika bez potisku a bez obrázků, která neurazí a hodí se skoro ke všemu 🙂 (A já už taky nějaká mám, jsou úplně fantastická! 🙂Potřebuji tyhle informace! 🙂 Vy je získáváte celý život průběžně. Ale já na to mám jen chvíli 🙂 (Tedy od teď zbytek života, ale v tom případě jsem teprve v plenkách, než se všechno naučím :)) Ovšem zrovna tohle se učím ráda a tedy i rychle 🙂 Pokud se ta rada ke mě dostane…Řekla jsem si zase to své: „No co, než abych byla chlap, co chce vypadat jako žena, radši budu žena, co vypadá jako chlap.“ 🙂 Tím prostě nemám co ztratit. A dokud budu vypadat jako chlap, tak se můžu vždycky jako chlap oblékat – tím nic nezkazím. Důležitý je tu ten fakt, že budu žena. S tím už se dá něco dělat. S mužským tělem ne.Tady je Julia a její video(fotka před přeměnou je použita z prvního videa nahraného na youtube před rokem)
Ale ty slzy mi vlastně v očích zůstaly, protože mi na monitor vlétlo druhé video, které mám teď pořád před očima (a ty slzy taky – z toho, jak se to povedlo).Během pouhé 12timěsíční HRT rozkvetla tak nádherná žena, že jsem z toho byla zase v tom svém šoku a pouštěla si to pořád dokola. Vlastně jsem začala být v šoku už po prvních 30 vteřinách!Zase jedno video, u kterého jsem si řekla to své „ááách“ 🙂 Je strašně krásná! A je hlavně strašně ženská! Tu bych identifikovala absolutně správně a myslím, že 100% populace taky.Byla jsem zvědavá, jestli tam nemá ještě další videa a jedno tam bylo – její proslov k novému roku, tak jsem si ho pustila, protože jsem chtěla slyšet její hlas a musím říct, že tohle je další z těch úplně nejpovedenějších přeměn, jaké jsem kdy viděla… včetně toho ženského hlasu… Až se mi nechtělo věřit, že tomu tak kdysi nebylo, než do té přeměny šla…V 0:53 minutě je tam dokonce na fotce na mžik s miminkem…2:13 – fotka po seříznutí ohryzku… (jednoduchý zákrok hotový v lokální anestezii za 20 min., v ČR proplácený pojišťovnou, ale v Motole je nutné být po operaci. Jediná dvě zařízení, která to dělají ještě před operací (je nutné ale už trochu vypadat jinak) je FN Hradec Králové (MUDr. Chrobok – dříve působil na ORL v Pardubicích) a přímo ORL v Pardubicích (MUDr. Mejzlík).Na konci videa je vzkaz, který do takovýchto svých videí píše každý:JE TO TO NEJLEPŠÍ ROZHODNUTÍ, JAKÉ JSEM V ŽIVOTĚ MOHLA UDĚLAT.A to bych chtěla vzkázat i všem ostatním (ačkoli ne zatím skrze mě, protože jsem teprve na začátku, ale prostřednictvím všech těch dívek a žen, které ví, o čem mluví…)Ještě pořád jste na pochybách, zda ten krok udělat či ne? 😉Rowan (USA) – 33 let – 12 měsíců hormonální terapie
Myslela jsem si, že Rowan je chlapecké jméno, ale našla jsem si, že jako dívčí je mnohem populárnější a v Británii a USA velmi oblíbené. Znamená „red-berry tree“ (jeřabina).Pokud nemáte čas na video nebo ho nemáte možnost přehrát, tak sem pro potěšení oka dávám pár foteček (protože prostě musím! 🙂
A já se jdu podívat na recepty. V neděli budu totiž péct kynuté buchty 🙂 Slíbila jsem je na pondělí kolegovi (a kolegyni taky :).Navíc mě dnes už začaly chytat mé letní cestovatelské choutky a už mám i svůj další sen (jeden z mnoha :). A jak na něco myslím dlouho a často, musím to nakonec udělat 🙂Předloni to byly písečné duny u Baltu, jemný písek v zubech (a objektivu), lodě plné ryb, červené majáky z cihel a obrovská temně purpurová pole s právě vyzrálou pohankou v Kašubsku, u kterých jsem musela zastavit a pokochat se tím pohledem, který jsem ještě nikdy neviděla… Všechny sny (i toho letošního léta) už bude ale uskutečňovat jen Tereza… (Tom už by v létě neměl vůbec existovat…) 🙂 -
Joanna, Ashlea, Mikayla a Kelly
Je neděle večer po 14denní dovolené a po týdnu s Kačenkou, která tu teď není, tak se pokouším přijít na jiné myšlenky… zahnat ten smutek a ticho a pohled na uklizený obývák od hraček, který mám mnohem radši přeplněný vším, čím si s Kačenkou hrajeme, že se tu skoro nedá ani chodit… tak strašně mi chybí.Co mě vždycky přivede na jiné myšlenky jsou videa o přeměnách.První dvě videa tam mají i fotky postavy po přeměně… Moc hezká podívaná!Joanna – Velká Británie – 26 měsíců na HRTVe věku 16-18 let se pokusila o přeměnu, ale ze zdravotních důvodů to vzdala. Jenže jak šel čas, tak se ukázalo, že to vzdát nemůže…Ve videu jsou fotky jak z první nedokončené přeměny, z návratu zpět, tak potom z té povedené druhé přeměny, kde je nakonec tak krásná… až jsem z ní zase nemohla spustit oči. Tohle mě prostě nikdy nepřestane bavit 🙂
