Návštěva v Hradci
Poslední aktualizace: pátek 23.5.14 7:47
10. den – po dnešní velké vizitě může jet Darinka domů!!!
Tak a je to hotové. 🙂
Chci napsat o návštěvě u MUDr. Chroboka ve FN v Hradci Králové.
Nebyla jsem tam já, ale Linda, která byla tak moc hodná a za nás za všechny udělala takovou průkopnickou návštěvu.
Nemám moc času (připojuji pračku k odpadu, když tu není žádný chlap, který by to udělal 🙂 a musím si ještě umýt hlavu, přelakovat všechny nehty, oholit nohy (co když mě to fakt popadne do sukně? :), vybrat co zítra na sebe, připravit chladící tašku na jahody pro Darinku (píšu si to sem, abych to nezapomněla :). To jsou nepodstatné věci pro vás, ale podstatné věci pro mě 🙂 Ten lak je novinka a má vypadat dokonale jako gelové nehty. Tak jsem na to moc zvědavá a zrovna mám chuť na oranžový 🙂
Ale to už se zase zapovídávám, tak zpět k MUDr. Chrobokovi, o kterém jsem tu nedávno psala v článku „Co s tím hlasem II. (operace)“, protože u něj byla Nikča na operaci hlasivek, po které mluví krásně žensky.
Popisuje tam detailně její hospitalizaci i to, že by bylo dobré, kdyby nás do FN v Hradci Králové jezdilo víc.
Takže se tam Linda vydala na průzkum
Linda je stejně jako já 3 měsíce na HRT, ještě není v RLT (i když by podle mě klidně mohla) a když se hezky oblékne, učeše a namaluje, tak je z ní kočka. Ten největší problém je teď pro ní ale hlubší hlas.
Všechny víme, jak je to složité natrénovat ten ženský a kolikrát raději nemluvíme, abysme se neshodily před okolím.
To co mi Linda napsala jsem NEVĚDĚLA a koukala jsem na ní (nebo na tu sms) jako že to je nějaký vtip?
Dám sem ty sms tak, jak mi je Linda psala (protože mám prostě ráda autentičnost):
11:24
Hmm tak to nechapu. Tak jsem objednana a kdyz se ted ptam, tak jsem se mela prihlasit v nejaky kartotece. Nastesti sestricka uzasna, oslovila me slecno a to jeste nevedela. Napsala me tam už rovnou jako Lindu. Paráda 🙂 Boží. Tak se to sice protáhlo ale snad teď už půjdu na řadu za chvíli. Začíná to vypadat strašně moc nadějně 🙂
Hmm tak to nechapu. Tak jsem objednana a kdyz se ted ptam, tak jsem se mela prihlasit v nejaky kartotece. Nastesti sestricka uzasna, oslovila me slecno a to jeste nevedela. Napsala me tam už rovnou jako Lindu. Paráda 🙂 Boží. Tak se to sice protáhlo ale snad teď už půjdu na řadu za chvíli. Začíná to vypadat strašně moc nadějně 🙂
11:37
Hmm. Jsem v pr…. 🙁
Takže je to takhle.
Hormony beru krátce, prý počkat jestli s tím nepomůžou (jasně, už to úplně vidim). K chirurgii se přistupuje až po neúspěsné rehabilitaci, takže začít chodit k foniatrovi a za PŮL roku se sem objednat, jestli se něco mění (což nezaručí že mi to udělaj). Takže by mě mělo čekat půl roku utrácení za foniatra, kterej mi beztak nepomůže, cesty do Prahy. Na to nemám prostě. Být další skoro rok nějakej takovej hybrid?
Ale co jsem si myslela já kráva. Že si přijdu, řeknu o operaci a odpověď bude „A kdy byste ráda?“. Na to že mi je 23 mám rozumu na 12…
Tak po tomhle mi bylo Lindy fakt líto.
Ale Ty se z toho dostaneš, Lindo! Vždyť Tě znám. Víš kolik jsi ušetřila cest nám všem? Díky! 🙂
Když to shrnu, v Hradci si myslí, že by hormony mohly pomoct zvýšení hlasu… To jsem netušila. Už se to někomu z vás během HRT stalo?
Nevzpomínám si, že by Nikča říkala, že před operací hlasivek chodila k foniatrovi…
Pokud vím, tak Hanka operaci hlasivek není nakloněná a dokonce to lidem i rozmlouvá. (Je tam vysoké riziko, že se přijde o hlas úplně.) Ale zase ta vidina krásného ženského hlasu…
Další podmínkou k hospitalizaci (o které jsem někde četla) na ORL v Hradci je, že dotyčná musí vypadat už aspoň trochu jako žena, protože vás dají na normální ženský pokoj. Až potom vám seříznou ohryzek i udělají hlasivky. (+ tedy tyto podmínky, které dnes zjistila Linda).
