Krejčovský metr

Šel jsem se dnes ostříhat na 1 cm. Nebo vlastně jsem se tam dokopal. Ale potřeboval jsem koupit krejčovský metr (tím stahovacím kovovým se míry měří blbě). Takže když už jsem byl ve městě, chtěl jsem to mít za sebou. Nesnáším to u kadeřnice. Musím tam sedět a něco povídat. Bylo po páté odpoledne, takže ne každé kadeřnictví mělo otevřeno. Zašel jsem do prvního, kde měli do 18 h. Kadeřnice položila mobil se slovy „Počkej, já zavolám později.“ (Čili: Sakra, zase někdo votravuje! 🙂

Nikdo tam naštěstí nebyl. Řekl jsem, ať ty 4 cm zkrátí na 1-2 cm. Že když se probudím, tak mi to nestojí! 🙂 Což jí rozesmálo. A začal z ničeho nic povídat…

To je tím, že si nemám s kým popovídat. Probírat běžné věci, zážitky, nápady, komentovat počasí, politiku, lidi… Plácal jsem tam o všem možném, ale neměl jsem pocit, že mluvím o partnerce. Jo, říkal jsem, že přemýšlím o zvířeti do bytu, protože jsem včera hledal na internetu, jestli je dobré mít jednu kočičku nebo dvě, aby jí nebylo přes den samotné smutno.

Na to mi kadeřnice řekla, že je nesmysl pořizovat si zvíře do bytu, když chodím do práce a jsem sám, ale že zná jednu svobodnou fajn barmanku. Pořád se smála. (Já teda taky). Byla sympatická, ale ne můj typ. Navíc já nikoho nechci a nehledám a ani nemůžu.

Měl jsem radost, že můžu probírat všední zážitky. Nějak přešla nechtěně řada na partnerku. Ona snad vyzvídala nebo co! Měl jsem obrovské sebevědomí. (To dělá ta nová bunda a účes.)

Nechtěl jsem o tom mluvit. Vypadlo ze mě, že mám už asi půl roku seznam 38 znaků, které nesmí má partnerka mít. (Manželka a ani Péťa neměla ani jeden). (Měl jsem kdysi v plánu vytvořit z těchto 38 charakteristik elektronický dotazník, který bych nechal vyplnit dívkám, které se mi líbí a pokud by na všechny odpověděly kladně, pak by je na konci čekalo pozvání na večeři se mnou 😉 Ale to teď není aktuální. Navíc pochybuju, že se nějaká taková najde.

Neřekl jsem jí, že jeden z těch znaků je například, že partnerka nesmí být barmanka (důvodů je spousta). Řekl jsem jí, že jedna z těch charakteristik je např. že nesmí kouřit. Nekomentovala to. Ale pořád se na něco ptala. Tak jsem povídal. Úplně s neznámou ženou, kterou jsem viděl poprvé v životě. Já ostýchavý introvert. Popřála mi při odchodu „šťastné hledání“. :/ Copak vypadám, že někoho hledám? Dřív jsem se bál zeptat o číslo a dneska by mi ho snad i dala sama a mě se zrovna nechce…

Prošel jsem kolem baru, ve kterém pracuje ta barmanka. V životě bych tam nevkročil, takže nevím, jak vypadá a ani to vědět nechci. Ženská krása mě vždy omráčí a strašně ovlivní.

Po chvíli o ulici dál jsem potkal kolegyni, která nastupovala se mnou. Venčila svojí úžasnou border kolii. Z jedné věty „Jé to je hezký pejsek“ byla třičtvrtěhodina povídání.

Zjistil jsem, že si potřebuju povídat. Nejsem a nikdy nechci být poustevník. Že by se mi líbilo jít do města jen tak se projít a povídat si aspoň chvíli na lavičce nebo jen tak při chůzi a probírat blbosti. Nic neřešit. Ale současně se nechci vázat, protože nemůžu. Protože nechci nikomu ubližovat a naštěstí zoufalce žádná nechce 🙂

 

Mám puštěný poslední díl IX. řady Akt X. Krásně mě při tom mrazí po těle. Mulder (ostříhaný na 4 cm) se konečně vyspal se Scullyovou! Ježiši to je tak hezký, jak se políbili a jak se k sobě přitiskli v posteli! 🙂

 

Blond, hnědovláska nebo černovláska? Mikádo nebo dlouhé vlasy? Philips nebo Rowenta? Červený nebo růžový lak? Prodlužující nebo zvětšující objem řas? Kozačky na zimu s podpatkem nebo bez? Noční košilku nebo dvojdílné pyžámko? Sprcháč s vůní růží nebo nový konvalinkový Palmolive? Tereza je úplně normální holka 😉 Zítra musí do Takka, mají tam plyšové mikiny a jedna její kamarádka, která má Takko daleko, jednu potřebuje koupit. „Na slečnu je spolehnutí, moc milá a dobře se s ní komunikuje.“, tahle hodnocení má Tereza na votocvohoz.cz ráda 🙂 Tereza (ne Tom!) dostala nabídku na rozhovor pro holčičí server kamoska.cz. Tereza má taky vyšší sebevědomí. Už ví, co může a co ne. A je jí spousta věcí jedno. Je šťastná z maličkostí. Nemá žádný důvod tu nebýt, i když tu být nemusí. Ví, že jí má Tom rád. A ona má zase ráda Toma.