Ashlea, USA, 16 měsíců na HRT
Mikayla Victoria, USA, 1 rok na HRT (video má přes 9 min.)Včetně fotek po plastikách nosu a botoxu 🙂
Dvě rozdílné fotky z řidičáku.Musím si taky naskenovat osobní doklady a pak je porovnám 🙂Původně tu byla videa jen tři, ale tohle mi ještě před odchodem do postele padlo do oka. Konečně někdo, kdo není teenager (kde to snad ani jinak než dobře dopadnout nemůže) a kdo odhalil i detailní fotky po i během plastiky obličeje… Řekla bych, že to vůbec není špatný nápad (myslím ta plastika). Co nezmůžou hormony, domodeluje šikovný chirurg 😉Kelly je šťastná, protože na fotkách je všude se svojí novou manželkou a u jedné fotky na pláži v Kalifornii popisuje, jak se štěstím rozbrečela, když si mohla jít poprvé zaplavat jako žena…Kelly, USA
-
FtM – aneb „Konečně jsem si ostříhala vlasy“
Néé, já jsem si žádné vlasy neostříhala. Krásně mě začaly šimrat do oušek, jak tam přerůstají (pamatuji si ten pocit z loňska) a mám z toho strašnou radost. Jen tak dál, vlásky moje 🙂Hláška „Konečně jsem si ostříhala vlasy“ je z videí FtM… 🙂FtM – to je pro nás MtF příběh vyprávěný od konce…Péťa (MtF), která teď po 4 měsících HRT bojuje se svým já, se svojí milující partnerkou a se svojí 14timěsíční Kačenkou mě přivedla na myšlenku přidat sem zase pár přeměn z opačné strany – FtM (přeměny na muže). Napsala mi, jak se jí chce u těch FtM videí brečet. Jo, přesně tytéž pocity mám já, když vidím ta těla krásných žen, kterých se chtějí jejich majitelé zbavit stejně, jako my se zbavujeme našich mužských. Jsme na stejné lodi. A přeci jsou některá trápení úplně jiná… Vznikají o tom i různé komiksy, vtipy a obrázky.Třeba s prsy (pro MtF něco nepochopitelného). Jak strašně moc je nenávidí a tak strašně moc po nich my toužíme!Průzkum mezi 6450 americkými transgender osobami:
Ach jo, to je na budku tohle… :/
Milí rodiče, ne všichni chlapci budou chlapci…
Těším se, až některého z nich poznám. Jednou nebo dvakrát za rok je totiž společné sezení FtM i MtF…A teď zatím jedno video….. jak se z těch krásných slečen (které ale nikdy slečnami nebyly, i když tak vypadají) stali kluci:Pre-HRT přeměna (na svém kanálu youtube píše, že testosteron začne užívat začátkem roku 2014):
Tají se mi dech při pohledu na to ženské tělo…Dobrá hláška je v některých FtM videích třeba: „Konečně jsem si ostříhala vlasy!“ 🙂 Nebo když se tam chlubí, jak jim po testosteronu začínají krásně růst chlupy po celém těle!A musím uznat, že ten mužný hlas úplně u všech FtM jen pár týdnů po podávání testosteronu (kdy dojde automaticky k mutaci) je parádní 🙂U nás nemá estrogen na hlas bohužel žádný vliv :/ Jakmile jednou k mutaci dojde, už se to nedá jen tak snadno vrátit. Pouze operací hlasivek nebo tréninkem.Všechno je naopak 🙂 -
Princezna Vanessa
Vždycky mi před oči vlétne něco úplnou náhodou a protože teď to byla mladičká slečna, kterou jsem dokonce dávala do videa „Sorry – we are everywhere“ o krásných MtF dívkách, musím jí tu věnovat jeden článek. Do toho videa jsem vybírala vyloženě povedené přeměny (aby nás to všechny motivovalo 😉 a ona na mě teď ta její andělská tvářička zrovna vykoukla přes dalšího odběratele mých videí na youtube, na kterého jsem byla zvědavá (já si je totiž všechny prověřuju :)) a už je jich přes 600.Jmenuje se Vanessa a tady je holka jedna:
Ta nám ale rozkvetla! 🙂
Moc hezké…
Tak k tomu nemám co dodat no… Prostě princezna.Dole uprostřed je fotka s maminkou.Dole vlevo fotka s bráškou a nad fotkou s mamčou fotka se sestřičkou.Vlevo dole ty plavky – tak u toho má napsané: „Mami, tyhle plavky si na sebe nikdy nevezmu!“ 🙂Transition video neexistuje, takže ho sem nedávám. Na facebooku profil má, ale tají ho 🙂 Smysl pro humor asi má, ale na mojí úplně obyčejnou otázku o jejím půvabu mi odpověděla jako (s prominutím) blondýna :))) („Awwww…thank you so much, it is so sweet from you…“ :))) Takže jsem se vlastně nedozvěděla nic 🙂Všechny fotky z jejího života jsou na instagramu…