Aby to nebylo jen negativní, než skočím do sprchy, dneska jsem nesla fakturu na sekretariát a paní personalistka se mě ptá: „Tak co, Terezo, co je nového?“ 🙂
Ona je moc fajn. Díky ní mám vlastně tak perfektní zázemí v téhle práci, protože ona byla první oficiální osoba, které jsem to řekla (musela říct) a ta pak šla za jednatelem i ředitelem s naprosto úžasnými pracovními referencemi. „Tu nemůžete vyhodit!“ 🙂
Tak tolik nového toho zas u mě není, ale řekla jsem jí o Darince, že se za ní jedu zítra podívat, že už to má za sebou holka naše a taky jsem o Darince básnila, jak je krásná 🙂 To jí nesmírně zajímalo. A pak se ptala zase na mě. Že je vidět, jak si užívám, že mám každý den na sobě něco jiného, jak jsem štíhlounká, že tu takhle hubený nikdo není (přitom mám 63 kg 🙂 a jak ta prsa krásně rostou! 🙂 Ty jsem si musela taky pochválit 🙂 Ale ještě to chce hoooodně měsíců čekání na tu správnou velikost…
Když jsem šla domů, stála jsem u výtahu a slyšela jsem, jak jede pan (zvědavý) soused. Otevřel a místo aby šel ven z domu, tak se v půli zastavil a sjíždí mě pohledem od hlavy až k patě. Tak jsem se usmála, řekla něžným hláskem „dobrý den“ a šup do výtahu 🙂 Snad ani nemusím popisovat, jak moc žensky chodím teď oblékaná (růžovošedá krásně dlouhá přes zadek tunika, ve které vynikla prsa, úzké rifle, černé balerínky…). To se mi líbí takhle se ukazovat a pozorovat ty reakce 🙂 Jen čekám, kdo první ze sousedů se zeptá 🙂 Takže mám připravenou odpověď typu „změna je život, víte?“ 🙂
I předání nové pračky u vchodu proběhlo krásně. Tedy ono proběhlo naprosto standartně tak, jak probíhá u vás všech biolgických žen, jenže já si to zase vychutnávala, když ten urostlý řidič zastavil, koukl na mě (ani se neusmál (to je otrava takhle navečer rozvážet pračky v takovém počasí, tyjo), zato já na něj ano), ptám se (zase se pokouším co nejženštějším, ale přirozeným hláskem), jestli chce nějak pomoct, ale nečekám, že by řekl, že ano, když jsem přeci žena. Já se tam culila u dveří a čekala. On popadl pračku do rukou a snesl jí z auta. To jsem koukala. Prostě borec 🙂 A ani nejmenší náznak špatné identifikace. Ale byla jsem před jeho příjezdem trošku nervózní. Ta nejistota tam bude ještě dlouho… I když jsem se u toho tisíckrát dívala do svého odrazu ve dveřích a říkala jsem si, že mě prostě nemá šanci identifikovat špatně… Až tak si někdy věřím. 🙂
Neměl tohle být krátký článek o Lindině návštěvě MUDr. Chroboka?
Však už taky letím.
A zdravím Šárku G. z Prahy a Péťu z Děčína! 🙂 Jste moc milí!
Já se tak neuvěřitelně těším na zítra! Jen doufám, že mi Hanka zase neposune hodinu schůzky (jak mi to jednou udělala tři hodiny před setkáním a poprosila, jestli můžu přijet dřív, co bylo pro mě lehce infarktové, ale zvládnutelné).
Nejtěžší na tom všem je vybrat, v čem pojedu? Co já si mám vzít na sebe?
Tohle bude asi ta nejčastější otázka po zbytek mého života 🙂
Ještě taková jedna myšlenka mi vlétla do hlavy (nevím proč zrovna teď).
Kolegyně se mě na něco ptala a já jí odpověděla – ale ne přímo, trošku jinak. Ona tak na mě kouká, koukne na kolegu a říká mu: „No vidíš jí? Já se ptám takhle a ona odpoví takhle!“ 🙂
A kolega na to: „No odpověděla Ti jako normální ženská. Ty taky tak odpovídáš.“ 🙂
Už se mi asi zmenšuje mozek o 5 % a zvětšuje řečové centrum 🙂
Jen tak dál. To se mi moooc líbí.