Minulosti se nezbavíš. Žádné minulosti. Ani té, která se právě teď zrodila a stále rodí z předešlých vteřin. Veškerá minulost nás ovlivňuje. I ta, o které si myslíme, že ne.

 

A Tom je úplně normální kluk 🙂 Je ostříhaný na krátko, nechává si strniště, aby se líbil ženám, mužně voní a má teď trochu vyšší sebevědomí.

 

Že ti dva nejdou dohromady?

 

Ale o to tu vůbec nejde. Oba mají radost z toho, kým jsou.

Třeba Tom se fotí nerad, ale Tereza focení miluje. Chtěla by vypadat hezky jako každá holka. Tomovi se líbí. Má všechno, co jeho holka má mít. Obdivuje její ženskost. Tereze se zase líbí Tom. Má ráda jeho mužnost. Oba jsou úplně jiní a přitom mají tolik společného. Tereza klábosí v diskusích, řeší kosmetiku, hadry na sebe, účesy, všechny ty holčičí záležitosti. Ráda si povídá. Holky mají mezi sebou úplně jiný způsob komunikace než kluci. Tom si zase vduchu sní o rodině, o dětech, o manželce. Jediná žena, které nemůže ublížit, je Tereza. Dokud tu nebude jiná žena, není potřeba jí odhánět, když sama přichází. Ona ví, že není tou nejdůležitější ženou v jeho životě. Ví, že rodina bude mít vždy přednost. Ale teď tu je, aby si povídala, aby Toma pohladila, utěšila a dělala mu radost.

A nic za to nechce. Pokorně odchází, když je třeba a přichází, když ví, že může a nikomu to nevadí.

 

To není „Už tě to zase popadlo?“. Ona nikdy neodešla…

Tom si jen zvolil tu jednodušší cestu. Je rád mužem. Jako Tereza je ráda ženou.

 

Trochu zmatků v hlavě před půlnocí neuškodí. Ovšem jak kdo. Já to mám například v hlavě naprosto srovnané 😉 Viď Terko? 😉

„Myslela jsem, že už půjdu spát, ale čekám tu na Tebe.“

„Ještě dokoukám ten film, jak tam padá to letadlo? Víš jak se mi líbí obrovská dopravní letadla…“

„A nechceš jít se mnou už do postýlky? V pátek budu mít úplně novou saténovou košilku…“

„No tak jo. Ale prosímtě už před spaním nech ten mobil na pokoji, ty bez toho votocvohoz.cz neusneš!“ 🙂

„Vždyť mě znáš, jak jde o nakupování… 🙂 Zapomněla jsem dneska zajít do DMka pro nový lak na nehty. Chtěla jsem zkusit ten 60tivteřinový!“

„Tak víš co? Zítra ho půjdeme vybrat spolu, jo?“

„Myslíš, že je ještě počasí na balerínky?“

„Myslím, že jo. Ty nos! Víš jak miluju ten Tvůj vykrojený nárt? 🙂 Je tak svůdný! Máš hrozně hezký nožičky 🙂 Ale v pátek má přijít mráz a sníh… už máš ty kozačky?“

„No nemám. Dorazí taky až v pátek! :(„

„Tak to stihneš… A měla bys začít nosit teplé ponožky, v těch silonových podkolenkách musíš mít studené nožičky.“

„Ale to je péče! 🙂 Já je nosím ráda a v práci máme teplíčko, neboj. Ale teď jsem si koupila ponožky z bambusového vlákna! Bílomodré pruhované – byl to nějaký výprodej zn. Bellinda v Intersparu za 17 Kč pár! Měla jsem si jich vzít víc, tyjo. Ale růžové už neměli :(„

„No jo, ta Tvoje růžová pořád. Mám se už zítra oholit nebo to strniště mám nechat třídenní?“

„Klidně si nech to strniště, ale v sobotu ráno chci mít Tvojí tváričku hladkou 😉 Jéé… a potřebuju make-up! Ten od Maybelline Affinitone je naprosto úžasný. Víš, že jsem teď četla o velkém testu celodenních make-upů, kde vždycky nalíčili ženě jen polovinu obličeje a s každým make-upem jí nafotili? Myslíš, že si mám v sobotu oholit nohy?“

„Jo to bys mohla 😉 Mám rád, když je máš hlaďoučké a lesklé. Namažu Ti je tím voňavým heřmánkových krémem, chceš? Ovšem já si je nechám zarostlé neva?“
„To víš že jo, ty můj medvídku. Ty chlupy jsou tak mužné!“

„A kdy půjdeš zase se mnou ven?“

„No teď ne. Řeším přece ten účes…“

„Ach jo. Vy ženy! :)))“

 

Jdu spát.

A ty Terezo taky mazej 🙂

 

Je mi jedno, co si kdo o tomhle myslí a kdo tohle čte. Nezbláznil jsem se. Jen je mi smutno a tak si vytvářím svůj svět, svojí realitu. Která není jen snem, ale skutečností. Asi jako Tom a Tereza.

 

Neexistuje nic, co by mojí ženu přimělo k návratu. Nerozumím tomu. A i tohle je útěk správným směrem. Neboť každý směr je teď správný. Hlavně, že nějaký je.

 

Říkala jsem si, jak dnes půjdu brzo spát a zase bude půlnoc!

Tak to jsme dva 😉

Nebo tři?

A co vy? V kolik chodíte spát? (ANKETA zde na konci článku)