Jsem nadšená z toho počasí! Z toho sluníčka, které přímo vybízí všechny ženy, aby se oblékaly tak krásně žensky…
16 Comments
Linda
"Další podmínkou k hospitalizaci (o které jsem někde četla) na ORL v Hradci je, že dotyčná musí vypadat už aspoň trochu jako žena"
Lucka
ahojík Terezko. jsi ženská, tak pozor na vyplavení sousedu. pokud bude ten lak na nehty fakt dobrý, napiš značku a název. a k tomu hlasu, já četla že ta operace má u každé trochu jiný výsledek, a že se to často bez tréningu hlasu stejně neobejde. a nakonec se to bez něj neobejde ještě před tou operací chi chi.
Tereza
[1]: Žádné "aha", Lindo 🙂 Ty bys mezi ty ženy skvěle zapadla, takže Tebe se tahle podmínka už netýká a to nebylo myšlené na Tebe 😉
Lucka
já si tak trochu myslím, že ty další znaky, no aspon některé, přijdou vlastně automaticky s tím vyšším hlasem. já bych z toho zase tak strašnou vědu nedělala ´´oni to ti odborníci přes hlas musí dělat složité, jde jim o kšeft´´. i každá žena má trochu jiný styl řeči. řekla bych že těch duležitých a podstatných znaku bude méně. a jak píšeš, frekvence je opravdu základ.
Lucka
a proč to píšu. dnes jsou odborníci uplně na všechno, a kolikrát přijdu na to že sama si to udělám líp jak ten odborník. a často se poslední dobou dělá ze všeho strááášná věda, aby člověk šel za tím odborníkem. je to všechno o penězích. jde mě o to, nejprve to vyzkoušet sama, a když zjistím že to fakt nepujde, tak teprve utrácet u toho odborníka. oni někdy ti tzv, odborníci stojí stejně za prd.
Tereza
[5]: Ahoj Luci, mám stejnou zkušenost. Nejlepší je, když ještě musím poučit odborníka 🙂 (Třeba, že je něco nového.) Ale některým specialistům do toho nemluvím 🙂 (např. Hance). Ta jde naštěstí s dobou (ne jako MUDr. Caisová – slovenský ekvivalent Hanky… ale o tom až jindy).
erika
Holky toto su vsetko fantasticke informacie. Supeer.
anita forever angelb
svata pravda
Lucka
ahojík. určitě nemám nic proti tomu, zajít za odborníkem aby řekl co a jak cvičit. ale jak to tak znám, ten ti část řekne na prvním sezení, část na druhém……….. ona to není dnes honba za penězi jen u majitelu firem, ale uplně všude, i v těch nemocnicích.
Majti
Ahojky holky.
Lucka
[10]:ahojík Maruško. a o čem jiném je pojištovna než o penězích chi chi. i když existují prášky které stoprocentně zaberou na určitou chorobu, ale jsou drahé, tak se nejdřív musí vyzkoušet pár levných jestli náhodou nezaberou než se mužou předepsat ty se stoprocentním učinkem leč drahé, jinak to pojištovna nezaplatí. a proč jedna říká že v poho, a druhá že to nejde, ono je to totiž na konkrétních lidech, co někde nejde jinde jde, je to o přístupu. bud jsi jen polámaný kus, nebo trpící pacient.
Majti
[11]: No já chtěla hlavně říci, že se tu dohadujeme a domýšlíme, musíme být jak pokusní králíci, a vysílat zvědy, jako teď Lindu, aby jsme se vůbec dozvěděli správný postup. Mě to vždycky tak naštve, tak se omouvám za výbuch zlosti.
Lucka
[12]: vubec se nemáš zač omlouvat, je to adekvátní reakce k jejich přístupu. ti zvědi to je dobré chi chi. možná někdy stačí zavolat a zeptat se na podrobnosti a jejich podmínky. ale výš co mě vždycky pomuže, když si uvědomím že jsou na tom lidi na světě daleko huř, upoutaní doživotně na lužko, nebo odkázaní na přístroje, lidi co nemají střechu nad hlavou, nebo jsou rádi že dětem uvaří jednu bramboru na jídlo, pak si řeknu že na tom nejsem vubec zase tak špatně. muže být huř.
anita forever angelb
lucko
Nikola.m
K Lindě a Chrobokovi. Realita.Já byla asi rok na hormonech a bez foniatra. První návštěva – nechtěl mě také operovat. Poslechl si můj smutný příběh, nemožnost chodit k foniatrovi z důvodu finančních a opravdu marná snaha se vše naučit sama. Dal mě na foniatrické lůžko s tím, že budu deset dní cvičit s Dr. Dršatou a pak se uvidí – z operovali mě 🙂 po pár dnech. Vše záleží na Chrobokovi. Pravidla si určuje on sám a situaci i vhodnost operace rozhodne dle svého uvážení. Za zákrok zodpovídá jen on sám.
Lucka
díky Nikolko za podělení se o zkušenost. tak doufám že hlásek už je dobrý.